Denisa stála bezradne nad otvoreným kufrom, keď sa od dverí ozval tichý hlas. „Čo hľadáš?“ Otočila hlavu k dverám. „Chcela som si ísť zaplávať, no bojím sa, že mi bude v plavkách vidieť… na veď vieš…

Byli jsme sice domluveni na devátou, ale já už v půl deváté byl na místě. Nějak jsem nemohl dospat. Ráno jsem do sebe naházel snídani a aspoň pětkrát překontroloval věci. Městem jsem se řítil jako…