Tenounká látka, než oděvu
spíš módního doplňku,
v měsíčním svitu dvě polokoule sjednotila
– v přelíbezném úplňku…

Ach, má milá, snad by ses nezlobila,
že využít hodlám té éterické záře
a zcela nepokryté postříbřit nechám
hladce běloskvoucí obě oblé tváře…

Dosvědčíš mi, Měsíci,
že ta krása perleťová
zaskvěla se až do nachova
– perlou touhy na líci…