domovník

Co vše se dá stihnout během dopoledne, když se naskytne příležitost. Ležela, oči zavřené. Ta slast, že nemusí vstávat, byla opojná. Vychutnávala si objetí vyhřáté peřiny. Poslouchala švitoření ptáků venku. Teplé sluneční paprsky, jež pronikaly oknem do pokoje, ji šimraly na tváři. Rodiče odešli už před hodinou. Nebylo nic, co by jí rušilo. Skoro nic. […]