V den D, kdy se očekával návrat služebně odcestovaného Oty, se Markéta od rána chvěla silným vzrušením. Ty dlouhé dny, kdy byli od sebe odloučení, se zdály jako celá věčnost. Telefonní spojení sice fungovalo, ale potřebné fyzično chybělo tak, že se sama Markytka denně oddávala a zároveň učila provokacím.
Cestou do práce se lepila na mužská těla, což byl pro ni pokrok. Dříve jen nervózně ustupovala a uhýbala kamsi za sebe, jen aby mohla mít kousek svého separé. Dnes si naopak hledala místa v houfu, ve kterém rozdávala úsměvy na všechny strany a tlačila se bokem, zadnicí nebo prsy na okolní pány. Když se jí povedo a dotyčný se třeba jen usmál, ihned po vystoupení z vozu hlásila SMSkou vzdálenému partnerovi, co se jí právě přihodilo.
Ota kolaboval touhou. Bušilo mu srdce z její šikovnosti a ochoty se spouštět. Pořád dokola mu v hlavě zněl telefonát, kdy mu ihned po večírku se sousedem Frantou volala a celá uvzdychaná vyprávěla o právě proběhlém seznámení.
Jasně ji viděl jak se ještě třásla v začátcích, ale věděl, že si to užila a dokonce se těšila na další. Denně pro ni vymýšlel program, který si společně užijí po jeho návratu. Lámal si hlavu, čím by ji tak mohl překvapit a doufal, že mu bude Markytka dělat dál samé radosti.
Poslední večer trávil bez běžného erotelefonátu. Služební večírek se protáhl a alkohol zapracoval, takže své milované zaslal pouze omluvnou zprávu a dál se protancovával nocí. Byl ovšem stále při vědomí a myslel na následující ráno, kdy konečně vyrazí k domovu.
Další den se vzbudil s bolehlavem a skučel ještě v peřinách nad samotou, ve které mu ke štěstí chyběla oddaná Markéta. Určitě by mu skočila pro studený obklad, polévku nebo rychlé cukry. Místo toho se hrabal z postele zamračený, nepříjemný a ke všemu bez nápadu, nad kterým do kómatu dlouze přemýšlel.
Svěží sprcha ho trochu vrátila do života a mohl se konečně naplno koncentrovat na návrat domů. Ranní kávu a misku polévky zhltal u stolu s kolegou, který nevypadal o moc lépe. Mladý spolupracovník se jako doprovod a zaučenec projevil naprosto stejně nezřízeně jako Ota, jen seděl, hleděl a přemýšlel nad jakýmkoli dialogem.
„Seš si jistej, že to dneska večer dáme? Nebo teda aspoň já,“ kroutil hlavou mladík a odfukoval z únavy po bujarém večírku.
„Co dáme? Já dneska už nikam nejdu, neblázni. Však se vracíme domů, tak přece nebudu nikde pařit,“ vyděsil se Ota.
„Cože? Co to meleš, jaká pařba? Pozval jsi mě k sobě domů, ne? To sis dělal legraci?“ zbystřil kolegáček.
„Počkej, domů? Zval jsem tě k nám domů? Já si houby pamatuju. Proč jsem tě zval? Připomeneš mi to?“ chytil se urychleně Otík.
„Já jsem věděl, že to budou jenom opilecký kecy. Pozvals mě, abych poznal tvou ženu a taky abych si na ní užil. Ale přesně jsem věděl, že to jsou jen kořalkový žvásty,“ zesmutněl mladík a na celé dosavadní nadšení se snažil honem rychle zapomenout.
„Ale to ne, tak tohle platí. Jen jsem si nevybavil o co přesně šlo, ale už si vzpomínám. Jo jede se, honem. Kde máš kufr? No, počkám u auta a ty sebou pohni!“ vystřelil od stolu Ota a doslova zdrhnul k povozu, aby se celá blížící se akce ničím na poslední chvíli nezhatila.
Kolega se jen pousmál, zakroutil hlavou, vyrovnal účet a s vyzvednutou batožinou se pak už jen nalodil k Otovi do auta. Usadil se na sedadlo spolujezdce a konečně oba vyjeli vstříc novému zážitku. Cestou si chrochtali nad krásou mladé Markéty. Zralenec básnil i nad úpatími, které znal zatím jen on a soused, mlaďoch se kochal fotkami vytaženými z peněženky a cesta jim ubíhala rychlostí světla. Až před domem oba zvážněli, protože se blížil zážitek, na který by všichni tři neměli nikdy zapomenout.
V největší tichosti se plížili k bytu. Ota si usmyslel, že celá akce proběhne s tajemným překvapením a mladinkou Markytku postaví až před hotovou věc. Chvíli postával s kolegou Čeňkem u poštovních schránek a v duchu si upřesňoval scénář, podle kterého by vše mělo proběhnout. Svolil ke všemu o čem věděl, že má jeho milá ráda. Zakázal nečestnou hru, přikázal uvolnění a zároveň znervoznělého mladíka ujišťoval o tom, že opravdu nejde ani o jakousi pomstu, nebo zkoušku, ale jen o obyčejný trojec při kterém on, Ota bude pouze sekundovat. Štěstí, že byli oba ze stejného města hrálo Čeňkovi do karet. Tímto mohl slíbit brzký odchod hned po akci a už docela netrpělivě přešlapoval na místě. Zrychloval domluvu, papouškoval pravidla a už tahal budoucího paroháče do výtahu, aby si mohl sáhnout na šťavnaté Markétino masíčko.
Když Ota zajel klíči do zámku, Čendou i křepelkou uvnitř klícky to škublo. Patrem projela síla chtíče, která by dokázala rozsvítit kdejaký kandelábr v okolí a když se dveře otevřely, ženuška skočila nedočkavě Otovi přímo do náruče.
„Miláčku, nejsme tu sami,“ vyšeptával zralenec mezi vášnivými polibky Markétě do ouška.
„Ježiši. Pardon,“ uchichtla se dívčina, zlehka sjela z náruče na zem a upravila si vykasané šatky.
„Já jsem Čeněk, těší mě,“ usmál se trochu nervózně mladík, i když už mu v hlavě jel plán, jak tuhle samičku hezky ošoustá.
Markyta se s přívětivým úsměvěm seznámila, oba příchozí spořádaně přivítala a uvedla do pokoje. Pak hbitě odtančila do kuchyně pro občerstvení, které prozíravě připravila již odpoledne. U kuchyňské linky se zase na okamžik zapřemýšlela, protože zvlhla z předsíňového trapasu.
Znovu musela přesvědčit sama sebe, že nabízené Otovy hrátky nejsou nic proti ničemu a ona si nakonec, s jeho požehnáním užije dvojnásob.
Postavila vodu na kávu a hleděla na svou postavu. Navyklými pohyby na sobě upravila propínací šaty. Model, kterým dokázala nadělat spoustu parády. Silná guma v pase přepůlila její sexy tělo, minisuknička krásně obepínala oblé boky a knoflíčky na vršku odpočítávaly trasu od šíje k bříšku. Byla pyšná na svoji postavu a neměla co skrývat. Spokojeně přešlápla, pohladila číču v kalhotkách a už lžičkou odměřovala potřebnou dávku rozpustného kofeinu.
„Těšil jsem se na tebe,“ přitočil se k ní najednou zezadu Ota.
„Počkej, tak až po návštěvě,“ plácla ho jemně Markéta po rukách, které najednou cítila všude po těle.
„Sluší ti to,“ nedal se odbýt Otík a dál rejdil od prsů k zadnici.
„Počkej, až odejde,“ chichotala se dívčina a se zrudlými líčky se kroutila ve svěrákoidní náruči.
„Proč? Však jsi sama volala, když odešel Franta. Nebo chceš jít radši k němu? Já ti přivedu hřebečka až pod nos a ty budeš dělat cavyky?“ provokoval Ota a dál s úsměvem zpracovával hebké ženské křivky.
„Ty jako myslíš já a on?“ chytala se najednou poslušně Markéta.
„No a proč by ne? Budu u toho, budu se dívat, honit a ty si pak užiješ dvojnásob mrdky,“ šeptal jí do ucha.
„Jo,“ vydechla překvapeně mladice až se sama zastyděla jak rychle souhlasila.
Oběma bylo jasné, že nemá cenu dělat okolky. Otík ji měl dokonale v hrsti a Markéta si nahlas přiznala, že ji to samotnou dostává do kolen. Nebylo už dál na co čekat. Hospodyňka zalila kávu, naskládala vše potřebné na tác a při tom rozechvěle strpěla, aby ji ruce jejího miláčka upravily tak, aby se hostu co nejvíce líbila.
Ota si s ní doslova pohrál. Pár knoflíků rozepnul a dekolt rozhalil tak, že jedno prso skoro celé koukalo ven. Už krásně tvrdá bradavka plakala do světa touhou po prstech a Markéta ještě víc zčervenala. Sukýnka povyjela k zadečku a když se půlky rajcovně obnažily skoro do půlky, Ota si už nad svým veledílem liboval. Nepotřebné kalhotky letěly do kouta a Markytka tam stála najednou nehorázně sexy. Podbízivá a nadržená, s tácem v rukách a za cinkotu lžiček se připojila ke svému partnerovi, aby oddaně následovala jeho kroky.
„Sladíš?“ hlesl hned ve dveřích k Čeňkovi zralenec.
„Já si dávám….“ otočil hlavu po zvuku kolega, ale větu nedokončil. Hleděl vyjeveně na rozhicovanou dívčinu, až si v křesle musel poposednout. Rozkrok mu bobtnal na povel a z blížící se nahatky nemohl spustit oči. Zíral na levé prso, které laškovně vykukovalo a nadskakovalo při každém, kroku. I obnažené rameno zvalo k zakousnutí. Stehna se střídala za chodu a do rytmu se jedna půlka dohadovala s druhou o svém prvenství. Zadnička se z půlky krásně ukázala když před ním kousek od něj sehnutá Markéta kladla na konferenční stolek tác s kávou a připravenými chlebíčky.
„Dej mi tam víc cukru, miláčku. Na tuhle kávičku jsem se těšil. Mám to ale komfort, že Čendo?“ nahlédl za sehnutou dívčinu Ota a spokojeně pokývl hlavou, protože mladík už nebyl schopný slova.
Oholené pysky na něj vykoukly, tiskly se mezi stehny a zdobily celou prdelku. Sukně vyjetá ještě výš, než před chvílí, mu dopřála luxusní pohled na samičí rozkrok zezadu. V tu chvíli si přál, aby Otova káva tekla v celém potrubí a Markéta do nekonečna přisypávala po lžičkách bílé krystalky, dokud by sám nestříkl do předkožky. Rudnul a nenápadně se nahýbal k vystrčené micině, aby nasál vůni a zkontroloval oholení. Byla hladká, jemná a neskonale voňavá.
„Líbí se ti?“ zeptal se s povzbudivým úsměvem Ota oněmělého mladíka.
„Nemám slov,“ vyrazil ze sebe Čenda a s otevřenou pusou zíral dál.
„Chceš i mléko, miláčku?“ hrála přehlížení Markéta a roztáhla stehna, aby bylo její zákundí ještě víc vidět.
„Chci pusu. Přivítej mě ještě jednou tak, jak jsi mě vítala,“ vystřelil z pohovky Otík a statně se zapřel do podlahy, aby si nahulatka mohla znovu vyskočit.
Markytka na nic nečekala. Vyhoupla se mu zlehka do náruče, objala trup nohama a rukama se přidržovala ramenou. Tím špulila už hezky rozevřený kvítek Čendovi do tváře, protože Otík si přešel až k jeho křeslu. Přijímala partnerovy polibky a nechala si dýchat na vonělku, která už byla celá lesklá a mokrá od šťávy. Otovy ruce jí hřály do půlek, pevně ji svíraly a když si ji pohodlněji nadhodil, přechytil se prsty skoro až u škvíry. Cítila, jak jí roztahuje laplíky a jak ji mírný průvan studí u mezírky. Dokonce už cítila i Čendův dech.
„Ty ses úplně zatřásla. Co se stalo? Co se ti to tam děje?“ usmíval se Ota šťastně do Markytiny tváře.
„Líznul si,“ zrychleně se rozdýchala dívčina.
„Vážně? A líbilo se ti to?“ dychtil po každém jejím dalším slovu Otík.
„Moc se mi to líbilo. Hlavně mě drž,“ přitiskla se na něj nahulatka a prohla se v pase, aby lízák mohl líp ke kundě.
„Už ti ale dává zabrat naplno, že? Cítím to na tobě. Krásně se chvěješ,“ pochvaloval si její vibráto Ota a třel si už krásně vytrčenou bouli k prasknutí o natisklé ohanbí.
„Už líže. A líže dobře. Moc dobře! Hlavně ať nepřestává, prosím,“ tulila se k Otovi rozlízanka a každým nervem v těle prosila Čendu o další obližpič.
„Cítíš ho zepředu?“ usmíval se Ota, i když měl čelo orosené jako chlazenou dvanáctku.
„Přímo na poštěváku! Budeš mít ulepený poklopec, nevadí?“ vzdychala nahlas Markyta.
„Udělej se,“ vytřeštil oči najednou zralenec a začal si ji nadhazovat jakoby ji svůj nadržený kůl zarážel až k děloze.
Markéta se překvapeně zadívala do jeho upocené tváře, potom se ohlédla za sebe dolů a při pohledu na natlačenou Čendovu hlavu se roztřásla v orgasmu. Tenhle pohled ji donutil se udělat ve vteřině. Byla to síla, kterou neznala a přesto, že ještě slastí drkotala zoubky, už se drala přímo k bodákovi pod sebou. Otík ji ochotně pustil z náruče a sledoval další divadýlko.
Vychutnával si pohled, kdy Markytka rozstřesenýma rukama svlékala mrdákovi kalhoty a vytahovala jeho tvrdý hrot. Následovalo krátké pohonění trčícího nedočkavce, chvatné ochutnání dychtivou pusinkou a již rozjetá Markytka svalila Čendu zpět do křesla, aby si mohla nasednout.
Najednou do ní vjelo celé peklo a probudila v sobě tu couru, která v ní tolik let tvrdě spala. Cenila zuby, syčela jak had a rajtovala na Čendovi. Najednou ji vůbec nevadilo, že se spolu vlastně vůbec neznají. Celým pokojem se nesl jejich společný hekot. Káva stydla a Ota postával stále ještě oblečený s boulí za zipem kalhot. Opíral se o křeslo, kódoval si do hlavy každičký Markétin vzdech a prožíval maximální rozkoš při podívané, jak je jeho láska spokojená na cizím péru.
Sám Čeněk si to taky krásně užíval. Vnímal nejen šelmu, která mu ukázkově mokrou mindicí rolovala předkožku, ale hlavně samotného pana dozorce. Mohl píchat ženušku svého staršího kolegy a dělal dobře nejen sobě, ale i jí. Prohekával se spolu s uvzdychankou, koule mu bobtnaly a žilnáč tvrdl do diamantí kvality.
„Já už brzy budu,“ musel na sebe upozornit Čenda, protože sperma se dostávalo do varu.
„Tak ho dodělej s tímto v puse, zlati,“ stoupnul si Ota před Markytku a už cinkal opaskem, protože tasil meč přímo k jejím rtům.
Markéta po něm chňapla, jen se olízla. Nasávala šulínčí pralinku, hopkala až se jí prsíčka natřásala a nozdrami natahovala vzduch, během ukvílených nosovek. Čeněk se vzpínal. Zatínal půlky, natahoval nohy a prosil všechny svaté o ještě nějakou sílu i výdrž. Zakazoval nadupaným spermiím se bouřit, ale nakonec se neovládl. Za sprostých řečiček stříkajícího Oty se udělal i on. Vpálil celou dávku do proklouzané čuriny, zatím co Markyta si pochutnávala na Otově semenu.
„Ty seš neskutečná,“ hladil ji pochvalně po půlkách mrdák.
„Je šikovná, že?“ ohlazoval ji zase tvářičku palcem Ota a Markyta si při té chvále jen hlasitě vrněla jako kočka.
Když slézala z mokrého mladíkova klína, lehce nadzvedla zadeček a protože si ji Ota vychutnal dlouhým polibkem, nechala se ještě zvídavými prsty
pozvaného Čeňka prozkoumat. Hladila si podbřišek, špulila zadek a uvzdychaně vracela každý polibek, který za dobře provedenou práci dostala.
„Je čas jít domů,“ mrkl na Čendu významně Ota.
„Já vím, ale kdyby…“ zkusil se ještě chvíli zdržet Čeněk.
„Kdyby bylo třeba, řeknu ti. V pondělí se uvidíme,“ usmíval se Otík, který tak nesmlouvavě usekl nedopovězenou větu.
Neměl už náladu na další společné hrátky. Co potřeboval, to viděl, co si přál, to zažil a teď chtěl dát prostor pouze sobě i Markytě, které po dobu služebky opravdu chyběl.
