Do silvestrovské půlnoci zbývalo pár minut a Nat se zahleděla na syna, který opodál spal v křesle. Zmohl ho večírek, nebo ta dlouhá cesta sem až z Paříže? Přitom mohl přiletět o pár dnů dřív, ale… Je tu příliš mnoho ale. Jejich vztah byl totiž dost komplikovaný. Nat syna nevychovávala, na to v byznyse nebyl […]
Užít si dovolenou Přečíst vše 2 »
Dívka se na něj dívala z ústí jeskyně. Neusmívala se, naopak se tvářila starostlivě, jako by se něčeho obávala. Ale třeba si jen pohrávalo světlo z louče, které bylo jediným zdrojem světla. Byla opět noc. Tomáš stál několik metrů od ní, sledoval, jak se její rty tiše formují do slov, která k němu nedoléhala. Místo
Tomáš reagoval rychle. Jen na malou chvíli byl tím křikem jako zmrazený, ale pak se dal do pohybu. Rychle se dostal k říčce, na druhou stranu a pak přes jejich tábor na pláž. Zhodnotil situaci. Matka nebyla v moři, takže musela být někde na pláži. Alespoň v to doufal. Otočil se směrem k druhému konci
Jana stála před jednou ze soch a upřeně sledovala vytesanou tvář.„Kdo myslíš, že je vytvořil?“ zeptala se, po nějaké době.„Nevím, ale jsou zde rozestavěné, jako nějací strážci, jako by hlídali, aby se sem něco nedostalo z naší strany.“Tomáš nad tím opravdu přemýšlel. Sochy se táhly od jezírka až k pláži podél říčky, vlévající se do
Jana se probudila. Byla tma a ticho, tedy větší ticho, než když usínala. Vedle sebe slyšela syna, jak oddychuje v hlubokém spánku. V krbu už oheň dohořel a jen žhavé uhlíky sem tam vydaly zvuk zapraskání. Déšť už ustal. Když se víc zaposlouchala, uslyšela i známé noční zvuky, jaké tu poslední dny slýchávala. Měla žízeň, proto vstala
Jana ležela na teplém kameni a sledovala modrou oblohu. To co před chvíli zažila byl jedním z nejintenzivnějších zážitků v jejím životě a zároveň, ačkoliv jí to přineslo takovou rozkoš, to bylo i děsivé. Její syn. Stál tam, když masturbovala a přitom si představovala, jak s ním má intenzivní sex. Ta myšlenka ji nenapadla hned. Když
Jana otevřela oči. Hlava ji neskutečně bolela a dělalo se jí špatně od žaludku. Cítila chlad a vítr na tváři, ale také počáteční sluneční paprsky, které dopadaly na její obličej. Uvědomila si, že slyší moře a trochu si oddechla. Byl to jen sen. Noční můra o tom, že letadlo havarovalo a všichni umřeli. Asi se
Protected by Security by CleanTalk
