Když si osud s lidičkama jen tak pohraje 02
„Mohla bych u tebe přespat?“Víc mě překvapit nemohla.„Samozřejmě, že ano, místa je tu dost a je to tvůj byt,“ odvětil jsem ohromeně.„Ale ty tady bydlíš.“„To je fakt,“ uznal jsem její námitku. „Pojď, ukážu ti, kde budeš spát.“ Zavedl jsem ji do ložnice a ukázal na postel, kde spávala moje žena. „Tady se můžeš vyspat,“ oznámil …
Když si osud s lidičkama jen tak pohraje 02 Pokračovat ve čtení »