Pan profesor

„Tak, Sylvo, máš to dnes zase za pět… nevím, nevím, jak to bude s maturitou,“ řekl profesor Pačesný a do zápisníku zapsal krasopisně další nedostatečnou.

Sylva si zoufala. Ještě loni jí čeština docela šla, ale letos to vede od desíti k pěti. V ostatních předmětech měla lepší průměr, jen ta zasr..á čeština jí to kazila.

Přitom profesor Libor Pačesný byl docela pěknej chlap. Sice už měl padesátku za sebou, což v očích osmnáctek znamenalo, že je stařec, ale na druhou stranu měl vypracovanou postavu se širokými rameny, což svědčilo, že v mládí a možná ještě teď, sportuje.
V létě se nestyděl nosit kraťasy (v civilu, ne ve škole) a dával tak na odiv svaly na nohou. Zkrátka byl to CHLAP a „já jsem přitom tak nemožná,“ lkala Sylva a po obličeji se jí začalo roztékat líčení.

Po zvonění se u lavice zastavila Lída, taky zrovna ne kandidátka na chytrost. Už kolikrát měla na kahánku, ale poslední rok se jí to v češtině zlepšilo.
„Jestli chceš poradit, sejdem se v parku. Ale neřekneš o tom živý duši!“ a tón hlasu zněl opravdu výhrůžně.

***

Byl den rodičovských schůzek, kdysi známých pod značkou SRPŠ (kdo si vzpomněl na mladá léta, jistě zná i tehdejší říkanku SRPŠ – Serte Rychle Pane Školník- ale to je jen odbočka).

Profesor Pačesný seděl v kabinetě, opravoval sešity a čekal, zda ho některý rodič nenavštíví kvůli prospěchu potomka. Buď mu poděkovat, nebo vynadat. I takoví rodiče se našli.

Zaklepání, které se ozvalo, znělo jakoby nesměle.
„Dále,“ houkl a ve dveřích se objevila žena. V kostýmku s úzkou sukní nad kolena a páskové boty na vysokém podpatku. Celá byla načesaná, namalovaná, taková žena „šik.“
„Dobrý den,“ pípla. „Jsem Mazaná. Karin Mazaná, matka Sylvy, vaší studentky ze IV.D.“
„Dobrý den. Ano, jistě, pojďte dál a posaďte se,“ nabídl jí Libor křeslo.
„Děkuji,“ žena si sedla, čímž se jí sukně vyhrnula výš a poskytla Liborovi příjemný pohled na štíhlé nohy.
„Sylva se letos nemůže v českém jazyce takříkajíc chytit. Bohužel, letos maturuje a já musím být přísný, aby to studenti zvládli. Učiva je hodně a na tomto druhu škol je na češtinu kladen mnohem větší důraz než jinde,“ říkal Libor a žena mu sekundovala kýváním hlavy.
„A co navrhujete?“ zeptala se.
„Já?“
„No vy… jste její profesor,“ nechápala žena jeho údiv.
„Jako, že bych se s ní učil? Nebo ji doučoval, tohle myslíte?“
„Já nevím… prostě aby zase měla nějaké lepší výsledky. Nebude to nikdy žádná vědátorka, co si budem namlouvat, ale maturitou by prolézt měla,“ mínila žena.
„Tak podívejte se, milá paní Mazaná…“
„Prosím Karin, ano? Děkuji.“
„Tak podívejte se, milá Karin. Co mi navrhujete, je nemožné. Individuálně se věnovat jednomu studentovi samozřejmě není zakázané, ale na to já v maturitním ročníku nemám čas. Jak by k tomu přišli ostatní slabí žáci. Kroupa například… a další. Sylva ví, kde má mezery a musí se prostě víc učit. Není vyloženě hloupá, ale myslím si, že spíše líná. Jinak existuje ještě jeden způsob, jak vaší dceři pomoci. Předseda maturitní komise bude můj přítel, takže lze přimhouřit oko, ovšem za…“
„Chcete peníze, kolik?“ hned se žena otázala.
„Ne. Nechci peníze. Chci vás. Vy se se mnou vyspíte a já Sylvě zařídím, aby prošla. Neslíbím vám jedničku nebo dvojku, ale projde. Rozumíte mi?“

Paní Karin zalapala po dechu. Tohle by ji ani ve snu nenapadlo, že profesor její dcery jí nabídne… sex za maturitu.

„Jak se opovažujete…?“
„Neopovažuju se. Jen jsem dal nabídku a nemusíte na ni přistoupit. Ať Sylva přidá a vybojuje si známky svou pílí. Pokud chcete mít jistotu, normálně si spolu zašukáme.“

Karin rychle přemýšlela a nakonec se rozhodla pro tu jistotu. Pro Sylvu to udělá ráda.
Koneckonců profesor je docela fešák a tu chvíli jeho vzdychání a pohybů vydrží.

Libor přešel ke dveřím, zamkl je a rozepínal si kalhoty, zatímco Karin se vysvlékla ze saka kostýmu.
„Nestačilo by tě vykouřit?“ tykla mu, když poklekla na zem, stáhla mu boxerky a hned si zasunula polotuhý ocas do pusy.
„Chrrmm… ghmm… gulp,“ rozjela pohyby a zkušeně mu kouřila ptáka.
„Ohhh… jooo,“ Libor zavzdychal, položil jí ruku na rytmicky se pohybující hlavu a zatlačil.
Karin vsála jeho ocas až skoro po kořen a sevřenými rty ho dál silně sála, až vyjekl a celou celou dávku jí vypustil do pusy. Karin ani nehnula brvou a vše spolykala.
Pak se postavila.

„Dobrý? Takže jsme domluveni…“
„No počkej. Řekl jsem, že si zašukáme. Tohle byla předehra,“ ušklíbl se Libor.
„Pěkná předehra… jak pro koho,“ zabručela Karin a šla si k umyvadlu vypláchnout pusu.
Pak Libora sledovala, jak se dobývá z kalhot a začala se svlékat sama.
„Pořád ti stojí,“ usmála se.
„Těší se na tebe,“ a poté ulehli na otoman, který povážlivě zaskřípal pod váhou jejich těl.
Karin měla na jazyku otázku, kolik žen před ní tu takto leželo, ale hned ji spolkla a raději si představovala, že je první.

Čtyřicetileté tělo vypadá jinak než mladá osmnáctka, ale i tak měla Karin co nabídnout. Zejména prsa byla pro Libora magnetem. Hrnul a mnul je rukama, mačkal je a byl spokojen s jejich pevností.
„Mačkej je… ohhh… mám ráda,“ vrněla Karin spokojeně nad tou masáží a rukou se sama uspokojovala v klíně.

Libor jí ještě promnul mezi rty stojící tvrdé bradavky a v něžných polibcích zamířil mezi nohy, kde ho čekala hladce vyholená kundička. U zralé ženy to vypadá směšně, ale u Karin s jejím zachovalým tělem to vypadalo, tak nějak… normálně.
Libor byl staromilec a milovník bobrů a přel se často s kolegy, co je lepší.
Jedni vychvalovali hladké kundy snadným lízáním, druzí oponovali, že Bůh nás po těle obdařil chlupy a dobře věděl proč, ale stejně je na každé ženě, pro co se rozhodne. Většina poslechne módní trend, popadne žiletku a pak si to odůvodní řečmi o pocitu dokonalé čistoty, hygieny a vlastní výjimečnosti (jako kdyby ještě před chvilkou nebyla „chlupatá“ a tudíž tedy „nečistá“?). To je ten nepochopitelný ženský svět.
Libor milovníky vyholených, tudíž „dětských,“ klínů nazýval pedofily, ale chtěl-li si zašukat, musel se nyní stát jedním z nich.

Karin roztáhla nohy a vzdychala nad jeho kmitajícím jazykem a uvolňovala šťávy v celých proudech. Pysky jí potemněly nalévající se krví a rozevíraly se, klitoris měla naběhlý a skučela rozkoši nad Liborovým uměním jí ho laskat.
Ten jí kromě jazyka zasouval tři prsty do mlaskající kundy a Karin mu pohyby pánví šla naproti a nabodávala se na ně. Zažívala neuvěřitelně slastné návaly rozkoše, které jí projížděly celým tělem a jen někde v koutku mysli se krčila myšlenka na nevěru svému muži. No co, dělá to přece pro dceru… pro rodinu…

„Mrdej mě…panebože… vraž mi ho tam a celou mě zmrdej!“ ječela nadrženě, když jí tělo zachvátil příval orgasmu, jaký už dlouho nezažila. Pocity při nevěře, kdy jde jen o sex a tělesno, jsou holt něco jiného, než stereotypní manželský styk.
Libor se nenechal pobízet a tvrdý ocas ji zarazil mezi závojíčky, až to mlasklo.
„Ahhh… to je pořádnej čurák!“ hekla Karin spokojeně a a hned ho objala nohama kolem boků.
Libor funěl a rytmicky přirážel do kundy, kterou krásně vyplnil a nyní zažíval slastnou masáž ocasu v mokrém a horkém lůně. Karin se změnila v ječící a sténající divoženku.

Náhle ho ze sebe shodila a osedlala si ho.
„Júúúhhh… seš… až… na… dně,“ zasténala, když do ní zajel až po kořen.
Libor jen sledoval, jak z ní ocas vyjíždí a zase mizí při dosedu. Pak už se věnoval komíhajícím se měchům prsou.
Karin vzdychala, sténala a hekala, až dosáhla vrcholu a drtivě v sobě ptáka svírala poševními stahy.
„Jo… jsem… božeee… stříkeeej,“ kroutila se a cítila, jak ji zalévá horkost uvolněného semene.

Seděla na něm do vydýchání se z prožité rozkoše a venku se pomalu začalo stmívat.
„Jejda… musím ještě na nákup,“ podívala se do okna a rychle se dávala do pořádku.
Byla celá zrudlá a rozcuchaná. Rychle se oblékla a zmizela jak pára nad hrncem.

Libor jen překvapeně zíral nad jejím úprkem… Na zemi zůstaly ležet kalhotky, které si jaksi zapomněla obléci (!?) a vlastně se vůbec nedohodli… vlastně ano. Karin nyní spoléhá, že Sylva projde u maturity. Takhle jí to přece slíbil.
„A sliby se plní,“ řekl si Libor zamyšleně a rukou držel kalhotky s krajkami a ve velmi úsporném provedení. Byly to prostě minikalhotky. Jak se v tom ženský mohou cítit pohodlně?

***

Za pár dní se u něj v kabinetě objevila Sylva.
„Pane… profesore… ee… bych se s vámi chtěla nějak domluvit na… nějakém doučování.“
Libor zavrtěl hlavou.
„Podívej se Sylvo, soukromé hodiny nevedu a ty seš chytrá holka, ale zdá se mi, že trochu líná… Stačí jen trochu zabrat a máš to v kapse. To samý jsem řekl tvé matce, když tu byla.“
„No… vona máma ten večer přišla nějaká divná… o schůzce nemluvila, a tak nevím, co jste si řekli. Já se vynasnažím… být dobrá,“ pomalými krůčky se blížila a rozepínala si knoflíky halenky.
„Co děláš?“
„Jsem vaší studentkou a vy můj profesor… a já budu opravdu poslušná a snaživá… holčička,“ kníkala Sylva a stála před Liborem v bílé podprsence a džínách.

Přesně takto jí to v důvěrném rozhovoru v parku poradila spolužačka Lída. Její zlepšení prospěchu znamenalo být po vůli panu profesorovi a plnil každičké jeho sexuální přání.
Libor ale nebyl nijak náročný ani vynalézavý v sexuálních praktikách a polohách, takže Lídě stačilo jen umět doširoka roztáhnout nohy… zjednodušeně řečeno. Za líbání, kouření a šukání pak rozdával známky. A proto se Lída tak zázračně v češtině zlepšila.

Nyní tedy před Liborem stála Sylva, tvářila se sexy vyzývavě, ale měla nahnáno. V sexu byla zcela nezkušená a až on na ni vytasí péro a bude se jí drát do mušličky… má mu přiznat, že je panna? Co když ji pak odmítne?

Libor ji zatím mlčky pozoroval, jak si rozepíná podprsenku. Sylva na to šla odvážně a náhle byla polonahá, s hezkýma dvojkama, krásně kulatými, pevnými a plnými.
„Pojď sem, myslíš tohle vážně, nebo si se mnou jen hraješ?“ pousmál se Libor a šel zamknout dveře. „Tak pokračuj.“
Sylva si stáhla rifle a zůstala v kalhotkách. Takových holčičích, bavlněných, s potiskem berušek… hrůza.
Libor se též svlékl a Sylva jak ve snách hleděla na klacek, který, ač v klidu, jí připadal obrovský.

„Tak nyní už před sebou nemáme žádné tajnosti,“ řekl Libor, objal ji a políbil.
Nato se začali líbat divočeji a vášnivěji. To Sylvě šlo a nabízela a brala si jeho jazyk celkem zkušeně. Libor se pak naplno věnoval jejím úžasným prsům a bradavky hned příznivě reagovaly na dotyky i hnětení.
Sylva sténala a Libor jí pomalu stáhl kalhotky, nalehl na ni a tvrdým ocasem do ní vnikl.
Cítil, že narazil na překážku a Sylva bolestně vykřikla.
„Áááhhh… to… bolí!“ a zazmítala tělem, jako by ze sebe chtěla shodit.
„Ty seš panna? Tak to ne, holčičko,“ sykl Libor a několika prudkými přírazy prorazil její nevinnost.
Bylo to dost bezohledné a vůbec nebral ohledy na její pocity. Hned začal přirážet, slastně vnímal těsnost a sevření panenské pochvy a cítil, že spěje k vrcholu.

Sylva vzdychala spíše bolestně, ale nepříjemné pocity odeznívaly. Cítila, jak jí v klíně projíždí cosi velkého a cukání jí napovědělo, že…
Ano, Libor z ní vyjel a stříkance semene jí skončily na břiše. Bylo hotovo. Ona již nebyla pannou a profesor se uspokojil, snad.
„Ten test máš za jedna, ale říkám rovnou. To zlepšení nebude hned, a tak na to nespoléhej. Studuj, protože jenom tímhle si maturitu nepojistíš,“ řekl jí Libor, když se oblékli a Sylva se sbírala k odchodu.
„Ano a děkuji za váš čas, pane profesore“, řekla hlasitě ve dveřích, protože po chodbě šli nějací studenti a spokojeně odkráčela.

***

EPILOG: Tu maturitu nakonec udělala. Za dvě.