ŽÍZEŇ
Chuť vnímat, vůni,
ženství,chci nádherného,
hebkostí oslněn
sametu klína Tvého,
i smyslných Tvých stehen.
Tak skvostná jsou, tak žádoucí!
K šílenství zpil bych se
Tvé rozkoše ronem
an hojně na rtech úst
lačných, mých, tekoucí.
Lásky Tvé chtěl bych
lokat ten mok
co minutou, hodinou, dnem,
po celičký snad rok.
V přílivech vln chci
chlípné Tvých boků vnímat chvění,
cele se oddat jen
slastnému Tvému ukájení!
Ty, božská, víš, má milostenko,
radosti že větší pro mne není!
Vrcholů Tvých vzlyky
jsou hudbou, nebeských, sfér,
jsou fanfárami andělskými
jež k soudu vášně poslednímu zvou.
Do poslední, já toužím kapky
vypít a vysát
od lásky deště mokrou
milostnou růži Tvou!
Tak pojď, má roztoužená,
té žízně výheň uspokoj
a spolu s ní tak pohřběme
z chudoby něhy, lásky,
ten duší našich nepokoj!
jo. tomu se říká talent.
SUper