Sabina – Bohyně orgasmu a rozkoše

Jsem Sabina, sexuální koučka.
Někteří už mě znáte, možná jste dokonce použili mé služby, a vy ostatní mě teprve poznáte.
Pomáhám svým klientům s jejich sexuálními problémy, pomáhám jim najít jejich opravdovou rozkoš, uvolnit jejich fantazii a případně ji převést do reality.
Mám pro to svůj vlastní způsob, vlastně více způsobů.
Jeden z nich spočívá v tom, že mi klient popíše nějaký erotický zážitek nebo fantazii, něco, co ho nebo ji napadne jako první.
Toto téma potom rozvíjíme dále, přemýšlíme, proč je to tak lákavé, jak to realizovat nebo zopakovat – nebo zůstaneme jenom v říše fantazie…

Dnes přišla jako první paní Pavla, uklízečka v hotelu.
Rozpačitě začala vyprávět o její práci.
… většinou je to vlastně jednoduché, hosté, ať už na dovolené nebo na služebce, nenadělají moc nepořádku.
Takže stačí vysát, ustlat postele, trochu poklidit záchod a koupelnu, jeden pokoj stihnu za pár minut, nic moc složitého.
Najdou se samozřejmě výjimky a někdy je to trošku náročnější, ale převážně není žádný problém.
Ale nedávno jsem přišla do pokoje, na podlaze se válelo oblečení, mužské i ženské, včetně spodního prádla, na stolku roztržený obal od kondomu a ten pak, použitý, skončil v koši.
Asi ranní rychlovka, pomyslela jsem si, a začala jsem uklízet.
Ale pořád mi běželo hlavou, co se tu asi dělo, zasnila jsem se…
… ráno vstali, vyrazili do hotelové restaurace na snídani a po ní…
… servali ze sebe šaty, on se na ni prudce vrhnul, jeho ocas do ní prudce bušil a jejím tělem se rozlévala rozkoš…

Už pár týdnů jsem byla bez chlapa, takže jsem z té představy úplně zvlhla.
Sesunula jsem se na zem, roztáhla nohy a pod sukní mírně stáhla kalhotky, vniknula jsem do sebe prstem a začala se pěkně pomalu projíždět.
Brzy jsem přidala druhý i třetí prst, zrychlila jsem tempo – po té době půstu mi stačilo opravdu jen málo a už jsem se otřásla v orgasmu.
Po něm jsem rychle vystřízlivěla a uvědomila si, kde jsem, rychle jsem se upravila, provinile dokončila úklid pokoje a pokračovala dále, dokončila Pavla svoje vyprávění.

Paní Pavla není bůhvíjaká vypravěčka, do detailů moc nezabíhala a celá ta situace nezněla úplně věrohodně, ale o to v mé práci vůbec nejde.
Důležité je pochopit vlastní sexualitu, touhy a potřeby, takže jsme si s Pavlou chvíli povídaly, snažila jsem se hlavně přijít na to, co jí tak vzrušilo.
Její samota, představa ranní rychlovky, prádlo poházené na zemi? Nebo vnitřní frustrace z toho, že si všichni představují sexy pokojské ve francouzském kostýmku, v černé minisukni a bílých punčochách, mlsně procházející hotelem a hledající muže pro páchání orgií?
Realita je ale většinou daleko prozaičtější, a tak je mým úkolem ji měnit, protože jsem Sabina, sexuální koučka.

Je to tak, dokáži změnit realitu, proto mě v minulosti někdy nazývali čarodějnicí a jindy zase vědmou, někdy mě velebili a vládla jsem, jindy mě upálili.
No dobře, tak jsem nesmrtelná a mám magické schopnosti, vždyť jsem Sabina, dnes sexuální koučka, dříve vědma a čarodějnice.
Jmenuji se Sabina podle Sabatu, nebo se Sabat jmenuje podle mě? To si už nepamatuji…

Ze zamyšlení mě vytrhl další klient, Pepa, mladík sotva odrostlý pubertě, mohlo mu být tak devatenáct, dvacet, krásně se styděl a rozpačitě vyprávěl, vlastně ze začátku mlčel…

„Tak co tě za mnou přivádí,“ začala jsem se ptát, abychom se k něčemu dostali.
„No prý… dokážete poradit… v takových těch… věcech,“ soukal ze sebe pomalu.
„Myslíš takové ty věci… spojené s holkami?“ ptala jsem se opatrně, nechtěla jsem ho ani trápit ani vystrašit.
„No… tak nějak… ono je to složitější…“
„To máš pravdu, to vždycky je,“ souhlasila jsem chápavě, protože porozumění je v mé práci vždy to nejdůležitější.
Tahala jsem to z něj jako z chlupaté deky, a jak se ukázalo, i ta deka v tom hrála svoji roli… skoro.

„Počítám, že nemáš holku a trápíš se kvůli tomu,“ snažila jsem se mu pomoci.
„No… nemám… A nevím, jestli se tím trápím… Vlastně trochu ano… Protože mi prostě… prostě… mi často… stojí… to, no… čur… pé, éééé, přirození…“ tváře mu začervenaly rozpaky. „No a pak nevím… co mám dělat… Tedy, vím, ale to je právě to… divné… víte… mám takovou postel… s matracemi… a je ho prostě strčím mezi ty matrace… Je to jako bych ležel na holce… sice… tvrdé a dře to, ale… můj … ocas… je obklopen ze všech stran, není to jako rukou, je to mnohem intenzivnější,“ nějak ztratil počáteční rozpačitost, jak se rozvykládal a rozparádil, konstatovala jsem potěšeně.
A možná se mi to jen zdálo, ale vypadalo to, jako by se v jeho rozkroku trochu něco zvětšilo…
„No a tak prostě přirážím mezi ty matrace, mazlím se s peřinami a je to fakt super. Můžu kdykoliv zpomalit nebo i přestat a jen mít tvrdé péro těsně sevřené a potom se s ním zase začít třít… A tak se třu mezi matracemi dlouhé minuty, než se konečně vystříkám.“

Jak skončil svoje vyprávění, jeho nervozita se zase vrátila, měl ruměnec na tváři a malou ale nepřehlédnutelnou bouli v kalhotách, rozpačitě na mě koukal.
A já chápavě pokyvovala hlavou, no jo, pomyslela jsem si, mladík po pubertě, ten neví, kam ho strčit dřív, ale co mu poradit, jak mu pomoci?

Rada je jednoduchá – ať si najde holku, že…
Ale kdyby to bylo tak jednoduché, tak by na světě nebyly skoro žádné problémy.
Protože ne každý to dovede, ne každý najdu tu pravou, a to i v sexuální rovině.
A i když ji najde, tak někdy ani neví, že je to ta pravá – stačí, aby měli lidé nějakou neškodnou úchylku, za kterou se stydí a nemluví o ní.
A přitom by to partnerovi třeba ani nevadilo, leckdy by se mu to dokonce líbilo, ale stud, strach ze znemožnění se, špatná komunikace … s tím vším pracuji jako sexuální koučka, tím vším pomáhám svým klientům.

Najít si holku je dost povrchní rada, já mu raději radím, ať si klidně dál honí, místo matrace ať zváží třeba masturbátory, jsou měkčí a příjemnější, ale jestli mu vyhovuje matrace… já jsem ta poslední, kdo ho za to bude odsuzovat.
Ať dále zkoumá, co se mu líbí a co ho vzrušuje a přitahuje… a vím, že již brzy najde dívku, se kterou si přesně vyhoví.
Ale zatím, ať si klidně honí dál, ať si u toho čte povídky, třeba zde na efenixu… no kdo myslíte, že je múzou některých zdejších autorů a autorek?
Správně, já, Sabina, sexuální koučka a nesmrtelná vědma.

Po pravdě řečeno, matrace nejsou zdaleka nejdivnější věc, kterou jsem za ta léta viděla a o které jsem slyšela.
Jsem totiž Sabina, žádná koučka ani vědma nebo čarodějnice, jsem Bohyně orgasmu, opravdová Bohyně, jsem tu od počátku lidstva a budu zde do jeho konce.
Zažila jsem sex s mýtickými kentaury i dalšími bájnými bytostmi z řeckých a římských bájí, to byly krásné časy, jenže pak se kdesi na periferii říše objevil jakýsi Ježíš.
Svést ho bylo těžké, ale stačilo vhodně poradit Máří Magdaléně a povedlo se, jenže ani to nezabránilo tomu, aby v Evropě nastala doba temna.
Během ní jsem živořila v chatrčích, občas si odskočila do Valhaly za Odinem nebo Lokim a pomalu chystala svůj velký návrat.

Ale nemyslete si, ani ta středověká Evropa nebyla úplně temná – co myslíte, že dělali všichni ti mniši, mystici a filosofové po večerech?
Meditovali a modlili se v tichu svých klášterních kobek, mysleli při tom na anděly, že?
A proč jsou teda všichni andělé mladé a prsaté blondýnky? Aha?
A pak ho také strčili mezi matrace, do slamníku nebo deky – a pro své představené blábolili něco o inkubách a sukubách.

No jak říkám, matrace nejsou zdaleka nejdivnější věc, o tom mě přesvědčil hned další klient.
Ale v tomto případě bude lepší nechat ho popsat naši seanci jeho vlastními slovy.

„Klekni si ke stolku,“ poručila. „Stáhni si kalhoty ke kolenům a polož ocas na stolek,“ pokračovala.
Okamžitě jsem ji poslechl, klečel jsem před stolkem a můj povadlý ocas ležel na chladném povrchu stolku, ona mě zkoumavě pozorovala.
Byla fakt sexy a můj ocas se pomalu nalíval krví.
„Už jsi někdy šukal stůl?“ zeptala se po chvíli.
„Ne,“ odpověděl jsem zmateně.
„Tak teď můžeš,“ povzbudila mě.
Nejistě jsem ho vzal do ruky, hned mě však zarazila: „Neřekla jsem honit na stole, ale ošukat stůl,“ a ukázala na podivná madla na okrajích stolu.
Konečně mi došel jejich účel, nasoukal jsem ocas do jednoho z nich a začal nesměle přirážet, bylo to opravdu divné – mít před sebou sexy kočku a šukat stůl za jejího bedlivého dozoru.

Ano, přišel jsem sem za zvláštním sexuálním zážitkem, kamarádi mi poradili, že tahle holka je ideální, pokud hledám něco opravdu netradičního.
O podrobnostech se moc nešířili, jen naznačili, že k sexu s ní sice třeba ani nedojde, a rozhodně ne na poprvé, přesto to ale stojí za to.
Po dlouhém váhání jsem k ní dorazil, souhlasil jsem s tím, že si ho před ní (jenom) vyhoním, jinak než normálně, ale tohle bylo… fakt divné.

Nemohl jsem se pořádně vzrušit, přitom ona vypadala opravdu sexy, byla to nádherná domina v černém.
Hltal jsem pohledem její punčochy, minisukni, korzet i prsa, byla však spíš přísná než svůdná.
Myslel jsem si, že mě mírná dominance od partnerky vzrušuje, i proto jsem sem zašel, ale najednou jsem nevěděl, jestli to tak opravdu je.
„No tak, dělej,“ povzbuzovala mě, ale moc mi tím nepomáhala, jenže mi nezbylo nic jiného než poslechnout, tak zněla pravidla.

Naštěstí mi ocas pomalu tuhnul, přeci jen byla opravdu vzrušující a i ten pocit poslušnosti se mi líbil.
Přirážel jsem mezi stolem a držadlem, zatím to bylo spíše mechanické, ale… přesto mě vzrušení pomalu přemáhalo.
Vstala z křesla a procházela se kolem mě.
A nejen procházela, předváděla se a protahovala se jako kočka, vystavovala mým chtivým pohledům různé kousky jejího těla, rafinovaně skrytého pod krajkami a černou kůží.
Šimrala mě vlasy různě po těle, občas se o mě i otřela, prsy o tvář, zadečkem nebo stehny o ruku ale když jsem se pokusil ji pohladit rukou po stehnu mírně ale přísně mě přes ni pleskla.
Její přítomnost, viděná, cítěna a hlavně tušená stupňovala moje vzrušení a po nějaké chvíli jsem se vystříkal na stůl.
„No vidíš, že to nakonec šlo,“ prohodila s úsměvem a pokračovala: „Jsi tu poprvé, tak to nemusíš slízat.“

Oblékal jsem si kalhoty, věděl jsem, že je to konec dnešní seance, položil jsem na stůl dohodnutou částku a měl se k odchodu.
„Přijdeš znovu?“ zeptala se na závěr.
„Asi ne,“ odcházel jsem, celkem spokojený, netradiční zážitek to opravdu byl, ale že bych to musel zažít znovu, to nevím, možná, ale jen v takové podobě.
Slíznou to? To rozhodně ne…

Sotva za ním zaklaply dveře… zapadla do křesla… vykasala sukni, odhrnula kalhotky a zarazila do sebe dva prsty.
Očima hltala kaluž semene na stolku a zuřivě se prstila.

Tak takhle prožil poslední klient naši seanci?
A mě viděl jako dominu v korzetu a černé minisukni?
V duchu jsem se usmívala při pohledu na své běžné rifle a triko nad jeho fantazií.
Zajímavé…

Skutečnost byla dosti odlišná, ale proč se tím trápit, hlavně, že byl spokojený, o to tu přeci jde hlavně.
A opravdu mě jeho pohled na věc nijak nepohoršil, jsem totiž Bohyně orgasmu a rozkoše, nejsem bohyní plodnosti nebo rodiny.
A tak mě moc nezajímá běžná soulož na misionáře, jak se dnes říká.
I ta může být zdrojem rozkoše, samozřejmě, ale mě najdete všude tam, kde je něco neobvyklého, jiného, zvláštního a zvrhlého.
Vážně si myslíte, že je dnešní doba zvrhlá?
Ach, nechte si vyprávět o posledních dnech Říma, o orgiích na renesančních hradech, o barokní komplikovanosti, o umění tantrických jogínů nebo zenových mistrů, o praktikách japonských gejš nebo o tom, co lidstvo čeká za pár let, jen co vstoupí do kosmu a potká další civilizace, o možnostech umělé inteligence raději pomlčím.

Provázím lidstvo po celou dobu jeho existence a měla jsem spoustu oblíbenců mezi lidmi.
Jako Bohyně rozkoše jsem nemohla nemilovat markýza de Sade, ale mým tajným miláčkem byl Leopold von Sacher – Masoch.
Ach, co ten se natrápil se svými touhami, a kdo myslíte, že mu byl inspirací pro Ženu v kožichu?

No nic, pro dnešek mi už klienti a jejich zážitky, zkušenosti i touhy stačí.
Opět jsem se utvrdila v tom, že dnešní doba je obvzláště rafinovaná a na své si přijde opravdu každý.
Stačí jen trochu hledat a člověk si snadno najde přesně tu svoji libůstku – a v tom vám lidem pomáhám já, Sabina, bohyně orgasmu.

Tu myšlenku na zvláštní touhy potvrdil i onen poslední návštěvník, který se v mnohém mýlil při jeho vidění naší seance, ale v jednom měl pravdu.
Už to taky potřebuji.
A mám chuť si to udělat sama, nevím proč, ale v minulosti se na tohle lidé dívali spíše negativně, proto mě to teď tolik láká.
Jenom rozepnout kalhoty, trochu je stáhnout dolů, totéž s kalhotkami, roztáhnout mírně nohy, víc už to nejde a začít se hladit.
Pěkně od bříška, podbřišek, stehna, kroužit kolem jeskyňky a po mučivě dlouhé době jen lehce, konečkem jednoho prstu projet vlhnoucí škvírku.
Ze rtů mi vyjde první sten touhy a rozkoše.

Druhá moje ruka zajede pod triko a promne bradavky, pak můj zrak padne na novou hračku – dálkově ovládané vibrační vajíčko.
Je to pro mě novinka, ještě jsem ho nevyzkoušela a když už jsem se tu zmínila o moderních technologiích – proč to nezkusit právě teď?
Vytáhnu ruku z kalhotek a rychle hračku připravím k použití, opatrně ji zasunu do svého lůna, pak si natáhnu kalhotky i kalhoty, aby ve mě hračka pevně seděla a přemýšlím, co dál.
Vstanu a procházím se po místnosti, poševní svaly se třou o hračku uvnitř mě a to mi působí více než libé pocity.

Chvíli se procházím a potom zapínám hračku na nejnižší vibrace.
Příjemně to uvnitř mě vrní, zatím to není vyloženě erotický pocit, spíše jen hodně, ale opravdu hodně příjemný, ale tělo chce víc a víc.
Přidávám pomalu na intenzitě, příjemná masáž se pomalu stává vzrušující, takže si raději sedám.
Zkouším roztahovat nohy a zase je tisknout k sobě a hledám nejlepší polohu, je to těžké, protože každá má své výhody.
Hraji si i s intenzitou vibrací i různými druhy pulsací, hračka nabízí různé programy, kdy se vibrace a pulsy zintenzivňují a zase zklidňují, přichází ve vlnách a já mohu přesně regulovat způsob svého ukojení.
Moje vzrušení pomalu roste, pomalu cítím nastupující orgasmus a tak zmírním vibrace na minimum – ještě je brzy.

Dokáži rozkoš oddalovat, protože vím, že o to je pak zážitek intenzivnější a tak chvíli jen tak relaxuji, a pak zase přidávám na intenzitě a zkouším různé druhy pulsů.
Opět se pomalu dostávám do varu a vlny příjemné rozkoše se rozlévají celým mým tělem, opět mírním intenzitu vibrací, ale už ne tolik jako předtím.
Moje tělo mě tentokrát trochu zradilo, rukou tlačím vibrační vajíčko přes kalhoty hlouběji do sebe a pánví vycházím naproti, moje touha je tentokrát silnější než moje vůle, a to jsem prosím pěkně Bohyně.
Ale co, říkám si a pouštím silné vibrace, znovu se chytnu za bradavky a vzápětí z vajíčka vystřelí jedna vlna rozkoše za druhou, orgasmus mnou projede jako blesk a neartikulovaně zařičím blahem – jo, takhle nějak vznikly pověsti o hejkalech… pomyslím si s úsměvem.

Hračka je to skvělá, říkám si v duchu, ten pokrok, kde se to zastaví… parafrázuji myšlenku dalšího svého oblíbence.
Ale nemyslete si, každé období mělo svoje, dnešní variace a možnosti těch nerůznějších úchylek jsou úžasné, na druhou stranu, většinou se souloží doma, v nudných bytech, zato barokní scenérie, zámky, gobelíny, obrazy, vyřezávané stropy a zrcadla, to vám byla taková nádhera.
Nebo divoká příroda, ať už jezera, lesy nebo skály, různé romantické scenérie, i ty podněcovaly všechny smysly.

Jak jsem říkala, jsem Bohyní orgasmu a rozkoše, ne plodnosti a rodiny.
No však mi taky Freya, Isis a další bohyně plodnosti nemohly svého času přijít na jméno, prý jsem pěkná děvka, říkaly.
A říkaly to i potom, co jsem je svedla, pěkně jednu po druhé jsem je vylízala, rozkoší se u toho třásly tak, až se zřítila Babylónská věž.
Takže ano, jsem děvka, dokonce mě vyhnali ze Sodomy a Gomory, ale ani to je nezachránilo.
Mám se stydět za to, čím jsem? Ne, zrodila jsem se v době, kdy si první člověk uvědomil, že sex není jen pudová záležitost, ale že je to hlavně potěšení.
A říká se, že prostituce je nejstarší řemeslo světa, takže hádejte, kdo byla ta první děvka světa?