Jen pro fandy poesie.
Bílé ráno
Tuto noc sis vskutku užila,
promilovala ses doběla,
ač dosud tak malátná –
ve vánku stvol rákosu,
novou touhou těžkneš od prsu…
Byť v duši dosud lehký splín,
v medu se štěpí chtivý klín –
touhou, jež přímo posvátná,
když očí nezbedné plamínky
zažehnou požár mezi stehýnky…
Promilovala ses doběla
a přesto se ráno znovu vrtěla,
ta, jež ač nemalá i nevelká,
ve svém božském klenutí
na svědomí má naše malá úmrtí…
Tato báseň je zajímavou kombinací poezie, vlnitého tónu mezi verši . Zajímavé vyobrazení pocitů na noční zážitek.
Je využitá zajímavá řeč, aby se vyjádřili emoce, které se odehrávají. Báseň je plná metafor a symbolů, které vytvářejí kouzelnou atmosféru. Také se mi moc líbil přepis francouzského výrazu La petite mort – malé smrti smrti, což je dalším zajímavým prvkem jeho básně.
Celkově je to krásná báseň s mnoha vrstvami hloubky a smyslu. Je to nádherné dílo, které se dotýká tématu vzrušení a vrcholu. Moc hezké.
Krásné dílko a zároveň i ukázka toho, že Mistr slova dokáže do pár veršů vtisknout to, na co jiní (například já 😉 ) potřebují celé odstavce a stránky. A co hůře, stejně to není tak pěkné.
Tož už já sa snad dám na tu poezii 🙂
Určitě se nebráníme když budeš psát ať už povídky nebo třeba poezii.