V neděli dopoledne zašel královský výběrčí za Francoisem.„Ale to je nám vzácný host. Co pro vás mohu udělat?” hlaholil mezi dveřmi na přivítanou módní krejčí.„Vy přímo nic, ale vaše choť ano. Je doma?”„Ale, ale, snad mi nepádíte za ženou?” smál se cizinec a přitom laškovně Václavovi zahrozil prstem.Ten se usmál: „Copak se mohu měřit s …
Královský výběrčí se nechápavě podíval na truhláře Bendu. Ten jeho pohled s klidem opětoval a mlčel. Václav sklopil hlavu, na chvíli se zamyslel a pak odešel se slovy: „Až to budete mít hotové, tak se ozvěte.”Po cestě domů mu vrtalo hlavou, co vlastně u truhláře viděl. Opravdu slyšel křičet vzrušením jeho manželku? To mu nevadí, …
Poslal jsem Janě pasáž, ve kterém jsem ji uvedl do příběhu. Druhý den ráno, hned po probuzení, mě napadlo zdůvodnění, proč by Jean byla taková jaká byla. Jako sedmnáctiletou se ji pokusil zneužít ovdovělý otec. Proto z domova utekla a krutý svět ji velmi rychle naučil, kterak se jím probít…Jo a taky mě EFENIX informoval …
Hodiny na radniční věži se pomalu chystaly odbíjet poledne. Byl pátek a před Václavem stála Anna, dcera starého Vávry. Nebylo jí zrovna do zpěvu. Pravou ruku měla sevřenou v pěst.„Přinesla jsi splátku dluhu?” Anna kývla na souhlas. „Tak ukaž kolik máš!” Ke stolu, za kterým seděl královský výběrčí daní, přistupovala se zřejmou neochotou. Že by …
Dočetla a podívala se na mne. „Ten kulturista… To jsi jako ty?“Zasmál jsem se. „Copak mám takový svaly? Navíc si dovoluji upozornit,“ zvedl jsem pravou ruku, „že i tahle ruka je levá.“Teď se pro změnu smála Jana. „Škoda.“„Čeho?“„Že to bylo tak krátký.“„Tenhle příběh by víc neunes. Pak už by to bylo jen o tom, jestli …
Jana se začetla a já zatím upíjel čaj a po očku sledoval její reakce. Kulturista Té změny si všimla hned! Že by paní Hamáčková uklidila jednu z hromad rozbitých věcí, které házela k plotu? Nepořádek na sousední zahradě působil jako pěst na oko. Jana byla na svoji „vymazlenou” zelenou oázu za domem náležitě pyšná. Bylo …
Rozhodl jsem se, že po „incidentu“ u Jany nebudu tlačit na pilu. Nechám tomu volný průběh. Je otázkou, zda to byl pouhý výkřik do tmy, nebo předzvěst něčeho většího… Každopádně jsem ji slíbil povídku a sliby se mají plnit nejen o Vánocích! „Hledá pán potěšení?” oslovilo Václava hodně mladé děvče. Pro cizince se ničím nelišila …
Sešity byly přepsané. To, co mi Jana poslala, jsem rozdělil do jednotlivých dílů a poslal jí pokračování, které jsem už nadatloval sám. Měl jsem strach, že budu psát pomalu, protože prsty nebudou stíhat zapisovat to, co se v hlavě urodí, ale kupodivu žádný problém nenastal. Bez komplikací jsem si s Janou domluvil „děkovací” setkání. Zahrál …
Vyšel první díl! Od rána jsem se snažil na to nemyslet. Jenže, jak to má člověk dokázat, když je to poprvé? Pořád jsem si říkal: „Večer se na to doma podíváš.” Nepomáhalo to. Kdybych měl aspoň hodně práce, ale jak na potvoru všechno běželo a nikdo nic nechtěl. Vybojoval jsem to! Díky tomu jsem se …
„Mohu vám, pane, něco ukázat?“„Proč bys nemohla, Rózo?“„Tady to nejde. Nemůžeme jít někam, kde budeme sami?“ Václav z Rózina výrazu vyčetl, že má něco, s čím se musí okamžitě pochlubit. „Tak pojďme ke mně do pokoje,“ pustil ji první a zavřel za nimi dveře. „Tak můžeš.“ Služebná zvedla lem šatů a odhalila svůj klín. Byl …
on Chalupa 1Zajímavé pokračování Odvážného plánu. Vypadá to, ž…
on Chalupa 1Jak to říct a neurazit... Incest čtu a píšu, ale t…
on Chalupa 1Jojo, shánění někoho do trojky a čtyřky je vždycky… on Syndrom vyhoření 03 – SouzněníZajímavé pokračování. Asi je tohle lepší než rozvo…
on Sestřenice Tereza 02 – svlékací kartyPrvotina? Je to prima. Naco kecy, líbí přeci. Pěkn…