Prázdniny byly přibližně v polovině, což jsem pozoroval zejména na zvýšeném rejdění dětí v sousedních chatkách a přilehlých zahrádkách naši chatové kolonie v Petřvaldě. Užíval jsem si zaslouženého odpočinku nepracujícího důchodce. S prachama jsem sice vycházel jen tak tak, od důchodu k důchodu, ale o nějaké brigádě na přilepšení jsem si mohl nechat jenom zdát. […]
Markův příběh 09 Přečíst vše 2 »
Marek se dočká dalších překvapení Tentokrát jsem to byl já, kdo zahájil rozhovor. Hned jak jsem zapnul ICQ, jsem zjistil, že Marek není na přijmu. Proto jsem mu tam nechal vzkaz a začal jsem vyřizovat korespondenci. Potom jsem pokračoval v psaní nové povídky a občas zkontroloval, zda se nepřipojil. Když jsem si uvědomil, jakou má
Markův příběh 07 Přečíst vše 2 »
Denis otvoril kufor a mal pocit, že sa rozplače. „Ale to nie je môj kufor,“ otočil k tete oči so slzami na krajíčku. Sabrina na neho nevrlo zazrela. „Akože nie je tvoj? Ukáž!“ Pri pohľade do jeho vnútra sa rozosmiala a ovisnuté kozy bez podprsenky sa jej pod tričkom lenivo rozvlnili. „A to si nepoznáš vlastný kufor? Prečo
Marek přijde k tetě a zjistí, že tam je i jeho máma. Obě se na něj chystají, ale on se nemůže zbavit morálních zábran.
Neděle se krásně vydařila a tak jsem v balkánském tempu pracoval na zahrádce. Občas jsem si vzpomněl na Marka. Dovedl jsem si představit jeho šok, když se celý natěšený objevil u tety Ivy s představou, že víkend bohapustě promrdají a najednou zjistil, že přijela na nečekanou návštěvu jeho mamka. A další šok následoval, když mu ty najády daly najevo, že si s ním chtějí obě pěkně užívat.
Markův příběh 06 Přečíst vše 2 »
Další pokračování zácviku nezkušeného studenta. Před časem jsem tady začal zveřejňovat rozpracovaný seriálek s názvem Markův příběh. Na rozdíl od od většiny mých povídek, které jsou mixem osobních prožitků a fantazie, byl tento příběh živý. Tedy popisoval události, které skutečně probíhaly a měla to být taková jakási reportáž na pokračování. S Markovým souhlasem jsem tehdy
Markův příběh 03 Přečíst vše 2 »
„Co na mě zas tak koukáš, Davide?“ „Koukám na tebe? Promiň teto, já se pozapomněl.“ „Se zapomínáš trošku často, bych řekla. Není to poprvé, co jsem si toho všimla.“ „Často? A tobě to vadí?“ „Nevím. Přijde mi, že na mě hledíš trošku jinak než by bylo vhodný.“ „No a to, že na tebe takhle hledím
Počasí mne mile překvapilo. Víkend se vydařil a předpověď slibovala, že dosavadní ráz počasí se ještě udrží. Proto jsem v neděli večer zavolal domů, že se na chalupě ještě zdržím a přijedu, až mi dojde proviant a nebo až se zhorší počasí. Slíbil jsem, že pokud se mi bude chtít, budu se snažit něco málo udělat, např. opravit plot. Žena vzala moje sdělení na vědomí a popřála mi, abych si dobře odpočinul. Poněkud jedovatě prohlásila, že i ona si ode mne ráda odpočine. Zachechtal jsem se a zavěsil.
Markův příběh 02 Přečíst vše 2 »
Starý penzista si lebedí na chatě u netu a najednou mu na ICQ zabliká jeho známý, mlady student Marek. A chce poradit s intimní záležitosti….
Konečně jsem se dočkal víkendu. V pátek jsem to v Ostravě zabalil a vyrazil na chalupu v Petřvaldu. Manželku jsem nechal doma, protože projevila přání strávit sobotu s nedělí u dcery, aby si užila vnoučat. Měl jsem tedy před sebou dva dny božského klidu, s vyhlídkou, že ať budu dělat cokoliv, nebude mi do toho kecat. Báječná vyhlídka. K nezaplacení. Do svého stařičkého, ale spolehlivého Favorita jsem si poskládal obrovskou cestovní tašku s proviantem a nezbytnou brašnu s mým nerozlučným přítelem – notebookem. Naštěstí jsem měl v Petřvaldu docela slušný příjem bezdrátového připojení.
Markův příběh 01 Přečíst vše 2 »
U příbuzných Přijel jsem na opušťák, ze Slovenska. Od večera ve vlaku a ráno doma nikdo. I tak dobrý, našel jsem cosi k jídlu a lehl do vany. Proudem a rukou pod vodou jsem se zbavil přetlaku, pak už jsem pokračoval až v posteli :).Ani do večera se doma nikdo neobjevil a já si hrál
(Překlad ze zahraničního originálu) Byla to ulice, která až nechutně zaváněla bohatstvím. Na tomhle předměstí se nosily domů skutečně nadstandardní výplaty, ale o téhle ulici to platilo obzvláště. Každá rodina v této ulici se dala označit za multimilionáře. To rozhodně platilo pro Helenu Potůčkovou z čísla popisného 12. Byl to velký dům – ne nutně největší
Protected by Security by CleanTalk
