Parafráze na Petra Bezruče.
Maryčka – ta děvka!
Mrdala Maryčka, mrdala denně,
na každé mezi – doma i v seně.
Mrdala Maryčka, mrdala ve křoví,
hledala lofasa, který jí vyhoví.
Mrdala Maryčka, mrdala, nepoví,
že ještě mladičká – dala i fotrovi.
Mrdala Maryčka, mrdala ráda,
už Evě v Edenu – obtáhla hada.
Mrdala Maryčka, mrdala, práci buď čest,
čuráka v prdeli – a v kundě pěst!
Mrdala Maryčka, moc na to nečuč,
když měla osmnáct – ojel ji Bezruč.
Mrdala Maryčka, žhavě a zvesela,
kundu svou vydřela – vždycky až doběla.
Mrdala Maryčka, z pondělka do neděle,
všem ráda držela – mě kopla do prdele!
Děkuji za připomenutí povinné četby z jazyka českého. Myslím si, že je lepší když jsi unikl nebezpečným nemocem, které mohla šířit.
Pokud se nemýlím tak tenkrát se léčilo Salvarsanem nebo rtutí.
A hlavně raději čtu povídky od Tebe než od Bezruče.
Díky za pobavení.
Gut.
Dík za pochvalnou reakci na můj „protestsong“. Od roku 58 do roku 96-tého jsem bydlel v „městě Bezručově“. Krom povinné četby jsme na základce několikrát navštívili i Bezručovo museum na Ostrožné ulici. Nejspíš jako zpřísnění trestu za vzpurnost nad námi v paneláku bydlel profesor Ficek – uznávaný badatel a znalec života i díla Bezručova, který si na mé maličkosti rád ověřoval, jak moc současná mládež zná dílo barda slezského lidu. Profesorovo nadšení pro literáráníhoí velikána sdílela i češtinářka na střední škole v Ostravě. Ta mi jako projev přízně při poslední zkoušce před maturitou zadala rozbor Stužkonosky modré. Od těch dob… Číst vice »