Seník

Na návštěvy k sestřenici mojí mamky jsem jezdil rád. Měla o rok starší dceru Miriam a syna Petra o rok mladšího než já a v dětství jsem tam zažíval mnoho dobrodružství. Bylo to na vesnici, za silnicí les, v něm potok, pro městské dítě učiněné eldorádo.

Jak jsem postupně vyrůstal, s rodiči už jsem nejezdil na každou návštěvu, ale tentokrát jsem si dal říct. Miriam s Petrem jsem neviděl dva roky a bylo záhodno se s nimi zase potkat a pokecat, co nového. Já nastupoval na vejšku, Petr snad měl taky v Praze výhledově studovat, ale co dělala Miriam, jsem netušil.

***

Když nás u branky vítala blonďatá dlouhonohá kočka, nemohl jsem Miriam poznat. Jak se za ty dva roky změnila! Zkrásněla a byl z ní kus ženský. No co? Žila na vesnici, tam se hubeňoury nerodí. Tohle byla holka krev a mlíko s tělem v těch správných proporcích.

„Čau, Honzo, tebe bych snad už ani nepoznala,“ řekla podmanivým hlasem, až mě v rozkroku zamrazilo, ale pak se zvonivě rozesmála. Byla to zas ta Miriam, jako vždycky.
Pak se ukázalo, že Petr není doma, neboť víkendy tráví se svou přítelkyní ve vedlejší vsi, kde mají samostatný kutloch v podkroví domku a svépomocí si ho upravují k bydlení.

U kávy a bábovky se pak řečnilo o všem možném, když do mě Miriam dloubla. „Hele, nechceš jít ven, než se tady rodičové vykecají?“
Kývl jsem a opustili jsme debatní kroužek.

„Kam půjdem?“ nadhodil jsem a nenápadně si ji blíže prohlížel. Měla kraťasy, dlouhé hladké nohy zakončené značkovými teniskami a na na hrudi se jí zvedalo lákavé pohoří kryté tričkem s krátkým rukávem.
„Jdem se mrknout na seník,“ ukázala k lesu.
Seník byla naše herna č.1. Stál u lesa a lesníci v něm hromadili seno pro zvěř na zimu. Když byl plný, skákali a blbli jsme v té voňavé hromadě. Že by si to chtěla připomenout?

***

Seník se za ta léta nezměnil. Byl stále stejně omšelý s opadanou omítkou, uraženou petlicí na chatrných vrátkách a zhruba do půlky plný.
Vylezli jsme nahoru a leželi vedle sebe.
„Na co myslíš?“ protrhla ticho.
„Jaká tu kdysi byla legrace,“ odvětil jsem.
„Tak proč si to nezopakujeme?“ Miriam vyskočila a po zadku sjela po seně dolů jak po skluzavce.

Následoval jsem ji, pak jsme na sebe házeli seno, až jsme udýcháni náhle leželi na sobě s obličeji pár centimetrů od sebe.
„Teď nebo nikdy,“ řekl jsem si v duchu a sledoval její žertovné ohníčky v očích, které se nezavřely ani ve chvíli polibku. Nejdříve nesmělého, pak vášnivějšího.
Náhle mně omotala rukama kolem krku, přisála se na mě a nastala divoká hra jazyků.

Rukama jsem jí podvědomě sjel na prsa a zjistil, že pod trikem má podprsenku. Ruka pokračovala níž za lem kraťas, kde jsem zaklesl palec a začal jí je stahovat.
Když je měla v půli stehen, chytila mě za ruku.
„Ne… prosím,“ špitla.
„Proč?“ nechápal jsem. Bylo to tak přirozené. Líbání, svlékání, šukání…
„Já… ještě… neměla kluka,“ zrudla studem. Bylo jí dvacet a byla panna? To jsem nečekal.
„Bojíš se?“ zašeptal jsem a něžně ji políbil.
„Trochu… ale už jsem velká holka, abych to vydržela,“ usmála se křečovitě a už se nebránila stažení kraťas ani kalhotek.
Trika a podprsenky se taky vzdala lehce. Měla moc krásná, pevná a přitom docela velká prsa. Do čtyřek neměly daleko. Bradavky jí hezky trčely dopředu a když jsem je olízl a promnul mezi rty, zasténala slastí.

Čurák mi tvrdě stál, ale nesáhla na něj a jen se nechala hýčkal, laskat a líbat, než mi odevzdá svůj nejcennější poklad.
Kundičku měla chlupatou, neměla důvod se holit, nebo to neznala. Bobřík to byl hezký, žádný prales. Ale lízání jsem vynechal, už mě bolel jazyk, a tak jsem na ni nalehl, ona více roztáhla nohy, já nasadil žalud na pysky a pomalu zatlačil.

Šlo to docela snadno a Miriam vzdechla.
„Ahh… pojď do mě, neboj se…“
Nebál jsem se, povysunul jsem ho ven a znovu zatlačil a po několikátém opakování jsem přirazil prudčeji.
„Ah… au… aaahhhh,“ vyjekla bolestně a stala se ženou.

Ptáka měla v sobě zaraženého až po kořen, já se nehýbal a jen jsem ji něžně olíbával.
„Pššš… už je po všem.“
„Já vím,“ pousmála se. „Jen ho včas vytáhni. Nechci hned napoprvé otěhotnět.“

Pozvolna jsem začal přirážet, ale v silném sevření čerstvé odpaněné pochvy jsem se brzy udělal a semeno jsem jen taktak jí stihl vyšplíchnout na bříško. Na utření semene a trošky krve obětovala kalhotky a pak dostala chuť se znovu mazlit. Ten den jsme už podruhé nesouložili, ale dohodli si rande u nás doma někdy o víkendu, až naši pojedou na chalupu.

***

Nastal den D a když se ozval zvonek, natěšeně jsem otevřel dveře a strnul. Místo Miriam tam stál urostlý pořízek a tvářil se přísně, skoro až zle.
„Ty seš ten bratránek Miriam?“ zahučel.
„No… ehm… spíš tak z druhýho kolene… a ty seš kdo?“ znejistěl jsem, co může chtít.
„Jsem Franta a tys mi sebral, co patřilo mě. Rozbiju ti hubu, rozumíš?!“ vyštěkl.
Svitlo mi, o čem je asi řeč, ale i tak mě jeho přítomnost mátla. Jak tohle všechno ví? To mu vykecala ta mrcha Miriam!

Frantova tvář se najednou rozjasnila do úsměvu.
„He, he. Lekl ses co? He, he… spíš ti chci poděkovat a něco vysvětlit. Můžu dál?“ a hrnul se do bytu. Ten náhlý obrat situace mě zcela vykolejil.
Nabídl jsem mu pivo, sedli jsme si do obýváku a Franta spustil.

„S Miriam chodíme už pár měsíců. Znáš to. Cicmání, povídání, ale nebudeme čekat na svatební noc, že jo? Když jsem ho na ni vytasil, řekla, že je panna a že se bojí. Já nikdy pannu neměl a na nějaký něžnosti a podobný blbiny moc nejsem. Zkoušeli jsme to, ale nešlo to. Prej ho mám moc velkýho a kdesi cosi. A že má plán. Jakej, mi neřekla. A před tejdnem přišla s tím, že už je v pohodě a můžem se milovat. Moc to ještě neumí, ale jinak je to fajn. Vrtalo mi to hlavou, až mi všechno prozradila. A tak jsem tady. Chci ti poděkovat za tu výpomoc. Nevadí mi, žes byl její první, já na panny fakt nejsem. Teď už si ji v posteli vyladím podle sebe a budeme v pohodě.“

***

Když odešel, seděl jsem sklesle v křesle. Miriam přece nevěděla, že k nim s našima přijedu i já… Ten její plán musel mít náhlý impuls …zatáhla mě do seníku… ale jak věděla, že ji tam budu chtít šukat? Asi když bych se k tomu neměl, tak by mě svedla… jiný vysvětlení nemám. A Franta je pěknej kus chlapa. Jestli ho má jak bejk, tak její kundička si přijde na svý.

***

Miriam jsem viděl až za pár měsíců na svatbě, kde v bílých šatech marně zakrývala rostoucí bříško. K mému údivu si nebrala Frantu, ale jeho bráchu Aleše. Byli dvojčata, dost si podobní, takže kdoví, s kým nakonec to dítě má. Ale rozhodla se pro Aleše a jen sama ví proč.

S Frantou jsem pak dal řeč. Pochopitelně došlo i na Miriam.
„Je to s ní těžší, než jsem myslel. Je úplně posedlá sexem, jako by se v ní aktivovala nymfomanka. Brzy mě odrovnala a pak oblbla bráchu. Ten chvíli odolával, ale nakonec ji přefikl a nabušil. A teď to má. Ani jsme se moc nehádali. Odpustil jsem mu, protože s Miriam šukáme dál…Brácha vydělává slušný prachy, takže ji hravě uživí a já mu ji budu vobdělávat a udržovat a vrátím mu to na druhým dítěti.“

Později jsem tancoval s Miriam, která se v řeči sama vrátila k akci na seníku a potvrdila mi vše, co jsem předpokládal. Potřebovala zbavit panenství a já jsem ji přišel právě vhod.
Na dotaz na Aleše a Frantu se jen ušklíbla.
„Vybrala jsem si toho prachatějšího. Blbci jsou to oba, ale v posteli to umějí a o mě a dítě se Aleš postará. Jenom netuší, že to dítě není ani jednoho z nich,“ usmála se tajemně a dala mi pusu na čelo.

Ztuhnul jsem nad tou odpovědí, aby mě uzemnil o chvilku později dotaz. „Chceš vykouřit?“
„Cože?!“
„Normálně vykouřit brko,“ ušklíbla se Miriam. „Zmizíme na seník. Ty mě uneseš. Na svatbě se to tak přece dělá? A než nás najdou, tak ti to udělám.“
„Proč myslíš, že nás budou hledat zrovna tam?“ zajímalo mě.
„Protože v seníku jsem to nedělala jen s tebou. Je to moje nejoblíbenější místo. Tak co, padáme?“ vzala mě za ruku.

Cestou jsem přemýšlel, jak se holka z nevinného kvítku může za pár měsíců změnit v tak nenasytnou nymfomanku?

***

Ani jsem se neptal, proč má chuť mě kouřit, ležel jsem v seně a užíval si její umění. A že si dávala záležet. Přetáhla předkožku, jazykem obkroužila žalud, laskala uzdičku a pak si ho pouštěla hluboko do krku, zase vytlačovala zpět, sevřenými rty po něm jezdila a dívala se mi přitom do očí. Úplná děvka.
„Už budu,“zasténal jsem, zrychlila pohyby a celou dávku poctivě spolykala.
Pak si vykasala šaty a odhalila klín s miniaturními krajkovými kalhotkami a nezbytným podvazkovým pásem s uchycenými bílými punčochami.
„Celá teču, vylízej mě,“ řekla a shrnula si kalhotky na stranu. Vyholená kunda se leskla uvolňovanou vlhkostí a já hned slízával ten sladký nektar.

„Jo… jo… víc… přitlač,“ Miriam sténala a tlačila mi hlavu silou do klína.
Když jsem brnknul jazykem o nalitý poštěvák vybuchla v orgasmu. „Oáááách… Bože… to jsem potřebovala,“ vřískla radostně.
„On tě Aleš neprcá?“ podivil jsem se.
„Ne. Asi se bojí, nebo se mu takhle nelíbím a já jsem přitom tak nadržená. I doktor říká, že v tom nevidí problém, ale s bráchama nikdo nehne. A co ty?“ upřeně na mě pohlédla.
„No… a jak? Na koně nebo zezadu?“ navrhl jsem.
„Já si tě osedlám,“ řekla a jakmile jsem byl připraven, ocas v ní s mlasknutím zmzel až po kořen a hned začala podle svých potřeb odsedat.
„Ah… ahh… jo… seš tvrdej… oh… super… oh… už budu,“ vzdychala a sténala a já jí přes šaty mnul a mačkal nalité kozy.

Náhle jsme zaslechli cizí hlasy. Miriam ze mě sjela a rychle jsme se dávali do pořádku.
„Ti říkám, že spíš budou někde v hospodě,“ zazněl Frantův hlas.
„Ne. Něco mi říká, že by mohli bejt tady. Je to dobrá schovka,“ říkal druhý a někdo třetí cosi zabručel. Kolik jich tu bylo?

Stuleni v koutku jsme nakonec byli odhaleni Alešem, který nás osvítil baterkou. Osvobodil nevěstu a já se musel vykoupit láhví vodky, kterou se mnou šel koupit ten třetí, jejich kamarád Láďa a oni že zatím nevěstu dovedou zpět.

***

Ano, dovedli ji zpět, ale my už přitom tam dávno byli.
Miriam se usmívala jaksi nepřítomně a měla i dost pocuchaný účes, zato bráchové se tvářili spokojeně a hned se chopili koupené láhve a zdatně si přihnuli.
Za chvíli byla láhev prázdná, chlapci spali hlavama na stole a Miriam mě poprosila, zda bych ji nepomohl domů, že chce jít spát.
„Teď tě ještě čeká svatební noc,“ usmál jsem se.
„S tímhle, jo?“ ukázala na spáče. „Pojď, něco ti řeknu.“

***

Doma se usadila na postel, bez ostychu se pomalu svlékala a já zíral na otlaky a modřiny, co měla všude po těle, nejvíce na prsou.
„Já už svatební noc měla. V seníku si mě vzali oba dva naráz a vymrdali ze mě duši.“
„Vždyť nechtějí mít sex s těhotnou,“ namítl jsem.
Miriam pokrčila rameny.
„Nějak na to asi zapomněli, jak byli nadržený. Ještě, že mi nelehali na břicho, ale jinak mě nešetřili. Pička mě bolí a zadek taky nevynechali, ti dobytci. Ufff, mám toho dost. Já se tu zamknu, ať mám do rána klid. Děkuju ti. Za všechno,“ políbila mě.
Já počkal až cvaknul zámek a také šel spát. Svatba mé sestřenice právě skončila.