„Sakra, ať to vezme čert,“ zaklel jsem. Vlak do Havířova mi ujel o dvě minuty. Tak a teď budu dřepět v omšelé nádražní čekárně v Ostravě-Porubě dvě hodiny a čekat na další spoj směr Český Těšín. Ještě jedno zaklení a mé naštvané já zalezlo do čekárny. Pozdní listopad roku 1983 se hlásil lezavou zimou, …
Nenadálá návštěva má i nečekané pokračování… Začala loupat brambory a pokradmu mne pozorovala.„Řekni mi něco o sobě. Zatím jsi toho moc na sebe neprozradil. A proč nemáš žádnou holku?“„Protože chci ženskou nejen do postele, ale také do nepohody. Bohužel,takové už zřejmě vymřely. Každá hledí dostat se hbitě pod čepec. Hned by mne tahala do rodiny …
Nečekané setkání má i nečekaný další průběh… Linka městské dopravy nás vyklopila u obchodního domu Budoucnost. Když se obchoďák stavěl, byla u něj cedule PRIOR, takže se mu tak občas říkávalo. Sníh křupal pod podrážkami a sto metrů do grillbaru jsme spíš proklouzali než prošli. Usadíme se na volné místo k obrovskému akváriu, plnému sladkovodních …
Pokračování jako v červené erotické knihovně… Neděli jsme v podstatě prošoustali. Nikoliv promilovali, nýbrž bohapustě prošoustali. Pokud si dobře vzpomínám, šťouchů bylo pět. „Proboha, vždyť tě ušoustá,“ napadlo mne, když se její malá ruka chopila pošesté klíče k její studánce. Poslední šoust nebo zdechneš… Poobědní zdřímnutí mi naštěstí vlilo trošku sil do žil.„Už fakt nemůžu, …
Romantický příběh se nadále krásně rozjíždí… Ospalé nedělní ráno mne zastihlo u pracovního stolečku v obýváku. Vrtám se v jakési barevné přenosné potvoře alá Sovětský svaz. No konečně. Řádkový rozklad naskočil s typickým písknutím a vysoké napětí zapraskalo. Obraz nic moc, co také chtít od delta obrazovek, že? Však také koloval mezi kutily vtip: zelená – flek, modrá …
Romantický příběh se dál úspěšně rozvijí… Dny běžely tempem dostihových koní, překlopil se čtvrtek. V obchodech vánoční výzdoba, ruch a davy koupěchtivých zákazníků. V kapse peněženku a poukázku na pět set korun. Máma fabrika se plácla přes kapsu. Také bych potřeboval dárek pro Martinu a pokud mám jet do Opavy, bylo by navýsost slušné obdarovat …
Příběh jako ze života. To je fakt síla. „Tlak v koulích mám na úrovni 2+.“„???“„Ještě dvakrát prohrábneš hnízdo a máš to v ruce.“„Kdybys nekecal. Všimla jsem si několikrát co vydržíš.“Decentní zaklepání na dveře… Ručka vystřelila z hnízda právě včas a zapla poklopec. Zips tak tak neskřípl plameňákovi křidýlka. „Nerada ruším. Pojď se podívat, televize divně …
Přiběh, psaný životem se dál rozjíždí. Oba v tichu večeříme. Martina, mírně zapýřená, nervózně uklízí chleba do spíže a kvapem mizí v pokoji. Potvora práskaná, mazaná. A ty si to s tátou vyřeš, šoustale, já nic já muzikant! V klidu, bez zbytečných pindů, dojídáme. „Dáš si pivo? Vánoční plzničku, ležáčka. Kupuji ho jen na vánoční …
Idylka jak vyšitá. „Tati, fakt nebude problém s mámou?“ ozval se nejistě hlas Martiny mezi veřejemi do kuchyně.„Nestarej se o to, po čem ti je pendrek!“ ne zcela věrohodně, na oko hrubě zavrčel tatík. V tom samém okamžiku zarachotily klíče v zámku do domu.„Tati, Jiřina bude mít asi konečně miminko,“ vlétla do kuchyně jako tropická bouře …
Vánoční pohoda jako vyšitá.„Jirko, nejdou elektrické svíčky. Tyhle…“ ukazuje Radek.„Hodím na ně oko.“Prohlížím vodiče. Blik ,blik. Zakrátím a odizoluji kousek kablíku, šroubovákem přitahuji. Svítí. Připevňuje kablíky na drátěnou kostru betlémské hvězdy. Teprve nyní si všímám tvaru. Velká betlémská hvězda. Pomáhám ji věšet venku na špici smrčku. Pár postarších baněk na něj už Zuza navěsila. Sníh …