Vyprávění 10
10. kapitola
Když jsem poprvé mohl jít navštívit matku v porodnici, třásla se mi kolena. Nedovedl jsem si představit, že ji uvidím v náručí s dítětem, které jsem s ní zplodil! S ohromnou kyticí a za doprovodu babičky jsem konečně vstoupil do pokoje kde vedle sebe na posteli leželi dva pro mne nejmilovanější lidé na světě. Moje mamka a náš syn. Oba dva v tu chvíli spali, takže jsem je mohl nerušeně chvíli pozorovat. Bylo to úžasné a nezapomenutelné. Nemohl jsem uvěřit tomu, že ten maličký človíček ležící spokojeně vedle mamky je můj syn, který vznikl z naší lásky. Stál jsem nehnutě u postele a jen s úžasem zíral.