V roce 1987, v době bujarého pozdního socialismu, bylo v Československu jedno známé Jednotné zemědělské družstvo, které se více než zemědělstvím zabývalo obchodováním všeho druhu. Jedním z nejvýnosnějších artiklů byly tehdy začínající počítače. Ceny byly astronomické, konkurence téměř žádná a zisky tak přímo neuvěřitelné. A protože zdejší zemědělci byli dáváni za příklad socialistického zemědělství, střídala …
Ráno mě probudila zima. I když podle kalendáře bylo léto, přece jen jsem byl na Sibiři, kde je po ránu zima i v létě. Nataša ještě spala, zhluboka oddechovala otočená ke mně zády a zabořená svým pevným zadečkem do mého klína. Já ji zezadu objímal s rukou na jejích krásně tvarovaných pevných prsou. Počet přečtení: …
I přes časnou ranní hodinu už bylo na ulici kolem domu dost lidí. Někteří mě spatřili jak vycházím ze dveří paneláku a podezřívavě si mě měřili. Ani jsem se neohlédl a zamířil k našemu domu. Počet přečtení: 536
Před budovou seděl Pepa se šoférem na lavičce a o něčem diskutovali. Když mě uviděli, zvedli se a bez řečí jsme nasedli do auta a vyrazili do kolchozu. „Dobrý? Úplatek předán?“ mrknul po mně Pepa s úsměvem. Sice věděl, že by se na to neměl ptát, ale něco říct musel. „Jo, neboj. Materiál na stavbu …
Probudil jsem se až k ránu, kupodivu přikryt peřinou a s příjemným pocitem v rozkroku, jako by se mi zdál sen. Ale rychle jsem procitl ze snu a byl znovu v realitě brzkého rána. Příjemný pocit ve slabinách ale nezmizel, ba právě naopak. Bylo to stále více příjemné. To Nataša mi klečela mezi nohama, schovaná …
Ráno byl s děvčaty dohodnutý sraz v devět hodin na blízké autobusové zastávce. Přišli jsme dřív, aby na nás děvčata nemusela čekat, obtěžkáni dohodnutým vybavením. Jedna taška s věcmi na opalování v přírodě a druhá, podstatně těžší, s proviantem na celý den. Tedy hlavně láhve s pitím a sladkosti, což byl náš dohodnutý podíl zásob …
Po návratu rozhrkaným autobusem zpět na sídliště jsme si s děvčaty dali na hodinu rozchod a šli se připravit na večer. Počet přečtení: 493
Ráno po probuzení jsem uslyšel známé zvuky vrzající pohovky z vedlejšího pokoje. Oni snad opravdu ještě nemají dost? A hned po ránu? Pomyslel jsem si a nastražil uši. A opravdu jsem rozeznával známé tiché výkřiky Pepy a zadržované sípání Nasti. Zvuky po chvíli ustaly, jenom lehce vrzala pohovka. Mohl jsem se jen dohadovat, co se …
06Na stavbě jsem Pepu hned informoval o mém večerním programu a že dnešní večer a noc stráví sám v bytě na sídlišti v Krasnojarsku. „Samozřejmě, pokud si tam nepřivedeš dámskou návštěvu,“ pokračoval jsem se smíchem, „která by ti tu samotu zpříjemnila.“ „Dej mi pokoj s ženskou. Ještě jsem se z toho víkendového uragánu nevzpamatoval. Ještě …
Únava z odpracované noci a vypitá vodka nás natolik uspaly, že jsme se vzbudili až za ranního světla. První se probudila Olga. „Davaj, my dalžný vstaváť.“ probudila i mě dlouhým a vášnivým polibkem. „Už je ráno a musíme do práce.“ Probíral jsem se docela ztěžka, byl jsem ještě unavený a nejraději bych spal i nadále. …
on Kristýnka 67 B – KonecTak tohle ten konec co jsem čekal až ho napíšeš .…
on Kristýnka 67 B – KonecSvým způsobem smutnější konec celé série, asi práv…
on Kristýnka 67 B – KonecSuper série.... Sice trochu drastické konce, ale v…
on Lesní pichKrásná povídka. To, že se nestal další obětí čarod…
on Kristýnka 66 B – NapadeníMyslim ze samovrazda ku ktorej byvalka ma naslapnu…