studna

Studna

Jan seděl za stolem, upíjel kafíčko a druhou ruku měl volně položenou na kštici blonďatých vlasů, které se mu rytmicky pohybovaly v klíně společně s hlavou jejich nositelky. Mlaskavé zvuky a pevné sevření rtů rytmicky sjíždějící po ocase mu přinášely slast a vzpomínky na dávno zašlé doby, kdy mu takto nějaká sličná děva kouřila ptáka. Když pocítil …

Studna Pokračovat ve čtení »