Sestoupil jsem po několika schodech před budovou Denisova nádraží (Praha Těšnov, pozn. autora) a stanul na chodníku, přímo v centru velkoměsta. Praha, i když se psala šedesátá léta, žila plně ruchem velkých měst. Cinkot tramvají, troubení aut a proudy lidí pohybujících se po ulicích všemi směry, to bylo pro kluka z malého středočeského městečka, něco …
Stál jsem nad bytnou a fascinován jejím bujným poprsím jsem se díval na její ruku, rozepínající knoflík halenky. Paní Dáša sledovala moji reakci a zřejmě jí to začalo vzrušovat. Pozoroval jsem, jak se jí ňadra začínají dmout v rytmu, se zrychlujícím se dechem. Podívala se na můj obličej, zadívala se mi do očí a pak …
Dejvickou vilovou čtvrť jsem našel velice snadno. S papírkem v ruce, na kterém jsem měl napsanou adresu, jsem procházel klidnou ulicí, po obou stranách lemovanou honosnými vilami v zahradách, schovaných za kovovými ploty a mosaznými jmenovkami na sloupcích branek. Tu a tam před domy parkovaly luxusní vozy zahraničních značek. Na první pohled bylo jasné, že …
Šťastné dny vystřídala špatná nálada. Jakoby švihnutím kouzelného proutku se mi v ničem nedařilo. Bytná mne přestala obtěžovat svými sexuálními návrhy. Buď si našla jiného uspokojitele, nebo začala mít menší požadavky s přicházející menopauzou. Chvílemi jsem jí podezíral z toho, že mne snad šetří pro Charlotu. Charlota, ta má čerstvá přítelkyně, se také neozývala. Podezíral …
Toho dne jsem se vracel ze školy pozdě odpoledne. Celou cestu jsem se těšil, jak se naložím do vany, a konečně po delší době sebou praštím na postel, hodím nohy na pelest a budu nečinně civět do stropu. Jaké bylo mé překvapení, když jsem slyšel z obýváku mé bytné smích a hlasitý hovor dvou žen. …
Ve víru velkoměsta – Francouzský koňak Pokračovat ve čtení »
Incident na nádraží byl brzy vysvětlen. Dostal jsem předvolání na městské oddělení SNB, kde mi bylo vysvětleno, že došlo ze strany příslušníků k omylu, kdy byl v jejich hledáčku recidivista, kterého si se mnou spletli. Teprve později jsem jsem dozvěděl, celou dobu mých studií za mnou stál mecenáš, kterému bych měl být vděčný za bezproblémové …
Úterní odpolední figurální kreslení začalo být nudné. Poslední dobou nám modelem sedával pouze stařík. A tak jsem se znechuceně šoural do atelieru, abych splnil tříhodinovou povinnost. Jaké bylo mé překvapení, když jsem na podstavci spatřil naší známou vysokoškolačku Moniku. Co tady dělá? Že by jí došly peníze? A kde má maminku? Tu jsem po chvíli …
Ve víru velkoměsta – Schůzka ve Stromovce Pokračovat ve čtení »
Postával jsem na schodech Smetanova divadla (dnes Státní opera pozn.autora), oblečen v elegantním obleku, který jsem si pořídil s vydatnou pomocí Charloty v Domě módy. Zprvu jsem se cítil nesvůj, nebyl jsem totiž zvyklý chodit v šatech, ale když jsem zjistil, že se po mně podívalo se zájmem několik žen, které kráčely v doprovodu svých …
Vysokoškolačku Moniku jsem od naší schůzky ve Stromovce neviděl. To nepovedené rande snad nebylo důvodem, proč nám přestala chodit sedět modelem? Nebo byl důvod úplně jiný? Zkrátka, to úterní odpoledne zůstal stupínek, na kterém sedávala, prázdný. „Nechce si někdo z pánů studentů, nebo studentek sednout?“ ukázal nám profesor do volného prostoru mezi stojany. Zraky nás, …
Studium na Uměleckoprůmyslové škole jsem úspěšně ukončil absolventskou prací na části výpravy k jedné televizní inscenaci. Dohlížel jsem na její realizaci ve studiu a měl jsem dozor v době natáčení. Ve své podstatě to byla nuda. Byl jsem k dispozici pro případ, že by snad došlo k nějakému technickému problému na dekoraci, jejíž jsem byl …
Ve víru velkoměsta – Poslední milování Pokračovat ve čtení »
on Neznámé číslo 04 – První zkušební týdenPo čtvrtém díle pořád vlastně úvod .......... ale,…
on Na chatěTahle povídka byla perfektní .
on Metalová diva 5Výborná práce. Jen tak dál. Jen se trochu divím, ž…
on Neznámé číslo 04 – První zkušební týdenHezké pokračování.Jsem zvědav na další týden. on Metalová diva 4Parádní pokračování. Ta divoká jízda na konci muse…