Proběhl jsem zběžně mailovou poštu, která mi dnes přišla. Ty přihlouplé obrázky a poplašné zprávy jsem okamžitě házel do koše, aniž bych je otevřel. Tahle zpráva mne ale potěšila.Každých pět let se scházíme v boulingové herně školy na setkání spolužáků ze střední uměleckoprůmyslové školy. Letošní termín byl ale vážně ohrožen covidovou pandemií. Po uvolnění opatření …
Cesta nám uběhla rychle. Pomlouvaly jsme spolu naše bráchy a byly zvědavé, co se jim přihodilo. Denisa pořád opakovala, že nás určitě chtějí nalákat k sobě a nezdálo se, že by jí to vadilo. U nich doma nás ale přivítaly zachmuřené obličeje. „Co se stalo?“ zeptala jsem se zvědavě. Luděk se ke mně obrátil a zhluboka …
Slunné letní odpoledne doslova lákalo opustit podzemní prostory metra a projít se Prahou pěšky. Rozhodl jsem se vystoupit u Muzea a ten kousek na Hlavní nádraží dojít pěšky.Procházel jsem po chodníku, lemovaném lavičkami v parku k nádraží a pozoroval lidi kolem sebe.Kdepak je ta idylka šedesátých let?Park byl tehdy mnohem větší, před Hlavním nádražím jezdily …
Nikdy jsem nečekal, že bych se vrátil do rodného domu. Bohužel se mi manželství nevyvedlo a já se pár roků před třicítkou vrátil k mámě, která už pár roků chodila za tátou na hřbitov. Bylo zvláštní probouzet se zase ve svém pokoji, kde jsem dospíval, a vědět, že na mě při návratu domů čeká netrpělivě máma, …
Promnula krvavě rudé rty, na kterých stále cítila sladkou chuť lízátka, které svírala mezi prsty. Její smaragdové oči utkvěly na mladíkovi, jehož soustředěný pohled na stránky knihy vypovídal, že nemá ponětí o jejím zájmu.Tato část knihovny byla takřka liduprázdná. Občas, sem tam prošel zbloudilý návštěvník, který stejně jako oni dva, hledal informace z oboru advokacie. I …
Po tom, co jsme dorazili do kempu, jsme se všichni ubytovali v chatkách po čtyřech. Já jako jediný kluk, jsem dostal malou chatku pro dva, ale byl jsem v ní sám. Učitelky nám daly rozchod na ubytování s tím, že se sejdeme za hodinu v jídelně u oběda. Já jsem prásknul batoh do kouta a hned jsem šel do …
Zajímavá třída 14 – Sólo Sabiny a Karolíny Pokračovat ve čtení »
Romantický příběh se nadále krásně rozjíždí… Ospalé nedělní ráno mne zastihlo u pracovního stolečku v obýváku. Vrtám se v jakési barevné přenosné potvoře alá Sovětský svaz. No konečně. Řádkový rozklad naskočil s typickým písknutím a vysoké napětí zapraskalo. Obraz nic moc, co také chtít od delta obrazovek, že? Však také koloval mezi kutily vtip: zelená – flek, modrá …
Nenadálá návštěva má i nečekané pokračování… Začala loupat brambory a pokradmu mne pozorovala.„Řekni mi něco o sobě. Zatím jsi toho moc na sebe neprozradil. A proč nemáš žádnou holku?“„Protože chci ženskou nejen do postele, ale také do nepohody. Bohužel,takové už zřejmě vymřely. Každá hledí dostat se hbitě pod čepec. Hned by mne tahala do rodiny …
„Sakra, ať to vezme čert,“ zaklel jsem. Vlak do Havířova mi ujel o dvě minuty. Tak a teď budu dřepět v omšelé nádražní čekárně v Ostravě-Porubě dvě hodiny a čekat na další spoj směr Český Těšín. Ještě jedno zaklení a mé naštvané já zalezlo do čekárny. Pozdní listopad roku 1983 se hlásil lezavou zimou, …
Volné pokračování povídky, kdy je zde popsána dovolená matky hlavního hrdiny se svou sestrou a jejími dětmi. *** „Tak ne abyste tu zlobili,“ usmívala se matka, šťastná, že si konečně splní svůj sen a pojede na báječnou dovolenou na druhý konec světa, byť bez manžela, kterému podobné radovánky byly do slova a do písmene u …