Na hotelovém pokoji

Do svého hotelového pokoje jsem se dostal až k večeru po celodenním úmorném jednání s bandou kravaťáků, která v připravované smlouvě k velkému obchodu rozporovala a zpochybňovala každé slovo. Typičtí manažeři a právníci. Nakonec se vše zdálo být na správné cestě a zítra jsme si měli konečně plácnout.

To byla ta veselejší část. Ta smutnější byla, že jsem měl zrovna dnes narozeniny a trávil jsem je sám na hotelovém pokoji v centru Prahy. Manželka mi sice ráno zavolala a popřála, ale stejně bych byl raději s ní a zašel si někam na večeři při svíčkách.
„Nebuď kakabus, já ti to vynahradím,“ chlácholila mě. 

Seděl jsem na manželské posteli, jen v košili a trenýrkách a přemýšlel, zda si skočím do hotelové restaurace na pozdní večeři nebo to zabalím a půjdu spát. Vtom někdo zaťukal na dveře pokoje. Napadlo mě, že je to možná recepční nebo pokojová služba. Rychle jsem na sebe hodil kalhoty od obleku a šel otevřít.

Ten pohled mě ohromil. Mezi dveřmi stála překrásná žena ve velice odvážných večerních šatech bez ramínek. Z napěchovaného dekoltu se jí draly ven pevné přírodní čtyřky a krátké byly sotva tak, že skryly oblý zadeček. Na sobě už měla jen samodržící černé punčochy a lodičky na vysokém podpatku.
„Objednal jste si společnost?“ usmála se a kousla se smyslně do rtu.
„Co, co, co to má znamenat?“ koktal jsem nevěřícně. Z pokoje odnaproti vykoukl postarší muž, prohlédl si siluetu ženy, pak se podíval na mě a uznale pokýval. Všimla si, že se dívám přes její rameno a otočila se. 

Usmála se na cizího hosta a přejela si po šatech od pasu dolů, jako by si je rovnala, a přitom zavrtěla pozadím. Host na to koukal, div nezačal slintat, ale to už mě žena rukou zatlačila do pokoje a zavřela za sebou dveře. Okamžitě se mi přisála na ústa a splynuli jsme v dlouhý francouzský polibek, při němž mi dělala na jazyku div ne uzel.

Nevěděl jsem, co s rukama, tak mi sjely po jejích zádech až k hýždím. Hlazení jí dělalo dobře, ale zdaleka nejlepší to bylo, když jsem obě ty masité půlky zmáčkl. Na hrudi jsem cítil její tvrdé bradavky a na mém ohonu to bylo znát. Po líbání se mi naklonila k uchu a zašeptala: „Jsem jenom tvoje. Dneska si se mnou můžeš dělat cokoliv chceš.“
„Cokoliv chci?“ zalapal jsem po dechu a zeptal jsem se pro jistotu, zda jsem správně pochopil.
Místo okamžité odpovědi mi přes látku kalhot nahmatala péro a začala mi ho masírovat.
„Cokoliv, co máš doma odepřené. Dneska jsem tvoje děvka a můžeš si se mnou dělat cokoliv chceš. Vyšukej mi mozek z hlavy.“
Políbil jsem ji na šíji a neustále mačkal ten skvostný zadek. Mé vzrušení bylo enormní a podle vzdechů, které vydávala, jsem tušil, že je na tom podobně.

Vtom se vytrhla z mého sevření a nakráčela z chodbičky do pokoje, kde si to zamířila rovnou k posteli. Sledoval jsem ji a rozepínal si u toho košili. 
Sedla si na okraj, hodila nožku přes nožku a vyzývavě na mě koukala, co tedy předvedu. Měl jsem chuť jí ho tam okamžitě vrazit a ojet ji, ale podobná situace se mi často nenaskytne, takže jsem zpomalil a chtěl si to vychutnat.
Přišel jsem k ní, sundal si kožený pásek z kalhot, přeložil ho napůl a významně si s ním švihl do dlaně. V očích se jí blýsklo, věděla, co přijde. Nebo minimálně tušila.
„Vyšpul ji na mě,“ sykl jsem.

Bez sebemenšího zaváhání si na posteli klekla na všechny čtyři a krátké šaty se jí vyhrnuly z prdelky. Zalapal jsem po dechu. Ta děvka pod nimi nic neměla. Do nosu mě uhodila omamná vůně vzrušené pičky a viděl jsem, jak se masité závojíčky lesknou touhou. To už jsem se rozpřáhl a zasadil jí páskem ránu, jen se prcina zavlněla. Hlasitě vzdechla a otřásla se slabou bolestí i vzrušením. Na zadek jí takhle přistálo ještě několik dobře mířených zásahů. 
„Ano, tohle jsem potřebovala.“
„To máš za to, že tu chodíš na ostro, ty děvko.“
„Ano, zasloužím si to.“
„Líbí se ti to?“
„Strašně, nepřestávej.“
„Kdepak, v nejlepším se má přestat,“ pousmál jsem se.

Nespokojeně zaúpěla a zavrtěla načervenalým zadkem.
„Chci ještě naplácat, prosím!“
„Ještě se dočkáš, neboj.“

Shodil jsem se sebe košili i zbytek oblečení a s významně trčícím kopí se přiblížil k její kundičce. Když na okraji ocítila můj žalud, vydala vzrušený výkřik. Okamžitě jsem jej vytáhl a plácl ji přes frndu dlaní. Takhle jsem to zopakoval ještě několikrát, pošimral pérem na krajíčku a plác, pošimrat a plác. Hekala slastí a pokaždé se snažila na klacek nabodnout víc.
„Prosím, prosím, chci ho v sobě, chci, abys mě ojel.“

Já však věděl, že máme spoustu času a místo toho jsem si kleknul k ní a přisál se pusou na roztouženou pičku. Zkušeně držela a nechala se ode mě vylizovat, jazykem jsem si pohrával s každou částí té voňavé svatyně a současně jí mačkal skvostnou prdel, dokud jsem nepoznal, že se celá třese v návalech prvního orgasmu. Vykřikla slastí, zatnula nehty do povlečení a prohnula se v zádech jako luk.
Gentlemansky jsem počkal, dokud opět nenabrala sílu a sednul si do křesla naproti postele.

Lusknul jsem na ni a posunkem jsem ukázal, aby vstala, druhou rukou jsem si mastil péro a cítil se velice spokojený.
„Svlékni se. Ale pomalu. Nespěchej.“
A skutečně, nespěchala, sundávala si šaty velice pomalu, kroutila se při tom, jako by tančila na song, který slyšela jen ona sama. Konečně jsem mohl vidět ty krásný pevný čtyřky v celé svojí kráse. Vzrušené bradavky výhružně čněly do prostoru a vybízely, abych si s nimi pohrál. Když už tam stála jen v silonkách a v lodičkách a dál se nakrucovala s přivřenýma očima, vstal jsem a pomalu přišel k ní.

Ucítila můj dech na své tváři a tázavě vzhlédla. Chytl jsem ji pod krkem a udělal několik kroků vzad. Šla, či spíše klopýtala pozpátku, a jen slabě hekla: „Co to děláš?“
Byli jsme na místě. Odhrnul jsem těžký závěs, za kterým se skrývalo velké okno s výhledem na rušnou pražskou ulici. Byli jsme ve třetím patře, dost vysoko, aby se nahoru nikdo nedíval, ale zároveň ne tak vysoko, aby nás nebylo vidět. Po noční ulici projížděla auta a tramvaje, sem tam se procházeli lidé a hleděli do země.

Otočil jsem ji čelem k oknu a přimáčkl ji na něj. Slabě sykla, když ji studené sklo zastudilo na prsou, ale současně jí muselo vzrušovat k nepříčetnosti, jak se tu vystavuje na odiv celé ulici. Zvedl jsem jí jednu nohu do výše a opřel ji o parapet, abych měl snazší přístup ke kundě, která se opět orosila kapkami tužby.

Naslinil jsem si špičku péra, abych do ní snadněji zajel, ale nebylo to potřeba. Byla tak mokrá, že to jen mlasklo. Jako by mě do sebe vcucla, tak byla nadržená. Vycházela mi vstříc a po chvíli jsme si sladili pohyby. Tlačil jsem ji proti oknu a mrdal ji zběsile jako voják na opušťáku. Povšiml jsem si, že se na ulici několik lidí zastavilo a koukalo naším směrem. Něco mi říkalo, že si toho všimla i ona a začala se ještě víc hlasitěji projevovat.
„Líbí se ti, když tě lidi pozorují, jak tu šukáš?“ špital jsem ji do ouška a slízával jí pot z šíje.
„Ano, ano, strašně se mi to líbí.“
„Támhle na nás jeden kouká, určitě se mu z tebe a tvých cecků postavil.“
Místo odpovědi jen vášnivě olízla sklo. 
„Ty couro jedna.“
„Chci, aby viděli, jak se uděláš,“ řekla mezi hekáním, zatímco do ní až po kořen zajížděl můj ohon.
„Mám se udělat do tebe? Chceš to?“
„Ano, musíš, musíš, ano, musíš se udělat do mě, musíš mě celou vystříkat. Strašně to chci.“
„Olížeš si to pak?“
„Ano, všechno si to před tebou slížu, už se do mě udělej, prosím, prosím,“ škemrala.

Její přání bylo mým rozkazem a během pár chvil jsem ještě několikrát přirazil a už cítil, jak jí pumpuju horkou mrdku do nitra. Nevím přitom, zda se udělala ještě dřív než já nebo až poté, co ucítila můj výstřik, ale podle stahů kundičky a vibrací celého těla jsem poznal, že i ona se podruhé udělala.

Vyklouzl jsem z ní, pleskl ji přes prdel a zmoženě se posadil na postel. Mohl jsem ještě sledovat jak si, stále s jednou nohou na parapetu, nabírá mé sperma vytékající z miciny a stékající po stehnech, a olizuje jej, nejspíše pro potěchu těch několika čumilů dole, kteří na to budou do smrti vzpomínat.

Pak se otočila ke mně a spatřila, jak tam tak smutně a opuštěně sedím. Pomalu si klekla na kolena na koberec a po čtyřech ke mně pomalu dolezla, zatímco vrtěla svým krásným zadkem.
„Udělalas jim dobrou šou,“ podotkl jsem.
„Tohle ti nedaruju,“ odvětila laškovně a vzala si mého bojovníka do pusy a začala mu věnovat profesionální péči. Laskala ho, olizovala, sála, cumlala, neopomněla ani na varlátka. Čistila ho od směsi svých vlastních kundích šťáv a mého semene a vášnivě u toho vzdychala. Musel bych být mrtvola, abych na to nezareagoval opětovným postavením se do pozoru.

Když měl zase správnou velikost a tvrdost, pousmála se a plivla si do meziňadří. Stékající chuchvalec slin si začala otírat mým vztyčeným kopím, aby jej pak stiskla mezi obě kozy a začala s nimi třít nahoru a dolů. Byl mezi nimi jako v bavlnce a já si takovou nezvyklou honitbu užíval. Dívala se mi přitom do očí a sledovala, co to se mnou dělá. Po chvilce jsem na ní poznal, že už by si chtěla taky užít a stoupla si.

„Teď to bude zase chvíli v mojí režii,“ řekla a já se nenechal dvakrát pobízet. Lehl jsem si víc do prostředka a nechal ji, ať si na mě zarajtuje jako na koníčka. Zatímco jsem se věnoval olizování a sání jejích nádherných koz, které mi pleskaly o obličej, ona si střídavě zrychlovala a zpomalovala tempo.
„Líbí se ti moje kozy?“
„Máš nádherný mlíkárny, mohl by se s nima mazlit celý večer.“
„Ano, ano, mazli se s nima, jsou jenom tvoje.“

Tahal jsem ji za špuntíky, olizoval celé dvorce, okusoval, občas je propleskl nebo zmáčkl. Reakce byly okamžité. Sténání, občas výkřik, když se to potkalo s opravdu hlubokým nabodnutím na ptáka.
Samozřejmě jsem nevynechal ani ten skvostný zadek a plácal ho, mačkal a různě hnětl. Takhle jsme se společnými silami blížili k dalšímu vyvrcholení. Zatímco ona se už udělala a dočista nad sebou ztratila kontrolu a zhroutila se mi orgasmem na hruď, já využil její nepozornosti a bleskurychle ji otočil na záda, aniž bych z ní vyklouzl.

Teď jsem byl opět nahoře já, obě ruce jí přišpendlil k posteli a bušil do ní jako bych se miloval naposledy v životě. Přisál jsem se i k jejímu potem omamně vonícímu podpaží a olizoval jej. Pozornost opomíjené erotogenní zóně ji potěšila a celá se roztřásla.  
Hotelovým pokojem se nesla kakofonie hlasitého pleskání, jejího vzdychání a povzbuzování: „Ještě, ještě, nepřestávej, to se mi líbí, ano, ano, mrdej mě, omrdej mě jako svoji děvku!“
Už, už jsem měl na krajíčku, ale tentokrát jsem se nechtěl udělat do ní, ale na ni.

Vytáhl jsem ho, párkrát dohonil a sledoval, jak jí salvy mého horkého semene zkrápí potem se lesknoucí tělo od břicha, přes kozy až po krk a vlasy. To byla konečná, na víc už jsem neměl sílu.
Lehl jsem si vedle ní a oba jsme hlasitě oddechovali po vysilujícím čísle. Ani jsme neměli sílu vstát a umýt se a usnuli jsme vedle sebe.

…

Když jsem se šel ráno odhlásit z pokoje, recepční se tvářil rozpačitě.
„Víte, pane, mně je trapné o tom začínat,“ lezlo to z něj jako z chlupaté deky.
„O co jde?“
„Měli jsme tu určitou stížnost, pane.“
„Stížnost? Na mě?“
„Ano, na vás. Je to takové trapné, nechce se mi to řešit, ale musím, víte, jsme slušný hotel, často tu nocují rodiny s dětmi, senioři, samí slušní lidé.“
„A?“
„No a byla tu stížnost, že jste si na pokoj přivedl dámskou společnost, no, jaksi, no, pochybného charakteru.“

Zatímco to ze sebe koktal, moje dámská společnost přišla na recepci. Na sobě už neměla ty nestydaté šaty, ale obyčejné džíny a mikinu.
„Děje se něco?“ vstoupila do mého hovoru s recepčním.
„Prý jsi dámská společnost pochybného charakteru.“
„Cože jsem?“
„Byla tu na tebe stížnost.“
„Na mě? Na tvoji ženu tu byla stížnost?“ rozesmála se.

Recepční vypadal, že omdlí.
„Vy jste… vy jste… to tedy jste…?“
„Ano, jsem manželka, co přijela překvapit na narozeniny svého muže. Je to ve vašem hotelu zakázané?“
„No, to ne,“ pípl recepční. „Jsme rádi, že se vám u nás líbilo a přeju všechno nejlepší,“ utnul konverzaci a zmizel ve své kanceláři.

…

„Musíš mě takhle překvapovat častěji,“ objal jsem před hotelem svou dlouholetou manželku.
„Když tvoji rodiče častěji pohlídají děti, tak si o tom můžeme promluvit.“
Když jsme odcházeli k autu, ohlédla se za sebe a nahoru, k oknu hotelového pokoje.
„Ježiši, tam je fakt vidět jak do výlohy. Ty jsi blázen,“ řekla šokovaně.
„Ještě řekni, že se ti to nelíbilo.“
„Neblázni. Mohl nás někdo poznat.“
„Víš, to je na hotelech ve velkých městech to nejlepší – jsi tu zcela anonymní.“