9. Evička – Pavlínka – pokračování Na Jakubův povel všichni své číšky vína vyprázdnili, odložili na stolek a Jakub je znovu naplnil pro jistotu se slovy: „Kdyby někomu vyschlo v krku nebo cítil, že ještě má zbytky zdravýho rozumu, tak tady je lék.“„Ježiši, to jsem asi něco zvorala, ne?“ zeptala se udiveně Pavlína. Překvapivě jí uklidnila …
Když Renata Emě zamávala před očima vstupenkou na Filmový večírek hvězd, ta přímo zajásala nadšením. Že se kamarádka uchytila u filmu jako asistentka v produkci věděla, ale že do této společnosti nakoukne i ona, ji nikdy nenapadlo. „Moc se neraduj,“ netvářila se Renata nadšeně. „Nevíš, jak to tam chodí. Tyhle večírky jsou dost divoký… víš, jak …
Překvapilo mne, že Karlíkův příběh zaujal docela dost čtenářů a tak jsem se rozhodla dopsat ještě pár kapitol v tom směru, jaký by asi čtenáři mohli očekávat. Tedy žádné velké překvapení, které by snad po návratu z chalupy mohlo přijít, se nekoná. Prvá dvě pokračování předkládám, ale ještě zvážím, jakým směrem pošlu příběh dále, tedy …
„Tak víš co, malinko je taky překvapíme,“ rozhlédl jsem se po prázdném podloubí, které vedlo od hotelových restaurací v odděleném pavilonu k hlavnímu vchodu do hotelu, vtáhl Janu ještě na chvilku za sloup a začal se s ní divoce líbat a prohmatávat její ještě pořád tak krásné poprsí. Určitě cítila, jak se mi bleskově postavil, prášek už evidentně …
Do letní noci se rozléhal hluk halasného večírku. Každých pět let se scházeli bývalí osmáci a jejich sjezdy byly s přibývajícím věkem čím dál bouřlivější. Zvlášť nyní, kdy se sešli již popáté, po pětadvaceti letech. Pavlovi se však jejich pětiletková setkání přestávala líbit. Radost a přirozenost mládí pomalu ale jistě vystřídala nucená veselost a vychloubačná přezíravost několika …