Ona: U toho motorestu jsem nezastavila náhodou. Všechno jsem měla dopředu promyšlené. Byl páteční letní večer a já jsem byla zase sama. Byla jsem sice formálně vdaná, ale můj muž, Karel, uznávaný obchodník a podnikatel na mě neměl zase čas. Překročil už šedesátku, ale doma býval málokdy. Ty jeho věčné schůzky, služební cesty a pracovní záležitosti, …
Do kalného podzimního rána se začaly ospale rozsvěcovat okna v kachlíkové budově fakultní nemocnice na Karlově náměstí. V odběrovém centru si sestřičky vyprávěly svoje včerejší zážitky a připravovaly se na zahájení dlouhé směny. „Tak holky, jdeme na to,“ prohlásila sestra Jitka krátce před sedmou, „tak pojďte, kdo je první na řadě,“ zavolala směrem k otevřeným dveřím do čekárny. …
U paty kyvadla, pod bývalým pomníkem Stalina stojí mladá žena a z výšky pozoruje, jak se na řeku a do ulic, které jsou hluboko pod ní, pomalu snáší tma. Pouliční lampy se rozsvěcují a v jejich světle je vidět spěchající chodce. Někde z hloubky pod ní je slyšet kostelní zvony, jak odbíjejí sedmou hodinu. Zvuk zvonů ji vytrhl z přemýšlení. …
Tma a hustá mlha halila všechny domy na Starém Městě Pražském. I přes pokročilou noční hodinu procházelo ulicemi poměrně hodně chodců, kteří se vraceli domů z nočních klubů a barů. Nikdo z nich ale nevnímal slabě osvětlená okna bytu nad jejich hlavami. Nikoho taky nezajímalo, že slabá záře vychází z koupelny, kde na dně sprchového koutu seděla nahá žena …
Podzimní déšť nemilosrdně skrápí uličky Starého Města. I když hodiny na věži kostela svatého Michala ukazují, že již dávno odbylo poledne, den jako by se nechtěl probudit. Pošmourné denní světlo si jen těžko razí cestu do bytů ukrytých za okny v křivolakých uličkách. Dopadá na mladou ženu, která leží na velkém lůžku a jejíž oči jsou doširoka …
Prahu již přikryla listopadová noc a mlha která se vkradla do křivolakých uliček Starého Města, jim dodala strašidelný ráz. Perlovkou prochází muž. Prochází, spíše se tiskne ke stěně domu a neslyšně se posunuje vpřed. Ví, že už je v rajonu té zrádné děvky Květy, do které se on naivně zamiloval, vzal si ji k sobě domů a …
Tramvaj se pomalu šplhá z Kulatého náměstí v Dejvicích na Prašný most a za jejími okny se otevírá ohromné staveniště tunelu Blanka. Pokaždé když jedu navečer do práce, mě ohromuje velikost té stavby, svítící reflektory a nekonečné kolony nákladních aut vyjíždějící odněkud z podzemí Prahy. Od té doby co jsem přišel o práci díky rozpadu firmy pro kterou jsem …
Je krásný letní den, sluneční paprsky plnou silou dopadají do zahrady, kde se zrcadlí na hladině velikého bazénu, který těsně přiléhá k prosklené části domu. Mladá žena, která se za okny domu pohybuje, ale nemá vůbec nejmenší pomyšlení na posezení na terase. Její pohyby jsou podivně toporné a teprve když průvan nadzvedne kousek záclony, je vidět …
Oka síťovaných punčoch mi kloužou po hladce oholených nohou, miluji ten pocit který mi dodnes nezevšedněl. Pocit kdy v předklonu vidím přes svoje malé hrbolky prsou nohy které se pokrývají širokými oky punčoch které opatrně natahuji výš a výš po stehnech až dosáhnou podvazků, které je pevně zajistí na svém místě. Nohy vklouznou do sandálků s extrémně …
Seděl jsem s Jirkou už nad pátým půllitrem piva, a přemýšleli jsme, čím letos Karla o jeho narozeninách dostaneme. Jsme už několik let nerozlučná trojka kamarádů, a zavedli jsme si takovou tradici kanadských žertíků, které jsme si nadělovali k narozeninám. Jirka byl svobodomyslný výtvarník, a já jsem byl kastelán na zdejším hradě. Počet přečtení: 431
on RequiemZajímavý příběh, jen škoda že je z archivu.
on Robertova ženaTaková "jednohubka," jak by někdo řekl :-) on RequiemHezký. Jen tak nějak bez konce, dle mého názoru. A…
on Naše rodinka – Večer po prohlídce 3Uz sem se bal, ze je zas prefikne jeste ten den al…
on Requiem👍 👍 👍 ale v ty době asi domestos jeste nebyl 🤔🤦♂️…