Prázdniny byly v plném proudu. Luboš seděl s Beátou na ukotvené lodi na Vltavě a v teplém pondělním dopoledni se svlažovali pivem. Patřili mezi první hosty. Lubošovi se na Beatě mimo řady dalších věcí líbilo, že pivem nepohrdla. Seděli co nejdál od výčepu vcelku osamoceně.

„Povídej, jaký byl víkend na chalupě a co se ti stalo za malér?“ konečně se dostali v klidu k tématu, které Beáta zmínila, když mu volala, jestli by neměl chvilku času.
„Lubíku, nebudeš tomu věřit, ale děs. Víš, jak to v poslední době občas máme s bráchou. Vlastně za to můžete vy s Danou, jak jste si to spolu užívali tenkrát na tom divokým mejdanu. Stejně nevěřím, že to s Danou nemáte podobně, i když ona dělá medicínu v Hradci. Už jsem ti to říkala víckrát. Mezi vámi to nebyla jen tak rychlovka. Vy jste si to prostě užívali a bylo mi jasný, že jestli jste v tom nejeli už před tím, tak v tom pojedete od tý doby. Brácha si myslí to samý. Už jsem ti to říkala několikrát, ne? Akorát, že ty to na rozdíl ode mne nepřiznáš.“

„No, možná, že na tom něco bude, Beátko, ale o tom jsi asi mluvit nechtěla.“

„Už jsem ti říkala, že jsme to s bráchou díky vám taky zkusili. Chápeš to? On už bude pomalu končit vejšku, já jí začala, takže by se dalo čekat, že máme mít rozum, ale ona je to asi nějaká chemie. Prostě na tom mejdanu, co byl potom, jsem mu naznačila, že jsme si tak nějak zbyli. Ty jsi mi totiž dal košem a začal sis s tou Ivetou a její kluk zase s holkou, co tam přivedl brácha.“
„To přiznávám, ale jen si vzpomeň, jak tě rajcovala ta představa udělat to co já s Danou. Proto jsem si začal s tou Ivetou, protože mi tam začala šeptat, že ten její kluk je trochu divnej a že by si to ráda zkusila se mnou a tys mi to schválila.“

„Bylo hodně veselo a vy jste nás provokovali tak dlouho, že jsem mu tedy dovolila sundat mi podprsenku a kalhotky, protože vy už jste se tam začali chovat dost nemravně. Chvilku jsme nevěděli, jestli jo nebo ne, ale on si na revanš nechal sundat slipy no a pak už jsme oba cítili tak neskutečný vzrušení z toho, co provádíme, že jsme se shodli, že něco takovýho jsme ještě nezažili.“

„Tak to ti můžu podepsat, s Danou jsme to měli poprvé taky tak, ale pořád ještě nevím, co se stalo teď o víkendu.“
„Už jsem u toho. Doma je to tak, že když se objeví se brácha, tak se špičkujeme a zkoušíme takový ty kecy. Snad si to dovedeš představit. No a bráškovi se z těch keců docela rychle ten jeho zvedne. Jasně, že to nesmí slyšet naši a taky je snad jasný, že to dotáhneme jen vzácně. K tomu je třeba trocha soukromí, a to doma moc není. “
„Dovedu si to představit, u nás Dana ráda chodí třeba jen ve spodním prádle nebo v kalhotkách a triku a tak. Ani pak nemusí nic říkat.“

Beata se zachichotala a pobaveně na něho mrkla: „Aha, takže žádná jednorázovka. Přiznáváš?“
„Hmmm,“ zavrčel Luboš, ale neudržel vážnou tvář a rozesmál se také: „Jenže Dana je většinou v Hradci a ty máš bráchu doma furt. Se divím, že ti zbyde čas na randění se mnou.“

„Nebuď pitomej, Lubíku, tebe mám ráda, ale to s bráchou je takovej divnej magnet, jestli mi rozumíš. Ono pořád jako by se nic nedělo, ale pak se najednou něco překoná a ty magnety se k sobě přitáhnou a když jsou splněné i další podmínky, tak to nejde zastavit.“
„Tak tomu rozumím moc dobře. U nás, když je Dana tady a naši už spí nebo nejsou doma, tak stačí, že mi třeba projde po pokoji v sexy kalhotkách, zastaví se a čeká, jestli se ten můj probudí. Stačí, že ji třeba ještě nějak popíchnu a žádný kalhoty mi nejsou dost velký a na to ona čeká. Ještě na střední, když to viděla, tak se mi vysmála, ale pak se to jednou zlomilo a od tý doby už se to občas přihodí jako na tom mejdanu a je to úplně šíleně vzrušující.“

„Máme to stejně. Pak ještě třeba pár doteků, ale na něco se vymluvit, aby se ten druhý ještě víc vybudil a třeba znovu jakoby kontakt a zase odmítnutí nebo oddálení a přemlouvání, až je to šílený, protože jeden z nás to už najednou nevydrží a vyjede po tom druhém, a pak už se to nedá zastavit.
„Jasně, vím, o čem mluvíš, ale kde je pořád ten průšvih?“

„Mámě bylo nějak blbě, tak jsme jeli na chalupu s něčím pomoct tátovi. Chalupa není zábava a relax, chalupa jsou galeje. Táta pak většinou jde na pivo, protože se tam zná s kdekým. Bylo nám s bráchou jasný, že je to šance. V týdnu je to passé, on je někde na brigádě od rána do večera a večer jsou doma naši. Takže jsem během dne provokovala já. Měla jsem na sobě takový pracovní triko, docela přiléhavý a nic pod ním.“
„No, to musel čumět i táta. Muselo to být moc hezký,“ pochválil ji Luboš.
„Nech si ty řeči, Luboši,“ vyčítavě na něho pohlédla. „Zkrátka odpoledne jsme ještě posekali zahradu, já se starala o růže, protože začaly chytat černou plíseň nebo co to je, a když bylo hotovo, tak si chlapi dali sprchu, táta šel na dvě tři aperitivní před večeří, jak on tomu říká a pak jsem si dala sprchu já. V praxi to znamená, že vypadne nejmíň na hodinu, někdy i na tři.“

„Hmm, takže vy jste už byli pěkně nadržení, začali jste a on se pro něco vrátil?“
„No, úplně tak to nebylo. Bylo to mnohem horší.“
„Neblbni, co může být horší?“
„Vylezla jsem z koupelny jen v takových letních minišatech, co tam mám, když jdu třeba něco koupit a tak. Bráchovi došlo, že toho pod nimi moc není a chtěl, abych se mu aspoň trošku ukázala. Zkrátka nechtěl hned, chtěl napřed trochu takové ty provokace. Zkrátka asi dvacet minut jsme se takhle bavili, já si u toho konečně dala aspoň kafe z Nespressa, občas jsme se poškádlili nějakým dotekem nebo pusou, až už to brácha nevydržel a začal mi to dělat pusou. Pak jsme se přesunuli do pokoje, který máme společný. Průšvih byl kvůli tomu, že je tam okno do zahrady. Nejspíš si dovedeš představit, co jsme asi mohli dělat, stejně jsi nás tenkrát na tom jednom mejdanu viděl. Mimochodem, brácha se pořád ptá, jestli by nešlo udělat nějaký setkání s vámi. Tvoje sestřička se mu moc líbí, s tou svou holkou se rozešel a nikoho nemá.“

„No, proč ne, to by asi šlo, ona je teď o prázdninách tady, tak se určitě domluvíme, ale nevím, jestli by šla do nějakého divočejšího mejdanu. Ona moc není na náhodnej sex. Ale radši mi už pověz, jestli vás načapal táta nebo někdo jinej.“
„S bráškou to někdy máme tak, že je to smršť a někdy zase ten konec oddalujeme, jak to jen jde. No, a to byl tenhle případ. Vynechám podrobnosti, ale zkusili jsme si všechno možný. Od všeho trošku po chvilkách. Hrála nám k tomu hezká muzika, No zkrátka, bylo to moc fajn.“
„Tak kde se stala chyba?“
„Asi v tý muzice a v tom, že jsme to tak prožívali. Kvůli tomu jsme si ničeho nevšimli. Okno do zahrady bylo otevřený, no a táta se vrátil, protože si zapomněl peníze. Prý zjistil, že má prázdnou peněženku. Možná, že to udělal schválně. Spíš asi jo. Protože přesně v tom nejlepším, když už jsme byli oba skoro hotoví a já už fakt nemohla a vlastně už jsem dvakrát byla, tak se mě brácha zeptal, jestli to chci do ní nebo do pusy. No a než jsem stačila něco říct, ozvalo se přes okno: „Beáto, já bych ti to dal radši do ní.“

„Takže on vás táta celou dobu šmíroval?“
„Jo. Představ si to. Vylezlo z něj, že s mámou vědí, že spolu s bráchou šukáme. Máma nás prý jednou viděla, ale nic nám neřekla. Řekla to jemu. Takže mu bylo jasný, že jen čekáme na příležitost a že se tedy chtěl přesvědčit na vlastní oči, jestli jako jo nebo ne a že když viděl, že jo, tak si napřed myslel, že nás přetrhne a bráchu zabije.
Jenže pak zjistil, že to spolu máme tak hezký, že ho to přešlo. Aspoň to říkal. Když mu prý máma o tom našem incestu řekla, tak se mu prý udělalo zle jen z toho pomyšlení, že jeho děti spolu mají sex, a že se prý pár týdnů kvůli tomu užíral. Máma ho prej zastavila, aby nepátral, že se asi fakt máme rádi a že to nikde nikomu vykládat nebudeme a ona taky ne. A že když nás viděla, tak prý místo aby udělala nějakou hysterickou scénu, tak najednou zjistila, že se jí líbilo, že se máme tak moc rádi a že nám to snad i záviděla.“

„Takže tvojí mámu to vzrušovalo, jo? Nejspíš asi tvůj brácha, ne? Kolikrát vás přistihla?“
„Nevím, ale táta říkal, že nás asi viděla dvakrát. Ona řekla, že jednou. Jenže kdy a kde, to mi není jasný. Mohla nás slyšet, to jo, ale pokud vím, tak jsme byli doma sami nebo jsme se zavřeli v našem pokoji.“
„No a co tedy ten tvůj táta?“
„Je to šílený, ale my jsme si bráškou ničeho nevšimli a on na nás koukal přes to otevřený okno a viděl, co všechno spolu děláme.“
„Hmm, kdybych ti ji lízal a pak bychom zkoušeli všechno možný, tak bych asi ani nevšimnul, že někdo stojí vedle mne.“
„Nebuď zase protiva, Lubíku. Víš, jak mi je, když si to uvědomím? On ještě začal vykládat, že se mu líbilo nejvíc, když jsem byla skloněná nad ním a on viděl, jak ve mně ten jeho mizí. Děs, že tohle všechno viděl. On je normální voyeur. Úchyl. A ještě to takhle říká! Děs!“
„No jo, to se mi tenkrát u tebe líbilo taky. To by se asi líbilo každýmu mužskýmu. To mu nemůžeš vyčítat.“

„No dobře, vy jste v tomhle všichni stejní, ale z něj vylezlo, že by si to klidně taky zkusil a že když my můžeme dělat takový zakázaný věci, tak jemu by se to líbilo taky a že to do tý chvíle nevěděl.“
„Brácha se namíchnul a začal na něj křičet, že jestli si jako myslí, že on by si to rozdával se mnou a mámě by to bylo fuk, protože by to bylo hezký, tak je úplnej magor. Že mámě hned začerstva poví, jakýho má doma úchyla. Hele, jenže táta se nenaštval, a odpověděl mu, že máma nám to zakazovat nebude a že jemu řekla, ať si dělá co chce, že jí je to už stejně všechno jedno a že záleží jen na něm a na mně. Takže když to já dovolím, tak brácha do toho nemá co kecat a zeptal se, jestli by mi to vadilo s ním, když mi to nevadí dělat s bráchou. On fakt není normální.“
„Tak to je tedy síla. Cos mu řekla?“
„Že je asi cvok, že to mně v životě ani nenapadlo a že brácha je přeci jen něco jinýho, i když má pravdu, že úchylný to je úplně stejně. No a on jen konstatoval, že už se na nás nezlobí, ať si děláme co chceme, že je to naše věc, ale kdybych si to někdy rozmyslela, tak stačí říct.“

„Bíeáto, a co by na to řekla máti? Ty bys to dala?“
„Já z toho byla napřed v šoku, jen jsem seděla a zakrývala se tím trikem, a teprve pak mi došlo, jak je to šílený. Lubíku, snad se na mne nebudeš zlobit, ale včera mne najednou napadlo, že vlastně on je pořád ještě pěknej chlap a že by to třeba mohlo být docela zajímavý vzrůšo. Zkus mi porozumět. Sex je pořád jen sex, chápeš, ne? Ale třeba sex s bráchou je úlet, a proto tak zvláštně krásnej. S tebou je taky nádhernej, protože tebe miluju. Sbalit nějakýho kluka na jednu noc nechci. To prostě nejde. Těch pár našich mejdanů, kde se něco stalo, to je jiný. Prostě taková divná atmosféra, kde to najednou nevadí. Já vím, že jsem magor, ale možná, že bych to třeba dala. Čistě ze zvědavosti. Akorát, že ty by ses se mnou asi rozešel a to nechci.“

„Víš ty co, lásko moje praštěná? Dáme si ještě jedno a pak bych zašel k nám. Doma nikdo není a třeba bys přišla na jiný myšlenky, když bych ti podprsenku a kalhotky sundal pro změnu místo brášky já. Jen tak mimochodem, tvůj brácha by do toho třeba šel taky, kdybys šla ty,“ zkusil zformulovat myšlenku, protože by to ulehčilo jeho černému svědomí. Když po něm hodila vyčítavým pohledem, dál nepokračoval.

Byly dvě hodiny odpoledne, když došlo na Lubošův návrh. Beátě rozepnul podprsenku a mazlil se s jejími hebkými ňadry, okusoval jí tmavé bradavky, prstem ji hladil přes kalhotky. Šikovně vylovila ze slipů jeho parádní kousek a zručně mu jej mnula: „Je neskutečně velikej a pevnej, Lubíku,“ vzrušeně mu šeptala do tváře.
„Bráškův přeci taky není marnej,“ šeptal.
„Ale tenhle je větší,“ smála se. „Už se těším, až ho v sobě ucítím a oba jsou šikovný. Strašně ráda se s nimi mazlím,“ otírala si tím válcem tváře a pak na špičku vtiskla pusinku a pokrčila nosík: „Ale moc nevoní, asi by potřeboval trošku vody a radši nebudu mluvit o tý svý. To by asi taky byla hrůza v tomhle horku. Nejdeme napřed do koupelny?“
„No, asi by to bylo dobře, ale v kalhotkách tě tam nepustím.“
„Přes slipy si ho asi taky moc neopláchneš, viď,“ smála se Beáta a natěšeně začala jeho nekompromisně trčící kůl vyprošťovat ze slipů. Když se dílo podařilo, přitáhl si ji k sobě za prdelku a vtiskl procítěný polibek na malý tmavý trojúhelníček prosvítající pod kalhotkami, zatáhl za gumičky a pomalu je stahoval. Na chvilku nechal kalhotky kousek pod kundičkou a polibek vtiskl ještě na horní okraj štěrbinky.

„Lubíku, vždyť musí být ještě horší, než ten tvůj.“
„Počkej, zkusím to,“ zabořil nos mezi její stehna a jazykem projel štěrbinku: „Je malinko slanější, ale zajímavá chuť i vůně. Ne úplně špatná!“
„Ale no tak, dej pokoj, nemám to ráda, když nejsem umytá. To přece víš,“ odstrkovala ho Beáta a zmizela v koupelně.
„Náhodou, je to docela sexy, abys věděla,“ natlačil se za ní Luboš, „Ale klidně ti pomůžu s hygienou a pak ty mně,“ navrhl.
„Dana ti to toleruje? Nebo se spolu sprchujete?“ Beáta se snažila naladit správnou teplotu sprchy.

Když byli se vzájemným oplachováním téměř hotoví, ozvala se Dana: „Můžu se k vám přidat? Jsem celá splavená.“ Nevšimli si, že právě nečekaně přišla domů, podle zvuků ihned zamířila za dvojicí a strčila hlavu do dveří. Týden ji trápil zánět močových cest a v neděli dobrala antibiotika. Stejně se s Lubošem chystali udělat si pěkný večer. S tátou to nevypadalo dobře. Pár týdnů po Velikonocích se mu udělalo zle a skončil v nemocnici. Od té doby tam byl už počtvrté, víceméně čekal na dárce. Nehodlala Luboše jen tak Beátě přenechat na večer se opravdu těšila, jen si nebyla jistá, zda jim do toho nebude zasahovat máma. Měli dohodu, že když bude chtít, vezmou ji kdykoliv do hry nebo když nebude Dana doma, tak může mít Luboše pro sebe, jenže Dana teď byla doma skoro pořád.

„Jo, klidně si dej sprchu, my jsme už ready,“ souhlasil Luboš, podal jeden ručník Beátě a jeden si vzal sám. Beata byla zaskočená. Chtěla se ještě vrátit k tématu z Náplavky a teď to vypadalo, že na to může zapomenout. Mrzelo ji to, protože čekala od Luboše nějakou radu nebo aspoň jasné stanovisko, ale ten ji teď vzal za ruku a odtáhl ji zpět do pokojíku a položil si ji na postel.

„Počkej, to je blbý, když přišla Dana,“ rozpačitě šeptala Beáta, když se Luboš posadil vedle ní a jemně přejížděl prsty po jejích ňadrech, pohrál si s bradavkami a pomalu sjel ke žlábku, který mizel mezi sevřenými stehny. Péro mu trčelo nekompromisně vzhůru z představy, že by se za chvilku mohlo zabořit do dvou milovaných kundiček.
„Je mi to jedno, strašně moc jsem tě chtěl, víš? A pořád tě hrozně moc chci.“
„A co Dana?“
„Ona se ráda dívá. To jí zůstalo z toho mejdanu,“ rychle se snažil napravit, co právě prozradil.
„Já se tenkrát dívala na vás. Bylo to neskutečný vzrůšo. Úplně jí rozumím,“ šeptala Beáta a trochu povolila tlaku Lubošova ukazováčku, který se snažil dostat jej o kousek dál do rýhy částečně ukryté pod pečlivě upravenými tmavými chloupky. Posunul ji, aby se vedle ní vešel na postel a začali se vášnivě líbat.
Beáta se mazlila s jeho kůlem. Jednu nohu nechala pokrčenou, aby si on mohl do sytosti hrát s její kundičkou. Oba takovou předehru milovali. Po chvilce se otevřely dveře a v nich se objevila nahá Dana: „Smím se k vám přidat? Nebude ti to vadit?“ obrátila se k Beátě. Ta se obrátila na Luboše: „Tobě by to nevadilo?“ věděla, že rozhodně ne, ale chtěla to slyšet.

„Jen s podmínkou, že to zkusíš udělat Beátce jazykem,“ věděl, že Dana to nemusí a že s Evou to nikdy nezkusily. Aspoň ne před ním a on se nezeptal ani je do toho netlačil.
„Beátko, ty to máš s holkama ráda?“
„Nikdy jsem to nezkusila,“ přiznala Beáta, „ale zkusit to můžu,“ nerozhodně pohlédla na Danu.
„Já ty vaše kundičky miluju, holky. Pojď sem ke mně blíž, Danuš,“ natáhl ruku směrem k sestře, posadil se a když popošla k němu, přitáhl si ji za prdelku blíž a zkusil se jazykem protlačit do její štěrbinky. Malinko se rozkročila a usmála se na Beátu. Ta úsměv rozpačitě opětovala.
„Jo, tohle zbožňuju, ale ještě je moc vymydlená, počkej, ještě zkusím tebe, Beáto.“ Beata se posunula víc ke kraji postele, jednu nohu spustila na podlahu a rozevřela Lubošovi svou studánku naplno. „Hmm, Beátka už jí má krásně šťavnatou. Chceš ji už ochutnat?“
„Ne ne, je to šíleně sexy, vidět vás spolu takhle. Ještě chvilinku a taky bych chtěla vidět, jak v ní ten tvůj pomalu zmizí,“ toužebně šeptala Dana.
„Tak jo, ale posuň se kousek k Beatě, aby na tebe mohla dosáhnout.“

Luboš, ještě chvilku lízal Beátě kundičku, opatrně si s ní hrál prsty a sledoval, jak narůstá Danino vzrušení. Ta poklekla vedle Beáty, aby ji ta mohla rukou dráždit kundičku a pobídla Luboše: „Tak už ho tam Beátce dej, ať to vidím,“ nedočkavě poprosila.

Luboš vytáhl peřinu a polštář, hodil obé k posteli, klekl si na to a přitáhl si Beatu za její pěkné nohy ke kraji. Rukou si přidržoval napružený pyj a kroužil jím kolem otevřené kundičky, Beáty se zmocňovalo ohromné vzrušení také protože rukou kmitala po Danině štěrbince a ta začala povážlivě vlhnout. Luboš pomalu zasouval svůj kůl, až se nakonec jeho ochlupení promísilo s Beátiným. Pak začal rytmicky přirážet. Líbilo se mu, když Bí s každým přírazem vzdychnula. Asi po minutce tuto etapu ukončil a pokynul Daně: „Teď ty, už chci vidět, jak to Beátce doděláš.“

Dana zaujala jeho místo. Zpočátku opatrně přejela špičkou jazyka kolem Beátiny studánky. Ta byla nádherně mokrá od Lubošova počínání i všude kolem. Zpočátku se jí to trochu ošklivilo, ale pak najednou svá ústa zabořila do jejího klína a začala ji vysávat. Posléze se začala věnovat jejímu klitorisu a přidala prsty tak, jak to viděla u Vládi a Luboše, když uspokojovali Evu.

„Jo, tohle je tak hezký, holky! Přidám se ještě aspoň takhle,“ vzrušeně je chválil Luboš, posunul si Danu a pomalu zasunul svůj kolík do její kundy zezadu. Vychutnával si doteky jejích oblinek na svých slabinách a sledovat Beátinu tvář, v níž se zračil nastupující orgasmus. Když odezněl, Luboš si Danu obrátil k sobě, vášnivě ji políbil, prohnětl jí ňadra a pochválil: „Ještě cítím chuť po Bíeátě, ale pojďte holky, vyměňte si to, ať zase Beátka zkusí tebe. Tedy jestli chce, samozřejmě,“ přesunul se k Beátě a projel prsty její úplně mokrou kondičku: „Víš, jak jsi byla nádherná? Takhle jsem tě ještě neviděl.“

Vztáhla k němu ruce, aby ho mohla obejmout a divoce ho políbila: „Dana byla báječná snad ještě lepší než ty nebo bráška. Musím jí to hned oplatit,“ jemně ho odstrčila, přitáhla k sobě Danu a zkusila se líbat s ní. Obě se svezly na podlahu na vytažené peřiny a během líbání si spolu začaly užívat vzájemných doteků. Luboš sledoval, jak si laskají ňadra a pak se jejich šikovné prsty opatrně dotkly kundiček. Chvilku si hrály, ale pak se Beáta svezla k Daninu klínu. Ten se doširoka otevřel Beáta si s ní začala hrát prsty a jazykem, jako kdyby to dělala denně. Luboš si i ji opatrně posunul tak, aby do ní mohl zezadu vklouznout a chvilku pilně přirážel. Pak se rozhodl posunout k Daně a nabídl jí ke hraní svůj trčící kolík a sám drtil její ňadra. Nemohla se na kouření plně soustředit, protože Beátina snaha si přitahovala větší část její pozornosti. I u ní se dostavilo vyvrcholení velmi brzy.

Luboš počkal, až se vzpamatuje, láskyplně ji políbil a pochválil jí: „Vidíš, bylo to hezký a tys to nechtěla zkusit.“
Obrátil se k Beátě, jejíž tváře hořely vzrušením: „Beáto, teď ti předvedeme to, co se nejvíc líbilo tomu vašemu narušiteli,“ usmál se na ni, odsunul ji a přetočil Danu obkročmo na sebe. Vzápětí už nasměroval svůj nádherný válec do Daniny kundy a nechával jej plynule celý mizet uvnitř a zase jej téměř celý vysouvat. Beáta jen užasle konstatovala: „Jak se může něco tak velikýho vejít do tak úzký štěrbinky.“ „Co se stalo, Lubíku? Jaký narušitel?“ udiveně se tázala Dana, aniž si přestávala vychutnávat, jak ji Luboš nádherně vyplňuje.

„Beátce se v sobotu stalo, že je viděl s bráchou jejich táta a nestydatě jim řekl, že takhle to bylo nejhezčí a že by si to byl s jejím bráchou klidně vyměnil.“
„To jako fakt?“ Dana se nepřestávala mírně nadzdvihovat, zatímco Luboš si rukou přitahoval její houpající se prsa ke svým lačným ústům. „A máma to o vás taky ví? A tvůj táta by se byl přidal?“ zajímalo Danu.
„Jo, oni to vědí, ale táta mě šokoval. Nevím, co s tím,“ hlesla Beáta.
„Teď to neřeš! Danuš, narovnej se a Beátko, ty poď sem, ať si tě můžu vzít hezky zespodu,“ zavelel Luboš.

O chvilku později se Dana procítěně napichovala na Lubošův báječný pyj, zatímco Lubošovi do úst kanuly kapičky Beátiných šťáv, jejich potůček vyvolaly prsty a jazyk laskající její doširoka otevřenou studánku. Obě slečny se opatrně mazlily, a ještě opatrněji se zkoušely líbat. Spíše se jen občas svými rty vzájemně dotkly. Místností se rozléhaly vzdechy a mlaskání či pleskání vzrušených kundiček. Nikdo nevěnoval pozornost tomu, že je už chvíli přes pootevřené dveře pozoruje Eva.

První ji zaregistrovla Dana. Udržovaly oční kontakt a když Dana viděla úsměv, uklidnila se. Ještě chvilku se nabodávala na Lubošův kůl, ale bylo jí jasné, že orgasmus teď nepřijde hned, což nebyl případ Beáty. Ta se zhroutila do Danina náručí a chvilku se nemohla ani pohnout. Teprve v tu chvíli se Eva ozvala: „Teda mládeži, vy si tady takhle užíváte a já zatím byla za tátou v nemocnici.“

Beáta se vyděsila, ale Dana ji hned zklidňovala: „Neboj, Beáto, to je oukej, máma o nás taky ví, stejně jako vaši o vás, ale takhle nás asi nikdy neviděla.“
Beáta se sesunula z Luboše, Dana jí pomohla vstát a obě se posadily na postel a sledovaly, jak se vzápětí vyhrabal na nohy Luboš. Beáta nevěřila vlastním očím, když nahý udělal krok ke své mámě, objal ji kolem ramen a tiše se otázal: „Co táta, jak to s ním vypadá?“
„Když jsem tam byla, tak spal, takže pořád stejně. Možná ho na víkend zase pustí, ale musí být opatrný, žádná námaha,“ smutně si povzdechla. „Čeká se na dárce, ale má tu dobrou krevní skupinu, tak je šance, že to nebude trvat měsíce. Koukám, že jste vzali Beátu mezi sebe?“ usmála se na obě slečny Eva.

Lubošova slova Betu šokovala ještě jednou: „Kdyby to nebylo tak blbý, vzali bychom tě s Danou do party taky, když je na tom táta tak, jak je. Nebo ne, Danuš?“
„Lubíku, to by se přeci nehodilo. Stačí, že jsme úchylní my dva. Přeci bys něco takového neudělal. Nebo snad jo?“ předstírala zděšení Dana.
„Danuš, kdyby to mámě pomohlo snáz překonat ten tátův zdravotní malér, tak možná jo, ale asi by to vadilo mámě, viď, mami?“

„Luboši, ty jsi takovej můj blázen! Kdy už konečně dostaneš rozum! Takový řeči!“ Eva se do herecké etudy zapojila, ale občas pohlédla na Lubošův pořád ještě vztyčený parádní stožár. Měla sto chutí jej popadnout a vzít do pusy ještě celý ulepený od Daniných šťáviček, ale před Beátou to nešlo.

„Mami, měla bys vědět, že Beátka je na tom se svým bráchou tak jako my s Danou a v sobotu je načapal jejich táta, viď Beáto. Takže se nediv, že je taková rozhozená. Jejich táta, je totiž asi pěkný číslo, protože předem věděl, jak to s bráchou mají a zařídil to tak, aby je načapal, a ještě jim řekl, že by si to s jejím bráškou klidně vyměnil. To jen abys věděla, že my chlapi se občas tolik nestydíme přijít s ulítlým návrhem,“ smál se Luboš.

Beáta se na Luboše zamračila, chtěla něco říct, ale Dana ji předešla: „Lubík si tady s Beátkou dělali hezkou chvilku a taky rozebírali jejího tátu, když jsem je objevila. Beátka chtěla odejít, ale Lubík ji přesvědčil a bylo to to nejhezčí, co jsme s Lubíkem zažili a myslím, že Beátce se to taky moc líbilo.“
Beáta se plaše a trochu provinile na Evu usmála: „Ale, jo, to jo, ale teď už bych radši šla,“ snažila se zvednout.
„Počkej ještě mi neutíkej, ale můžeme se třeba aspoň obléct. Naše máma je super. Stejně nám závidí. Vždyť to říkala hned na začátku. Je mi jasný, že kdyby se nestyděla, tak by se nejradši přidala, ale nahlas to neřekne.“

„Vy chlapi jste příšerní, táta se taky nestyděl říct to nahlas,“ omluvně se podívala na Evu, která pořád ještě stála ve dveřích s Lubošovou rukou kolem pasu. Natáhla se po podprsence a kalhotkách a začala se pomalu oblékat. Dana se k ní přidala, ale neodpustila si provokativní otázku: „Tobě by vadilo, s čím přišel tvůj táta, když vlastně s bráškou taky porušujete tabu?“

Beáta se pomalu oblékala, ale nakonec odpověděla: „Popravdě? Nevím. Asi by mi to vadilo, ale třeba by se stalo něco jako dneska tady s tebou a pak kdo ví? Nechci to řešit takhle. Spíš se to nestane, ale nikdy neříkej nikdy. Co já vím, co mne ještě potká?“ smutně povzdechla Beáta.
„Danuš, netrap ji, vidíš, že o tom moc nechce mluvit,“ vložila se do nepříjemné debaty Eva a dodala: „A ty se koukej taky obléct, nestydo jeden.“
„Ale jestli to máš, Beáto, s bráškou tak krásný, jako my s Danou, tak kdybys do toho šla, musela bys mu to říct, aby se to mezi vámi nepokazilo. Nejlepší by bylo, kdyby on do toho všeho zatáhnul vaši mámu,“ Luboše ta představa fascinovala a neodpustil si při oblékání komentář.

„Lubíku, nebuď blázen a takovýhke řeči si nech od cesty,“ Beata se rozzlobila a Dana s Evou souhlasně přikyvovaly.
„Já vím, my chlapi jsme v tomhle hrozní a nevíme, kdy přestat, tak se nezlobte, dámy, ale narovinu říkám, tady před mámou, aby to věděla, že já bych klíďo do něčeho takovýho šel, aby sis, Beáto, nemyslela, že bys dělala něco špatně sama.“
„Tedy, Lubíku, to jsou ale řeči,“ pohoršovala se Eva, ale Lubošova slova ji příjemně vzrušila.
„Luboši, ty jsi fakt příšernej! Myslím, že stačí, že s Beátkou provádíme s bráškama to, co provádíme. Dala bych si třeba kafe a můžeme jen tak pokecat. Ještě nám kousek prázdnin zbývá, tak třeba vymyslíme, co s nimi provedeme,“ změnila téma Dana.
„No, to by mohlo být fajn,“ souhlasila Beáta, „kafe by nezaškodilo.“

„Prima! Třeba vás všechny nakonec ukecám, že na tom, o čem se tady bavíme, není ale vůbec nic špatnýho, pokud se to všem líbí. Mně by se to líbilo a Beáto, třeba se to všechno semele tak, že budeme všichni překvapení.“