Osudová láska 01

Tento příběh je spjat s mým životem a proto jsem se rozhodl že se pokusím své mentální pochody, které se mi v dané situaci promítaly, zde vypsat. Život často píše zajímavé etapy a proto se vám tu svou pokusím přiblížit pravdě tak, jak je to možné.
Děkuji za váš čas který strávíte čtením, každá kritika mi pomůže nastavit laťku.

Jmenuji se Michal a pocházím z dobře zaopatřené rodiny z malého města na severu. Otec pracuje jako inženýr pro nejmenovanou zahraniční firmu, zatímco matka je učitelkou v mateřské škole. Nejsem typ děcka, které by od rodičů mělo vše co chtělo, nicméně otec mi vždy tak trochu nadržoval a tak jsem o peníze během studií neměl nouzi.
Během závěrečného ročníku na střední škole začíná můj příběh. Začal jsem totiž chodit s Katkou. K prvnímu seznámení došlo během společných cest ze školy. Po několika měsících jsme mezi námi přeskočila jiskra a tak netrvalo dlouho a byli jsme parťáci plni optimismu a hromadou plánů do společného života. Závěrečné zkoušky mi dopadly excelentně a všichni tedy věřili, že mám nakročeno k úspěšnému životu.

Jenže se ukázalo že vysoká škola na druhém konci republiky by dokázala náš vztah velmi rychle položit. Katka totiž striktně odmítala vztah na dálku. Má volba mezi vzděláním a Katkou byla velice rychlá a ona tak zvítězila na celé čáře. S odstupem času jsem si teprve uvědomil, že důvod proč zvítězila, byl vlastně ryze činem mého sobectví.
Ke vztahu patří sex a v tom mi věřte, byla opravdu přebornice. Jakékoli pokusy přátel a rodiny, abych si nekazil budoucnost a šel studovat dál nepadly na úrodnou půdu. Měl jsem našetřeno dost na to, abych odstartoval život slušně. Já však začal investovat do špatné osoby, což se mělo časem ukázat. V tu dobu jsem to tak bohužel neviděl.

Objevil se výhodný pronájem bytu v našem městě a tak jsme odstartovali společné bytí. Najít si první zaměstnání mi také netrvalo dlouho. Kamenem úrazu byla ale má finanční negramotnost. Žil jsem v bublině, ve které jsem neplatil zákonem určené poplatky, užíval si života a rozhazoval peníze všude, kde se dalo. Ten pocit, když lidé záviděli jak si žijeme se pro mě stal návykový a tehdy začal můj první pád.
Poté co jsem způsobil kolegovi úraz pod vlivem alkoholu, jsem ze dne na den přišel o práci. Najednou nebyly peníze na nájem, ani na provoz auta. Dokonce jsme neměli ani na základní potraviny.
Začala se u mě projevovat nervozita, deprese a pocity viny že jsem méněcenný. Jako frajer co se ale tváří, že má vše pod kontrolou, jsem to řešil alkoholem.
Katka mezitím dál studovala a do chodu věcí v domácnosti se angažovala velmi málo. To, co mi dříve přišlo jako samozřejmost najednou nebylo. Že by se věnovala úklidu vaření nebo dokonce praní, omezila pouze na své věci.

Netrvalo ani půl roku, když se ukázalo, že nájem si nemůžeme dál dovolit. Auto tedy putovalo do bazaru a my si lámali hlavu co budeme dělat dál. Nečekaně nám podala pomocnou ruku Katčina matka Markéta. Bydlela se synem na vesnici ve staré roubence, která nutně potřebovala mužskou ruku, a tu jsem jí nabídl. Bohužel jsem ale netušil, že velmi ráda holduje alkoholu a kromě podpory nedokázala vydělat ani korunu.
Slovo dalo slovo a za týden jsme už seděli uprostřed malého pokoje na rozkládacím gauči. Zdí prosakovala voda a neměli jsme ani postel. Nábytek, který jsem předtím zakoupil, propadl majiteli bytu jako splátka nájmu, který jsem už nedokázal uhradit. Náš veškerý majetek se omezil na několik kufrů s oblečením.
Během dvou měsíců jsem si dokázal přivydělat v okolí nějaké peníze různými pomocnými pracemi, ale bylo to k přežití, než k životu. Zodpovědnou práci mi nikdo svěřit nechtěl, když zjistili co jsem udělal.

Byla neděle, když jsem vyčerpaný z cesty dorazil domů. Byl jsem celý promočený a teplá sprcha byla to jediné, co mně alespoň lehce podzvedlo náladu. Když jsem se vykoupal a převlékl, byl jsem zralý odpadnout a spát. Usadil jsem se a bloudil pohledem po pokoji, který se stal mým domovem. Zastavil jsem se pohledem na parapetu, kde kvetl široký kruh plísně. Vše tu působilo depresivním dojmem. Myšlenky v hlavě postrádaly smysl a upadl jsem do depresivní nálady, která mě zřídkakdy opouštěla.
Mé ruce spočívaly na kolenou a pravá ruka sebou lehce pocukávala. Nervozita, nedostatek spánku a stres mě poznamenaly drasticky. Během posledního měsíce jsem ztratil skoro čtrnáct kilo. Má strava se skládala z čínských polévek a jídla které jsem dostal v práci, což nebylo kolikrát nic. Co teď budu dělat? Jak zaopatřit sebe a Katku a zvednout náš životní standard?
Byl to začarovaný kruh a já neviděl cestu ven. Hrdost mi nedovolila obrátit se pro pomoc k rodině, kterou jsem již jednou zklamal. V duchu jsem si připoměl poslední telefonát s matkou.
„Ta holka není pro tebe dost dobrá a stáhne tě ke dnu. Nevěřím jí a chci, aby tvůj život zamířil někam výš a ty se stal platným členem společnosti.“ Ta slova mě bolela, ale já jim nevěřil.
Byli jsme spolu přes dva roky a nikdy se neobjevil náznak, že by mezi námi bylo něco špatně. Věděl jsem že mi vadí že neuklízí, nevaří, že se snaží veškeré práci vyhýbat. Také jsem ale věděl, že vždy, když šlo do tuhého tu byla a zabrala.

„Ahoj,“ ozvalo se ode dveří a do pokoje vstoupila Katka. Od přestěhování už nebyla tak živá a laskavá jako kdysi.
Když jsme spolu začínali chodit, věděl jsem že pochází z dost chudých poměrů, takže tato situace nebyla novinkou. Na rozdíl ode mě však nevypadala tak poznamenaně. Leč i ta krátká chvíle luxusu kterým jsem nás zahrnul, ji poznamenala dost negativně.
Najednou nebylo na drahou kosmetiku, nový telefon byl také v nedohlednu. Výlet do zahraničí k moři? Bez šance.
Podle toho taky vypadal náš vztah. Láska k ní ze mě nevyprchala a snažil se vytvářet pro nás prostor. Ovšem Katka to poslední dobou spíše přehlížela. Dokonce jsme se pohádali, když jsem jí oznámil, že za ušetřené peníze koupím postel. Ona chtěla telefon. Přece nemůže být pozadu mezi ostatními děvčaty ze školy.
Vyhrála a její instagram se plnil snímky super kvalitních fotek.

„Tak jak jsi dopadl u toho kameníka?“ Otrávený pohled který jsem vyslal jejím směrem byl dost výřečnou odpovědí a její úsměv zmizel jako mávnutím proutku. Pohlédla mi do tváře a její oči si mě pozorně měřily. „To bude dobré Myško, ne všude dokáží ocenit tvou výřečnost a ochotu pracovat. Na druhou stranu kdyby ses choval zodpovědněji, neměl by jsi s hledáním práce tolik starostí.“
Posunul jsem se na gauči a pohlédl na ni.
„Myslíš si snad, že nemám na to si najít normální práci? Copak ti přijdu jako nějaký vandrák z nádraží, který neumí do pěti počítat?“ Její slova mě bolela, ale měla pravdu. Cesta ze dna nebyla nikdy lehká.

„Nezlob se na mě, ale nenabídli mi ani minimální mzdu. Tahat celý den balvany za pár drobných je zaručený způsob, jak se úplně zničit,“ zabručel jsem nepříjemným tónem a zabořil hlavu do polštáře.
„Uvědom si Michale, že je to už měsíc, co jsi mámě nepřispěl na chod domácnosti a slíbil jsi mi také kufr s kadeřnickými potřebami. Je mi k ničemu umět pečovat lidem o vlasy, když nemám potřebné věci.“
Její vyčítavý hlas mě přinutil zvednout a zahledět se na ni. Dlouhé blonďaté vlasy jí padaly skoro k pasu. Ruce měla založené v bok a bylo na ní vidět, že dobrá nálada je na míle daleko. Pohodila hlavou a její vyčítavý hlas mi hlásil, že kufr je podmínkou.

„Zítra mě čeká další pohovor na místo skladníka ve firmě, nahoře za městem,“ oznámil jsem jí a její obličej se lehce zkřivil.
„A minulý týden jsem zaplatil za matku účet za elektřinu. Přišla upomínka s datem splatnosti.“
„Myslíš že nás nějak zaopatří, že budeš pár hodin jezdit vozíkem? Už jsi snad zapomněl jak to dopadlo naposled?“

Její výčitky bodaly jako ostré nože a tak jsem se ohradil. „Moc dobře víš, že od toho incidentu jsem se alkoholu ani nedotkl.“
Otočila se na místě a začala přecházet po místnosti. Pak po mně střelila další pohled.
„Michale tohle mě už vážně nebaví. Buď mě miluješ a dokážeš se o mě postarat než dostuduju, jak jsme se domluvili a nebo si najdu nějakou práci, skončím se školou a zbytek života strávím podřadnou prací jako nějaká nula.“

Tenhle argument vytahovala poslední dobou neustále. Věděla dobře, že jsem proti tomu, ukončit studium.
Můj pohled zabloudil na prsteníček její ruky, kde se lesknul stříbrný kroužek s malým rudým kamínkem. Vrátil jsem se v myšlenkách o rok zpátky, kdy jsem ji vzal poprvé k moři. Byla tak neskutečně šťastná a protože mi to přišlo správné, požádal jsem ji o ruku. Byl to prsten mé babičky který mi otec svěřil se slovy, že tu pravou poznám, až přijde čas.

„Slíbil jsem ti, že se o tebe postarám, že ti nikdy nic chybět nebude a víš přece že já své slovo držím!“
„Tak se koukej zvednout, mám totiž hrozný hlad. Máma prý vařila, tak nám něco naber a já si mezitím zaběhnu do sprchy.“

Zvedl jsem se a vyrazil směr kuchyně. Katka si cosi pobrukovala a když jsem se ve dveřích otočil, zasvítila na mě její prdelka, oblečená v krajkových tangách. „Víš že v těch tkaničkách co nosíš jsi hrozně k nakousnutí?“
Místo do kuchyně jsem si to namířil k ní a dlaněmi promnul její zadeček. Zvedla se a pleskla mě docela silně přes ruku. „Au. Co to do tebe vjelo? Mazej pro to jídlo. Na tyhle choutky prozatím zapomeň,“ odsekla hrubě.

Náš sexuální život by se dal během posledního půl roku lehce spočítat. Zavrtěl jsem smutně hlavou a oči se mi zastavily na přední části jejích tang. Bylo tam vyšité zlaté D a pod ním nápis Victoria’s Secret. Nevzpomínal jsem si, že bych je na ní už někdy viděl.
Katka se otočila opět zády a dál cosi lovila na dně skříně.
Otevřel jsem dveře do kuchyně a naskytl se mi pohled na Katčinu matku, která jako obvykle seděla u stolu a poloprázdná láhev vodky a krví podlité oči dávaly jasně najevo, že ani dnešní den nepůjde spát střízlivá.

„Ale ale copak Miky? Že ono to zase nevyšlo?“ pronesla jízlivě a její oči se dívaly kamsi do rohu. Podle hlasu jsem poznal, že to není její první láhev během dne.
„Zítra jdu na pracovní pohovor do té firmy, co vyrábí pneumatiky,“ oznámil jsem. Nabral jsem dvě misky špaget a otočil se k Markétě čelem.
„Není ti trochu ze sebe špatně, že tu celý den jen sedíš, chlastáš a tvůj syn tě u toho jen pozoruje?“
Její oči se zlehka zúžily a pokusila se postavit na nohy. Prudce se zakymácela, až se musela zachytit hrany stolu, aby se nesesunula k zemi. Otočil jsem se k Maxovi, který seděl ukrytý za prehistorickou verzí počítače a usilovně se věnoval nějaké hře. Měl však na uších sluchátka, takže z celé rozmluvy stejně nic neslyšel.

„Poslouchej mě, je ti velký kulový po tom co dělám. Na druhou stranu alespoň umím pít a nedrtím potom kolegy autem,“ rozhihňala se, až z toho začala škytat. Byl jsem tou ženskou enormě znechucen. Kdybych už tenkrát tušil, že takhle chlastá nikdy bych se nenastěhoval. Střelil jsem po ní odsuzujícím pohledem, vzal večeři a šel jsem zpět za Katkou do pokoje.

Před dveřmi jsem se zarazil protože jsem zaslechl jak se z pokoje nese její hlas.
„Není to tak jak si myslíš broučí, on není to, co jsi pro mě ty. Uvidíme se zítra u trafa jako obvykle a já ti vše vysvětlím. A nezapomeň vzít růžu.“
Vzal jsem za kliku a vstoupil do pokoje. Katka sebou lehce trhla a přes její tvář přelétl stín.
„Díky Domí a pa zítra,“ pronesla a rychle zavěsila.
Položil jsem talíř před ní a sledoval ji zkoumavým pohledem. „Něco se děje lásko?“ zeptal jsem se.
„To nic, jen kamarádka zapomněla co máme mít sebou na tu letní brigádu,“ odvětila Katka jakoby nic a vzala si misku s večeří.
Začaly letní prázdniny a tak si našla ve městě brigádu u nějaké dámy v jejím kadeřnictví.

Její telefonát mi nedával smysl, ale nechal jsem to být a pustil jsem se do jídla také.
„Jak to bude s tím kufrem?“ zeptala se během chvíle. „Zítra ráno tam mám být a kufr musím mít s vybavením svůj. Byla to jediná podmínka abych měla na léto práci.“
„A co budeme jíst, když všechny peníze budou pryč?“ zeptal jsem se snažil se vidličkou vylovit poslední špagetu.
„Nikdy se nestalo, že bychom umřeli hlady. Navíc mohu poprosit třeba o zálohu, až budu mít pár dní odpracovaných,“ namítla hned a já vycítil, že pokud odmítnu zaplatit tu zatracenou krabici, budu mít nějaký čas hrozné peklo.

„Kolik ta bedýnka stojí?“ zeptal jsem se. Vytáhl jsem z kapsy peněženku a začal odpočítávat bankovky.
„Ten co potřebuju stojí ted v akci devět tisíc,“ podívala se na mě, jakoby byla řeč o drobných na autobus. V peněžence jsem měl ale pouze osm a půl tisice.
„Budeme muset někde ještě sehnat ten zbytek,“ prohlásil jsem a začal uvažovat, kde teď večer sehnat peníze.
„To nevadí Myško. Já nějaké peníze mám a když tak zbytek doplatím další den,“ usmála se na mě a podala mi prázdnou misku.
Postavil jsem ji bokem a rozložil náš gauč abychom se mohli uvelebit. Po celém dni jsem byl opravdu unavený. Měl jsem však pořád před očima Katčin vyšpulený zadeček. Natáhl jsem ruku, objal ji kolem pasu a pokusil se ji přitáhnou do své blízkosti.

Katka se ke mně přivinula také, ale když jsem se k ní naklonil, že ji políbím, otočila se ke mně zády.
„Miluju tě,“ pošeptal jsem a vtiskl jí polibek alespoň za krk. Zavrtěla hlavou a přetáhla si deku až pod bradu.
„Já tebe a teď už spi, zítra musíš být fit a já ostatně taky.“ Ještě chvíli jsem zíral do jejího zátylku a poté jsem usnul.

Budík zazvonil přesně, já se pokoušel rozlepit oči a natáhl jsem ruku směrem, kde jsem tušil Katčino tělo. Nahmatal jsem pouze deku. Pomalu jsem se posadil a zhluboka zívnul. Bylo to zvláštní, že byla vzhůru. Dostat ji ven z postele byl většinou náročný úkol.
Zvedl jsem se a zamířil pro oblečení. Základní hygienu jsem tak zběžně odbyl a zamířil rovnou do kuchyně. Max ještě spal, ale Markéta už seděla u stolu a sledovala běžící předpověď počasí.

„Ahoj Markéto, nevíš zda už Katka odjela?“
Střelila po mně pohledem který svědčil o tom, že ji trápí kocovina. Místo odpovědi jen přikývla a pak se rozkašlala. Protočil jsem oči v sloup a šel si zabalit papíry k pohovoru.
Připravený jsem o chvilku později vklouzl do bot a vyšel zadními dveřmi ven. Za domem jsem se dal podél potoka stezkou ke stráni, odkud byl výhled na celé údolí ve kterém momentálně žiji. Asi dva kilometry za pahorkem se zvedaly tři vysoké komíny, které mi ukazovaly cestu k mé možné budoucí práci. Zlehka jsem si vykračoval pěšinkou a cesta mi ubíhala celkem rychle. Po slabé půlhodince jsem stál před branou fabriky a sledoval jak se z komínů valí hustý kouř.

Nebyl jsem zřejmě jediný, kdo se jde ucházet o práci. Stálo tu několik lidí a jakýsi ramenatý chlap v reflexní vestě se pokoušel dát všechny do jedné skupiny. Přes hluk kamionu ho však nebylo slyšet. Gestikulací všechny naváděl kolem vrátnice do velkých dvoukřídlých dveří a chodbou dál. Následoval jsem zbytek uchazečů a po krátké chvíli jsem dorazil do zasedací místnosti. Připomínala spíše starou školní třídu.
Usedl jsem do předposlední lavice a vytáhl si pracovní dokumenty a podklady k přijetí.
Průvodce se nám představil jako Roman a je zdejší předák na oddělení expedice zboží. Po krátké a nudné instruktáži na téma výroby a skladování pneumatik jsme dostali dotazníky k vyplnění.
Přelétl jsem několik prvních řádků, povzdechl si a začal vyplňovat. Když jsem byl asi v půlce dotazníku ozval se pronikavý zvuk telefonu. Předák zvedl telefon a po několika tichých větách odešel se slovy, že se brzy vrátí. Dokončil jsem vyplňování dotazníku a jelikož zbytek uchazečů ještě psal, krátce jsem nahlédl do telefonu. Žádná zpráva od Katky, ani žádné upozornění.

Dveře do místnosti se znovu otevřely a vešel Roman s mladou ženou. Nevěnoval jsem jí žádnou pozornost, ale když uchopila dotazník a zamířila přímo k místu kde jsem seděl, dovolil jsem si ji projet pohledem. Měla zrzavé vlasy po ramena a konečky se jí kroutily jako neposední hádci Medůzy. Velké zeleno-modré oči upírala na mě. Ústa měla menší a když se letmo pousmála, bylo vidět že má lehce špičaté zoubky. Nebyla moc vysoká a celá působila spíše drobně. Usmála se na mě.
„Ahoj, mohu si přisednout ? zeptala se příjemným hlasem. Pousmál jsem se také a přitakal. Usedla tedy vedle mě a do nosu mě uhodila jemná šeříková vůně. Koutkem oka na mě znovu pohlédla.
„Mohl bys mi prosím, půjčit tužku?“
Podal jsem jí tedy svou propisku a po dalším úsměvu se dala do vyplňovaní dotazníku. Ta její vůně mi stoupala do nosu čím dál víc. Po krátké chvíli se dveře znovu otevřely a dovnitř vešla malá delegace několika mužů a žen.

„Tak vážení tímto vám představuji vedoucí jednotlivých úseků výroby, logistiky a údržby, kteří za vás budou mít zodpovědnost, zasvětí vás do vašich pracovních povinností a projdou s vámi, zda jste vhodní pro výkon práce, kterou tu budete vykonávat.“
Poté začal vyvolávat jména a lidé se trousili ke svým budoucím nadřízeným. Já jsem byl společně ještě s jedním klukem stejného věku, ze kterého se vyklubal Jakub, a s tou zrzkou, která se nám představila jako Nika. Náš nadřízený byl lehce obtloustlý čtyřicátník s rudým obličejem, který se nám představil jako Aleš a hned nás vedl na prohlídku skladu.
„Má někdo z vás zkušenosti s ještěrkou?“ zeptal se během chůze, když nás prováděl klikatými chodbami velké administrativní budovy. Ukázalo se že Jakub ani Nika žádné zkušenosti nemají.
„Hm, tak to snad nebude tak hrozné, zařídím pro vás školení a instruktora, který vás naučí vše co potřebujete znát k ovládání manipulační techniky.“

Došli jsme do další velké haly která byla plná regálů a palet s pneumatikami. Na kraji stála malá zelená budka u které postávali čtyři muži a měřili si nás ostrými pohledy.
„Tak chlapi, vedu vám tu nějaké nováčky k zácviku. Rozeberte si je a ukažte jim, jak to tu u nás chodí. Tady Michal má zkušenosti s ještěrkou, ale Jakub a Nika jsou úplní nováčci tak jim ukažte co a jak, aby před instruktorem nevypadali jako dřeva.“

Vykročil jsem vstříct skladníkům a hned si mě vybral starý mazák jménem Luboš, kterému ale nikdo neřekl jinak než Bejk. Mohlo mu být kolem šedesáti let a postavu měl jako vzpěrač na olympiádě. V nose se mu houpal kovový kroužek a na obrovské ruce se mu obtáčelo tetování hada.
„Tak pojď kamaráde, projdeme se tu spolu a podíváme se co by ti tak šlo.“
Vrhl jsem pohled na Niku u které se hned otáčeli dva fousatí skladníci středního věku. Vypadalo to, že se oba snaží Niku zaujmout tím, že se předháněli, co jí kdo ukáže jako první.
Otočil jsem se a vyrazil za Bejkem, když jsem ucítil v zátylku její pohled. Naše pohledy se znovu střetly. Usmála se na mě a zamávala. Také jsem jí mávnul a šel. V duchu jsem si myslel, že by Katku třeba má nová práce potěšila natolik, abych ji tím přemluvil k nějakému rošťačení v posteli. Sex mi vážně chyběl a před oči mi vplula vzpomínka na její zadek.

Po čtyřech hodinách běhání po hale a seznamování se s materiálem, mně Bejk poklepal na rameno a povídá: „Tak mladej nevypadá to s tebou špatně, hlavu používat umíš, ruce celkem taky, ale jak určitě víš, nic není zadarmo. Teď si zajdi támhle do skladu za Blankou a nafasuješ pořádný firemní ohoz a tyhle super kecky s kovovou špičkou. Tím tvůj dnešní pracovní den ukončíme. Zítra se ráno v osm dostavíš na vrátnici a zajdeš si k firemnímu doktorovi na prohlídku, pak šup sem na halu za mnou a pustíme se do toho naostro. kapišto?“

Odkýval jsem že ano a vyrazil směrem sklad. Hned za rohem jsem vrazil do Niky a k mé smůle jí vyrazil z ruky velkou krabici plnou pěnových polštářků. „Promiň,“ vyhrkl jsem a začal pomáhat sbírat.
„Nic se přece nestalo,“ odvětila a věnovala mi další ze svých úsměvů. Musím přiznat, že ten úsměv v kombinaci s lehce odhalenými zoubky byl velmi elektrizující a dělal ji tím záhadnou a velmi půvabnou.
Teprve teď jsem měl možnost důkladně prozkoumat její tělo. Jak se skláněla k zemi, pohled mi automaticky zamířil k jejímu pozadí. Musím říci, že tak nádherný zadeček se jen tak nevidí. Nebyl ani malý, ani velký a její půlky byly dokonale symetrické a vypracované. Upnuté černé legíny nedávaly pochyb o tom, že kalhotky na sobě určitě nemá. Zahlédl jsem však kousek šňůrky nad legínami, když se předklonila znovu k zemi.
Pohledem jsem bloudil po jejím pozadí, když si Nika všimla že ji pozoruji.
„Copak že si mě tak prohlížíš? Něco se ti na mně nelíbí?“ a na místě zatočila jako baletka, mě tím rozhodila, že nemohl jsem se sebe dostat jediné slovo.
Její oči se zabodly do mých a já široce usmál. „Promiň jen jsem se na chvíli zasekl v myšlenkách.“
Usmála se. „Tak tedy ahoj,“ řekla a odkráčela chodbou pryč.
Ještě chvíli jsem pozoroval místo kde zmizela za rohem, oklepal se a vyrazil pro své věci.

Když jsem konečně vyšel před fabriku, hodinky mi ukazovaly půl druhé. Katka mi nenapsala, tak mě napadlo že když mám volný čas, vezmu to druhou stranou přes les.
Zamířil jsem kolem staré elektrárny směrem ke svému oblíbenému místu. Předevčírem vydatně pršelo a v červenci roste několik druhů hub o kterých vím, že jsou velmi dobré.
Cesta mi ubíhala a tak jsem už po krátké době zahlédl začínající březový háj, začátek mých oblíbených míst. Prolézal jsem pod větvemi nízkých stromů a zamotal se do ostružin. Po třech velkých trnech v ruce a velké díře na kalhotách jsem se vysvobodil. Les mě však zklamal, nenašel jsem vůbec nic. Namířil jsem si to přes louku přímo kolem starého trafa.

Už jsem se k němu blížil, když se ozvalo hlasité ženské zasténání. Nikde nebylo ani živáčka. Pozorně jsem naslouchal a sténání se ozvalo znovu. Přicházelo to přímo z budky u trafa, kde stály elektrické rozvodné skříně. Přikrčil jsem se a zamířil jsem k boudě. Zbývalo jen několik kroků zvuk pleskání a hekání zesílil.
Uvnitř se odehrává zřejmě divoká soulož. Našlapoval jsem opatrně a blížil se k rozbitému oknu. Natáhnout se, aby bylo viděl dovnitř byl trochu oříšek ale povedlo se.
Pohlédl jsem dovnitř a viděl záda jakéhosi nahého mladíka před kterým na čtyřech klečela nahá dívka, a on ji důkladně mrdal.
Mladík z ní vyjel a pěkně jí prsty roztáhl půlky od sebe. Ozval se nezaměnitelný zvuk plivnutí a mladík zasunul do lehce nateklé kundičky hned tři prsty a rozjel v ní velice dráždivý prstoklad.
Že se dobře činil, dávala dívka najevo slastnými vzdechy a její třes naznačoval že právě prožívá vyvrcholení.

„Tak se hezky otoč, dostaneš od páníčka pěkný lízátko,“ pronesl neznámý mladík a popleskal jí zadeček. Když se však dívka zvedla na kolena a otočila svou tvář k němu, krve by se ve mě nedořezal. Byla to totiž Katka.
Mladík ji uchopil za bradu, jejich rty se setkaly.
„Chtěla by jsi moje péro, ty kurvičko?“ dotázal se hrubým hlasem.
„Ano prosím, moc dobře víš, že po ničem jiném netoužím.“
Její hlas se chvěl touhou a z koutku úst jí stékal povázek slin. Poklekla a hladově se přisála na jeho péro a dobrá půlka jí zmizela v ústech. Nikdy neměla v puse víc, jak půlku mé chlouby.
Mladík se pokusil rukou dosáhnou na její prsa začal ji tahat za bradavky. Byl jsem v šoku, že toho ptáka ještě nepustila z úst. Její tvář byla rudá a stále se pokoušela vrazit do úst ještě kousek. Husté provazce slin jí kapaly z úst na bradu a stékaly po ní.
Všiml jsem si, že si strká růžový vibrátor do kundičky a pod ní se tvořila další louže.

Náhle ten penis opustil její ústa a ven se vyvalila hromada slin. Katka si odkašlala a pohlédla mu do obličeje. Poplácal ji údem po tvářích a ona se na něj usmívala jako sluníčko. “Máš to nejlepší péro na světě Domí,“ zasténala.
Znovu otevřela ústa a ukryla penis ve své tlamičce. Zvuky jejího dušení se rozléhaly místností.

Bylo mi do breku. Chtěl jsem se otočit, ale Katka se zrovna postavila a její ústa se přisála na Domíkovy rty. Líbali se velice divoce, skoro jako zvířata a jejich ruce prozkoumávaly těla svého protějšku.
“Pojď ty moje malá perverzačko, čeká tě jízda na hřebečkovi,“ pronesl a lehl si na deku, která se válela opodál.
Zřejmě tu nebyli poprvé a jejich sehranost to pouze potvrzovala.
Katka si stáhla blonďaté vlasy do culíku a poté si přidřepla nad svého nabíječe. Hned si zavedla jeho monstrum do lasturky, která připomínala spíš prasklé potrubí podle množsví šťáv které z ní tekly. Vzduch byl prosycený sexuálním odérem z kterého se mi motala hlava.

Domík uchopil zespodu Katku za hýždě a mocnými přírazy šukal nebohou Katku až na doraz. Zakvílení, které Katce vylétlo z úst svědčilo, že právě řítí k dalšímu orgasmu.
Nemohl jsem odtrhnout pohled od té scény. Přirážení se teď rovnalo rychlosti a síle sbíjecího kladiva. Katka doslova řvala na Domíka, aby nepřestával. „Dělej Domí, vymrdej ze mě prosím duši.“

Její slova ve mně zanechala obrovskou ránu a mozek jako by mi zamrzl. V ruce toho hezouna se objevil opět vibrátor. Zapnul na maximum a přiložil ho Katce na oteklý klitoris, který vypadal jako veliká pulzující fazolka.
Katka explodovala.
Penis vystřelil z její kundičky následován obrovským gejzírem její šťávy. Mladík však nezaváhal a úd se okamžitě vrátil do jejího klína a dál divoce pustošil území, které jsem měl jen za své. Katka se strašně třásla v návalu superorgasmu a její ústa vydávala jen skřeky a nohy se jí ještě zlehka třásly.

„Prosím Domí já už to dlouho nevydržím,“ zakvílela. Jenže mladík zjevně nehodlal skončit neukojený.
Pleskl ji přes zadek a Katka pochopila co ji čeká. S napnutím veškerých sil se postavila na všechny čtyři a poté vyšpulila buchtičku, ve které opět zmizelo Domíkovo péro.
Tentokrát však položil nohy podél boků Katky jako pornoherec a svůj úd vrážel pod jiným úhlem než doposud. Katka opět začala vydávat hlasité vzdechy a já nevěřil tomu, že se blíží její už třetí orgasmus. Přírazy dosahovaly opět závratného tempa, její sténání stoupalo a Domík začal kroužit vibrátorem kolem její zadní dírky.

Tak teď jsem teprve málem omdlel. Katka vždy tvrdila, že její zadeček je zakázané místo, že se nikdy nenechá a přímo přede mnou byla už půlka vibrátoru v jejím zadku.
Pleskl ji po půlce a v Katce se zvedla další vlna orgasmu. Její tělo se rozklepalo, až jsem měl strach, že jí ublížil.
Vibrátor opustil její prdelku a Katka se usmívala štěstím. Domík si prudce honil penis a přistoupil k ní blíž.
Nadzvedla se, když jí obličej zaplavila hromada semene. Lačně se přisála a pokoušela se nenechat ani kapku nazmar.

Opatrně jsem se odplížil a když jsem si byl jistý že nebudu slyšet, rozběhl jsem se kam mě nohy nesly.