Vznosně pokleslá poezie pozdního léta

Ach, kolegyně,
že touhy k zenitu se vznesly
závidím dnes krutě každé sesli
– na kterou vznosné vaše půlky klesly…

Dnes ovšem vím,
že verše jsou to do rvačky,
vždyť jed jsem při nich střapačky
– a doma – žena chystá kopačky…

Však i ona ví,
že každé jídlo jedenkrát se přejí
a dřív – než kosti v zemi ztlejí,
přijde ještě jedno léto – to její…

Author

Odebírat
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
0
Budu rád za vaše názory, prosím komentujte.x

Protected by Security by CleanTalk