Na sile

„Nejdýl za tejden začnou žně, tak s tebou počítám na sile,“ sdělil mi strejda Olda, když se u nás jednou zastavil. Byl to starší bratr mojí mámy, který se jako jediný z rodiny po restituci polí a statku navrátil k zemědělství a já u něj každoročně dělal obsluhu na sile, kam se naváželo sklizené obilí a řepka.

„Takže zase s Luďkem?“ ujistil jsem se s účastí bratrance, ale Olda zavrtěl hlavou.
„Letos ne. Už něco má, ale bude tam s tebou Klára,“ pousmál se.

Klára byla dcerou dalšího z bratrů matky, tudíž mojí sestřenicí a já ji už přes rok neviděl. Studovala vejšku v Brně a domů jezdila sporadicky. Loni už nebyla ani na dožínkách.
V dětství jsme se dost kamarádili a blbnuli, ale teď? Jí je, tuším, jednadvacet a mě je devatenáct. O čem si s ní budu povídat? S Luďkem to bylo jasný. O autech, o sexu a dost peprně jsme komentovali okolo jedoucí cykloturisty ženského pohlaví… co která má a nemá a čím by nám byla v naší samotě „prospěšná.“

Na sile jsem nemohl být sám. Už kvůli bezpečnosti, kdyby něco. Drobné opravy už jsem zmáknul, pak bylo třeba hlídat dieselagregát na výrobu elektřiny, dolívat naftu a olej, navádět traktory nad násypku a zametat manipulační plochu. Práce bylo dost, volna ale taky a strejda na nás taky nešetřil a výdělek rozhodně nebyl nezajímavý.

***

Když Olda Kláru přivezl na silo, měl jsem zrovna ruce od oleje, takže jsem jí je nemohl podat, což přešla zvonivým smíchem a ptala se Oldy, kam si může odložit bágl.
„Co tam máš?“
„Jen holčičí věci,“ odtušila a rozhlížela se po areálu a já nenápadně na ni.

Ve vypasovaným kraťáscích měla dráždivě pěkné štíhlé nohy, jinak byla tak „normálně“ hezká, ale já na ni nekoukal jako na sexuální objekt, ale příbuznou. Přesto se mi líbilo, že tu s ní budu příští dva týdny, pokud bude všechno klapat.
„Tak, mládeži, zítra začínáme kosit, takže v deset, jedenáct čekejte první vlek,“ rozloučil se s námi Olda a my osaměli.
Ani my jsme na místě příliš nezdrželi. Dodělal jsem práci, Klára omrkla, jak to tu chodí, já ji hodil autem domů a slíbil, že ji vyzvednu v devět.
„Teď to tak bude každej den. Od devíti do dvou, do tří do rána, pár hodin spánku a zase dokola. Ale neboj, zvykneš si.“

***

Linka jela na plný výkon jen dva dny. Jak se sklízená pole vzdalovala, prodlevy mezi jednotlivými vleky byly dlouhé a my tak měli v podstatě volno. Klára toho využila, že se převlíkla do plavek a na loučce za silem se jala chytat bronz.
Brzy odhodila vršek, aby si i kůzlátka přišla na své a byl to hezký pohled. Neměla velká prsa, zato pevná a hezky kulatá, tak akorát do dlaně.
Musel jsem ji sledovat přeopatrně, ale podařilo se mi i pár fotek do mobilu, které jsem si pak ve velíně zálibně prohlížel.
Velín byla jediná místnost, kde byla klimatizace a ve vedru jsme prakticky trávili čas tady, i když z vybavení tu byl jen stůl a dvě židle. Na stěně byla řídící jednotka sila s mnoha blikajícími body, čudlíky, spínači a tlačítky. Vše se řídilo automaticky a já jen ovládal dopravník z násypky a hlídal jednotlivá sila proti přeplnění.

***

Jednou nám Olda přivezl barel vody na osvěžení. Klára hned zajásala a nechala se polévat od hlavy k patě, až vypadala jako miss mokré tričko. Prsa se jí krásně vyrýsovala a špunty jí stály… byl to hezký pohled. Ona sama to nijak nekomentovala a zase se utábořila na opalovacím plácku s knížkou v ruce.
Já si v mobilu prohlížel její tělo s nahými prsy, i když už jsem měl fotky okoukané, ale při představě, co asi tak má v kalhotkách, se mi pták hezky postavil.

„Co mi furt čumíš na kozy? Neumíš nic jinýho?“ ozvalo se nade mnou hartusivě.
Proboha, Klára sem přišla a já si ji nevšiml!
„Sorry,“ lekl jsem se a mobil odhodil na stůl.
„Koukám, že ti ze mě hezky stojí,“ řekla posměšně.
„To není z tebe…“ odsekl jsem, ale dál to nerozváděl. Styděl jsem se za to odhalení.
Klára však nežádala výmaz fotek, spíš se začala dotazovat, jestli už jsem měl holku.
„Jo, dvě. Vážně se o tom musíme bavit?“
„Chci vědět, co tě na mně zajímá? Očumuješ mě, fotíš, jako bys nikdy neviděl prsa. A pak si ho nade mnou honíš,“ prohodila s úšklebkem.
„Nehoním… prostě… máš je pěkný, no,“ přiznal jsem.
„Hm. A ještě něco se ti na mně líbí?“ ptala se Klára už úplně jiným tónem.
„Seš… celá… hezká. Jen nevím, co máš pod kalhotkama. Prales nebo saharu?“
„A když ti to ukážu, ukážeš mi, co skrejváš v montérkách?“ sáhla si za lem kraťasů.
„Jasně,“ hrdě jsem ho vytasil… no, nebyl zrovna připravený v nejlepší formě.
„Ti ani nestojí, hi,hi,“ zasmála se, ale poslušně si stáhla kraťasy i s kalhotkami a objevil se trojúhelník tmavých chloupků.
„Neholím se, protože teď zrovna nikoho nemám a sama od sebe se holit nechci,“ prohlásila. „A je mi fuk, co o tom kdo říká. Já si kvůli neholení nepřipadám špinavá, jak tvrdí některý holky.“

„Mě se to líbí,“ vyhrkl jsem a i můj neposeda samovolně začal reagovat, čehož si všimla.
„Fííííha… asi nelžeš… můžu?“ a nečekaje na souhlas, sevřela ho v ruce a popotahovala.
„Uhhh… takhle se udělám,“ cítil jsem, jak jí v ruce tuhne a tvrdne.
„To právě chci, ale nejdřív tě ochutnám,“ řekla zastřeně, klekla si na podlahu a vsála ho do pusy.

Vlhké rty ho obemkly a mě zalila slast. Už dlouho mi ho žádná nekouřila. A Klára to uměla. Laskala ho, sála a jazykem kmitala po citlivých místech a líbala a cumlala i koule.
„Už… budu… stříkat,“ varoval jsem ji a Klára ho vyplivla a k výstřiku dohonila rukou.
„Ahhh,“ vytryskla mi ze špičky dávka snad metr daleko a zbytek jí stekl po ruce na zem.
„Teda… ty si ho snad nehoníš,“ podivila se té nadílce a pak našla ubrousky a vše jsme očistili právě včas, neboť zvenku zněl zvuk přijíždějícího traktoru s vlekem.

„Pokračování příště,“ řekla Klára a vyběhla ven navádět řidiče při couvání.

***

Druhého dne, když odjel traktor, věděl jsem, že máme přes hodinu volno. Klára se s knížkou uvelebila na dece na svém plácku, ale co budu dělat já?
„Máme přes hoďku čas,“ postavil jsem se před ní.
„Hm,“ zaznělo zpoza zvednuté knížky.
„Napadá mě…“ začal jsem váhavě.
„Tak až tě něco napadne, přijď, ale teď mě neruš,“ zabručela Klára a já už toho měl dost. Ta potvora si o to říká!

Klekl jsem si před ní, natáhl ruce a chytil za lem kalhotek, abych jí je stáhl.
Nijak nedala najevo svůj (ne)souhlas, zato lehce nadzvedla pánev, abych s nimi neměl práci.
Nyní se na mě usmíval chlupatý trojúhelník klína mezi pokrčenými sraženými koleny.
Pomalu jsem je roztáhl, sklonil se k ní a cítil nezměnitelnou vůni ženství. Čurák mi šel do pozoru a já se pustil do lízání a laskání kundičky. Jak byla krásně mokrá, voňavá… prostě nádherná.

Chvíli se nedělo nic, ale pak knížka odlétla stranou a Klára začala hlasitě vzdychat.
„Jooo… to… dělej… Bože… ty mě uděláš… joooo… to… je ono… júúúh,“ vyrážela a hlavu mi tlačila silou do klína.
Vybuchla v orgasmu a do obličeje mi vytryskl silný výron šťáv. Slízával jsem tu dobrotu, ale ona se vymrštila, převalila mě na záda, uvolnila trčící ocas z kalhot a pustila se do vášnivé kuřby.
„Gulp… gulp… gulp,“ jezdila po ocase jako blesk.
Pak náhle na mě obkročmo usedla a pták v ní zmizel až po kořen. Ani jsem se nestačil uvědomit, že jsem v ní zaraženej, když hned začala odsedat, sténat a vzdychat slastí.
Byla krásně úzká, takže tření bylo silné a já cítil, jak ji celou vyplňuju a Klára jistě také zažívala intenzívní rozkoš.

Sevřel jsem jí prsa do dlaní, mačkal, hnětl a laskal hrozinky tvrdých bradavek a Klára stále na ocase poskakovala, dokud se neudělala.
„Ááááh… joooo… ale… ty… nesmíš do mě… nic neberu,“ podívala se na mě.
„Už… budu… Kláro… už… užžžž,“ varoval jsem ji, ona rychle sesedla a z ocasu vyrazil nezadržitelný výstřik semene.
Klára ho sevřela v ruce a vyhonila do poslední kapky a úplného změknutí.

„Tak a co bude dál?“ otázala se.
„Myslíš, že se mi už nepostaví?“ kasal jsem se.
„Asi jo, ale dej si pauzu, než přijede další vlek. A nemysli si, že mě budeš šukat, kdy se ti zachce,“ vstala, oblékla si kalhotky, podprsenku, přehodila triko a šla si sednout a ochladit do velína.
Přišoural jsem se za ní a každý ponořen ve svém mobilu, vyčkali jsme příjezdu další várky obilí.

K našemu překvapení byl vlek poloprázdnej a strejda se tvářil zasmušile.
„Mládežníci. Rozbil se nám kombajn. Vypněte silo a pro dnešek máte padla. Večer se ozvu, jak to bude zítra. Mějte se,“ vysypal obilí na rampu a odfrčel.

Podíval jsem se na Kláru a oba se usmáli. Věděli jsme přesně, jak naložit s volným časem.

***

Další dny nabraly neměnný ráz.
Ráno vykouření péra a vylízání pičky, přes den jedno pomilování na palouku na dece a před koncem směny ve velíně na stole, nebo s opřením o stůl vestoje zezadu.

***

Byl večer, už spíš noc.
Já seděl na židli, Klára mně na klíně s ocasem zaraženým až po kořen v sobě a pomalu odsedávala a užívala si to těsné spojení.
Já si hrál a líbal ji kozičky, občas jsme si projeli ústa jazyky, když vtom se otevřely dveře!
„Zdar, mládeži… ehm… doufám, že znáte pravidla bezpečnýho sexu,“ ozval se Olda a zase vycouval ven.
My ztuhli, hned se dávali do pořádku a pak provinile vyšli ven, kde strejda kouřil cigaretu.
„Tak já jsem jako nic neviděl a vy si to nějak vyřešte mezi sebou,“ otočil se na nás a pokračoval. „Žně jdou dobře, za pár dní skončíme, takže poslední den se trochu vohákněte a pojedeme na Rychtu, kde bude žňová zábava. To jsem vám přijel říct.“

Odešel, aniž hnul brvou nad tím, co právě viděl. Nám bylo stydno, ale už se s tím nic dělat nedalo. Nepomohlo by ani, kdybychom s tím teď a naráz přestali. A to jsme nechtěli.

***

Odjel poslední vlek letošních žní a Klára se vytasila s letními šaty a páskovými botami na vysokém podpatku.
„Seš parádní kočka,“ ocenil jsem její garderobu, až se celá zapýřila.
„Fakt se ti líbí?“ pohazovala konečky šatů, jež byly zakončeny na lýtkách jakoby rozstříhané na pruhy s rozparky až nad kolena.
„Cestou se stejně někde musím umejt. Sem celá zaprášená a umolousaná,“ komentovala a já si vzal klíčky, že si pro oděv zajedu domů. Ráno jsem ho tam pochopitelně zapomněl.

Vrátil jsem se co nejdřív, zajížděl na plochu a zpozoroval u sila zaparkovaný traktor. Že by Olda ještě přijel? Byli jsme přeci už na všem domluveni.
Užuž jsem sahal na kliku, když zevnitř zněly nezaměnitelné vzdechy „ahhh… ahhh… ahhh.“
Oběhl jsem domek a opatrně nakoukl dovnitř.
Klára ležela břichem na stole, šaty vyhrnuté nad pas a za ní stál Olda a prudkými přírazy ji mrdal!

„Ty děvko… jooo… seš hezky úzká… joooo,“ užíval si její kundu a držel si ji pevně za boky. Klára slastně vzdychala a sténala, že může přitlačit a že je skvělej a mně se zatmělo před očima.
Tak je to tedy. Místo, aby ho prosila, aby ji nechal, tak si to tu s ním užívá. A tu mě napadlo, co když to není poprvé, co když spolu šukají již delší dobu?

Klára náhle zvedla hlavu a podívala se směrem k oknu.
Ztuhla, stejně jako já a v té chvíli, kdy se naše oči střetly, pochopil jsem, že moje prázdninová láska právě končí… a brigády u strejdy taktéž.

Sebral jsem se, nasedl do auta a odjel. Spoustu nepřijatých hovorů i smsek od Kláry jsem smazal a Oldu odmítal byť jen vidět. Věděl jsem, že to nemá budoucnost, že šlo jen o prázdninovou epizodu, ale ten slastný výraz její tváře a Oldovo užívání si s mladou neteří – to se nedá zapomenout. Bude mě to bolet ještě dlouho. Dlouho.