Kancelářská krajina. Znáte to, ne? Obrovská cimra s desítkami kadibudek, tedy, vlastně otevřených papundeklových kójí, v nichž se ukrývali živočichové se čtyřmi údy (no, někteří měli dokonce i pátý, byť poněkud zakrnělý), dvěma dole a dvěma nahoře. Před nimi pak problikávalo i několik monitorů, na které tupě zírali, a bušením horními končetinami do klávesnice se marně […]
Přiblblý básničky a čarovná kočička 01/14 Přečíst vše 2 »
Už to bylo víc jak dva měsíce od hospodské schůzky a já stále nevěděl, jestli budu mít práci či ne. Začínal jsem se pomalu smiřovat s tím, že to asi nedopadne. Díky této nejistotě jsem znovu začal navštěvovat pracák a dívat se na nabídky firem, hledajících nové síly. Některé z nich jsem i navštívil, ale v žádné jsem
Přiblblý básničky a čarovná kočička 02/14 Přečíst vše 2 »
Pustil jsem se do práce. Strkalová přišla z nákupu a pustila se do vaření. Pořízci za občasného dohledu paní domu umístili nábytek kam patřil. Přiblížilo se poledne a já už, pomocí válečku, pomalu dokončoval béžový nátěr menší části pokoje. Strkalová se objevila jako duch. „Tak jak ste na tom, pane malíři?“ zeptala se zvesela. „Uvařila sem
Přiblblý básničky a čarovná kočička 03/14 Přečíst vše 2 »
Spal jsem jako mimino. První, co jsem před sebou spatřil, když se mi otevřely oči, byla vidina krásného volného dne. Něco ale nehrálo. Po pár minutách lenivého převalování mi to došlo. S t r k a l k a ! Neprozřetelně jsem ji slíbil, že to malování dneska dopoledne oslavíme. A mně se tak chtělo
Přiblblý básničky a čarovná kočička 04/14 Přečíst vše 2 »
Nečekal jsem dlouho. Přiběhla uřícená a hned se sháněla, kde že mám to auto. Vysvětlil jsem jí, že k němu nejprve musíme dojít. Tak jsme tedy šli. „Tady bydlíš?“ zeptala se, když jsme přišli k autu. „Ne, ani to auto není moje. Je strejdovo a já si ho můžu kdykoliv pučit, protože von s ním nejezdí.“ „Aha,“
Přiblblý básničky a čarovná kočička 05/14 Přečíst vše 2 »
Ráno jsem opět s Frantovým doprovodem absolvoval trnitou cestu do „skryté říše skřítků“, jak jsem si to pro sebe pojmenoval. Nepřišli jsme poslední, jak jsem se v duchu obával. Po nás přišla ještě Galánečka a hned při vstoupení hartusila. „Já snad budu muset chodit kanálama. I když jdu pokaždý jinudy, stejně narazím na ségru, která je drbna
Přiblblý básničky a čarovná kočička 06/14 Přečíst vše 2 »
Z večeře jsme se vrátili kolem deváté. Tentokrát jsme si odložili pěkně v klidu a v dobré pohodě vklouzli do postele. Konečně jsem měl spoustu času si šéfku, pardon, Sáru, prohlédnout. A nejenom to, i osahat. Nemohl jsem se vynadívat a ruce mi cukaly nedočkavostí. Opatrně jsem Sáře sáhl na prsa, která neztratila nic ze tvaru a tuhosti, jaké
Přiblblý básničky a čarovná kočička 07/14 Přečíst vše 2 »
Lara odešla a já si oddychl. Vždycky jsem si nějakou tu ženskou našel sám, ale aby mě ji takhle někdo dohodil, to se mi ještě nestalo. Měl jsem z toho fakt nepříjemný pocit, jako kdybych byl nějaký ňouma. Nechtělo se mi doma nic kuchtit a tak jsem na oběd zašel do hospody. Ke klasice české kuchyně
Přiblblý básničky a čarovná kočička 08/14 Přečíst vše 2 »
Ve středu přišlo překvapení, o jakém se nám ani nesnilo. V polední pauze nám šéfka oznámila, že v důsledku úprav softwaru máme ve čtvrtek a v pátek placené volno. Všichni zůstali v úžasu s otevřenou pusou a pak vypukl řev septimy. Každý v tu chvíli viděl, jak s nečekaným volnem naloží. I já. Hned z práce jsme s Ančí zašli ke mně. Naložil jsem
Přiblblý básničky a čarovná kočička 09/14 Přečíst vše 2 »
Ráno jsem se probudil jako první, a jak jsem byl navyklý, o šesté hodině. Ančí měla položenou ruku přese mne a spokojeně oddychovala. Jemně jsem se vymanil z jejího objetí a pomalu vstal. Natáhl jsem si jen trenky, neboť jsem poté zamířil do ložnice a cestou se dooblékl do pracovního. Vzápětí se u mne objevila kočka
Přiblblý básničky a čarovná kočička 10/14 Přečíst vše 2 »
Protected by Security by CleanTalk
