Setkání dvou druhů, díl 2.

Toto je 2 díl z 2 v seriálu Setkání dvou druhů

Obcházel jsem ji, klečící, trpělivou. Trochu se mi chvěly ruce a byl jsem velmi rozrušený. Její zář se vytratila a iluze lidského těla, které dýchalo, potilo se a vonělo, byla naprosto dokonalá. Toužil jsem dotýkat se jí a udělal jsem to. Na omak to bylo příjemně teplé lidské tělo, které bylo dokonalé v každém detailu. I drobné kazy na pleti, pigmentace, naprosto všechno. Jemné, ale pevné vlasy, voňavé. Nechala si je ode mne rozpustit, volně spadnout přes ramena, až po ostré hroty ňader.
Klečel jsem vedle ní a sledoval ji, každé mrknutí, olíznutí rtů. Musela si teď připadat zvláštně, ale nemohl jsem jinak. Uvažoval jsem, kolik takhle dokonalých výtvorů už může chodit po ulicích a nikdo o tom neví.

Pomohl jsem jí vstát a prohlížel si zbytek jejího těla. Každý sval byl na omak příjemně měkký, poddajný. Hledal jsem a pátral. Snažil jsem se přijít na známky toho, že není člověkem. Jakýkoli umělý vstup, port, cokoli. Zároveň jsem si uvědomoval, že jsme v době, kdy lze většinu věcí provádět bezdrátově. Vstupy už přece nejsou potřeba. Dnešní umělé části těla byly na vysoké úrovni, přesto na nich ale bylo vždy rychle poznat, že k lidskému tělu nepatří. Ona byla naprosto jiný level. Jako by se vývoj posunul ne o pár let, ale o desítky dopředu.

Byl jsem jí posedlý. Byla všechno, co jsem potřeboval zjistit v posledních letech. Mé konspirační teorie, mé tajné informace o skrytém vývoji v divizích, které pro svět neexistovaly.
Pocházela z míst, kam nevedly cesty, a to ani po síti. Připadalo mi, jako bych tu klečel vedle dívky pocházející ze vzdálenější budoucnosti. Chtěl jsem se jí zeptat na tisíc otázek, ale nevěděl, kde vlastně začít. Bylo mi jasné, že se velmi snadno napojila na můj systém a pronikla do něj. Že zahlazovala stopy s důsledností špiona. Měla velký vývojový náskok.

Ve chvíli, kdy jsem byl hluboce ponořen do svých myšlenek, jsem ucítil její ruce ve vlasech. Něžně mi podebrala bradu a zvedla si ji ke svým očím. Ty se usmívaly a celé její tělo jako by mě vítalo. Otevírala se mi, zvala mě k sobě blíž.
Pomalu, ale naléhavě, začala toužit po poznání. S největší pečlivostí mi rozepnula knoflík po knoflíku od košile, až ji rozhrnula a sundala. Přitom se mi přiblížila těsně k tělu, pomáhala mi zbavit se přebytečného oděvu, abych byl nahý jako ona. Neustále mě sledovala, mazlivě hladila po těle a prohlížela si jej se stejnou pečlivostí, s jakou jsem prohlížel já to její, až do posledního kusu prádla, kterého mě zbavila.
Byla neobyčejně něžná, jako některé lidské ženy. Maximálně pozorná a vnímavá. Dovolil jsem jejím očím, aby se dívaly a jejím rukám, aby se dotýkaly. Co když jsem první muž, se kterým mohla trávit chvíle o samotě? Jak starý byla model? Nebo byla celá ta její vnitřní záře pouze iluzí?

Byl jsem fascinován mírnou nervozitou, s jakou všechno prováděla. Tak svůdně ostýchavá. Přitom působila, v náznacích, jako bychom se už dlouho znali. Jako by na mém těle hledala dávné stopy svých slin od polibků, zraněnou kůži od svých nehtů. Jako by očicháváním mé kůže hledala pach svého těla, které o mě kdysi otírala.
Přitiskla se a zase se vzdálila, nacházela a zase ztrácela. Do usměvavých očí se vedraly slzy, když jsem nakonec opětoval její obětí a pomohl jí, aby se na mě přitiskla celým tělem. Dýchala ostře a hluboce, pot na zádech, který jsem cítil mezi prsty, jí po kapkách stékal dolů na zadek. Umí se potit? Ochlazuje pot některé podkožní systémy nebo je to pouze přizpůsobení se člověku? Polidštění?

Ještě, než se dokázala uklidnit, už se mi její ruce plazily znova po těle a mazlily se s každým výstupkem, který objevily.
Protočila se mi v náručí a s neskutečnou obratností se mi dostala za záda, jediným ladným pohybem. V tuto chvíli jsem si uvědomil, že dokáže velmi obtížné pohyby, odepřené člověku. Dokázala být bleskurychlá, aniž by si uvědomovala, jak nepřirozeně pak působila. Přesto s dokonalou orientací v prostoru. Maximální využití vlastní kinetické energie, přitom se ani na okamžik nedotkla rukou země, aby si pomohla nebo se odrazila.

Proud mých myšlenek se zastavil. Konejšivé prsty se mi propletly kolem trupu.
Cítil jsem zezadu její tělo přitisknuté na svém. Klidný dech, který spojila s frekvencí mého. Jako bychom byli jedna bytost, hlavy se dotýkaly. Zavřel jsem oči a věděl, že ona je má zavřené také.
Hlavou, či spíše vědomím, mi projela pomalá, táhlá vlna. Trhl jsem sebou, její ruce mě ale držely dál stejnou silou. Bylo to něco, co způsobila ona. Přesto jsem s ní zůstával naprosto klidný. Jako bych se nacházel na počátku svého života, ještě bezpečně schovaný před světem. Pocit bezpečí byl rozprostřen naprosto všude kolem mě.
Pak se její sevření uvolnilo, ucítil jsem jemná lýtka, kterými se otřela z obou stran o mé nohy. Všechno, co dělala, v sobě nemělo vůbec nic umělého, žádné přesné postupy, opakování stejných pohybů, prostě nic. Objímala mě bytost, která uvažovala a cítila stejně, jako já.

Začala něžnými polibky na krku, kdy ve stejné chvíli nahmatala mezi prsty mé bradavky a začala je zlehka masírovat. Četla každou moji touhu, zesílila zezadu tlak těla a druhou rukou se mi dostala mezi nohy. Překvapila mě tím. Přesně věděla, co má hledat a její horké sevření mi způsobilo divoký nával vzrušení. Vydechli jsme oba ve stejnou chvíli. Dvojí zachvění těl. Jak moc jsme byli navzájem propojeni? Mohla za to ta podivná vlna, kterou jsem ucítil?

Obnažený a nahý, s nohama doširoka roztaženýma jsem se oddával rozkošným hrátkám, jaké jsem ještě nikdy nezažil. Předvídala každé přání mého těla, které toužilo po dalším mazlení a dráždění. Už cítila, jak jsem byl dokonale připravený, vzrušení přesto nadále oddalovala a neopouštěla své místo. Nedokázal jsem se jejím rukám bránit, zároveň i pevně sevřený mezi jejími stehny. Zpracovávala mé tělo, zkroucené, roztoužené a otevřené všem dalším výzvám.
Chvěli jsme se a třeli o sebe, rozpálení vzrušením a vášní, jako by už nikdy neměl přijít další den. Existovalo pouze teď a tady, pouze my dva uprostřed ničeho. Svět kolem nás, jako by někdo vypnul.

Její ústa plná slin a touhy, pak konečně vystoupala od krku výš, až k mým rtům. Nezaváhala, první polibek byl následován dalším, ještě horlivějším. Rozpoutala vášnivou hru, nechala se povalit dozadu na zem, aby ucítila mou váhu, které se rozevřela jako květina. V horlivých polibcích jsme se ovíjeli jeden okolo druhého v nekonečném propletenci, dlaně zajížděly hluboko mezi stehna a nutily těla k jejich dalším vzdechům v tanci zoufalé potřeby pocítit nové vlny rozkoše.
Laskal jsem její prsy, jejichž bradavky mi roztouženě vystavovala a zakláněla hlavu, když ucítila doteky zubů a kmitání jazyka. Pak v kapičkách slin, smíšených s potem, jsem nahmatal její lůno, připravené mě přijmout do sebe. Vlhké a žádoucí.

Jak ucítila tlak špičky mého penisu, poddajně se otevřela a doslova vsála můj úd do sebe, uvnitř teplá a pulzující. Vykřikl jsem, neschopen dalšího boje proti návalu všeprostupující rozkoše. Rozechvěla se a pustila mě ještě hlouběji, až dokud jsem ji neucítil po celé své délce. Oči měla doširoka otevřené, s lehce udiveným výrazem, tok vjemů sotva zvládala. Otevřená ústa, vzdychající, hledala mé tělo, aby jej mohla polaskat. Nacházela a zase opouštěla, rukama svírající mou kůži.

Velmi zlehka a ladně se přetočila nahoru, dokud se nenapřímila a neusadila. Byla překrásná, jak se jí rezavé vlasy v malých kudrlinkách plazily přes hroty prsou.
Polkl jsem intenzivní potřebu nedočkavé touhy, hladil ji po břiše, prsou, až po ramena a krku nahoru. Má cesta skončila v ústech, pěkně prst za prstem, jež sála a olizovala. Dál má cesta pokračovala do vlasů, které jsem jí podebral ze strany a mazlil se s nimi. Instinktivně začala pracovat boky, lehce se nadzvedla, aby byl pohyb pružnější a spojení mělčí, dobře dráždící její vchod. Rozesmála se, zaplavena až po okraj pocitem naplnění, který neustále stoupal.

Pomohla mi se zvednout až k ní, kde mě přivítala. Její polibky byly hravé a horké, dokud jsem si nepřitáhl její hlavu těsněji, až se naše rty setkaly v hlubokém opojení. Na zlomek okamžiku se mi snažila vzdorovat, což nás ještě více vzrušilo, aby dostala několik plácnutí přes zadek a vrátila se tak ještě odvážnější než předtím.

Dobíjel jsem ji na všech územích, její chatrné zábrany brzy povolily a už nebylo na co čekat. Kluzká těla od potu a tělesných šťáv odhodila všechny poslední zábrany. Podebral jsem ji a celou nadzvedl na sebe tak, abych pohodlně klečel a mohl k ní mít neomezený přístup. Byla plná touhy, jen tak lehce mi objímala tělo a zakláněla se. Objímal jsem jednou rukou její pas, druhou zastrčenou pod zadkem, co se rytmicky nadzvedával. Jak bylo její tělo menší, byla lehčí a dalo se s ní dobře manipulovat, proto jsem si mohl dovolit odvážnější polohy a laskání se s jejím odhaleným tělem.
Nepřestával jsem ji uspokojovat dalšími přírazy, a přitom povolil druhou ruku, abych se věnoval dráždění špičky jejího vchodu. Nalezl jsem vše, co jsem hledal a užasl, jak přirozeným způsobem reagovala. Odezva pak byla okamžitá a rychlá. Začala se blížit svému vrcholu, který mě překvapil svou bouřlivostí. V té chvíli už jsem ji měl u sebe a přes divoké přírazy objímal, abych s ní ucítil všechno to bouřlivé vypnutí těla až do jeho slastného uvolnění.
Její rozkoš ještě dlouho doznívala, čelem přitisknuta na mém, hluboké vzdechy se uklidňovaly do mělčích výdechů. Potom jsem ji pomalu a jemně pustil dolů, na zem.

Skutečně někdo navrhl umělou bytost tak, aby i ona dokázala mít ze sexu reálné potěšení? Existuje tu ještě nějaká znatelná hranice mezi lidmi a – pojmenujme ji přesněji – androidy?

Svět jako by se náhle rozsvítil. Můj byt získal zpět své barvy a tvary. Vůně nedopité kávy a kdesi zvenčí šumění známého vodopádu. Podíval jsem se na ni, slabě zářila. Byla jako anděl, který sem spadl z nebe. Jen tak ležela a jemně se usmívala, ruce pohozené do stran, nohy od sebe.
Když jsem chtěl vstát, zachytila mě nohou a stáhla zpět na zem, na záda vedle sebe. Rozesmála se, škádlivě a neposedně. Ucítil jsem její prsty, které si našly cestu a propletly se s mými. Překulila se na bok, s jednou nohou v pohodlné poloze, přehozenou přes má stehna. Vytáhla se nahoru, přesně tak vysoko, abychom se mohli políbit. Její záře jako by indikovala chuť na další milování, plna energie a chuti. Usměvavé oči doširoka otevřené, prosící o přídavek.
„Opravdu nevím, co na to říct. Umíš velmi dobře přesvědčovat lidi ke spolupráci.“
Ty samé prosící oči se rozesmály, tělo se přitisklo těsněji, kluzké a voňavé.
„Neděsí tě, co jsi zjistil?“
„Jak se tě mám vlastně zeptat? Vůbec nevím, zda jsi člověk nebo…“
Slova přestávala stačit. Ten nevyslovený výraz nepasoval, ani jakýkoli další. Byla příliš lidská.
Ležela tam a nechala se přitáhnout ještě o něco výš, když jsem ji podebral pod zadkem. Mé prsty našly, co hledaly a pronikly pomalu do ní. Jen na kousek, utopit se v toužebné míze. Blaženě vydechla a přizpůsobila polohu tak, abych se dostal hlouběji.

„Je důležité vědět, jaká vlastně jsem? Co vlastně mohu být?“ A vydala hluboký sten, jak ucítila další prst uvnitř. 
Opřela si hlavu do mých vlasů, kde potichu vzdychala. Přemožena, ponechána napospas mé moci.
Zakroutil jsem hlavou, bylo to tak důležité? Rozhodně bylo, ale z úplně jiného hlediska.
„Pokud spolu budeme spolupracovat, budeme mít na sebe čas i my dva?“
„Budeš mě mít po celou dobu jen pro sebe, pokud se tak rozhodneš.“
„Takže budu něco jako tvůj zaměstnanec. Jaký typ akcí to bude? Budu se pohybovat i v terénu?“
„Budeš mým partnerem. Jak v pracovním, tak i osobním životě. S novou identitou. Nebudeš pak už bydlet tady, ale… řekněme, na jiném místě, daleko odsud. Tvá práce bude úplně stejná, jako doposud. “

Mluvili jsme a milovali se zároveň. Její hlas se chvěl, uvažovala ale chladně a reálně, nijak nezatížená tím, co jsme právě dělali. Mně už to dělalo větší potíže, nemohl jsem si ale s ní vedle sebe, pomoci. Zoufale jsem toužil po tom, ji cítit. Prozkoumávat, zjišťovat její hranice.
Dalo práci se teď soustředit na všechna fakta, která jsem dostával. Její návrh na spolupráci mi ale po případném souhlasu měl totálně změnit život. Ve všech aspektech. To mi v hlavě svítilo, jako neonový nápis.
Vše, co jsem doteď dělal, by skončilo. Mé návyky se prohloubí, ty špatné, budu ale mít možnost proniknout dovnitř korporace, jako doposud nikdo. Otázkou je, zda ještě budu mít potřebu vynášet informace ven. Přišel bych o svou nezávislost. Možná bych se dokonce stal otrokem těch, proti kterým jsem vedl svou malou válku. Pral jsem se s pocitem, že si koupí i mě.

Její zoufale hladové tělo se na mém svíjelo jako had. A s pocitem, že tyhle hry zažívá poprvé. Nevím, z jakého důvodu jsem si tímhle byl dokonale jistý. Proti všem zdravým argumentům, proč jí a její korporaci nekývnout, tu hrál prostý fakt, že při odmítnutí o ni přijdu. A nikdy žádná další příležitost nebude. S tím, že mi navíc pravděpodobně půjdou po krku. Můj přesun zcela jinam, by byl i tak nevyhnutelný. Tady šlo o víc.
„Když ti to odsouhlasím a my dva se dohodneme, tak se můj současný život prostě uzavře. Nejsem naivní, víte o všem, co podnikám.“
„Ale dostaneš možnost začít jinak. Získáš moc ovlivnit věci tak, jak sis vždycky přál. Budeš patřit do světa, o kterém zatím máš jen malé tušení, že tam někde je.“
Ano, tušení jsme měl, určitě bych byl velmi překvapen. Mé prsty se pomalu vysunuly ven a začaly ji masírovat jinak. Zcela jistě měla všechna nervová zakončení stejně vyvinutá, jako lidské ženy. Až mi připadala ještě o něco vnímavější.
Palcem jsem nahmatal ve špičce naběhnutý a prokrvený korálek klitorisu, ostatními prsty se věnoval dalším opatrným průnikům. Nastavila se ještě lépe a pomalu, rytmicky pohybovala boky, stahovala pánev, aby mi vycházela vstříc. Hlavu stále zabořenou v mých vlasech, vzdychala a líbala vše, co našla.

O něco jsem přitlačil a zrychlil průniky, podebral si ji lépe, aby mi nevyklouzla. To už zvedla hlavu, sklouzla ke mně a našla má ústa. Líbali jsme se a vzdychali zároveň, až mi sevřela v obou rukách hlavu a dívala se mi do očí. Prožívala nádherný nával rozkoše, který chtěla, abych sledoval.

Celé její tělo se postupně rozzářilo, kdy světlo opět vycházelo zevnitř a prosvěcovalo její mechanismy. Svítila úplně celá, světélkovaly jí teď i husté rezavé vlasy, jako by byly nabity statickou elektřinou.
Klouzala na mé ruce, vydávalo to mlaskavý zvuk, rozevírala se jako když květina vítá nový den a pouští slunce dovnitř. Teď byla ale ona sama sluncem, zářila, až oslňovala.
Přivíral jsem oči, fascinován, sledoval jsem její strukturu, která se nepodobala ničemu, co bych kdy viděl. Jako kdyby byla tvořena průhlednými vnitřnostmi, které obklopoval gel. Působilo to jako uměle vypěstované orgány, co rostly a fungovaly uvnitř těla. Žádné hadičky, ani ostré, neforemné součásti. Až teď se mi odhalila opravdu celá, ve všech detailech.
„Opravdu chci, abys souhlasil. Abys mě učil tyhle věci, jinak se zblázním…“

Světlo bylo oslepující, když ho přestala ovládat. Oddávala se rozkoši, kterou zažívala, až dokud jsme nebyli u konce. Její tvář, křičící, oči doširoka otevřené, na to člověk nikdy nedokáže zapomenout. Její silueta, vypálená do prostoru, v bytě, který jsme kolem sebe vymazali. Jen ona a já. V té chvíli byly jakékoli otázky nicotné. Zůstala mi ležet v náručí, hladil jsem ji po zádech a líbal do vlasů. Pomalu vyhasínala, jako když se energie obrátí zase dovnitř a místo světla tu leželo chladivé tělo, co poklidně dýchalo.

Muselo být nad ránem, když jsem ji vyprovázel z bytu ven.
Loučili jsme se s tím, že se nevidíme naposledy. Z toho je jasné, že jsem odsouhlasil naši spolupráci. Přijde mi návrh smlouvy, který si pozorně pročtu a zvážím svůj poslední krok, po kterém už nebude cesty zpět. Cítil jsem z její strany manipulaci, využila mě stejně, jako já využíval své milenky pro získávání informací. Inu, co se dá dělat.

„Měj se krásně, Devítko. Proč vlastně Devítka?“ Zeptal jsem se, když vcházela do průhledného výtahu. Ještě jedno tajemství jsem potřeboval mít odhaleno.
„Protože jsem devátý model.“
„Existuje i desátý?“
„Existuje. Zatím poslední. Nepátrej po něm ale, prosím. Vše se dozvíš včas.“
Dala mi polibek, jaký dávají milenky, které se neloučí na moc dlouho. Pak mi ještě stihla upravit košili na krku, dotknout se mého hrudníku, otočila se a sjela dolů.

Autor

Navigace v seriálu<< Setkání dvou druhů, díl 1.
4.8 42 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kedar

Za případné komentáře všem předem děkuji. Seriál zde končí tímto dílem, ačkoli jich má víc (rozepisuji čtvrtou kapitolu), pokud by někdo měl zájem, bude to vycházet na mém plánovaném webu, který se bude povídkami zaobírat. Tady takto složitější koncept nemá moc smysl, což jsem postupně pochopil. Pokud sem něco budu dávat, bude to jiný žánr, co se sem hodí více.

Všem díky za přízeň.

Kedar

Laděk

Jseš na omylu, i tady jde stvořit větší kompozice, jen to není tak úplně běžná věc. Jako hodnocení dosavadních 2 dílů napíšu ZATÍM HUKOT. Takže se přestaň ostejchat a klidně sem vyvěs, co máš, určitá ochrana autorství funguje i tady a první publikaci pod tímhle autorským nickem ti nikdo neodpáře …

Kedar

Ahoj,

přesvědčil jsi mě. Nechávám Jeffa vložit třetí díl (nemám funkční přístup do adminu). Druhá kapitola se držela při zemi, ve třetí bude děj silně popohnán kupředu a hodně věcí se změní. Vyhovuje mi střídání kapitol dějová/erotická, držím se toho. Každopádně nechci z toho mít nekonečný seriál, který by za chvíli už netušil, čím je.

Clark

Bezva, mě to zaujalo. Také mám v hlavě jeden scifi námět ale nedaří se mě to moc dotáhnout. Tak aspoň někdo. Jen pokračuj, budu se těšit a určitě nejen já.

Junior

Skvělé pokračování. Jsem zvědav jak se bude příběh vyvíjet dál.

Kedar

Vývoj bude divoký…

Junior

Jo to asi jo. Už se na to těším.

Pablo

Dávám nadšených 5* jsem fanda F. Kotlety atohle mi trošku připomnělo jeho Underground, prosím autora o pokračování.
Pablo

8
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x