Vznosně pokleslá poezie pozdního léta 🇨🇿

Ach, kolegyně,
že touhy k zenitu se vznesly
závidím dnes krutě každé sesli
– na kterou vznosné vaše půlky klesly…

Dnes ovšem vím,
že verše jsou to do rvačky,
vždyť jed jsem při nich střapačky
– a doma – žena chystá kopačky…

Však i ona ví,
že každé jídlo jedenkrát se přejí
a dřív – než kosti v zemi ztlejí,
přijde ještě jedno léto – to její…

Author

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *