Ukazuje se, že než si vymýšlet lži a zaplétat se v nich, je lepší přiznat pravdu
Roman se dovídá pravý stav věcí.
Konečně se všichni zúčasnění dočkali a měla uskutečnila se další „výměna“. Obě matinky se na ni chystaly s rozdílnými pocity. Z jedné strany tady bylo ohromné těšení, že si po týdnu zase parádně zašukají, ale z druhé strany tu byla i obava, jak svým milencům sdělit holou pravdu a také nejistota, jak to jejich býčkové přijmou. Obě se však vzájemně ujišťovaly v přesvědčení, že vše dobře dopadne, protože zatím si s vypůjčenými synáčky manipulovaly podle svých představ. Logicky se dalo usuzovat, že oba mladí nadrženci budou ochotně a rádi pokračovat v radostných mrdačkách se svými zkušenými „tetami“.
Ve středu tedy Marie dorazila, jak bylo telefonicky domluveno, hned po směně do Martina bytu a byla Romanem nadšeně přivítána. Mladík se na setkání pečlivě připravil. Předsevzal si, že musí krotit svoji nedočkavost a chovat se také trochu jako hostitel. Proto nachystal menší lehké občerstvení a doufal, že tak navodí příznivou atmosféru, která vyústí nenásilně v radostnou šukačku. Nachystal i lahvinku portského vína, o kterém věděl, že jej „teta“ Marie má ráda.
Když seděli v obýváku a konzumovali chlebíčky, Roman se pochlubil, že připravené vínečko je dobře vychlazené a vzápětí byl poučen, že červené víno se nechladí, ale má mít pokojovou teplotu. To jim ovšem nevadilo v tom, aby je nezačali s požitkem popíjet.
Marie usoudila, že když chvíli počká, po několika skleničkách se dostaví ta pravá nálada, která ji umožní vybalit mladému milenci pravý stav věcí. Nálada byla skutečně uvolněná a rozhovor lehce plynul. Roman si posteskl, že jejich schůzky se odvíjejí od vztahu jeho mámy a neznámého amanta. Tehdy Marie usoudila, že nastala ta pravá chvíle a pronesla úvodní větu, kterou si již dávno připravila:
„Já vím, kdo je ten tajemný milenec tvoji mámy.“
Skoro si oddechla, že má konečně začátek za sebou a zvědavě očekávala Romanovu reakci, kterou si mohla snadno domyslet. Proto se ani nedivila, když se zvědavě zeptal:
„Neříkej, váženě? A kdo to tedy je?“
Chvíli rozpačitě mlčela, ale pak se rozhodla. Měla pocit člověka, který má skočit do vody a ví, že je zatraceně studená. Teď už ale nemohla couvnout. Řekla A, tak musí říci i B.
„Tak kdo je to? Znám ho?“ naléhal Roman.
„Znáš. Dobře ho znáš. Je to můj syn Petr.“
„No to snad ne…“ hlesl nevěřícně Roman. Představa, že jeho spolužák a dobrý kamarád mu prcá mamku, na kterou měl sám chuť, jej podivným způsobem pohoršila, ale zároveň vzrušila. Chvíli seděl mlčky a snažil se srovnat si v hlavě ten kolotoč myšlenek, který se mu tam roztočil. Po chvíli, když byl schopen zase logicky uvažovat, se zmohl jen na otázku:
„A on – Petr, ví to o nás?“
Marie se podívala na hodinky a potom odpověděla:
„Předpokládám, že teď už to ví. My jsme si totiž s tvoji mámou slíbily, že vám to dneska řekneme.“
Roman ještě chvíli mlčel a probíral si to v hlavě. Bylo mu jasné, že situace, která nastala je sice nemorální, originální a jedinečná, ale vedla k tomu, že se mu nabídla příležitost nádherných mrdaček, o jakých by se mu jinak ani nesnilo. A o báječné mrdání s „tetou“ Marií rozhodně nehodlal přijít.
„Jenom mi není jasné, jak k tomu vlastně došlo. To skoro vypadá, že jste se na nás domluvily.“
Marie se dala do vysvětlování:
„Víš, ona to byla vlastně taková shoda náhod. Tehdy, jak jsme přišly dříve domů z práce, tak jsme vás obě přistihly, jak si děláte dobře. Já to vzala celkem v klidu, ale tvoji mámu to dost rozhodilo a tak to se mnou hned druhý den v kavárně probírala. Chtěla, abych ji poradila, jak se má zachovat. Slovo dalo slovo, trochu jsme popily a nakonec jsme se shodly v tom, že je to vlastně škoda, když mladí mužové jako jste vy, takhle mrhají silami, zatímco jejich potřebné mámy se musí trápit celibátem.“
„Dobře, tomu bych rozuměl, akorát by mě zajímalo, která z vás dvou přišla na ten báječný nápad,“ zeptal se Roman.
„Tak schválně, hádej,“ odpověděla šibalsky Marie.
„Typoval bych na tebe teto. Máma mi vždycky připadala taková trochu puritánská.“
„Strefil ses. Ona byla zpočátku silně proti, ale nakonec jsem ji ukecala,“ řekla s úsměvem Marie a uvolněně dopila skleničku.
Seděli teď vedle sebe na rozkládací sedačce a Roman ji majetnicky objal polem ramen, přitiskl k sobě a začal ji líbat. Druhou rukou si začal pohrávat s jejími kozami, zpočátku jen tak lehce. Zavrněla blahem a poddala se jeho laskání. Ruka ji zabloudila do jeho rozkroku a přes džíny s potěšením zjistila, že středobod jejího zájmu pěkně mohutní. Ještě chvíli se takhle muchlovali a pak se dohodli, že si dopřejí společnou koupel.Přesunuli se do koupelny, kde si navzájem pomáhali se svlékáním. Byla z toho spousta dotyků, hlazení a líbání, než se konečně zcela nazí začali dohadovat, zda si dají společnou sprchu, nebo si dopřejí plnou vanu příjemně horké vody. Nakonec zvítězila vana.
Marie měla takových koupelnových zkušeností několik habadějů, ale pro Romana to bylo nóvum. Srovnali se proti sobě a navzájem se s potěšením mydlili. Několikrát změnili polohu, takže střídavě seděli jako v kánoji, kde jednou byl na háčku Roman, podruhé Marie. Roman se rozvaloval na božských polštářcích, zatím co Marie mu zkušenou rukou proháněla péro. Po vystřídání si Roman dopřával masáž jejích impozantních balónků a neošidil ani chundelatou buchtičku.
Když jim vystydla voda, vylezli z vany a začali se vzájemně utírat, což jenom vedlo k dalšímu mazlení. Po utření Marie klekla a začala svého mladého milence zkušeně kouřit. Ne, že by to bylo zapotřebí, protože stále potřebnému Romanovi trčelo péro prakticky nepřetržitě. V jednu chvíli mu Marie žertem přes tu vodorovně trčící tyč přehodila ručník a ten na ni zůstal viset jako na držáku, přestože to bylo mokré a dost těžké froté. Oba se této šaškárně srdečně zasmáli.
Marie pak ručník odhodila a pokračovala v kouření.
Při tom pozorně sledovala jeho reakce. Neměla v úmyslu přivést jej k ejakulaci. Rozhodně nebyla odpůrkyní kouření a neodmítala ani polykání, ale zjistila, že nejvyšší rozkoš pociťuje, když jí jeho mohutné výstřiky s krásnými záškuby penisu plní kundičku. Proto včas kuřbu přerušila, vstala, uchopila svého natěšeného prcíře za ptáka a jemným tahem jej táhla, jak vozík za vojku, rovnou do ložnice. Sice trochu protestoval a argumentoval, že správně by ji do ložnice měl odnést v náručí, ale když mu připomněla svých 85 kg, raději zmlkl.
Když se ocitli v ložnici, na prostorném manželském letišti, byl už Roman k neudržení. Měl jenom jednu utkvělou myšlenku: zasunout. Marie to dobře věděla a bylo ji jasné, že okamžitě po zásunu se dočká jen několika divokých přírazů a bude mít vypláchnutou kundičku ještě dřív, než vůbec začne pociťovat nějakou rozkoš. Snažila se tedy mladého nedočkavce trochu brzdit a přimět jej, aby si zašukali pomalu a volně. Zvolila tedy polohu na koníčku, obličejem k němu. Doufala, že když na něj dosedne, omezí jeho kopulační pohyby a bude si moci dirigovat tempo sama. Myšlenka to byla dobrá, ale skutečnost byla trochu jiná. Jak Roman ucítil, že jeho pták je hluboce uvězněn v příjemně vlahé kundě, pokusil se zespoda přirážet.
Marie mu to umožňovala jen sporadicky a pokoušela se nadsedáváním určovat rytmus, který by ji vyhovoval. Stoupající vzrušení však způsobilo, že se jí pochva začala nekontrolovaně stahovat a ždímat tak dobrovolného zajatce. Když si navíc Roman začal pohrávat s kozami, které mu poletovaly v blízkosti obličeje, veškerý ten rajc se zkumuloval a vedl k tomu, že se v několika prudkých výstřicích vyprázdnil do dychtivé, krásně stažené kundičky. Když Marie zjistila, že se ji nepodařilo zadržet jeho vyvrcholení, rozjela zběsilou jízdu, aby se co nejdřív rovněž dočkala orgasmu. Po chvíli odpadla a bez dechu se složila na jeho hrudník. Oba se cítili krásně zničení a dlouze odpočívali. Marie si uvědomila, že jej válcuje svoji váhou a po chvíli se ohleduplně nadzdvihla a opřela se o lokty. Dívala se s láskou do jeho zpoceného obličeje a spokojeně si v duchu říkala:
„Mám mladičkého milence, je k neutahání a patří jenom mně!“
Kouzlo doznívání pomalu pominulo a Marie se začala zvedat. Lehce ochablý penis z ní vyklouzl a ona se posunula trochu víc nahoru. Z uvolněné píči začala vytékat směs milostných šťáv a ona je nechávala stékat Romanovi na břicho. Byla to tak vydatná porce, že vyplnila celou prohlubeň jeho pupíku a ještě se rozlévala kolem. Sesunula se stranou a začala s požitkem tuto milostnou úrodu slízávat. Nepřestala, dokud neslízala všechno a s povděkem vnímala, že on zatím volnou rukou podebral její kozičku, na kterou snadno dosáhl a potěšením si s ní pohrával.
V tu chvíli si vzpomněla na exmanžela, pro kterého přestala existovat okamžikem výstřiku a pocítila hlubokou vděčnost, že se jí dostává od Romana pozornosti domazlování. Navíc si uvědomila, že tímto výstřikem jejich milování nekončí, ale naopak začíná. Připomněla si jeho výkon při posledním milování a bylo ji jasné, že na oba čeká krásná, dlouhá noc.
