Touha si říká Eliška

Asi na tom něco je, když flanďáci pořád papouškují: „Cesty Páně jsou nevyzpytatelné…“ Mně ta jejich „nevyzpytatelnost“ přivedla do cesty Elišku, dceru matčina přítele, se kterým měli za dva měsíce „vstoupit do svazku manželského“. Už přes rok za ním matka dojížděla do sousedního městečka, kde bydlel v domku po rodičích. Budoucího „otce“ jsem poznal asi …

Touha si říká Eliška Pokračovat ve čtení »