Léto se Sárou 05

Marcela skutečně v pondělí dorazila domů už někdy po čtvrté hodině. Sára pro ni měla připravené občerstvení a dámy si udělaly svou milovanou kávu a Aperol Spritz. Chvilku si povídaly, Marcela si položila nohy do Sářina klína a nechala si je jemně masírovat. Po chvilce to Sára už nevydržela: „Já se musím vrátit k tomu včerejšku. Vůbec mi to nejde z hlavy. Taky sis na to dneska v práci vzpomněla?“
„Vzpomněla? Sári, vždyť mně to od včerejška straší v hlavě pořád. To, co jsme provedly, bylo hrozný. Tedy co jsem já provedla,“ litovala Marcela svého úletu, protože na celou věc nahlížela jako jen na svou chybu.
„Bane, já myslím, že jsme mu moc pomohly a že se Vašek bude rychle zlepšovat a ten jeho problém zmizí. To by ti přeci nevadilo, ne?“
„Ale, jo, ráda bych mu pomohla, ale nesmí se to přehánět,“ trochu nejistě odpověděla Marcela.
„Viděla jsem, jak tě včera vzalo, když ti opatrně pohladil prsa. A netvrď mi, že se ti nelíbilo, jak ti chtěl cucat třešinku. To tričko bylo tak děsně sexy! To bys měla doma nosit pořád. Já měla strach, že budu mít ty svý legíny mokrý, když jsem se dívala, jak se tvých prsíček tak hezky a jemně dotýkal. Ale koukej, co tady pro tebe mám,“ Sára se natáhla za pohovku, vylovila úhledný balíček a podala ho Marcele.

Ta se posadila vedle ní a opatrně dárek rozbalila. „Tedy, Sáro! Ty jsi hrozná,“ smála se Marcela, ale bylo vidět, že dárek jí udělal radost. „To ale přeci nebudu moct nosit doma, když je tady Vašek a před Karlem už vůbec, i když kdo ví, jestli ten by si toho vůbec všiml. To je pro mladý holky, jako jsi ty a je to ještě tenčí látka, než na tom tvým letním pyžamu! Myslíš, že si můžu dovolit tak kratinký kalhoty? A jsou hrozně volný, vždyť ten středový proužek se dá úplně odsunout a kundičku mám celou odkrytou. Když si nedám pozor, dám někomu proti mně nahlédnout do celé kuchyně,“ zhrozila se Marcela, ale bylo vidět, že dárek ji náramně potěšil.

„Zkus si to! Schválně! Je sice sotva pět, ale můžeme si udělat pyžamový večer,“ smála se radostně Sára, protože viděla, že se jí podařilo Marcelu nadchnout.
„Tak si ale napřed jdu dát sprchu.“
„Já už jsem si ji dala, když jsem přišla z venku. Půjdu si zatím obléct to svoje.“

Za pár minut už zase byly obě v obývacím pokoji. Marcela se otáčela se sklenkou drinku před Sárou a vyzvídala: „Nejsou ty kalhoty moc volný? Nevypadám v nich jako stará almara? Nelezou mi ven chloupky?“
„Neboj, nelezou, máš je přeci hezky upravený, ale když si je trochu přitáhneš, takhle, tak malinko prosvítají a je to děsně sexy. A když se otočíš, tak tadyhle dole je malinko vidět spodní kousek té tvé hezké kulaté prdelky. Podívej, to já mám taky tak. Vypadá to hrozně?“
„Ne, k tobě se to hodí, ale já už jsem na to stará a ta tvoje prdelka je pevnější.“

Sára se k ní na okamžik přimkla, políbila ji na rty a tiše ji pochválila: „Vůbec nejsi stará, celej život o sebe dbáš, pořád cvičíš a postavu máš stejnou jako já, ale navíc máš větší prsa než já. I džíny nosíme stejný. Ten kabátek vypadá úplně dokonale. Tedy ty tvý krásný prsa nádherně prosvítají, ale ne zase úplně. Super. Dá se skoro přesně vytušit jejich tvar. V tom mým jsou vidět akorát špuntíky, když takhle udělám,“ Sára vypnula hruď, aby Marcela viděla, že nelže.

„Počkej, já se musím na sebe podívat v zrcadle,“ bosky odběhla do předsíně a prohlížela se v podlouhlém zrcadle ze všech stran. Zkusila si vršek od pyžama napnout: „Tedy, tohle před Vaškem nosit nemůžu,“ trochu smutně pohlédla na Sáru. Ta se k ní zezadu přimkla, znovu pyžámko napnula a tiše jí lichotila: „Tyhle by ti mohla většina ženských závidět, neboj, vypadáš dokonale,“ přejela jí po ňadrech zlehka oběma rukama: „Na dotek jsou přes to hedvábí úplně perfektní. Neměj strach!“
Její ruce sklouzly k pyžamovým kalhotkám. Stáhla je trochu dozadu a nahoru. V zrcadle se objevil slabě prosvítající trojúhelníček. Jemná látka obtiskla i tvar kundičky. „Bože, to je tak sexy! Jsi úplně dokonalá.“
„To si necháme napotom. Ve středu se vrátí Karel, ale naštěstí hned v pátek zase jede s nějakými turisty až někam do Itálie. Tyhle poznávací zájezdy v létě jsou vražedný. Budu to muset schovat. Před ním tady takhle chodit nemůžu. A před Vaškem taky ne.“

„Hmm, s Karlem máš pravdu, ale zítra bychom si to mohly na sebe vzít a Vaškovi udělat ještě jeden tréning, než se tady ten tvůj Karel objeví.“
„To myslíš vážně, Sári? Vždyť je to šílený! Je to můj syn a ty jsi jeho sestřenice! Mně už je jasný, že ty ho chceš svést, ale u toho nemusím být. Zaděláváš si na problém,“ to už ale obě připravovaly v kuchyni lehkou večeři.

„Neboj, Vašek bude oukej. Myslím, že už moc nepotřebuje. Včera, když mi položil ruku na legíny, tak jsem byla hotová málem dřív, než on. Už se zlepšil. Myslím, že to, jak jsme ho nechaly, aby se nás dotýkal, mu hrozně moc pomohlo. Měly bychom to zopakovat a tyhle pyžámka mu taky určitě pomůžou. Uvidíš, že to bude dobrý.“
Sára se po včerejším nočním zážitku nemohla dočkat opakování, ale chtěla je nějak legalizovat tím, že Marcela bude u toho, a kdyby to klaplo úplně, možná by se nechala přesvědčit, aby udělala totéž, co Sára. Detaily nevymýšlela, protože netušila, jak by se to celé mohlo vyvinout.
„Když já nevím, tohle je už moc velká divočina,“ Marceliny protesty zřetelně slábly. Přestože mimo rodinu byla velice rázná, respektovaná a úspěšná, Sáře nikdy nedokázala nic odmítnout. Příliš ji milovala.

„Já bych ho určitě nechala, aby se mne dotkl tady,“ posunula se k Marcele a zajela jí prsty ze strany pod volné pyžamové kalhoty. Marcela ztuhla a soustředila se na hru Sářiných prstů čechrajících její upravené chloupky a posléze pomalu zajíždějících do dlouhého žlábku její kundičky. „Mmmm, tohle je úžasný,“ vydechla vzrušeným hlasem.
„Víš, že už teď nádherně kloužeš? A představ si, že by to byly Vaškovy prsty. Když si představím, že bych to viděla, tak úplně teču,“ šeptla jí provokativně do ucha Sára a její prsty vklouzly hlouběji. „Úplně cítím, jak mám prsty krásně mokrý. Už sis to taky představila, viď?“

Marcela začala být ve stavu, kdy nedokázala nic vymýšlet: „Jo, už jo,“ vydechla.“
„Já taky a snad si budu muset ty kalhoty sundat, abych je neušpinila,“ vzrušeně šeptala Sára.
„Pojď, večeři necháme napotom,“ Marcela odložila nůž, objala Sáru a začaly se vášnivě líbat.
„Hrozně tě chci už od včerejška, když jsem viděla, jak jsi ho vzala Vaškovi do pusy a on ti do ní vystříkl. To bylo tak strašně vzrušující! Ještě bych to chtěla někdy vidět,“ šeptala Sára, když obě ve vášnivém objetí postupovaly do ložnice. Marceliny ruce mezitím vklouzly pod Sářino pyžamo a její prsty projížděly mokvající studánku.

Vzápětí se obě zbavily kalhot od svých pyžam a padly na postel. Navzájem si dráždily roztoužené kundičky, hlasitě vzdychaly, ale Sára dál provokovala Marcelu: „Zítra Vaškovi dovolím, aby si s tou mojí hrál prstama. Chtěla bys to vidět?“
Marcela se trochu zlobila: „Neblázni Sári, to by fakt skončilo průšvihem.“
„Neboj, žádnej průšvih nedopustíme. Tak chtěla?“
Marcela jí rezignovaně pohlédla do očí: „Když ty si stejně nedáš pokoj a uděláš to tak jako tak. Tak jo, chtěla, protože s tebou chci dělat všechno.“ Někde uvnitř jí bylo jasné, že by to rozhodně vidět chtěla, ale o kousíček dál v pozadí vnímala touhu zažít ty doteky sama. Nahlas to přiznat nemohla. Od včerejška si pořád takové věci představovala. Věděla, že to je další úlet, ale přitahovalo ji to neuvěřitelně silně. V hlavě se jí neustále vynořovaly více než dvacet let staré vzpomínky na sestru a otce.
Tenkrát s Veronikou svůj plán pečlivě připravily a byly si skoro jisté, že nemůže selhat. Teď na Sáře jasně viděla to samé. Sára po Vaškovi toužila a ona jí to přála z celého srdce, protože jí to mohlo pomoct překonat trauma. Vašek by ji nikdy nepodrazil. Chápala, že Sára ji nechce zklamat a nechce do vztahu s Vaškem jít sama. Pochopila, že její láska si přeje, aby všechno prováděly spolu a nemohly si tak nic vyčítat

„Já bych zase chtěla vidět, jak se dotýká tebe,“ šeptala dál Sára, zatímco drtila svými dvěma prsty Marcelin kluzký poštěváček. „Po tom včerejšku už bych asi chtěla všechno,“ přiznávala.
„Ty jsi taková bláznivka, Sári! To by přeci byl už úplnej incest, kdyby ses s Vaškem doopravdy milovala, a co kdyby to nevydržel? Přeci nebereš žádné prášky,“ šeptala Marcela, ale ta vidina zvedla její vzrušení o další level. Stejně jako Sára jí, i ona pod vlivem těch představ divoce masírovala její poštěváček a občas zajela prsty hluboko do její kundičky. Obě byly úplně mokré.
„Ty taky ne, tak musíme být obě opatrné a co nejdřív zajít na gyndu, navíc by určitě nebylo od věci koupit pár Postinorů,“ nedala se odradit Sára a zrychlila své tempo. Cítila, že obě už dlouho nevydrží. „Já je zítra koupím,“ tiše šeptala.
„Strašně moc bych to všechno chtěla zažít i společně s tebou. Pomůžeš mi? Moc prosím!“ nepřestávala na Marcelu tlačit.
„Já už budu, ještě malinko, Sárinko.“
„Já taky! Já si tě teď s Vaškem představuju! Je to tak šíleně vzrušujícíííííííííí,“ Sára dospěla k vyvrcholení jako první, ale nepřestávala dráždit Marcelu.
„Jo, já taky, já taky, já taky, já taky, taky, taky, taky,“ i druhý orgasmus byl tady. Obě se k sobě tiše přitulily a hlasitě oddychovaly.

„To jsi myslela vážně, že by ses s Vaškem zkusila milovat? Po tak dlouhý době zase konečně s klukem?“ byla první Marcelina myšlenka, když se vzpamatovala.
„Jo, myslela a chtěla, ale nechtěla bych v tom být sama. To by ses na mě zlobila. Strašně moc bych si přála, abychom to udělaly obě.“ Sáře bylo jasné, že Marcela je teď poddajná a že lepší příležitost ji přesvědčit už mít nebude.

„Sári, to by přece bylo strašný a já jsem už pro něj stará.“
„Marcelinečko, nejsi stará. Tvůj táta tenkrát taky nebyl.“
„Ale starší mužský jsou něco jinýho než starší ženský,“ slabě odporovala Marcela.
„Ty vypadáš o deset let mladší a včera v tom tričku to bylo o patnáct. Proto jsem ti taky koupila to pyžámko. Když jsem včera Vaška viděla, jak ho vzrušilo, že jsi mu dovolila dotýkat se tady té nádhery,“ opatrně si pohrála s Marcelinými ňadry, která pod kabátkem hedvábného pyžama hezky vynikala, „tak mi bylo jasný, že by nás chtěl obě, ale že se bojí, aby to nebyla ostuda. Musíme ho ještě trochu vycvičit. Ale ty prášky nám hned zítra určitě pro jistotu opatřím.“

„Já ti nevím,“ váhala Marcela. „Kdyby mě viděl zblízka, tak by si ještě řekl, že stará ženská se zbláznila a byla by to akorát ostuda.“
„Neboj, on tě miluje a vím, že by tě chtěl taky. Viděla jsem, jak strašně moc jsi ho vzrušovala. Já myslím, že kdybych něco zkusila sama, tak by do toho možná nešel, protože by se bál, že se budeš zlobit. A taky že bys žárlila. Já totiž vím, že on o nás ví všechno. Asi jsme nebyly dost opatrné.“ Takticky zamlčela, že to provalila ona, když před Vaškem několikrát oslovila Marcelu jménem.

„Ty ses s ním o tom bavila?“ vyděsila se Marcela.
„Ne, on se sám zeptal a naznačil toho tolik, že nemělo smysl nějak zapírat. Určitě se tě zeptá taky, tak se neboj mu to přiznat. Myslím, že se mu ta představa náramně líbí, takže se na to všechno zítra hrozně moc těším a ty se ničeho neboj,“ šeptala Sára, která celou dobu něžně laskala přes jemné hedvábí Marcelina ňadra. „Když z jeho slov vyplynulo, že o nás všechno ví, tak opatrně přiznal, že by u toho našeho mazlení někdy chtěl být.“

„To si nedovedu představit,“ vyděsila se Marcela.

„Víš, co to znamená? No přeci, že by se k nám chtěl přidat!“ Sára upevňovala dobyté pozice.
„To asi máš, pravdu, Sáro! To je ale hrozný! Myslíš, že jemu by nevadilo, že ty jsi jeho sestřenice nebo dokonce i teta a že já jsem jeho máma?“
„Když byla řeč o nás dvou, tak přiznal, že incest mu nevadí. Naopak, vzrušuje ho. On je prostě jako my, to je úplně jasný.“
„Myslíš?“ nedůvěřivě se otázala Marcela. „To je ale hrozný. Co s tím budeme dělat?“
„My nic. My toho využijeme a jemu to pomůže,“ radostně se smála Sára, protože Marcela definitivně souhlasila. Dokonce měla dojem, že ji to nabudilo a že si to už představuje.
Marcela se začala divoce mazlit s jejími ňadry a šeptala: „My jsme tak hrozný, Sári, ale jestli je Vašek jako my, tak to snad nebude tolik vadit.“ Marcela byla najednou vzrušená téměř jako při předchozím aktu.

„Já bych ti to tak strašně moc přála! Vždyť s Karlem máš akorát trápení a vím, jak moc ráda máš milování a mazlení. Obě ho máme rády a zase bys to mohla po tolika letech zažít. A já taky. Mohlo by to být přeci tak krásný. S někým, kdo tě má tolik moc rád! Nebo ne?“ Sára cítila, že už je rozhodnuto a přála si jen slyšet potvrzení.
„Sári, to je tak strašný, ale v tomhle máš asi pravdu,“ Marcela ji objala, pohladila ji po tváři, chvilku se jí dívala do očí. Četla v nich nadšení z jejího souhlasu. Něžně ji políbila.
„Pojď, doděláme si večeři a pak se sem vrátíme, vezmeme si ty hračky a ty mi konečně budeš povídat o tom, jak se vám s mojí mámou stalo, že jste si začaly s mým dědou.“

„To nevím, ale na ty hračky se už těším,“ Marcela vyskočila z postele a radostně odtancovala ke kuchyni. Spadl z ní už teď jakýkoliv pocit provinění. Těšila se na další pokračování té jejich nebezpečné hry. Sára spokojeně pozorovala její pěkně kulatý zadeček, který bez pyžamových kalhot bíle zářil pod lehounkým kabátkem od pyžama. Kalhoty od jejich pyžam posbírala ze země a vyrazila za ní. Těšila se stejnou měrou na pokračování i na zítřejší další provokace.

Skoro o dvě hodiny později se obě celé natěšené vrátily do ložnice. Marcela milovala hry s velkým černým vibrátorem. Bavilo ji sledovat, jak Sáru postupně přivádí k vyvrcholení střídavě robertkem a střídavě jazykem a svými šikovnými prsty.
Teď si na sobě obě nechaly svá svůdná pyžámka i s kalhotami, které si oblekly už před večeří, zpočátku se mazlily, ale pak Marcela Sáře rozepla dva knoflíčky, aby se mohla pomazlit s jejími hebkými ňadry.

„Bože, jak mně se ty tvý prsíčka líbí! Jsou nádherně široký. Nikdy se mi moc nelíbily takový ty špičatý. Ty světlounký špuntíky taky miluju, když jsou takhle pevný a jsou přesně uprostřed,“
Marcela se pustila do vysávání napřed jednoho a pak druhého ňadra. Mazlila se s nimi jazykem, Sára ji s jemným úsměvem na rtech pozorovala. Občas nechala vklouznout svou ruku pod plandavé pyžamové kalhoty. Cítila, jak její partnerka opět nádherně vlhne a sama na tom nebyla jinak. Byl čas na vibrátor.

„Marcelinko, vysvětli mi, jak to, že se nám tam něco tak velikýho vejde. Ale zdá se mi, že Vašek nebude o moc menší. A je živej,“ opět zkusila provokovat. Sledovala, jak jí Marcela stahuje pyžamové kalhoty, jak nanáší veliké kapky gelu na tu úžasnou černou věc a pak si už jen vychutnávala zasouvání hračky a následně různé verze vibrací. Když k tomu Marcela přidala dráždění poštěváčku střídavě jazykem a prstem, bylo jen o malou chvilku později hotovo. Potvrdil to Sářin dlouhý orgasmický nářek nebo jak by se daly nazvat její zvukové projevy.

Pak byla řada na Marcele. Sára zvolila trochu jiný postup, ale výsledek byl srovnatelný. Obě aktérky se k sobě přitulily a Sára neodbytně zaútočila: „Povíš mi konečně, jak to bylo tenkrát s mojí mámou a vaším tátou?“
Marcela se už i díky tomu všemu, co dnes Sáře odsouhlasila, s tím smířila. Uvědomila si, že si vlastně stejně nic jiného nepřála. Připadala si úplně zvrhle, ale znovu si vzpomněla na ty dávné zážitky a všechny negativní myšlenky byly najednou ty tam.
„Tak nám sem ale dones ten Aperol.“

Když se obě vedle sebe uvelebily, Marcela spustila.
„Když naše máma umřela, už jsme se ségrou obě chodily na gympl, jak víš, tak ona o rok výš. Doma to bylo hrozně smutný a táta, kterej býval samá legrace, byl k nepoznání. Tvoje máma si našla kluka. Byl asi o pět let starší. Mně neseděl, protože byl panovačnej, ale určitě měl tvou mámu moc rád. Tvoje máma z něj byla nadšená a úplně bláznila o tom, jakej je sex s ním úžasnej. My jsme se o tátu staraly, vařily jsme, praly, uklízely, on sice občas pomohl, ale byl jako bez života. Pak jsem jednou při praní objevila na tátově pyžamu a na prostěradle zaschlý fleky. Ukázala jsem to Veronice a té to došlo: „Táta vlastně nemá ženskou, a tak si ho honí sám!“
„Já mu říkala, ať si nějakou najde, ale on jen odpověděl, že už jsme moc velký na to, aby nám sem tahal nějakou macechu,“ přisvědčila jsem.

„Chudáček! Měly bychom mu nějak pomoct,“ přemýšlela tenkrát Verča a pak jsme ještě našly u něj v jedné skříňce hromádku nějakých hanbatých časopisů se spoustou lesbických fotek. Začaly jsme si táty víc všímat a Verča ho jednou šmírovala, jak na videu kouká na nějaké péčko se dvěma holkama, a honí si ho. U toho já nebyla.
Tvoje máma byla taky taková provokatérka jako ty, a tak přišla s nápadem, že se spolu zkusíme někdy v sobotu u televize mazlit, co na to řekne táta. Napřed jsme si to zkusily nacvičit samy u nás v pokoji, v tom, co v něm jsi teď ty. Pro mne to bylo vůbec poprvé, ale Verča už to docela znala od toho svého mača, takže jsem pochopila, že to bylo mnohem lepší než nějaký moje pokusy se sebou samou. Byla skvělou učitelkou a já se jí odevzdala natolik, že jsem se od ní později nechala pomocí vibrátoru i připravit o panenství. A i když to bylo sice trošku bolestivé, díky tvé mámě to bylo krásné.

Tvoje máma připravila plán, že táta bude mít narozeniny hned po její maturitě, což bylo asi tak za dva měsíce, a tak jsme šly a z úspor z brigád jsme si koupily já noční košilku jen kousek pod prdelku a ségra podobný pyžámko, jako máme na sobě teď my dvě. Ta moje košilka byla trošku průhledná, ale Verča to tak chtěla, a nakonec mě přesvědčila, abych byla na svojí postavu pyšná a nebála se ji tátovi ukázat aspoň takhle. Já bývala docela šprtka, skoro samý jedničky a žádnej kluk se mi moc nelíbil, takže s Veronikou to bylo najednou hrozně fajn.
No a hned první sobotu a pak i v neděli jsme tátovi dělaly snídani jen takhle oblečené a u snídaně jsme si jen tak jako by nic povídaly. Já sledovala, jak na nás táta pokukuje, a přiznám se, že mi to dělalo náramně dobře a příjemně mě to vzrušovalo. Bylo jasný, že se mu obě líbíme, ale neřekl ani slovo. No a v neděli večer byl nějaký film v telce a my se se ségrou k sobě přitulily, a když jsme se trošku líbaly, tak to táta nevydržel a zeptal se: „Holky, moje nešťastný, vy jste na holky? Vždyť ty přeci chodíš s tím klukem ne? Nebo jsi na holky jenom ty, Marcelko?“
„Ne, neboj, tati, ale asi jsme obě malinko i na holky. Vadí ti to moc?“ uklidňovala jsem ho, a jak jsem se odsunula od Verči, tak se mi jakoby náhodou trošku vyhrnula ta krátká noční košilka, takže toho viděl dost. Sestřička mě už naučila, že pokud chceme tátu svést, stydět se je blbost a že stejně jednou budu chodit s nějakým klukem a tahat se s ním o podprsenku nebo kalhotky by prý ničemu nepomohlo. Prostě ona byla číslo a ty jsi po ní a možná i po svým skutečným tátovi,“ Marcela se uvolněně zasmála a jen tak radostně Sáru lehce políbila.

„No a jak jsem tam tak seděla, aby táta leccos viděl, tak k němu Veronika přišla zezadu, objala ho a uklidňovala ho, že o nás nemusí mít strach a že jsme jeho hodný holky. Očima mi signalizovala, abych si všimla, že se mu z nás postavil. Pak už jsme se dokoukali na film, i když jsme se ségrou tak trošku pokračovaly v tom mazlení.“

„Tedy Marcelinko, já jsem netušila, jakou intrikánku miluju“, smála se Sára. Při představě toho všeho cítila příjemné vzrušení. „Povídej honem dál!“
„No, pak jsme se takhle před tátou ještě párkrát mazlily a pak mi možná tak dva týdny před maturitou Veronika zajela rukou až sem a začala mě tam dráždit. Já jí udělala místo, takže táta to všechno mohl vidět a to už na něj bylo moc. „Holky, nechte toho, to se nedá vydržet! Běžte si to dělat k sobě!“
„Tobě se to nelíbí, tati? Já myslela, že chlapi se na takový holčičí hraní dívají rádi, chtěly jsme ti udělat radost, když nemáš žádnou ženskou. My se spolu mazlíváme v našem pokojíku každou chvíli,“ dělala ze sebe naivku Veronika.
No a já jsem se přidala: „Ale asi tě to vzrušilo, ne?“ významně jsem se podívala na jeho domácí šortky. Měla bys vidět, jakou bouli tam chudáček měl. Já seděla rozcapená na gauči, co jsme tenkrát měli, a táta mi jen zíral sem a nevěděl, co říct,“ Marcela si ukázala na klín.

„Nakonec se zvedl a jen zahučel: „Víte co, já jdu radši vedle sám,“ a zmizel v ložnici, kde teď právě jsme. Jasně, že teď zpětně je mi jasný, že jsme byly hrozný potvory, ale ono nás to se ségrou bavilo a pořád jsme si po večerech představovaly, jaký to asi bude, když tátu přesvědčíme, takže mě nějací kluci vůbec nezajímali a Veronika mi v pokojíku šeptávala, že tohle je mnohem lepší, než rande s tím jejím klukem. Prostě jsme se na to upnuly.

No a pak už Verča odmaturovala, táta měl narozeniny a ona se s tím nemazala. Rozhodla, že prostě dneska je den, kdy ten pečlivě naplánovaný incest dotáhneme. Dostala k maturitě od toho svého přítele děsně sexy prádýlko a mně koupila ještě jednu noční košilku, která byla snad ještě kratší, ale průhledná skoro jako to pyžámko, co jsi mi koupila.
Připravily jsme snídani, otevřely láhev šampaňského, připravily tři skleničky a šly jsme tátu vzbudit. Verča v kalhotkách, který tam snad ani nemusely být, takže pod nima bylo vidět, že nemá ani chloupek, ale všechno ostatní má moc hezký a v krajkové podprsence, která sotva skrývala její špuntíky, no a já jen v košilce, která byla tak krátká, že když jsem pak zvedla skleničku šampusu na přípitek, tak táta musel vidět, že na rozdíl od Veroniky jsem měla všechno tam dole přírodní, jak to narostlo.
Když nás táta viděl, tak jen zakroutil hlavou, zahuhlal, že jsme se zbláznily a zmizel ve sprše, že se musí dát trošku dohromady. Verča se smála a ujišťovala mě, že je to jasný a že dneska se taky dočkám a ať se ničeho nebojím. Když se objevil ve svém oblíbeném tričku s límečkem a v domácích kraťasech, tak jsme si s ním hned připily a Veronika tomu nasadila korunu: „My pro tebe máme takový zvláštní dárek, tati. Jsme to my dvě. Chtěly bychom, aby sis nás dneska hezky rozbalil a užil si nás tak, jak se ti to bude líbit. Mám pravdu, Marcelko?“
Řeknu ti, Sári, já byla tak vzrušená, že jsem ani nemohla mluvit, ale byla jsem strašně zvědavá, jaké asi to milování s mužským je, protože tvoje máma o tom mlela furt. Táta byl pořád ještě černovlasej chlap se skvělou figurou, protože celej život sportoval, ale v tu chvíli nevěděl, co na to říct, protože mu už bylo jasný, jak to skončí. Bylo vidět, že se mu v kalhotách postavil, ale ještě se zkusil jakoby bránit: „Holky, vy jste se zbláznily! Vždyť to se nesmí! Mějte rozum!“

Veronika se k němu v tom sexy prádle přitiskla a začala ho přesvědčovat, že my to všechno víme, ale protože máme rozum, tak chceme, aby se konečně přestal trápit. Trošku se k němu ze strany přitulila, a ještě něco vykládala o tom, že se nemůžeme dívat, jak se trápí a že to vůbec není on, a ještě nějaké řeči. Já se přidala z druhé strany a pomalu jsme ho dotlačily zpátky k posteli a já si všimla, že sestřička mu přes ty kraťasy asi třikrát přejela rukou a on si to nechal líbit.
Pak se před něj postavila a zavelela: „Tak a teď mi pěkně rozepni tu podprsenku a já ti sundám tričko.“ Sári, táta ani nepípl, otočil si ji a tu podprsenku jí jedním zkušeným plynulým pohybem rozepnul a sundal a nechal si od ní přetáhnout přes hlavu tričko. Jenom tiše zíral na její pěkný prsa a nijak neprotestoval. „Tak a teď mi musíš sundat ty kalhotky a já ti sundám ty šortky.“

Úplně vidím před očima, jak si sedl na postel, chvilku na ty nicotný kalhotky zíral, pak po nich přejel prsty zdola nahoru a zpátky, takže já myslela, že se z toho počůrám a Verča ještě proti těm jeho prstům ty svý kalhotky vyšpulila a nakonec jí je pomalu stáhl. Stála před ním úplně nahá a táta na ní mohl oči nechat. Pak se zvedl a Verča ho zbavila kraťasů. Byl jen ve slipech a pod nimi mu trčel jako blázen ten jeho pinďour, na kterýho jsem byla tak moc zvědavá. Veronika pokračovala: „Tatí, a teď sundej Marcelce tu kratinkou košilku a ty taťkovi sundej ty jeho slipy. Beztak jsou mu těsný.“

Já zvedla ruce nad hlavu, táta se ke mně otočil a košilka byla pryč. Já nikdy před tím žádnýmu klukovi slipy nestahovala, takže jsem byla hrozně nervózní, ale nakonec jsem je dostala na zem. Před očima mi vibroval jeho velikánskej pinďour. No a Verča pokračovala: „Tatí, ona žádnýho kluka ještě neměla, tak ji nech, aby si ho osahala a prohlídla.“
Já samozřejmě poslechla, ale když jsem ho pak sevřela, táta se zeptal: „Ty jsi fakt ještě nebyla se žádným klukem, Maruš?“ On mi tak občas říkával a pak když jsme byli spolu sami nebo i zpočátku dost často i s Verčou, tak vždycky. Já jen zavrtěla hlavou a jak mě Verča už dřív poradila, dala jsem mu malinkou pusu na špičku toho jeho. On se obrátil na Verču: „Tak, holky moje praštěný a milovaný, je vám snad jasný, že musíme s Marcelkou opatrně,“ bylo jasný, že na tu naši hru na sto procent přistoupil a že ho začala bavit.

Pomohl mi vstát a zkusil mi dát pusu. Já mu jí hned vrátila a myslím, že ho překvapilo, že moc pěkně, protože s Verčou jsme se při mazlení líbaly furt a pak už jsem jen cítila, že si mne k sobě přitáhl. Nepřestávali jsme se líbat a poprvé mi nějaký mužský prohmatával prsíčka. Dole na bříšku jsem cítila toho jeho stojícího pinďoura a pak i jeho prsty, jak mě hladily přes houštinu chloupků. On byl hrozně vzrušenej a já cítila, že se úplně třese, a tak jsem ho poprosila: „Tatí, taky se věnuj Veronice. On to všechno byl její báječnej nápad, víš?“ ještě jsem zkusila jednou pohladit toho jeho a posunula ho k Veronice. Ta už na té posteli ležela a pozorovala nás.

„Holky, vy jste tak šílený, ale mně je už všechno jedno,“ opatrně se k ní položil a něžně ji hladil. Chvilku se s tátou taky líbali a já koukala pro změnu na ně, ale pak už sestřička na nic nečekala a bez nějaký dlouhý předehry a delšího mazlení si ho pozvala k sobě a já poprvé v životě na vlastní oči viděla, že se tak veliká věc vejde do tak uzounkýho otvůrku. Jenže za malou chviličku se táta úplně vyděšeně zeptal: „Proboha, Veru, bereš nějaký prášky, já po tak dlouhý době nic nevydržím.“
„To nevadí, beru, máme celej den a celej zítřek, netrap se a pojď!“ myslím, že to bylo takhle přesně doslova. Táta jen zaúpěl a bylo to. „Žádný zázrak,“ stihla jsem si pomyslet, jenže Veronika byla dračice, tátu si překulila na záda, nasoukala se nad něj a poručila mu, aby jí to zezdola dělal jazykem, že chce taky skončit.

Táta ani nemukl, podržel si ji za prdelku a začal ji lízat. Já se přisunula blíž, chvilku jsem se na to koukala a bylo to šíleně vzrušující, protože to jeho sperma mu z Verči vytékalo trošku i do pusy. Viděla jsem to prvně v životě a ani ve snu by mě nenapadlo, že je něco takovýho možný. Veronika se jednou rukou opřela o zeď, vzala tátovu ruku, posunula ji ke mně a za chvilku jsem cítila jeho prsty hluboko uvnitř a taky na poštěváčku. Bylo to něco jinýho, než od Veroniky.

Chvilku jí to trvalo, ale pak skoro křičela z toho, jakej silnej orgasmus na ni přišel. To jsem ještě netušila, že táta byl v milování génius a přesně vždycky vycítil, co nejvíc funguje a kdy má zase zvolnit nebo přestat, takže milování klidně dokázal táhnout půl hodiny a my jsme s Verčou byly hotový několikrát, a nebo taky ne, podle toho, jakou hru se rozhodl hrát a my dělaly to, co on vymyslel, protože to bylo vždycky to nejlepší.

Byla jsem z toho tenkrát úplně pryč, a protože jsem nevěděla, co mám dělat, tak jsem šeptala, že byli báječný a hladila jsem tátova pinďoura, a on se najednou zase začal zvětšovat. Verča si toho všimla, a hned začala radit: „Vem ho pořádně do pusy, trošku ho jako ždímej a třeba má rád, když se hladí tady.“ To už se ke mně přidala a hrála si s jeho velikým pytlíkem s kuličkama. Za minutku nebo dvě byl zase tvrdej jako ze dřeva. Tátu to asi tenkrát dost udivilo, protože jen hlesl: „Teda holky, já netušil, že bych se mohl sebrat tak rychle.“

Obrátil se na mne, a ještě jednou se ujistil, že jsem fakt doteď neměla sex s žádným klukem. Veronika mu se smíchem řekla, že on bude můj první kluk, ale že jsme si to už dávno zkusily s umělým. Táta jen obrátil oči v sloup, řekl, že jsme děsný, ale smál se u toho už úplně uvolněně. Začal se se mnou mazlit, mačkal mi prsa, vysával bradavky a bylo to úplně jiný než od tvý mámy. Chtěl, abych si rukou hrála s tím jeho nástrojem, co už byl jako skála. Dal mi spoustu pusinek všude, až skončil u tý mojí chlupatý a když mi rozhrnoval chloupky, tak se mi podíval do očí a pochválil mně: „To je úžasný, že jí máš takhle! To už se dneska moc nevidí!“ To už je víc než dvacet let zpátky, Sári. Jeho hraní s jazykem mě málem připravilo o rozum, a když se potom ke mně přisunul a pomalu mi ho tam zastrčil a začal nádherně a pomalu přirážet, tak to bylo úplný šílenství.

Úplně jasně si vybavuju všechny ty pocity, i to, jak mě přitom pozoroval, díval se mi střídavě do očí a na moje prsa, jak se houpou a pak zase koukal, jak se ten jeho pinďour vynořuje a mizí a já si nepřála nic jinýho, než aby to nikdy nepřestalo. Zvedl mi kolena pomalu až k ramenům a já začala mít pocit, že se rozletím na tisíc kousků, najednou to všechno bylo šíleně rychlý a divoký a mně se chtělo křičet, ale vydávala jsem ze sebe jen takový divný zvuky, jako bych to ani nebyla já a pak jsem úplně odpadla. Táta ne. Jen přestal a asi by byl pokračoval, jenže jsem zaslechla Verču, jak říká: „Tedy tati, tohle bylo tak neuvěřitelný! Nech Marcelku odpočinout a pojď to zkusit ještě jednou se mnou. Moc prosím!““

„A moji mámu taky dokázal ještě uspokojit?“ přerušila ji Sára. Hlas se jí třásl vzrušením.
„Jo, dokázal, a sám skončil taky. Počkal si ale, až ona bude. Tak tohle bylo naše poprvé. My jsme pak chodily celý víkend v něčem erotickém a tenkrát v tu sobotu to bylo ještě několikrát a vždycky obě. V neděli už tolik ne, ale zase jsme se tátovi asi dvakrát předvedly my, protože se mu to líbilo. Říkal, že trojku nikdy nezažil, ale že si to vždycky přál.
Dohodli jsme se, že to nebudeme přehánět, že to byla jen vydařená oslava narozenin a maturity, a tak to taky bylo. Já si taky opatřila prášky, akorát, že tvoje máma je asi nějak vysadila nebo jak se to stalo a přišla do jináče, ale to už po maturitě chodila do práce a žila s tím svým mačem, kterýho si vzala. Bydleli v půdním bytě nahoře, protože táta ho neměl rád, takže mně s ním zbyl tady ten čtyřpokojový byt. To víš, že se Veronika u nás zastavila každou chvíli, ale pak ses narodila ty. S tvým dědou to zkoušeli skoro až do jejího porodu. Dělávali jsme jí to pak už jen pusou a opatrně prsty a ona zase asistovala jemu, když se miloval se mnou.
Nevím, jestli si dovedeš představit, jaké to bylo všechno nádherné. Já se taky hned vdala a už to bylo čím dál tím míň. Po dvou letech měla Verča další mimčo a po třech letech třetí. Ten její byl děsně žárlivej, takže nesměl ani tušit, že jsme si s tvojí mámou zpříjemňovaly život, no a nebylo ti ani pět a on zjistil, že nejsi jeho. Tvou mámu sice trápil, ale musím přiznat, že jí taky měl moc rád, ale tebe od té chvíle nemohl vystát a našeho tátu taky. Navíc jsem se docela brzy musela vdávat i já, ale Vašek je doopravdy mýho Karla. On byl tenkrát úplně jinej, než dneska, to mi věř.

Zkrátka tvůj papírovej táta se rozhodl, že se stěhujou někam do Přerova, protože tam má dům zase on a já se s tvojí mámou dohodla, že si tě nechám, a hlavně náš skutečnej táta nechtěl, abys žila s tím mačem, protože se k tobě choval příšerně. Naštěstí to netrvalo dlouho.
Děda se pak odsunul nahoru do toho půdního bytu a já s Karlem, s tebou a s Vaškem zůstala tady. Jenže Karel je taky o pět let starší než já, celej život s něčím jezdí a teď posledních snad patnáct let většinou autobusem do ciziny. Nepátrám, jestli má někde nějakou bokovku, ale o mne, o Vaška ani o tebe se už spoustu let vůbec nezajímá. Jen přispívá penězma a doma bývá tak dva dny v týdnu. To přeci znáš. Že by vzal Vaška nebo tebe někam na dovolenou, to ho ani nenapadne. Prostě sám si odjede na týden někam na ryby. Vždyť víš, že říká, že jede muškařit, ale kam, to ví jen Bůh. Jednou byl asi tři týdny na rybách v Kanadě. No a my tři jsme si holt jezdili sami, ale ty už pár let ne a Vašek už tři roky taky ne. Už jsem si zvykla. Tvoje máma říká, že tvůj táta mu o tom průšvihu nikdy neřekl, ale že Karel to asi zjistil, takže možná proto je to s ním tak divný. Sám nikdy nic neřekl a já mu nic nevykládala, to snad chápeš. Hádat jsme se přestali snad už před deseti lety.“

„A jak jsi to pak měla dál se svým tátou? Něco zmínil, že ses občas zastavila.“ ještě se chtěla ujistit Sára.
„Tak jestli ti všechno řekl, tak asi víš, že občas jsme si udělali hezkou chvilku a trvalo až do tý doby, než vážně onemocněl. Ono to pak s ním šlo rychle,“
Marcela se trochu smutně zasnila a dodala: „Stejně jsem ho měla nejradši ze všech lidí. Neměla bych to říkat, ale i když jsem si brala Karla, tak jsem někde tady uvnitř milovala víc tátu. Nejen jako tátu, ale hlavně jako báječnýho mužskýho. Bez něj bych to celé asi nezvládla.“ přiznala a položila si ruku na srdce.

„Asi byste se měli rozvést, Marcelko. No, a příště třeba pojedeme s Vaškem jakoby manželé a ty s námi jako moje tchýně, která na nás dohlíží,“ smála se Sára, která už se z toho vyprávění vrátila reality.
„Ty jsi taková provokatérka, Sári, ty si nedáš pokoj, viď,“ Marcela se k ní naklonila, odhrnula jí vlasy z čela a zlehka ji políbila na rty.
„Stejně vím, že jsi ráda, že jsem taková a že se na zítřek a na další Vaškova cvičení těšíš stejně jako já. Nemám pravdu?“
„Radši to už nahlas neříkej, ale jo, jsem zvědavá, jak to bude dál,“ usmála se Marcela. Nejasný pocit provinění, který v ní někde hluboko uvnitř hlodal, dokázala Sára téměř úplně zaplašit.

„Tak to byla ta nejhezčí předehra, co jsem kdy slyšela. Třeba bude Vašek časem tak šikovnej, jako náš táta,“ zasmála se Sára a obě skončily ve vášnivém objetí.
„On byl ten nejšikovnější, víš?“ ještě se Marcela na okamžik odtrhla od Sářina vášnivého polibku, ale pak už si jen užívaly báječné milování, které po chvilce Sára přerušila větou: „Spolu dokážeme, že se Vašek našemu tátovi vyrovná,“ zašeptala Sára.
„Třeba jo,“ zvesela přitakala Marcela.