Pokračování povídky „Večeře.“ Ležel jsem v obýváku na pohovce a chvíli trvalo, než mozek naskočil do provozních parametrů. Probudil mě divný pocit. Najednou se mi začaly vybavovat vzpomínky na včerejší večer a noc. „Alena! Kde je? Kam zmizela?“ prolítlo mi hlavou. Rychle jsem se posadil a rozhlížel se po pokoji. V tom jsem zaslechl cákání vody z koupelny. …
„Nikdy bych nevěřil, že holka oblečená od hlavy až k patě, může být tak sexy,“ řekl jsem.„Co tím myslíš?“ zeptala se nevěřícně Alča, která se vedle mě opírala zadkem o linku, zatímco já chystal večeři.„Co by, že ti to ohromně sluší.“„Aha, ale já přišla jen na večeři.“„Tak nemáš být tak k sežrání.“„Kdybys nekecal, copak si neslyšel, co …
Následující dny byla Annie jako ve snách, neustále přemítala o prožitých skutečnostech. Chvílemi měla pocit, že se jí to muselo všechno jen zdát, chvíli si přála to zažít na vlastní kůži a pak ji zase ovládl pocit provinění. Spoutaná konvencemi, výchovou a postavením cítila vinu. Toužila za to být potrestána. Jen na to pomyslela, a …
Byl to náročný den, spousta práce a spousta blbců. K tomu všemu mi dvakrát ujela městská přímo před nosem a nákup se mi vysypal přede dveřmi, taška nevydržela. Musela jsem ze sebe smýt všechnu tu únavu a stres. Ale co dřív? Nákup. Jednotlivé položky mizely na určených místech, jen lahvička se sprcháčem zůstala na stole. Stačilo …
Už jí zbývalo udělat poslední krok, stačilo vzít za kliku a vejít dovnitř, nebo se otočit a nechat se odvézt zpět domů. Hlavou se jí hnala spousta myšlenek. Například, jak se dostala až sem. Stačila trocha nudy a alkoholu a najednou byla na stránkách plných tvrdého sexu. Nikdy netušila, že by ji něco takového mohlo …
Domluvili jsem si schůzku druhý den na jedenáctou před nemocnicí. Pozdravili jsme se a já ho odvedl na pokoj za bejvalkou. Tam jsem byl požádán, abych vyčkal na chodbě. Neodporoval jsem a poslušně jsem čekal. A přemýšlel, na co asi potřebuje právníka. „Tak už můžete dál,“ řekl po zhruba patnácti minutách právník. „Ahoj,“ pozdravil jsem …
„Co pořád děláš s tím telefonem?“ ptala se Kristýnka, když jsem už asi po desáté během půl hodiny kontroloval telefon. „Ale nic, jen jsem posílal bejvalce novoročenku, tak jsem si říkal, že by mohla odepsat.“ „Aha.“ „Mám jen takový divný pocit. Je už odpoledne a pořád nic.“ „Třeba si to v noci užila víc, než bylo zdrávo …
Unavený městem a nasraný prací jsem si vzal dovolenou a vypadnul do přírody. Občas jsem to tak dělal. Když už jsem měl všeho plné zuby, sbalil jsem nejnutnější věci a vyrazil nazdařbůh do lesů. Obvykle jsem nasedl na první autobus nebo vlak jedoucí pryč a týden se toulal po lese. V mých pětatřiceti mě doma nic …
Z následujících dnů si toho moc nepamatuju. Všechno se mi slilo dohromady snad jen krom druhého dne ráno. Probuzení bylo dost krušné, pro nás pro oba. V objetí jsem měl nahé ženské tělo, a to mé začalo patřičně reagovat. Lenka, ať už vědomě či nevědomky, mi to oplácela a tiskla se ke mně. Ruku, kterou jsem měl přes …
Vážení čtenáři, následující díly jsou závěrem Kristýnky. Jelikož jsem měl velké dilema, jak to zakončit, vznikly dva alternativní konce. Oba mají dva díly. Jeden závěr je označený jako A (díly 66 A a 67 A) a druhý jako B (díly 66 B a 67 B). Snad alespoň jedna varianta zakončení bude mít úspěch. Jako autor …
on Vánoční hvězda 17Trampe, Trampe! Pokračuj dá!!!
on Vánoční hvězda 17Ano je to poslední díl, víc jich v archivu nebylo,… on Vánoční hvězda 17Především je třeba říci, že to je moc pěkné! Já ně…
on Vánoční hvězda 17Jj, docela tomu Radkovi verim, psychika je pekne s…
on Špatný ženichShock u, to je teda Šok. Pěkná práce 👍👍👍👍👍🤗