Jmenuju se Mirek, je mi skoro padesát a s manželkou Luckou trávíme už desátý měsíc v Zambii. Manželka, jako zkušená lékařka, tu pracuje v místní nemocnici pro jednu nevládní zdravotnickou organizaci. Děti už máme dospělé a samostatné a chtěli jsme, nebo spíše potřebovali, nějakou životní změnu. A tak jsme kývli na nabídku osmnáctiměsíčního kontraktu na …
Při vstupu na palubu letadla jsem ukázal palubní lístek a arabská letuška jen zašveholila něco v arabštině, kde jsem rozuměl jen Sue, a ukázala mi, kterou uličkou se mám vydat. Po chvilce prodírání se mezi sedadly jsem se zarazil, zůstal stát a civět na neuvěřitelně hezkou blonďatou letušku. To určitě nebyla Arabka. Dlouhá hříva jejích …
„Gratuluji. Právě jsi se stal vstupujícím členem klubu. A určitě jsi na nejlepší cestě, stát se plnoprávným nebo zasloužilým členem.“ „To tedy ještě nejsem členem klubu?“ „Všechno ti můžu vysvětlit, ale nejdříve se tě musím na něco zeptat. Členství v klubu je bezplatné a doživotní. Z klubu nelze vystoupit, lze pouze nevyužívat výhod členství a nepokračovat …
Konečně Dubaj! Letadlo dosedlo na ranvej jako do peřin a za chvíli už jsem seděl v tranzitní hale Dubajského terminálu. V ruce jsem držel malou vizitku, kterou jsem dostal od Zuzany v letadle. Na vizitce byla stylizovaná koláž fotky velkého dopravního letadla a moře s pláží a palmami. Přes tuto grafiku byl jen jednoduchý text: …
Spali jsme tvrdě, až nás vzbudilo pípání budíku, který Zuzana předvídavě nastavila. Pohled na hodiny mě ujistil, že jsme spali více jak šest hodin. Spánek nás ale dokonale osvěžil. Zuzana šla rychle uvařit kávu a připravit občerstvení a já se opět mohl kochat její dokonalou postavou. V jednu chvíli jsme se na sebe podívali a …
Nástupní terminál letu do Manily byl nedaleko od VIP salónku. Došel jsem tam pomalou chůzí asi za patnáct minut. Zrovna se let začínal odbavovat, ale já jsem nespěchal. Nemám rád tu tlačenici u přepážky, pak u vstupu do letadla a nakonec dlouhé čekání na svém sedadle. Raději nastupuju v klidu jako jeden z posledních pasažérů …
Po jídle jsem si sklopil sedadlo a relaxoval. Za chvíli se u mě objevila Janice. „Všechno v pořádku? Ještě nějaké přání? Měl byste ještě na něco chuť?“ „Ne, děkuji. Jsem spokojen, nic mi nechybí.“ „Opravdu? Tak to je škoda. Já vám tedy prozradím to malé tajemství.“ Počet přečtení: 634
Asi za dvě hodiny mě probudila zima a také už jsem měl hlad. Oblékl jsem si své zmuchlané kalhoty a potichu se vydal do kuchyňky, kde jsem doufal nalézt něco k zakousnutí. Všude byla tma a jen nouzová světla ukazovala směr k předpokládanému zdroji jídla. V kuchyňce seděla na malé sedačce Janice a hned se …
I když se mi podařilo usnout, tak mi dlouhý spánek nebyl dopřán. To Janice mě opatrně vzbudila zatřesením a přidala i dlouhý polibek. „Vstávej. Za chvíli rozsvítíme světla a budeme servírovat jídlo. Bylo by vhodné, abys ještě předtím probudil Isabelu a pomohl jí se nenápadně obléci a upravit.“ Počet přečtení: 584
Ze snění mě vytrhlo pípnutí mého telefonu. Pohledem na displej jsem uviděl blikající ikonku nového emailu. Zpráva z klubu potvrzující mé plné členství. Počet přečtení: 650
on Publikování povídekDobrý den. Když by bylo potřeba mohu nabídnout své…
on Na chatěJe to 70/30 - reál/fikce z letošní dovolené :-)
on Na chatěVýborná povídka. má štěstí, že si manželka myslí,… on Publikování povídekJeffe samozřejmě jsem nechtěl nijak zlehčovat prác…
on Publikování povídekJuniore, s tím jednodušším publikováním povídek, p…