Přiznání

„Ahoj Pepánku,“ ozvalo se mi zničehonic za zády, div že jsem leknutím nepoposkočil. Zrovna jsem totiž zíral do výlohy knihkupectví a zcela zaujat bizardní nabídkou nevnímal svět kolem sebe. Otočil jsem se. „No né, Haničko!“ vykřikl jsem potěšeně s rozzářenou tváří. „Jeden by si myslel, že ses odstěhovala, tak dlouho jsem tě už neviděl,“ řekl jsem …

Přiznání Pokračovat ve čtení »