Paulova mezihra 01 🇨🇿

This entry is part 1 of 1 in the series Paulova mezihra

Volná povídka ze světa První a poslední.

„Paule?“
„Ano, Vivien.“
„Prosím, vyprávěj mi něco jiného, trochu veselejšího.“
„Hmm, co by to mělo být?“
„Co třeba o Deanně, říkal jsi, že ve studiu zaučovala děvčata, to by mohl být hezký příběh.“
„Máš pravdu, Deanna byla skvělá. A určitě ještě je.“
„Jak hodně skvělá? Nějak takhle?“
„No, ještě víc, ne, vlastně… Počkej, nebo nic neuslyšíš.“

***

Jak jsem už vyprávěl, Deanna byla jeden z těch šťastných případů, jimž křivka sledovanosti nikdy neklesla pod bod odchodu. Jak to už bylo dlouho? Nevím, a je mi to jedno. Nehodlal jsem po tom ani pátrat. Kim mi jednou pustila její úplně první video u Pleasure. Bylo výborné, popravdě jsem se tehdy nemohl rozhodnout, jaké Deanně bych dal přednost. Na to se moje bývalá šéfová samozřejmě ihned zeptala. Ale to jsme už byli nazí, hladil jsem hezká ňadra a klín jí dráždil velmi uspokojivě tuhnoucí klacek. Uspokojivě pro obě strany. Takže byla odpověď jasná. Oběma, pokud možno najednou.

Ale to odbočuji. Deanna byla dobrou duší pro všechny nově příchozí dívky a ženy, zasvětila je do chodu studia a novopečeným adeptkám poskytla i poněkud důvěrnější zaškolení, pokud měly zájem. A protože byla nejenom protřelá profesionálka, ale navíc i milá a přátelská a nové dívky nebrala jako nežádoucí konkurenci, byly její služby a rady neocenitelné. Pracovní realita v branži natáčení erotických filmů je mnohdy poněkud drsná a vyžaduje znalost spousty triků. A Deanna je měla všechny v… malíčku.

Bylo to ještě v době před robotickými herci sedmé generace, pokud si vzpomínám, začali jsme tehdy zkoušet šestou, ale bylo to víceméně úplně na začátku. Krásná doba, možná jsme už ve zprávách zaslechli cosi o nové variantě viru HIV, která se měla objevit kdesi v Číně. Ale to se stávalo poměrně často, netušili jsme, co to bude pro nás ve studiu znamenat. A nejen pro studio. Celý svět se měl změnit. Kdybychom to věděli, asi bychom si tehdejší bezstarostnost užívali lépe. Ale tak je to vždycky.
Dea se za mnou zastavila ve studiu a tvářila se jak smutný pejsek. Musel jsem se usmívat, když jsem ji už jen viděl.
„Paule, mám prosbu.“
„Ale, povídej.“
„Nechce se mi tady mluvit, měl bys večer čas?“
„Jasně, v Rainbow?“
„Perfektní, kolem sedmé budu tam.“

Setkání s Deannou v baru Rainbow byla vždycky zážitkem. Většina dívek neměla pražádný zájem, aby je venku někdo poznal. Nosila masky, vytahané mikiny s co největší kapucí, rozcuchané vlasy v roztodivných barvách. Dea si naopak zájem společnosti vysloveně užívala. Nijak mě nepřekvapilo, když jsem ji uviděl kolem půl osmé v upnutých sexy šatičkách s velkým výstřihem, dlouhých či spíše krátkých tak akorát, s úsměvem zdravila známé. Její postavu bych velmi jednoduše popsal jako překrásně ženskou, prostě všechno bylo v šatech dokonale rozmístěno a nikoho ani nenapadlo pomyslet na to, že je toho někde oproti poslední módě malinko více. Místy dokonce o hodně více. Jenže právě tato místa byla tak krásná… No, prostě jsem se přistihl, jak Deanně civím do výstřihu. Dívala se na mě lehce posměšně.

„Že mi tam koukají puberťáci, na to jsem zvyklá, ale u tebe bych to už nečekala.“
„Toho se člověk nikdy nenabaží.“
„Ani po těch všech videích, co jsme spolu natočili?“
„Je to asi divné, ale ne. Navíc jsme spolu vždycky nebyli jen pracovně.“
„Decentně řečeno,“ potěšeně se usmála a rozhlédla se kolem.

Opět jsem si potvrdil smutné pravidlo, že chlapi v erotických filmech nikoho nezajímají. V protějším boxu seděla zajímavá dvojice. Pohledná žena, která by byla ještě mnohem hezčí, kdyby se nesnažila vypadat na slabých třicet. Byla to škoda, protože měla krásnou postavu, zajímavý odstín vlasů a prostě nádherné oči. Proti ní seděl mladík odhadem pětadvacetiletý, malinko snědý odstín pleti, černé pečlivě upravené delší vlasy, malá bradka, živé oči. A ty teď právě zíraly na Deannu, přejížděly ji od vysokých podpatků až po zdánlivě jednoduše sčesané světlé vlasy. Dea o tom samozřejmě věděla a spokojeně se trošku prohnula v zádech.

„Myslíš, že má v duchu zip šatů rozepnutý tak napůl nebo už pokročil mnohem dál?“
Deanna se vesele ušklíbla. „To vypadá už mnohem dál, co myslíš?“
Tohle byla naše oblíbená hra. Neodolal jsem.
„No, spíš si myslím, že je ještě zip úplně dole není, ale pomalinku sjíždí dolů, zoubek za zoubkem. Teď je někde nad prsama. Každým kousíčkem jsou vidět víc, údolí mezi krásnými kopečky se odhaluje stále hlouběji…“
Dea se zahihňala, ale oči se jí už trošku leskly.

Žena naproti něco mladíkovi šeptala, měla krásný zastřený hlas, ale rozumět jí nebylo. Mladík konečně přestal pomyslně rozepínat zip a zahleděl se na svou společnici.

„Co myslíš, mladý je placený?“ zašeptala Dea.
„Nebo prostě jen vydržovaný, synáček to asi nebude.“
„Hmm, škoda, kdyby tam tak seděla matinka se synkem a on mě očumoval, představoval by si… leccos, před spaním by měl zábavu a ráno poněkud tuhé prostěradlo,“ usmívala se Dea.
„A matinka by ti pak udělala pořádnou scénu.“
„Nádhera.“

„Ale mladík to bude možná paní večer dělat, bude přitom myslet na tebe, ale zase ne moc, aby vydržel a zasloužil si apanáž.“
„Hmm, pravda, to je taky hezký,“ Deanna měla bradu opřenou o dlaně a vypadala zasněně. Za chviličku pokračovala.
„Paní si oblékne jen jednoduché krátké šaty, vezme si asi lodičky, aby jí vynikly ty parádní nohy. Bude v kuchyni, jen tak postávat tam a onde, ohýbat se pro něco…“
„Bude mít kalhotky?“
„Dobrá otázka. Co myslíš?“
„Oboje má něco do sebe. Určitě by si vzala pěkné prádélko, občas by jen vykouklo… Ale kdyby mu nabídla kousíček zadečku nebo trošičku klína, zezadu, jen na chviličku.“

„Nebude mít kalhotky. Takže bude mladého trošku rozehřívat. Nakonec se opře dlaněmi o linku, vystrčí prsa. Mladík k ní přijde, sebevědomě, arogantně. Stoupne si až skoro k ní, malinko se jí bude hrudí dotýkat prsou, aby ho cítila bradavkami. Pohladí jí boky, vyhrne šaty, políbí přímo na nahý klín. Ona si pak klekne a rozepne mu kalhoty, tou pěknou rukou mu vyndá ocas. Bude ho pomalinku kouřit a dívat se mu do očí. On ji za chvíli chytí za vlasy a začne přirážet do pusy, ale jen tak akorát, aby ji to rajcovalo. Klacek mu už bude stát, pěkný, tvrdý. Paní se zase opře o linku a rozevře kolena. Mladík ji ale otočí a ohne. Sama si rozevře půlky a kundičku, zakloní hlavu, když do ní vnikne… No, a pak je to už nuda.“

„Úplně to vidím. A přitom bude myslet na tebe, jak tam před ním ležíš a drží tě za prsa…“
Dea se na mě zasněně dívala. Už už jsem myslel, že navrhne, se se přesuneme někam jinam, ale pak jen zavrtěla hlavou.
„Řekni mi, proč jsme se my dva nikdy nedali dohromady?“
„Protože by nás to rychle přestalo bavit.“
„Pravda. Ale už ti musím konečně říct, proč jsem tě sem pozvala.“
„Nebylo to kvůli vyprávění?“
„To bylo jen jako příprava a uvedení do nálady.“
„No vida. Tak povídej.“

„Víš, že mám dceru.“
„Jasně, a nijak ti to neuškodilo.“
„Díky, ale počkej. No, holce je osmnáct pryč, člověk se stará, co s ní bude. Moc času na ní nemám, to musím přiznat. Naštěstí mám dost práce, ale mrzí mě, že s ní nejsem víc.“
„Už se smířila s tím, co děláš?“
„Jo, bylo to ze začátku divný, zvlášť když ve škole na ní občas kluci vytáhli nějaké kecy. Dovedeš si to představit, ‚tvoje matinka je super, včera jsme na ni koukali, jak to dělala s třema najednou.‘ A… No, tak prostě.“
„No jo, to těžký.“
„Hele, ono jí to pak už nevadilo. Naučila se je nějak vtipně utřít. Třebas ‚no jo, o tvojí máti ničí pravá ruka nesní‘ a podobně. Takže jí přestalo vadit, jak se živím. No, začala s klukama, už docela dávno, evidentně to holku baví, asi se nebojí experimentovat. Takže přijdu neplánovaně domů a tam dceruška dělá se dvěma hošanama parádní sendvič.“

„Podívejme, bude z ní kuchařka. Baví jí vařit?“
Dea se na mě podívala s hravou výčitkou.
„Takže jsem zase vypadla a vrátila se za… No, pozdějc.“
„Divné, spíš bych si tipnul, že se k nim přidáš.“
„No, chlapci tak zvláštně koukali, bylo by to určitě skvělý, jenže ten den se to právě nehodilo.“
„Aha.“
„Ne, tohle ne. Ale natáčeli jsme skoro celý den ‚Příliš mnoho píšťalek‘, pamatuješ?“
„Jasně. Tak to chápu.“
„No právě, měla jsem leccos úplně všude.“
„Myslíš trávu.“
„Přesně. Ale, když o tom mluvíme, jedna věc je mi divná. Měli jsme mít na konci filmu s tebou parádní scénu, a nic z toho nebylo.“
„To je dlouhá historie.“
„Škoda, počkej, jdu si přepudrovat nos.“
Deanna odkráčela, za chviličku vstala i žena z protějšího boxu. Snad Dee neudělá nějakou scénu.

***

Ano, Příliš mnoho píšťalek, byla to dlouhá historie a ani Deanně jsem nemohl říct všechno. Přitom první nápad byl skvělý. Šéfa studia Pleasure Johna Holmese prostě napadl film o trojici ženských fotbalových rozhodčích. No, a z toho se logicky rozvinul zbytek. Jenže pro natočení potřeboval pronajmout fotbalový stadión. Technicky to kupodivu nebyl problém, ale finančně ano. John už chtěl všechno odpískat, ale dostal ďábelský nápad. Později tvrdil, že to bylo ve chvíli, kdy ho kouřila jeho krásná zahradnice. Těžko říct, jestli to byla pravda. Stačilo, abych ji viděl, a byl jsem inspirován.

Johna nenapadlo nic jiného, než požádat a grant. Zavolal na Ministerstvo pro Rovnoprávnost Dívek a Žen a pokoušel se je oblouznit tvrzením, že má v plánu natočit film o slavné a pro emancipační hnutí vpravdě historické události, kdy trojice žen poprvé řídila ligové fotbalové utkání. Nevím, co se přesně dělo pak, ale John mi jednou zavolal.
„Nebudeš tomu věřit, ale ten grant od MRDŽ máme.“
„To bude strašný průšvih.“
„Nějak to dopadne, neboj.“
V ten okamžik ani on sám netušil, jakou má pravdu. Deanna hrála hlavní rozhodčí, pomezní byly další hezké kočky, myslím Lea a Thea. Já jsem byl inspektor z komise rozhodčích, který měl ohodnotil výkon oněch třech dam.

Začátek byl jen zahřívací. Zavolal jsem si trojici do kanceláře. V dresech a ve vysoko vytažených trenýrkách vypadaly kouzelně. Vstal jsem a procházel se s notesem důležitě kolem nich.
„Je všechno připravené?“
„Samozřejmě.“
„Odpovídají vaše dresy všem nařízením Komise?“
„Ano, pane inspektore.“
„Uvidíme.“
Pečlivě jsem je kontroloval, obcházel, osahával, hladil zadečky, polaskal nebo trochu nadzvedl ňadra.
„A co spodní prádlo?“
„Pane?“
„To musí také odpovídat předpisům,“ klepnul jsem tužkou do notesu.
Rozpačitě se na sebe dívaly. Deanna si první svlékla tričko a pak si zakryla rukou prsa v pěkné sportovní podprsence a druhou rozpačitě popotahovala šňůrku u trenýrek.
„Musí to být, pane?“
„To je předpis, je mi líto.“
Rozpačitě se podívala na ostatní dvě. Thea a Lea si svlékly trička. Lea si první pomalinku rozvázala tkalounek a nesměle stáhla trenýrky. Kdyby její kalhotky byly ještě o něco menší, už by asi nebyly vidět. Nespokojeně jsem je kontroloval, osahával prsty, přitom mimoděk hladil pěkně se rýsující kundičku.
„Tady se píše, že minimální plocha kalhotek musí být 16 palců čtverečných.“
„A proč, pane inspektore?“
„Kdyby vám při zápase náhodou sjely trenýrky, mělo by vás prádlo dostatečně krýt a nerozptylovat hráče.“
„Myslíte, že tohle by je rušilo?“
Pomalu si trenky svlékly i ostatní dvě. Otočily se, předvedly zadečky, pak se chvíli nakrucovaly v pěkném prádélku.
Lea se už už chystala svléknout podprsenku, ale zadržel jsem ji.
„Děkuji, to není třeba.“

V původní verzi scénáře jsem je měl všechny ošukat, Deanna mě měla na konci scény pořádně vykouřit. Ale pak jsme si řekli, že z toho uděláme až finální scénu, aby se měl divák na co těšit.

Dívky si pak hrály s kalhotkami jedna druhé, odměřovaly prsty plochu…
„Myslíte, že tohle je šestnáct palců?“
Už už se mi blížily k poklopci, když jsem je poslal na hřiště. Zklamaně se oblékly a zmizely.

Pak už šlo všechno podle plánu. Kim sice zvolila poněkud nižší počet hráčů na hřišti, ale i tak bylo jasné, že se mají rozhodčí na co těšit.
Hráči se začali strkat, Deanna se je pokoušela uklidnit, vysoký útočník jí natrhl tričko. Dea se smutně pokoušela oblečení opravit, jiný hráč k ní přišel a začal ji utěšovat. Dea ho objala…
V tu chvíli ke mně přišla Kim.
„Prosím tě, přišla ta komise z MRDŽ, musíš se o ní postarat. Teď nemůžu zmizet.“
Pak jsem vždycky tvrdil, že na mě přitom mrkla. Ona říkala, že jí něco spadlo do oka. Ale to už bylo jedno. Kim měla ráda improvizaci, takže mě ani nepřekvapilo, že jsem o ničem dopředu nevěděl. Ale musel jsem ocenit výborný nápad. Na zápas přijde ‚jako‘ komise a my ji v pěkné scéně ošukáme do bezvědomí. Rozhlédl jsem se a zavolal si pro jistotu dva urostlé černé obránce, znal jsem je dlouho, Tom a Jim, pravda jejich umělecká jména byla trochu jiná a naznačovala rozměry jejich pracovních nástrojů.

Vydali jsme se naproti komisi, postávala na chodbě. Musel jsem ocenit, jak je Kim skvěle vybrala, neznal jsem je, asi nějaké amatérky, střední věk, přísný pohled, ale docela hezké, pokud si někdo na tyto typy potrpěl. Obě ženy nás přejely pohledem, na sobě měly upjaté šedé kostýmky, sukně pod kolena, jedna vlasy do drdůlku, druhá do pečlivě staženého přísného ohonu. Zavedli jsme je do zasedačky, věděl jsem, že se tam má podle plánu točit finální grupáč, takže tam budou určitě automatické kamery. Kim to nejspíš chce natočit jako reálný sex. Byly tam i dvě sedačky, výborně.

Otevřely brašny a rozložily na stole nějaké dokumenty. Uznale jsem přikývl, svědomitá příprava. Líbilo se mi, že se ani nechtěly na ničem dlouho domlouvat a šly rovnou k věci. Mělo to hned jiné kouzlo a spád. Říkaly něco o kontrole proúčtování grantu a tak podobně, bla bla bla. Odpověděl jsem v témž duchu, podobné floskule jsme ve filmech používali pořád. Hlavní kontrolorka se na mě přísně dívala, druhá nedůvěřivě přejížděla pohledem viditelně naditý obsah trenýrek mých kolegů.

Říkal jsem si, že není kam spěchat, Kim stejně všechno sestříhá podle sebe.  Takže jsme se tam vybavovali, dámy po nás chtěly nějaké dokumenty, potvrzení, rozpočty, vyhodnocení rozpočtů, odhady dalších nákladů. Tohle jsme točili často, Tom a Jim byli ve svém živlu, podobné scény měli rádi, usmívali se a věcně odpovídali, nenápadně se malinko přibližovali k ženám. Usoudil jsem, že už je konečně načase pustit se do práce.

„Tady jste chybně vyplnili kolonku 35 ve formuláři 25a,“ natáhla se paní s drdůlkem na stůl. Sukně se jí vyhrnula nad kolena a pěkně zvýraznila vystrčený zadeček.
„Ukažte, to je divné, dvakrát jsme to s kolegyní kontrolovali. Možná dokonce třikrát, jak si vzpomínám.“
Překvapeně se na mě podívala.
Uvažoval jsem, co dál. Mohli jsme se s nimi domluvit, ale byla by škoda přerušovat tak pěkný začátek slibné scény. Zvolil jsem nejjednodušší metodu. Významně jsem se jí zahleděl do rozhalenky a rozepnul jeden knoflíček.
„Košile vás musí škrtit, takhle to bude lepší.“
Úžas sehrála dokonale, to se muselo nechat. Musím se pak Kim zeptat, kde je sehnala.

Jim a Tom se postavili k druhé kolegyni, opřeli se o stůl a významně se na ní usmívali. Nechápavě se na ně podívala. Tom jí opatrně sundal brýle a položil je na stůl. Tohle s ním pak budu muset probrat. Žena v brýlích vypadá dobře, zvláště, když má ocas v puse.

Dámy se napřímily a podívaly se na sebe. První si opět významně zapnula knoflík. Skvělý nápad. Usmál jsem se na ni, pečlivě jí urovnal límeček. Pak jsem sklouzl dlaní trošku níž.
Slíznul jsem facku, jasně, to se dělalo, jen jim pak musím vysvětlit, že stačí jen trochu, tahle pěkně sedla. Vzal jsem ženu za ruce, dívali jsme se do očí. Políbil jsem ji. Ruka se malinko cukla, asi mi chtěla vlepit druhou. Opravdu asi amatérka, občas trochu přehrávají. Že by to byly herečky, které si chtěly přivydělat? Možná, to se uvidí.

Pomalu jsem ji políbil víc, déle. Ruce se jí jen zachvěly. Znovu jsem rozepnul knoflíček ženiny košile. Teď už nic nenamítala. Podívala se vedle. Jim a Tom hladili druhé ženě přes košili ňadra, vzdychala, v dlaních měla obsah jejich trenýrek.

Dál už by to měla být jen rutina. Vzpomněl jsem si ale na Diannu. Vždycky nám vyčítala, že jdeme na věc moc rychle, že ženy divačky mají rádi předehru, laskání, rafinovanosti. Navíc celá ta záležitost s MRDŽ. Mrkl jsem na kolegy a naznačil jim, aby nikam nespěchali.

Můj Drdůlek jsem ale musel spíš trošku brzdit, měl jsem dojem, že by mě nejraději položila na sedačku a prostě ojela. Rozepnul jsem jí ještě jeden knoflíček, pak další, aby byla malinko vidět podprsenka. Zaklonila hlavu, nechala si blaženě hladit a líbat krk. Znovu jsem sjel dlaní malinko níže, teď už jen vzdychla, zatím jsem přes košili a prádlo jen odhadoval velikost a tvar ňader. Otočila hlavu a dívala se na svou kolegyni sténající v péči statných fotbalistů. Jen koutkem oka jsem viděl, druhá žena už vyprostila Jimovi z trenek obrovský černý ocas a teď se nejspíš rozhodla otestovat svůj dávivý reflex. Buď ho vůbec neměla nebo byla poctivě trénovaná. Dokázala ho dostat do pusy až neskutečně hluboko. Tom ji držel za culík a občas zatáhl, aby se nezapomněla nadechnout. Jimovy po klacku stékaly ženiny sliny až na varlata.

Drdůlek se zase zadívala na mě, ještě vzrušeněji. Svlékl jsem ji sako, aby nedoznalo úhony. Lehla si na záda na stůl, vyhrnul jsem sukni, kousek nad punčochy, abych ji mohl chvilku dráždit hlazením nahého kousku kůže. Pak jsem už sukni rozepnul a stáhl přes dlouhé nohy a elegantní boty. Jen v bílé košili a punčochách vypadala velmi pěkně, obemkla mě nohama a zase se podívala vedle. Olizoval jsem hezké ouško s malou náušnicí z jakéhosi měňavého kovu.

Kolegyně už nad tom byla s oblečením přesně stejně jako můj Drdůlek. Klečela, olizovala Jimovi varlata, Tom jí vyhrnul košili nad boky, shrnul nejužší část kalhotek a jazykem zlehounka ochutnával nabízenou kundičku.
S Drdůlkem jsme se přesunuli na lenošku, usadil jsem si ji pěkně na klín, abych si mohl pohrát se zadečkem a také aby lépe viděla na svou kolegyni. Evidentně se ráda dívala. Rozkošnicky se třela klínem o můj. Zajel jsem rukou pod košili, prsty jsem přejel po zádech kolem páteře až dolů, protočila oči blahem. Kupodivu neměla žádné rafinované spodní prádlo, jen poctivé kalhotky a pevnou podprsenku. Pro film trochu zvláštní, ale možná to zvolila podle role, kterou měla hrát. Vzal jsem do dlaně ženina ňadra, díval jsem se jí do oči, pomalu jsem je prsty vyloupl z prádla. Před okraj se vyvalila nečekaně velká prsiska, vybízející k hmatovému i chuťovému testu. S oběma jsem začal bez zbytečných prodlení. Potěžkával jsem je, lehce hnětl prsty i dlaněmi, špičkou prstu objížděl tvrdou bradavku. Za chviličku jsem špičkou jazyka brnkal o bradavku a rukama se o to víc věnoval zadečku. Přitiskla se ke mně. Zase se dívala na druhou scénu.

„Řekni, ráda se díváš?“
Malinko přikývla.
„Co tam dělají?“
Přitáhla se ke mně ještě víc, dlaněmi jsem jí zajel do kalhotek, držel v dlaních krásné ženské pozadí a prsty se malinko blížil ke klínu.
„Povídej, jen slyším, jak tam sténá.“
„Už Helen úplně svlékli, nechali jí jen boty a punčochy, podprsenku má na půl žerdi.“
„Jako ty.“
„Ano. Klečí, má vystrčený zadek. V puse má pořád ten obrovský černý klacek. Druhý chlap jí zezadu líže zadeček. Mezi nohama se mu houpá něco obrovského. Tím ji snad roztrhne. Teď si už klekl a drží tu velkou věc přímo u Helen.“
Pohladil jsem Drdůlku trošku klín, měla úplně mokré kalhotky. Ona si to asi opravdu užívala. Ale proč ne, nebyla by první. A, doufejme, ani ne poslední.
Uslyšeli jsme hlasité zasténání, spíš vzlykot. Pak ale zvláštně utlumený.
„Zajel do ní, je roztažená úplně jak může, asi by křičela víc, ale má druhého hluboko v krku.
Odtáhl jsem proužek látky z klína a lehounce hladil urousanou brázdičku.
„Prostě ji… mrdají, vždycky, když do Helen ten vzadu zajede, chtěla by křičet, ale nemůže. Jen odevzdaně klečí, teď se na ní vystřídají. Šťávičky jí úplně pění.

Podíval jsem se Drdůlku do tváře, oddychovala, oči zamžené. Stlačil jsem ji za ramena níž. Rozepnula mi kalhoty, dychtivě a neobratně se mi snažila vylovit klacek. Nakonec mi kalhoty prostě stáhla. Taky řešení. Lízala mě, objížděla jazykem, prsty odhadovala tloušťku ocasu. Chytla ho do ruky a rozvášněně se na mě dívala. Postavila se a pomalinku si svlékla kalhotky. Klekla si nade mě, olízla si prsty a projížděla si frndičku. Roztáhla si ji dvěma prsty. Měla až neobvykle velký poštěváček, vzrušeně jí trčel zpod závojíčků. Rád bych ho pomazlil, podráždil, ochutnal, ale Drdůlek zavrtěla boky s jednoznačným cílem. Zase jsem ji chytil dlaněmi zadek a teď už roztáhl půlky i kundičku. Zasténala, když jsem si do ní razil cestu. Držel jsem ji za prsa, nechal jsem ji užívat si jízdy podle libosti. Náhle se ke mně přitiskla s třesoucími se boky, pochva mi křečovitě svírala ocas. To poslední se zahrát nedalo.

I tohle se občas stávalo. Položil jsem ji na záda. Její kolegyně – Helen – měla asi větší výdrž. Ale asi jen díky tomu, že se na ní chlapci poctivě střídali, pokaždé kňučela, když z ní jeden vyjel. Roztáhl jsem Drdůlkovi nohy a začal se věnovat onomu úžasnému poštěváčku. Slastně se protáhla a přitiskla mi hlavu do klína.

Vedle vykřikla Helen. Ani jsem se nemusel dívat, ale Drdůlek se samozřejmě ohlédla. A nemohla odtrhnout oči. Přitáhla mě k sobě, šeptala mi vzrušeně do ucha.
„Má je v sobě obě, ale druhého v zadku. Tam se jí nemohl vejít, je strašně velký…“
Už zase vlhla, usoudil jsem, že je čas si trochu užít. Střídali jsme polohy, nejvíc se jí to líbilo zezadu, když se mohla dívat na kolegyni. Trošku jsem prstem hladil druhou staženou dírku, to ji rajcovalo, ale dál mě pustit nechtěla. Nevěděl jsem, co má ve smlouvě, a nenutil jsem ji. Přivedl jsem ji k dalšímu orgasmu.
„Promiň, už mám dost,“ vděčně se na mě dívala. Tohle nebylo úplně profesionální, ale víceméně všechno bylo natočené. A o závěr se postarala sama, nádherně mě vykouřila a všechno spolykala.

Už jsme se jen dívali, jak se chlapci smilovali a Helen dodělali. Drdůlek s sebou trochu cukla, když kolegyni nakonec oba postříkali obličej.

Poslali jsme ženy do sprch a pomalu se vrátili na hřiště. Tam už bylo po všem. Děvčata si už utírala cákance semene a chystala se dát trochu do pořádku.
„Jak to dopadlo s MRDŽ?“ zeptala se klidně Kim.
„Myslím, že úplně dobře. Snad budou spokojené, a ty taky.“
„Všechno jsi jim vysvětlil?“
„No, ony ani vlastně nepotřebovaly něco vysvětlovat.“

Kim mi zavolala až za dva dny. Musel jsem za ní hned přijet. Ironicky se usmívala, když mě uviděla ve dveřích.
„Cos to tam tehdy s dámami z MRDŽ provedl?“
„Já? Nic neobvyklého. Vlastně jen úplnou klasiku, ptej se Toma a Jima, ti se trochu rozjeli.“
„Vy jste je totálně ošukali!“
„Jo, totálně, to je správné slovo. Mimochodem, byl to od tebe skvělý nápad. A kde jsi je sehnala? Byly super. Zase by mohly něco natočit.“
„Vy blbci, to byly opravdové inspektorky.“
„Děláš si legraci, dělalo se s nimi jedna radost.“
„No právě, to je na tom to nejlepší.“

Kim vyprávěla, jak jí inspektorka s drdůlkem zavolala, vyjádřila spokojenost dokumentací s čerpáním prostředků a nadstandardním přístupem a velkorysou vstřícností z naší strany.

„A pak se potichu zeptala, jestli máme nějaký záznam a jestli jí ho můžeme poslat.“
„Co jsi řekla?“
„Samozřejmě nic nemáme. Kromě…“
Kim mávla rukou a objevil se záznam. Spokojeně se ke mně zavrtala, hladil jsem její krásná malá ňadra. Už jen zašeptala.
„Ale musela jsem jí dát spojení na tebe. A Toma a Jima. Prý se ozve.“‘
Pomalu jsem se usmál a vzpomněl si na neobvykle velký a pozoruhodně citlivý poštěváček.

Video ‚Příliš mnoho píšťalek‘ mělo velký úspěch. Nejvíc se mi líbil skoro poslední záběr. Ve chvíli, kdy tváře rozhodčích skrápěly početné výstřiky spermatu, se objevily titulky. „Tento film byl natočen ve spolupráci s grantovou komisí MRDŽ.“

***

Tohle jsem opravdu nikomu nesměl vyprávět. Deanna se za chvíli vrátila, vypadala spokojeně, i neznámá žena se zase klidně usadila naproti v boxu.

„Takže, co s tou tvou mladou? “
„No, promluvili jsme si, co kluci, na co si dávat pozor, tak.“
„Jasně, řeči maminky s dcerkou.“
„No, v mém případě už značně opožděné, podle toho, co mi všechno řekla. Docela jsem valila oči.“
„Po kom to dítě je.“
„No právě. A jsme u toho. Takže z ní vypadlo, že by chtěla zkusit dělat escort, takový ten lepší, luxusní klientela, prvotřídní služby.“
„Ať neblbne, to je o hubu.“
„No právě, jediná chybička a je konec. To jsem jí řekla a asi to pochopila. A pak mě napadla jedna věc, úplná blbost.“

„No?“
„Promluvila jsem s Johnem a s Kim, vlastně nejdřív s Kim. A těm se to docela líbilo.“
„Počkej, že bys odešla nebo naopak by vzali…?“
„To druhé, že by ji vzali do studia.“
„Pěkné, ví, co to obnáší?“
„Asi žádná to neví líp.“
„Hmm, zajímavé. Hele, tak mě napadá…“
„Ne, nic jsme spolu neměly.“
„Ale asi budete muset mít. Znáš Kim, nejspíš neodolá.“
„No právě. Mohl bys s mladou trochu promluvit, nějak ti víc věřím?“
„To děláš velkou chybu. Ale pro tebe všechno. Co taková privátní lekce, i s tebou, samozřejmě, jestli bys chtěla. Není to moc přehnané?“
Deanna se na mě zadívala, těžko říct, co si všechno představovala, ale oči se jí už zase začínaly trochu lesknout.
„A jak se vlastně jmenuje? Ani si nepamatuju, jestli jsi mi to někdy řekla.“
„Neškleb se, je to moje dcera. A jmenuje se Mia. Budeme s tím počítat. Promiň, už musím běžet.“

Vstala, pleskla mě přes rameno, mrkla na ženu a mladíka. Odkráčeli společně, žena se nenápadně dotýkala dlaní Deanniny nahé nohy pod koncem krátké sukně.

Osaměl jsem, co teď. Zkusit někoho sbalit nebo prostě jít domů?
„Promiňte, vy jste Paul z Pleasure?“
Dívka byla nádherná, malinko vlnité vlasy, velké modré oči. Že bych měl konečně trochu štěstí?
„Ano, jasně.“
„Prosím, mohla bych se vámi vyfotit?“
„Proč ne.“
Objala mě, dovedně řídila svůj luxusní foťáček, vznášel se před námi. Pak promítl na stůl obrázek.
Už jsem ji chtěl poprosit, jestli mi ho také pošle, ale mrkla na mě sama.
„Můžete mi ji podepsat?“
Načmáral jsem na stůl do fotografie malíčkem nějaký klikihák, podíval se na dívku a přidal rozverné srdíčko. Sice byla opravdu moc hezká, ale otisk malíčku jsem nikde nepoužíval. Bezpečnost především.
Vypadala spokojeně. „Moc díky, hned to pošlu mamce, bude mít velkou radost.“
Odběhla. Její mladý přítel na ni čekal u dveří.
Mohla by tak nějak vypadat Deannina dcerka, Mia? Nebo spíš jako Dea ve svém prvním videu? Kdo ví. Vlastně uvidím. Zajímavá myšlenka. Konečně, aspoň nějaká.

***

„Paule?“
„Ano, Vivien.“
„Dozvěděl ses někdy, co zažila Deanna s tou zajímavou ženou a mladíkem?“
„Vlastně ne, nevím, možná. Dea mi vyprávěla dost historek, ale nikdy přesně neprozradila, s kým je prožila. Tohle si nechávala vždycky pro sebe. I proto ji mám rád. I když…“
„I když co?“
„I když by mě to samozřejmě zajímalo, s kým, kde, jak… Hlavně tedy ‚co a jak‘.“
„Jasně. A co ty ženy z MRDŽ? Drdůlek a ta druhá…“
„Helen se jmenovala, už to na mě zase zkoušíš. Jo, setkali jsme se, a…“
„Co?“
„Nemůžu všechno prozradit.“
„Ale mohl bys.“
„Uvidíme. Někdy možná.“
„A co Mia? To mě zajímá nejvíc.“
„Nevyzvídej.“
„Ale kvůli tomu jsi to začal celé vyprávět.“
„No jo, ale asi to nechám na příště.“
„A proč bys to měl…. Áááááách.“

Author

5 názorů na “Paulova mezihra 01 🇨🇿”

    1. Pallas Athena

      Díky moc, je to takový zbytek po robotích povídkách (vlastně spíš plánovaná původní podoba), a bylo mi líto to všechno vyhodit.

    1. Pallas Athena

      Díky, pokračování snad někdy bude, ale ještě není hotová ani čárka. Mám ho jen tak napůl v hlavě, jak by asi mohlo vypadat.

  1. Výborná práce. A teď koukej psát další pokračování, když to máš založené jako seriál a číslované 01. 😀

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *