Auta se rozjela směrem k restauraci a Petra vzpomněla, že tenkrát neměla o ničem z toho, co Aleš slyšel, ani tušení. Řekl jí to všechno až mnohem později. S otcem oba čekali při dalším posezením u baru zpočátku trochu rozpačitě a trochu s nedůvěrou, co na to řekne ten druhý. Nakonec se shodli na tom, že jejich společný zážitek by neměl být ojedinělý a dohodli si strategii společných utajených setkání a komunikace tak, aby se aspoň dvakrát do měsíce potkali buď u ní nebo u něho. Nakonec se nadšeně zasmáli tomu, že nejraději by hned zmizeli někam na pokoj, jenže to by byl už příliš velký risk.
Petra navrhla i schůzky v nějakém z hodinových hotelů, ale to zatím odložili až jako nouzovou variantu. Její otec přiznal, že nějaké „balení“ sestřiček nebo doktorek s ohledem na jeho věk není už tak jednoduché a Petra zase konstatovala, že nepochybně je sice pořád ještě předmětem zájmu kolegů z letadel, ale není to nic, co by s radostí vyhledávala. Nakonec se smíchem konstatovali, že se vlastně našli a že to tak může být pro oba nejjednodušší.

„Kdyby to nebylo blbý, tak bych řekl „sáhni si“, abys věděla, že pěkně ztuhnul už jen z těch řečí,“ pobaveně tiše prohodil otec. Petru překvapilo, jak snadno se oba přenesli přes fakt, že incest je z morálního hlediska naprosto zavrženíhodný a že se tomu oba dokázali zasmát. Začala se těšit do Prahy, a dokonce už si vytipovali podle svých pracovních kalendářů první termín u něho doma.

Objednal jim dva drinky a když si s natěšenými úsměvy ťuknuli, konstatoval: „Petruš, víš, že mě doopravdy začal brnět už teď?“
„Bez prášku?“
„Z tebe i bez prášku.“
„Tak to schválně zkusíme bez něj. Za jak dlouho začne prášek fungovat, kdyby náhodou…?“ šibalsky se na něho usmála. „To abychom nějaké to hřešení vůbec stihli!“
„Myslím, že tak do půl hodiny, ale s tím tvým sexy prádýlkem se obejdu i bez. V noci jsem si tě vybavil a postavil se hned. Doufám, že nám ten barman nerozumí“, rozesmál se.
„Mám i jiné věci na sebe. Nech se překvapit.“
„Už teď se nemůžu dočkat. Zaplať Pánbůh, že už brzy letíme.“
„Jo, to určitě. Pro mne tím začíná práce, ale to už nějak vydržíme.“

Dva dny měla Petra klid, protože Aleš měl zřejmě plno práce s Beatou, pohlednou německou slečnou, která se ukázala být velice náruživá a hravá, jenže to vše naráz skončilo. Beata se vracela domů a jemu ještě zbýval jeden den. Později jí přiznal, že divoký, nevázaný a velice odvážný, z jeho pohledu až experimentální sex s tou divoškou mu otevřel oči. Ne, že by byl nějak stydlivý nebo úzkoprsý, ale pochopil, že i ženy mohou být vysoce akční a rády se nechají přemluvit i na věci, o nichž by se dřív rozpakoval mluvit nahlas.
V Beatině případu to bylo dokonce naopak. Ona sama ho nabádala k tomu, co by měl ještě zkusit. Jenže po večeři odjela na letiště a jemu nezbylo nic než zajít do baru, kde seděli v družné zábavě babička s dědou a překvapivě jeho máti s tím svým Jirkou. Později jí vyprávěl, jak si k nim přisedl a objednal si australský ležák Foster’s. Pak ještě druhý a třetí a s uspokojením sledoval, že si další drinky objednávali i ostatní členové té malé společnosti. Jeho náladu ještě povzbudily odpolední drinky s Beatou…

Nakonec se sebrali a rozešli se do svých pokojů s tím, že jeho máma konstatovala, že se musí podívat na nějaký film s Tomem Hanksem, který neviděla a že do odletu taky nesmí mít ani zlomek promile a Jiří také ne.
Když film skončil, bylo už po půlnoci. Ve vedlejším pokoji televize přestala hrát už dávno. Petra se ještě sklonila pro něco ve svém kufru a Aleš při pohledu na její pěkný zadek schovaný v lehkém pyžamu, které postrádalo jakýkoliv náznak erotičnosti, se najednou rozhodl pro drsnou otázku: „Mami, ty už jsi s tím svým Jirkou skončila? Ale tam v baru to zrovna moc nevypadalo?“
„Co tě to napadlo, prosím tě? Taková kravina.“
„No, mám dojem, že on si něco začal s tvojí mámou, nebo ne?“
„Ty ses snad zbláznil, ne? Jak jsi na to přišel? Nebo jsi je snad někde viděl? Ona je sice tvoje babička pěkný číslo, ale ty jsi snad upad na hlavu, ne?“ snažila se jeho otázku proměnit v žert, i když v prvním okamžiku jí lehce zatrnulo.
„Ne, je jsem neviděl, ale slyšel jsem, jak si o tom s dědou povídáte?“ zkoumavě na ni pohlédl.
„Co je to za nesmysl, jak bych si s ním o takový blbosti mohla povídat?“ Petra si nedokázala srovnat v hlavě, jak by Aleš na něco takového mohl přijít. Posadila se na svou postel a rozzlobeně na svého syna pohlédla. Sice si něco s otcem v baru říkali, ale nevšimla si, že by tam u toho Aleš byl.

Jenže Aleš měl nabito ostrými a docela se bavil: „Taky jsem zaslechl, že máš nějakou super erotickou soupravičku prádýlka. Třeba bys ses mi v ní taky mohla předvést?“ tiše vyzkoušel první náboj.
„Aleši, ty jsi fakt cvok! Co je tohle za řeči?“ chtěla se na něho rozkřiknout, ale uvědomila si, že v noci je všechno dost dobře slyšet a že sice vedle se už asi spí, ale třeba také ne.
„Říkal jsem si, že když ses v tom předváděla dědovi, tak že by ses mohla předvést i mně. Třeba by se mi takový prádýlko taky líbilo?“ potichu, téměř šeptem vyslovil své přání.

„Co to meleš? Nech už takových řečí a koukej zhasnout!“ Petru zachvátila panika: „Bože, on snad něco tuší! To by byl šílenej průser!“ blesklo jí hlavou.
„Já nemelu! Poslouchej,“ Aleš zapnul na svém mobilu přehrávání z diktafonu a dodal: „Musela to být krása, když jste si to spolu tak pochvalovali a dědovi naprosto závidím,“ při vzpomínce na odpolední zážitky s Beatou ještě dodal: „Taky bych chtěl něco takovýho zažít.“ Z mobilu se právě ozývaly nadšené lichotky obou aktérů, byť záznam nebyl nijak kvalitní, ale rozumět bylo vcelku dobře.

„Ty jsi nás šmíroval? Ty neřáde?“ Petra se zmohla jen na tichý výkřik plný hrůzy z toho, že její nádherný úlet se právě změnil v noční můru.
„To byla náhoda, mami, já dědovi fakt záviděl. A závidím pořád. Ty bys mi nevěřila, že jsem něco zaslechl, a tak jsem to zapnul skoro automaticky. Ty jsi furt neskutečně krásná ženská a jak můžeš slyšet, tak to asi opravdu bylo nádherný pro vás oba a já bych prostě něco tak nádhernýho taky chtěl zažít. Je na tom snad něco špatně?“

„Okamžitě to vypni a hned to smaž! Zapomeň na to a zhasni!“ Aleš sledoval, jak jeho máti zhasla svou lampičku a přikryla se dekou až přes hlavu. Bylo mu jasné, že nemá nic, co by mohla říct a že se úplně zhroutila. Připustil si, že vlastně něco takového čekal.

Zhasl. Chvili bylo ticho, ale pak slyšel zpod peřiny ze druhé postele tichý pláč. Zvedl se, posadil se na okraj druhé postele a opatrně rukou pohladil přes peřinu Petru: „Neplač, mami, vždyť to přeci bylo pro vás oba tak krásný! Já se na vás vůbec nemůžu zlobit a neboj, nikomu o tom neřeknu ani slovo.“

Neodpovídala, jen cítil, že její vzlyky otřásají dekou ještě víc. Položil se vedle ní a přes deku ji objal: „Neboj, mami, všechno bude dobrý. Já to nikde vykládat nebudu, ale buďte s dědou opatrní. Já vím, že s tátou je to hrůza, ale ta už snad brzy skončí. Klidně si to s dědou dělejte takhle krásný i v Praze. Já vás oba chápu,“ zkusil nasadit ten nejsametovější, vemlouvavý, konejšivý hlas a opatrně ji hladil, aby se uklidnila.

Po nějaké minutce cítil, že přestala vzlykat. Ještě ji pohladil a zkusil pár konejšivých slov. Otočila se k němu a vyhlédla z pod deky: „Musíš si o nás myslet to nejhorší. Já vím, byl to úlet, ale už se to nikdy nebude opakovat. Slibuju.“
Vnímal, že v nočním šeru se mu snaží prosebně pohlédnout do očí.
„Neboj, mami, to bude oukej,“ opatrně ji pohladil po tváři. Přišla mu být tak zranitelná a bezbranná.
„Hlavně tě prosím, abys o tom nikde nikomu neřekl ani slovo. Ani dědovi a babičce už vůbec. Slibuješ?“
„To víš, že jo! Vždyť už jsem to slíbil. Mám tě moc rád.“
„Já tebe taky a s dědou to opravdu byl jenom takovej jednorázovej úlet.“
„Jasně, ale stejně jsem mu záviděl. Všechno bude v pohodě, neboj a zkus teď už spát,“ opatrně ji políbil na čelo. Překvapilo ho, že ho najednou prudce objala a přitiskla se k němu se slovy: „Nechci, aby sis o mně myslel něco hnusnýho.“
Objal ji také: „Neboj. Všechno bude dobrý. Když to pro vás oba bylo tak krásný, tak to přeci rozhodně nemohlo být hnusný. Vždyť ono je to dobrý už teď, ale radši už jdeme spát. O mě se neboj, hlavně pusť z hlavy, že jsem něco zaslechl, a mysli si, že se vůbec nic nestalo,“ ještě jednou ji políbil na čelo. Uvědomil si, že se mu z její těsné blízkosti postavil.

„Vážně se na mě nezlobíš? Vždyť ti musím připadat úchylná?“ znovu na něho pohlédla s obavou.
„Mami, pusť to z hlavy! Hlavně už zkus spát.“

Ještě jednou se k němu přitiskla a vrátila mu opatrný polibek na čelo: „Tak jo, zkusíme tedy spát. Jen nevím, jestli to půjde.“ Uvědomila si, že dole na břiše cítí tlak. Došlo jí, že Aleše zřejmě vzrušila. Rychle se od něho odtáhla a odstrčila ho opatrně od sebe: „Už běž k sobě, už to snad bude dobrý.“

„Snad si nevšimla, že se mi z ní postavil. To jsem sám netušil,“ napadlo Aleše.
„Bože, co jsem ti udělala, že mi tohle děláš? Ale snad to byla jen náhoda. Doufám, že Aleš nebude vymýšlet nějaké kraviny,“ fakt, že Aleše její blízkost zjevně vzrušila docela samovolně, jí na klidu nepřidala.
Slyšela, jak se Aleš zahrabal na své posteli pod deku a sama se pokoušela usnout. V hlavě se jí ale honily myšlenky na to, co všechno má asi Aleš nahraného v tom zatraceném mobilu. Pak si uvědomila, že s tátou si odpoledne naplánovali pokračování v Praze, Alešovi slíbila, že to ukončí, a nakonec její myšlenky skončily u Alešova ztopoření a větách o tom, že dědovi záviděl. V hlavě jí vířil roj znepokojivých myšlenek, ale nakonec z toho všeho přeci jenom usnula.

Auto prudce zabrzdilo a přetrhlo jí proud vzpomínek. „Už tam budeme?“ ozvalo se zezadu.
„Jsme sotva v polovině cesty. Praha je úplně ucpaná,“ odpověděl Aleš a Petra se vrátila zpět do minulosti.

Zatímco s Jirkou tenkrát ještě zůstali se zbytkem posádky letadla v Emirátech, Aleš s babičkou a dědou doletěli do Prahy. Alešovi bylo jasné, že máti si s dědou určitě nějaké další rande vyzkouší. Jejímu slibu, že se jednalo o jednorázový úlet, který se nikdy nebude opakovat, nevěřil ani za mák. Na to ji příliš dobře znal. Domluvil se s velmi šikovným ajťákem, že mu do notebooku nainstaluje WhatsApp a Viber, ale napojený na mámin telefon. „Hele, k tomu ale budu na chvilku ten její mobil potřebovat.“
„To vyřešíme. Ona už je zpátky, tak se domluvíme, kdy se navečer zastavíš, až bude doma a já její mobil nějak zajistím.“

Uplynulo pár dnů a Aleš s uspokojením našel komunikaci na Viberu, v níž si oba hříšníci děkovali za báječný zážitek u něho a domluvili se na úterý ob týden u ní doma, kolem desáté dopoledne. Občas se pobavil odvážnými nálepkami s erotickými motivy, které si po Viberu vyměňovali a na to konkrétní úterý se připravil.

Dědovo BMW našel zaparkované za rohem cestou od tramvaje. Opatrně vešel do domu. Vyběhl do druhého patra. Chvilku poslouchal za dveřmi. Protože nic zvláštního neslyšel, usoudil, že dvojice si zřejmě právě užívá zakázaného sexu. Zul si boty, neslyšně odemkl a vešel do předsíně. Jeho domněnka se potvrdila. Hluboké vzdechy a tiché skřípění postele byly jasným důkazem. Potichu jako duch přešel do kuchyně, do štíhlé vázy zasunul jednu růži, vázičku postavil na stůl a stejně tiše, jak přišel, tak také zmizel. Při odchodu ještě zaslechl máti: „Jo, ještě! Jsi dokonalej, už to bude, ale nechci, abys taky hned skončil! Vydržíš ještě?“
„Neboj, taky nechci hned skončit, teď jenom ty a pak si tě znovu ochutnám.“
„Je to šílený, ale jo, chci to taky tak a pak třeba ještě zezadu.“
„Jo, to bylo posledně super, ale to dlouho nevydržím!“

Víc už raději neposlouchal. Péro mu stálo a brnělo ho jen z těch slov. V duchu si představil matčina prověšená ňadra a vyšpulenou kundičku do níž zajíždí veliké péro. Mimoděk si sevřel vyboulené kalhoty, opatrně za sebou neslyšně zavřel a seběhl po schodech na ulici.

Věděl, že máma tu růži najde a že pochopí. Začal se na jejich večerní setkání těšit, i když neměl tušení, jak dopadne. Představa toho, že by svou matku viděl v nějakém erotickém prádélku ho sice vzrušovala, ale sex s ní až dosud nepřipadal v úvahu. Uvědomil si, že při té představě, která mu vytanula před očima, když opouštěl jejich byt, by ten veliký pták klidně mohl být jeho. Rozhodl se, že tu provokaci rozhodně zkusí a zajímalo ho, jestli se mu matka nakonec předvede v nějakém tom prádle, o němž děda tak nadšeně mluvil.

„No, ale kdybych si o to řekl a ona by mi dala, tak vlastně proč ne? Koneckonců, postavil se mi už podruhé jen z toho, že jsem je slyšel, tak by se mi nejspíš zase postavil, kdyby se mi předvedla. Hmmm, to jí neodpustím, to bude muset, když z toho byl její tatík tak odvázaný. Třeba si mě bude chtít tak nějak uplatit a půjde do toho sama? To ona neudělá. V nejhorším mě pošle do háje, protože to už by asi fakt bylo moc. Píchat s fotrem i se synem! To je blbost. To nedá! Ale stejně je super a pořád ještě kočka. Za hřích by nejspíš stála skoro každýmu chlapovi. Jenže já vlastně ani nevím, jestli bych chtěl. Ale poškádlit ji můžu. Třeba překvapí. Jen se z toho nesmím podělat. Nic nepřepísknout, tlačit na pilu určitě ne. Necháme to osudu a uvidíme,“ ukončil vnitřní rozpravu sebe sama se sebou.

Zdržel se ve městě s jedním kamarádem na dvě pivka a domů dorazil až kolem šesté. Převlékl se do domácích šortek a trička. Petra nic nekomentovala, ale všiml si, že štíhlá vázička s růží je na skřínce v obýváku.
Bavili se spolu, jako kdyby se nic nestalo. Čekala, kdy se Aleš ozve a s čím přijde. Bylo jí jasné, že dřív nebo později zkusí nějakou provokaci. Po zážitku z dovolené víceméně čekala, že zase zkusí vytáhnout na ni to předvedení v sexy prádélku, o němž slyšel. Půl dne se rozhodovala, co s tím, ale nakonec usoudila, že předvést se mu bude asi cesta nejmenšího odporu, protože pak už bude Aleš bez nějakých dalších trumfů.
„Jenže, co když z toho zase bude vzrušený a začne si něco dovolovat? Holka, už ho slyším, jak řekne, že když můžu s tátou, tak co bych nemohla se synem. Jestli se někde s nějakými kamarády trochu povzbudí nějakým pivkem, tak to možná zkusí.“

Na chvilku se u hrnku s kávou zamyslela a pak ve svých úvahách pokračovala: „Ale houby, co by si počal se starou ženskou, když má pořád nějaký mladý holky. Ani nevím, jaké typy si vybírá, domů je nevodí. Tedy aspoň ne, když jsem doma.“

Upila ještě trochu kávy a vrátila se k tématu: „Ale co kdyby přece? Do háje. Panovačný je dost a myslí si, že všechno může a že mu všechno projde. Co si dovoloval ke svýmu tátovi, to bylo daleko za hranou, i když on to byl pak už pěknej hajzl a choval se k nám příšerně. No, když si vzpomenu, jak na Aleše řval, co si to dovoluje a jestli snad se mnou píchá, že se takhle chová, že u mne by ho to nepřekvapilo, ale jestli jo, tak on je taky na kriminál a že tam v tom případě stejně dřív nebo později skončí i se mnou.“
Petra se při té vzpomínce otřásla, ale připomněla si ještě jednu situaci, když byli s Alešem krátce po té šílené scéně sami doma. „Mami, já vím, že je to blbý takhle se ptát, ale ty máš v práci nějaký chlapy?“ Tenkrát přiznala jednoho kolegu, ale hned si přisadila: „Táta je samá ženská už léta, a proto se s ním rozvedu. Už toho bylo ažaž. Doufám, že nebudeš po něm.“

Tenkrát ji šokoval otázkou: „Mami, tobě by vadilo, kdyby byl měl táta pravdu?“
„Ty ses zbláznil, Álo, to přeci nejde! To by byl incest. To absolutně nepřipadá v úvahu!“ Jenže si při těch slovech vzpomněla, jak v pubertě, a ještě i po ní sama vyváděla a snažila se k incestu přesvědčit svého otce. Ještě se k tomu přidalo to, že si vzpomněla na to, co s ní dělá, když se jí podaří mužského vzrušit a cítí z něj touhu prostě si ji v tu chvíli vzít. „Ale, blbost, Ála je tvůj syn, takže u tebe to nepřipadá do úvahy a kdyby něco, tak jeho přeci snadno umravníš, ne?“ utěšovala se tím, že tohle snad nebude muset řešit a snažila se to pustit z hlavy, aniž problém vyřešila.

Aleš to po večeři už nevydržel a když spolu uklízeli kuchyň, zeptal se: „To byl děda, dneska dopoledne? Viděl jsem jeho auto za rohem, a tak jsem dostal nápad s támhletou růží. Skočil jsem do toho květinářství v nákupku. Dopoledne nám netekla voda, tak nás vyhnali z kanceláří ven,“ dodal na vysvětlenou a pokračoval: „Takže jsi na dovolený asi trochu kecala, když jsi říkala, že to byl jednorázovej úlet, a že slibuješ, že se to už nebude opakovat, ne?“
„A ty jsi zase říkal, že je to v pohodě a že ti to nevadí, když to máme spolu tak hezký,“ sehrála roli trochu uražené ženy.
„Ne, mně to nevadí, jen jsem si vzpomněl, jak jsem se tě kdysi zeptal, jestli by ti vadilo, kdyby měl táta pravdu, když nás tenkrát obvinil, že spolu snad spíme, když jsem se tě dost vehementně zastával. Tys řekla, že jsem se zbláznil a že to by byl incest. Pamatuješ?“

Pohlédla na něho, ale nic neřekla. Něco takového čekala. Aleš pokračoval sám: „Takže tenkrát jsi možná taky neříkala pravdu. Já na té dovolené pochopil, že s dědou jste to řešili už někdy dávno, ale on tenkrát odmítnul. Bylo to tak?“
„Aleši, já se nechci o takových věcech bavit,“ Petra se začala obávat, že Aleš směřuje k tomu nejhoršímu.
„A co je na tom špatnýho, vysvětlit si to?“
„Prostě se to nehodí a hotovo,“ trochu vzdorovitě pohodila hlavou.
„Ale pravdu mám, ne? Můžu se zeptat, co za erotický prádýlko se dědovi tolik líbilo? Počítám, že doma si asi takový neužije,“ trochu spiklenecky se na ni usmál.
„Aleši, radši těch řečí necháme. Měj rozum. Nehodí se to,“ v hlavě měla zmatek, netušila, kam až hodlá Aleš zajít. Zmínka o její máti ji znepokojila. „Doufám, že babičce nebo tetě nebo sestřence, proboha, nic neřekneš,“ ta možnost ji pořád trochu strašila.

„To by mne ani nenapadlo! Co bych z toho měl! Ty jsi přeci úžasná a pořád ještě krásná ženská, a navíc moje máma. Vždycky jsme drželi spolu, ne?“
„Hmm, to jo, a když jsme se hádali s tátou, vždycky jsi byl na mé straně. Byl jsi můj malej Ála,“ usmála se na něho.
„A ty ses mi vždycky hrozně moc líbila, proto jsem se tě tenkrát ptal a tys mi řekla, že jsem se zbláznil,“ chvilku na ni pohlížel s trochou smutku ve tváři, ale pak si dodal odvahy. „Stejně bych tě chtěl aspoň jednou vidět v tom, co se tak líbilo tvýmu tátovi. Myslíš, že bys to pro mne mohla aspoň jednou udělat?“

Petra se zachvěla obavou. Ale pak si musela přiznat, že myšlenka na tenhle požadavek ji odpoledne trochu vzrušila, když přemýšlela o tom, co asi od Aleše může čekat, když jí tam zanechal znamení v podobě růže. Líbilo se jí, když si ji hladově prohlížel Jirka a že se v tom líbila tátovi, o tom nebylo pochyb. Vzrušovalo ji, když si byla jistá, že pohled na ni vzrušuje její protějšek, a to v tomhle konkrétním prádélku fungovalo stoprocentně, ale teď byla ta jistota, že Aleše snadno odpálkuje, ta tam. Přesto se nakonec odhodlala: „Když nejde o nic jinýho, tak tedy dobře. Stejně jsem si myslela, že se k tomu jednou vrátíš, když už jsi o tom mluvil na té dovolené.“

„Takže jo? Ty jsi ji tak úžasná!“ Aleš si ji okamžitě přitáhl k sobě a radostně ji objal.
„Počkej, ale nic dalšího nebude, aby sis snad nemyslel!“ odstrčila ho jemně od sebe. Přesně tohle předpokládala, proto s úsměvem dodala: „Jsi pěknej lump, ale trochu jsem počítala s tím, že to s tím sexy prádlem zase zkusíš, ale uvědomuješ si, že je to daleko za hranou? Nejsi náhodou tak trochu úchyl, Álo?“ vyčítavě na něho pohlédla.

„Mami, aspoň tedy dneska pro jednou, prosím,“ zkusil prosebný pohled.
„Když jsi mi tedy slíbil, že to nikde o mně a tátovi nikomu nebudeš vykládat, a když mi slíbíš, že nic dalšího už nebudeš zkoušet, tak tedy jo, ale ne tady,“ koketně se na něho usmála a namířila si to do obýváku.
Jeho užaslý výraz ji pobavil, ale uvědomila si, že už je to tady zase. To vzrušení z toho, že někoho vzrušuje. Trochu se toho zalekla, ale pak si řekla, že i kdyby něco, tak Aleše zvládne. Je to přeci jen její syn a oba mají dost rozumu, aby to nepřehnali. Cestou do pokoje si přetáhla přes hlavu tričko a bleskově se zbavila domácí sukně. Věděla, že má pořád ještě docela pevný, ne příliš velký, ale pěkně kulatý zadek, za který by se nemusela stydět ani žádná dvacítka, a že v těch tylových kalhotkách opravdu vypadá dobře.