Inspirováno zahraniční povídkou, autorské úpravy vlastní.
Výpad
Věděl jsem, že nemám moc času, takže jsem to musel rychle dokončit. Chystali jsme se odejít. Potřeboval jsem to dostat ze sebe, abych se pak celou noc nemusel rozptylovat.
Stál jsem vedle postele a jednou rukou jsem zuřivě mastil svůj penis, zatímco druhou rukou jsem se opíral o čelo postele. S mamkou jsme se chystali na večeři s tátou a podle šatů, které mamka měla na sobě, a výstřihu, který odhalovala, jsem usoudil, že pokud se o to nepostarám hned, později mě to bude bolet. Musel jsem se zbavit toho tlaku.
Ale prostě to nešlo. Můj penis byl tvrdý, pulzoval, ale já se prostě nemohl udělat. Možná to bylo proto, že jsem spěchal, nebo jsem téměř očekával, že mě máma přeruší křikem, že už musíme jít. Pokračoval jsem v honění, ale stále nic.
Pak se otevřely dveře.
„Bavíš se?“ zeptala se. Vylekaně jsem vyskočil. Ve dveřích stála máma. Vypadala úžasně v těch černých šatech, tenká látka lichotila jejímu tělu a zároveň vypadala pohodlně a nenuceně. Tenká ramínka odhalovala její paže a většinu horní části hrudníku, ukazovala pořádnou část výstřihu, aniž by to bylo neslušné. Šaty končily těsně nad koleny a měla na sobě černé boty na vysokých podpatcích, takže její nohy vypadaly skvěle. Ruce měla v bok a nevypadala šťastně.
Znovu jsem si uvědomil, jak zastrašující dokáže být. Máma nikdy nebyla přísná, ale kdyby byla, vyděsila by mě k smrti. Bál bych se jí. Mohl jsem si jen představovat, jak by vypadal mámin život, kdyby se ubíral jiným směrem a kdyby svůj talent využila ke zlu. Umím si ji představit jako dominantní ředitelku, krutou šéfku nebo zvrácenou diktátorku.
Její tělo bylo tak svůdné a fit, s křivkami na správných místech, že to z nej dělalo odstrašující sílu. Používala svůj sexappeal jako zbraň a byla to nejnebezpečnější věc, kterou mohla na člověka použít.
Máma byla pro každého muže až příliš velké sousto. Žádný muž ji nezvládl. Máma by pravděpodobně mohla v ložnici porazit fotbalový tým a zůstat jako jediná na nohou. Znovu jsem si pomyslel, že máma má možná pravdu.
Nezvládl bych ji.
„Řekl jsi, že potřebuješ pár minut… a tohle jsem našla?“ zeptala se. Podívala se na můj penis, který vyčníval ven, a na mou ruku, která ho obepínala. Na druhou stranu, nevypadala, že by ji moje velikost nezaujala.
„Mami, já… já… já… já…“ koktal jsem. Chvíli se na mě dívala, zatímco jsem pod jejím pohledem ztuhnul. Podívala se dolů na můj kluzký penis, potřený lubrikantem a pak zase do mých očí.
„Nemůžeš se udělat, viď?“ zeptala se. S červeným obličejem jsem zavrtěl hlavou. Pomalu vešla do mého pokoje, přesvědčená, že má vše pod kontrolou. „Před časem jsem četla jeden článek. Psalo se v něm, že… když muž přizná sexuální posedlost někým, kdo má nad ním přirozenou moc, například šéfkou… nebo učitelkou… nebo dokonce matkou, a když tato autoritativní žena odmítne jeho touhu a řekne mu, že je to špatné, tito muži se přirozeně přesvědčí, že tato touha je špatná. Ale… prostě nedokážou přestat myslet na ženy, po kterých touží. To vede k problému, kdy tito muži mají uvnitř sebe nahromaděnou touhu, ale existuje mentální blok, který jim brání v tom, aby tuto touhu dali najevo. Zjednodušeně řečeno, tyto ženy s mocí zcela upřímně vlastní tyto muže, od mozku až po koule,“ vysvětlovala máma a pomalu mě obcházela.
„A tak těmto mužům bylo řečeno, že je to špatné, a oni tomu začali věřit. Nemohou vyvrcholit, protože k tomu nemají povolení,“ pokračovala, když si stoupla za mě. „A právě v tomhle bodě se teď nacházíš. Řekla jsem ti, že je to špatné, že je to prostě zvrácené, prostě nechutné, a ty tomu začínáš věřit,“ řekla, přiblížila se za mě a ztišila hlas. „Takže můžeš zkoušet, co chceš, můžeš si ho honit sebevíc, ale už to nebude fungovat.“
Ztuhnul jsem, když jsem ucítil, jak se přitiskla ňadry k mým zádům. „Jediná věc, která ti v tuto chvíli může pomoct, jsem… já,“ zašeptala mi do ucha a v tu chvíli jsem cítil, jak se její prsty ovinuly kolem mého penisu. Zatímco pokračovala v mluvení, její prsty mě pevně svíraly. „Všechno, co potřebuješ, je jedno… mateřské… pohlazení.“
S těmito slovy mě její ruka pomalu, mučivě pohladila penis jedním dlouhým, pevným, dokonalým pohybem. A bylo to dokonalé. Jako hudebník, který mistrně ovládá svůj nástroj, ruka mé matky vytáhla sperma z mých koulí. Jak její pevná, ženská ruka putovala po mém penisu, sperma ji následovalo, putovalo mojí močovou trubicí, můj penis bobtnal touhou… a potřebou. A nakonec, když její prsty dosáhly špičky a polechtaly místo těsně pod hlavičkou mého penisu, uvolnila prsty. A bylo to, jako by odstranila překážku.
„Kurva!“ zavrčel jsem, když z mého penisu začaly stříkat proudy semene, jeden za druhým. Stříkalo to všude, na koberec, na odpadkový koš a dokonce i na moje povlečení. Když jsem prožíval tento silný orgasmus, máma znovu uchopila můj penis a začala ho honit, přičemž každý pohyb ji odměňoval proudy spermatu stříkajícími ze mě. Honila mě tvrdě a rychle, takže ze mě vystříklo hodně spermatu. Nakonec všechno napětí opustilo mé tělo a já jsem se začal uvolňovat. Máma mě vedla k posteli a já jsem se posadil a popadal dech. Podíval jsem se na mámu, jak si prohlíží ruku. Na prstech měla trochu spermatu a prohlížela si jej, než se podívala na mě. Vypadala téměř zklamaně, jak mě úplně ovládla.
„Máš pět minut,“ řekla. „Uklidni se, převleč se a pak…“ ztichla a podívala se na spoušť, kterou jsem způsobil. „Až přijdeš domů, uklidíš ten nepořádek.“
Opatrně obešla spermatem nasáklý koberec a odešla. A když jsem vzhlédl, přísahám, že jsem viděl, jak si přikládá prsty potřísněné spermatem k ústům. Sledoval jsem, jak se její plné rty otevírají, když…
Probudil jsem se.
Další sen o ní. Teď se mi ty sny zdály až příliš realistické. A to bylo skoro horší než sny, ve kterých byla máma nadržená, spoře oděná děvka, která mě prosila o péro. Máma v mých snech se proměnila. Ze začátku byla podobná mé normální matce. Byla to sice její sexy verze, ale pořád to byla ona. Teď se ale v mých snech proměnila v něco jiného. V někoho krutého. Zastrašujícího. Bezcitného a lhostejného k mé situaci. Ve snech mi připadala vysoká tři metry a dívala se na mě shora, jako bych byl pouhý poddaný, ne její syn. Rozkazovala mi, ovládala mě. Stala se z ní filmová záporačka. Zlá čarodějnice. Zvrácená svůdnice. Děsivá síla přírody, kterou nebylo možné zastavit.
Vždy jsem vnímal svou matku jako vřelou, přátelskou a koketní ženu a to se mi na ní líbilo. A většinou taková i byla. Když musela být normální matkou, dokázala to. Ale já odhalil její temnou stránku. Ukázala mi své pravé já, odhalila svou pravou tvář. Ukázala, že je schopná překročit hranici až k sadismu. Za svou sexy, žhavou mateřskou fasádou skrývala schopnost děsit mě svým uměním škádlit mě, ničit mě náznakem výstřihu a dráždivým úsměvem.
Už jsem nevěděl, co mám dělat. Bál jsem se udělat jakýkoli krok, protože jsem se obával její nepatřičné reakce. Musel jsem si být jistý tím, co dělám. Můj cíl musel být přesný, aby měl nějaký účinek. Máma byla sebevědomá ve svých schopnostech, neotřesitelná ve své obraně, její vůle byla železná. Byla neporazitelná. Nepřekonatelná. Nemohl jsem nic dělat. Neměl jsem tušení, jak ji přimět, aby se alespoň zachvěla.
Ona byla Goliáš a já David. Neměl jsem u ní šanci. Ale já chtěl zvítězit. Musel jsem dokázat, že se mýlí, a že mám pravdu – že mě chce tak jako já ji. Musel jsem se stát lepším než ona. Nadřazeným. A co je nejdůležitější, musel jsem být skutečně lepší. V tu chvíli jsem měl jen sebevědomí, a to by nestačilo, abych ji porazil. Musel jsem ji přimět, aby přiznala, že jsem lepší.
A nejhorší bylo, že stejně jako v mém snu mi docházel čas. Blížil se konec školního roku, blížila se maturita a můj odchod na vysokou do jiného města.
Chování mámy bylo stále kolísavé. Už jsem to nedokázal odhadnout. Většinu času byla v pohodě a normální. Ale když se naskytla příležitost, neváhala mě škádlit, buď svým sexy tělem, nebo škádlivými narážkami, a jen trochu mě dráždila. A když to udělala, zrovna když jsem si myslel, že hra skončila, vtáhla mě zpátky do hry a donutila mě znovu čelit skutečnosti, že ji nikdy mít nemohu. Tahle hra už dávno přestala být cool. Myslím, že máma chtěla, abych se na ni naštval. Abych na ni vybuchl a řekl jí to. A bože, já to opravdu chtěl. Ale věděl jsem, že když to udělám, bude vědět, že mě má omotaného kolem prstu. Bude vědět, že mě vlastní. Musel jsem tedy zůstat klidný a disciplinovaný, nenechat ji vědět, že se mně to dotýká. Nedat jí to, co chtěla. Musel jsem najít způsob, jak dostat to, co jsem chtěl.
A pak… mi plán doslova přišel až ke dveřím.
*
Byl poslední den před začátkem maturitních zkoušek. Byl jsem sám doma a učil se. Bylo kolem šesté hodiny. Táta byl na služební cestě a měl se vrátit až po zkouškách. Máma měla nějaké pochůzky a zavolala, že se zpozdí. Když jsem ten hovor přijal, hned jak jsem zavěsil, zazvonil zvonek.
Přišel jsem ke dveřím, trochu unavený z tlaku zkoušek, a otevřel jsem dveře, abych uviděl známou tvář.
„Ahoj, jak se máte?“ zeptal jsem se. Paní Karla stála u dveří a byla k sežrání. Měla na sobě hnědou halenku s několika rozepnutými knoflíky, tmavě šedou sukni, která jí přiléhavě obepínala nohy a končila několik centimetrů nad koleny. Měla také síťované punčochy, které obepínaly její nohy, a černé vysoké podpatky. Měla upravené vlasy a vypadala velmi dobře.
„Co vás sem přivádí?“ zeptal jsem se.
„Je tady tvoje máma?“
„Právě volala. Říkala, že se hodně opozdí. Měli jste se sejít?“ zeptal jsem se.
„Jo, nezmínila se o tom?“ zeptala se.
„Ne, ani ne. Možná na to zapomněla,“ řekl jsem.
„No, domluvili jsme se před pár týdny. Měla bych jí zavolat,“ řekla. „Můžu dovnitř?“
„Ano, samozřejmě,“ řekl jsem a ustoupil stranou, abych ji pustil dovnitř. Když jsem zavřel dveře, ohlédla se a letmo se na mě podívala.
Hlavou mi vířily myšlenky. Máma změnila mou klidnou a uvolněnou povahu v povahu tvrdého válečného generála. Teď jsem myslel jen na taktiku, strategii, plán útoku. Plán se začal skládat dohromady. To byl můj další tah. Přímo přede mnou.
„Vypadáš uvolněně,“ řekla se smíchem, když si vzala telefon. Sklopil jsem oči. Byl jsem bosý, měl jsem na sobě tričko a kraťasy.
„No, zítra to vypukne, víc už toho do sebe nedostanu. Mám hotovo,“ řekl jsem.
„No, hodně štěstí,“ řekla s úsměvem a vytočila číslo na telefonu. Vrátil jsem se do obýváku, když jsem uslyšel, že se dovolala mámě. Poslouchal jsem její část rozhovoru.
„Ahoj, zlato,“ řekla paní Karla. „Jo, jsem u tebe… jo, už mi to došlo… ne, to je v pohodě, to je fajn. Kdy se vrátíš… hmm… no, nevím, jestli má smysl jet domů a pak se vracet… no, je mnohem jednodušší jet jedním autem… mohla bych zůstat tady, Tom mi bude dělat společnost… . Neboj se, zvládnu ho… Dobře, uvidíme se… Dobře, Táni, ahoj.“
Zatímco mluvila s mámou, díval jsem se na ni. Žádný jiný student ji neviděl tak jako já. Viděl jsem ji v sexy oblečení připravenou na noc ve městě. Při telefonu ke mně stála zády a pohupovala zadkem. To pohupování stačilo, abych dal do pohybu svůj plán.
Chtěl jsem ošukat paní Karlu.
Nejen proto, že byla šíleně sexy, ale také proto, že to sloužilo většímu plánu. Nemohl jsem prolomit máminu obranu. Ale mohl jsem zaútočit na její spojence. Mohl jsem ošukat její nejlepší kamarádku. Mohl jsem ošukat paní Karlu tak dobře, že by se ke mně připoutala víc než k mé mámě, své nejlepší kamarádce. Máma mi pořád říkala, že moje manévry nebudou fungovat na žádné skutečné ženě, jen na pubertálních děvkách. Ale kdybych nabodl paní Karlu na svého ptáka, dokázal bych, jak rozsáhlé jsou moje schopnosti svádění a sexu.
Paní Karla byla skutečná žena a sbalit ji by mámě ukázalo, čeho jsem schopen. Mohl bych ošukat mámě kamarádku a ukázat jí, jakou škodu dokážu napáchat. Nechat ji trochu zaplatit za to, čím mě zkoušela. Mohl bych zničit mámino přátelství, naštvat ji a získat bezpochyby nejlepší kundu, jakou jsem kdy měl.
Jak jsem mohl odolat?
„No, Tome,“ zvolala paní Karla a obrátila svou pozornost na mě, „vypadá to, že tu ještě chvíli zůstanu, než se vrátí tvoje máma.“ Vstal jsem, když se ke mně připojila v obývacím pokoji, její podpatky klapaly o podlahu.
Paní Karla už nebyla jen kamarádkou mé matky. Byla v mém hledáčku a bylo na čase se k ní chovat jako ke všem ostatním ženám, které jsem chtěl dostat do postele.
Bylo na čase zapnout šarm.
„Super,“ odpověděl jsem, přivítal ji v obývacím pokoji a pozval ji, aby se posadila. Šla směrem k pohovce.
„Tak jsi přežil poslední rok na střední?“ zeptala se s úsměvem.
„Já v pohodě. Jak vy jste přežila další rok plný studentů, kteří s vámi trapně flirtovali,“ odpověděl jsem. Paní Karla se tomu hlasitě zasmála.
„Jo, Tome. A tentokrát mě málem dostali,“ řekla sarkasticky.
„Možná příští rok,“ odpověděl jsem a posadil se na pohovku. Když se posadila na pohovku, odpověděla:
„Jo, možná… možná příští rok někdo konečně vyhraje tu sázku,“ řekla koketně.
„Oh, takže o tom víte?“ zeptal jsem se s úsměvem.
„Myslíš sázku o tom, kdo bude první student, který mě dostane? Ano, slyšela jsem o tom,“ řekla. „Co je vlastně v banku? Peníze?“
„Víte, to opravdu nevím. Asi respekt. Status legendy ve škole. Ale ve vašem případě jsem si jistý, že cesta bude mnohem lepší než cíl,“ řekl jsem. Naklonila hlavu, zvedla obočí a usmála se.
„Brzdi, Tome. Na vysoké škole se s takovými řečmi dostaneš do potíží,“ usmála se. „Mimochodem, slyšela jsem tu dobrou zprávu! Jdeš na moji alma mater!“
„Jo… Nemůžu se dočkat,“ řekl jsem s úsměvem.
„Možná se tam uvidíme, čas od času se tam ukážu.“
„To zní jako dobrý plán, paní Karlo,“ řekl jsem.
„Tome, můžeš mi říkat Karlo, bez té paní, přijdu si pak jak stará bába,“ řekla už po tisící.
„Paní Karlo, nevím, jestli mi někdy přijde normální říkat vám jen Karlo,“ řekl jsem jí.
„No, možná až budeš chvíli pryč ze školy, zvykneš si na to,“ řekla. Zastavila se, podívala se na mě a zavrtěla hlavou. „Podívej se na sebe. Znala jsem tě, když jsi byl takhle maličký!“ řekla a zvedla ruku asi půl metru nad zem. „Teď jdeš na univerzitu. Ale jak jsem říkala, měl bys být opatrný. Chlap jako ty by se mohl dostat do potíží.“
„Doufám, že ano,“ odpověděl jsem. „Miluju potíže.“
„Kdo ne?“ odpověděla paní Karla pohotově.
„No, paní Karlo, vy byste neměla. Jste učitelka. Odpovědný člen společnosti. Nemůžete se dostávat do potíží. Vyrážet na noční tahy s mojí mámou,“ řekl jsem.
„Hele, neboj se. Na veřejnosti se chovám slušně. Jediné potíže, do kterých se dostávám, jsou za zavřenými dveřmi,“ řekla Karla koketně.
„Oooh, tak mi povězte něco víc o těch potížích, do kterých se dostáváte?“ zeptal jsem se a naklonil se k ní. Zasmála se.
„To asi ne. Ta diskuse je jen pro dospělé,“ řekla.
„Hele, já už jsem dospělej,“ začal jsem. „Zeptejte se mámy. Ví o tom,“ zažertoval jsem.
„Jo, to udělám,“ odpověděla paní Karla se smíchem. „A kromě toho, teď se dostávám do mnohem méně problémů. Mám teď přítele.“
„Jo, o tom jsem slyšel. Nějaký úspěšný doktor nebo tak něco?“
„Jo, je to chirurg. Hodně pracuje, takže mám volno a můžu si užívat s holkama,“ odpověděla.
„No, možná by měl pracovat míň. Kdo ví, do jakých potíží se dostanete, když půjdete do města bez něj?“ řekl jsem.
„Umím se o sebe postarat,“ odpověděla stroze.
„To určitě umíte,“ řekl jsem. Nastalo krátké ticho, než jsem znovu promluvil. „Co vůbec děláte, když jdete s mámou ven?“
„Obvykle jdeme na pár drinků. Nic šíleného,“ řekla.
„Žádné flirtování s kluky?“ zeptal jsem se.
„Haha… už ne. Než jsem potkala Rona, tak možná, možná trochu flirtování a tancování,“ řekla.
„Účastnila se toho i máma?“ zeptal jsem se. Usmála se.
„Znáš svou mámu líp než já. Je to taková nestydatá koketa, že to dělá pořád. Musím s ní prostě držet krok,“ řekla. „Ale nemysli si nic špatného. Jen si hraje. Nikdy nepřekročila žádné hranice,“ dodala spěšně a bylo vidět, že trochu znervózněla.
„Já vím, věřím vám,“ začal jsem. Nastala další pauza, než jsem znovu promluvil. „Takže doktor, co?“ zeptal jsem se.
„Jo,“ řekla s přikývnutím. „A je skvělý. Seznámil nás kamarád a je opravdu milý. Ne každý den chodíš s jedním z nejlepších chirurgů v zemi.“
„Páni,“ řekl jsem. „To je bude ten chlápek, co dostane paní Karlu do chomoutu?“
„To nevím. Jsme spolu teprve pár měsíců, takže to není tak, že bychom se chystali k oltáři. Navíc je o něco starší, než na co jsem zvyklá…“ řekla.
„Kolik mu je?“
„Je mu asi 45 nebo tak nějak,“ odpověděla.
„Aha,“ odpověděl jsem. „Nejste na starší muže?“
„Obvykle ne. Teda, nevadí mi pár let rozdíl, ale nikdy jsem nebyla s mužem, který by byl o tolik starší než já. Ale jak jsem řekla, všechno jde skvěle, tak co já vím?“ řekla.
„Takže máš radši spíš mladší muže?“ přešel jsem plynule do tykání.
„Počkej, počkej, počkej…“ začala s úsměvem couvat. „Nedělám v tom rozdíly. Ale ne… neber to tak, že chodím s mladšími muži. Neříkej to všem svým kamarádům. Za pár dní se bude po celé škole říkat, že šukám osmnáctileté kluky,“ zasmála se a když si uvědomila expresivní slovo, které použila, trochu se začervenala.
„To bych nikdy nenaznačoval. Nikdy bych svým kámošům neřekl, že šukáš osmnáctileté kluky,“ řekl jsem. Dloubla do mě a zasmála se.
„A co ty? Je nějaká holka, která tě zajímá?“ změnila rychle téma.
„Uh…“ začal jsem a přemýšlel, jak na to jít. Chvíli jsem přemýšlel, než jsem se rozhodl, že co už. „Uh, jo, je.“
„Oh, jo? Pověz mi o ní. Znám ji?“ zeptala se.
„No…“ začal jsem. „Asi ne.“ Lhal jsem. „Ale jo, je tu jedna holka, která se mi líbí. Je trochu, no, trochu starší. A… je prostě dokonalá. Ale… ona mi nedává nic na oplátku. Nutí mě skákat, jak ona píská. Je to ten typ, co si rád hraje s klukama.“
Paní Karla přikývla, protože ten typ znala.
„Nejsem si jistý, jak to skončí. Jen si se mnou hraje, nebo na konci bude nějaká odměna? Myslím, že je to ten typ, který chce být dobyt. Chce být, víš, sváděna. Chce, aby si to kluk zasloužil.“
„Je vdaná nebo tak něco? Protože znám pár takových a vždycky byly vdané,“ řekla paní Karla.
„No…,“ začal jsem. „Bez komentáře.“
„Tome,“ řekla varovně. „Jseš na tenkém ledě, opatrně.“
„Věř mi, vím to, ale jak jsem řekl… miluju potíže,“ řekl jsem.
„Tome, znám tě už léta a podívej se na sebe teď. Řeknu jen, že se tady zabýváš velmi dospělými věcmi. A je ti teprve 19. Máš před sebou celý život. Existují mnohem bezpečnější vody, které můžeš prozkoumat,“ řekla.
„To je ten problém. Ona si myslí, že jsem kluk. A věř mi, že nejsem,“ řekl jsem. Myslím, že teprve teď jí došlo, že jí už chvíli tykám.
„Tome,“ začala, „nerada ti to říkám, ale pořád jsi jen kluk.“
„Nejsem!“ řekl jsem pevně a znovu ji zaskočil. „Jsem dospělý.“
„Dospělí to nemusí dokazovat, Tome,“ odpověděla. „Je rozdíl mezi tím, chtít být něčím, a skutečně tím být.“
„Takže říkáš… nechat věci plynout přirozeně?“ zeptal jsem se.
„Ano, zatím by ses měl držet holek svého věku,“ odpověděla.
Nastala dlouhá pauza.
„Už jsem se držel všech dívek mého věku ve škole,“ řekl jsem hrdě a přisedl si blízko ní, opřel se rukou o pohovku za ní. Ona protočila oči a posunula se trochu dál ode mě.
„Hledám výzvu.“
„Fuj,“ řekla paní Karla. „To jsem nemusela slyšet. A… kromě toho, soudě podle dívek ve tvé třídě, to není tak působivý úspěch.“
„Teda, paní Karlo. Takhle hodnotit své studentky,“ odpověděl jsem.
„Hele, jsem pořád člověk,“ začala. „To, že jsem jejich učitelka, neznamená, že ignoruji fakta.“
„Hele, byla byste překvapená, s jakými dívkami jsem byl,“ chlubil jsem se.
„To nechci vědět,“ řekla, znechucená tímto tématem rozhovoru.
„Myslím, že Barča byla ve vaší třídě, že? Jedna z vašich oblíbených studentek… jedna z pěti dívek, které chodily na váš kurz pokročilé matematiky? Ta nejlepší studentka?“ řekl jsem.
„Jo, jasně,“ řekla a najednou se začala zajímat, když jsem zmínil jednu z jejích oblíbených studentek. „Bez urážky, ale nevidím ji jako tvůj typ.“
„No, jak jsem řekl…“ začal jsem, sáhl po telefonu a projel fotogalerii, než jsem ho otočil, aby na něj viděla. „Jsem plný překvapení.“
„Fuj. Fuj, fuj, fuj…“ opakovala, podívala se na můj telefon, pak se odvrátila, vstala a znechuceně ustoupila. Na mém telefonu byla fotka Barčiny roztomilé, usmívající se tváře, pokrytá mým spermatem. „To jsem vidět nemusela! To je nechutné, Tome.“
„Hele, pochybovala jsi o mně,“ odpověděl jsem sebevědomě. „Jak jsem řekl, jsem plný překvapení,“ zopakoval jsem.
„Je jasné, že jsi plný něčeho jiného,“ odpověděla.
„Nemáš ani tušení,“ odpověděl jsem s úsměvem.
„Myslím, že bych měla jít. Je jasné, že jsi se zbláznil,“ řekla Karla a přistoupila ke stolu, aby si vzala kabelku. Když se natáhla, aby ji vzala, postavil jsem se mezi ni a stůl. Její natažená ruka sebou trhnula a nebezpečně se přiblížila k mému rozkroku. Vstala a upravila si blůzu. Naštvaně se na mě podívala.
„Tome,“ varovala mě a humor v jejím hlase zmizel. „Přestaň s tím, dokud to ještě můžu považovat za špatný vtip.“
„Já si nedělám srandu, Karlo,“ začal jsem a pomalu se přiblížil. „Věř mi, už nějakou dobu tě pozoruju. Flirtuješ se mnou. Točíš si s vlasy. Mrkáš na mě. Vím, že to chceš. Přestaňme s těmi kecy a pojďme na to.“
„Sni dál, Tome,“ ušklíbla se. „Už deset let se potýkám s namyšlenými malými sráči, jako jsi ty.“
„Chceš vědět, proč po tobě ti kluci vždycky šli?“ začal jsem a pomalu se k ní přibližoval. „Není to jen proto, že jsi sexy a máš obří kozy.“ Šokovaně na mě pohlédla, co si to dovoluju. „Je to proto, že po tom zjevně toužíš. Oni to z tebe cítí. Myslím, že jsi nadrženější než my všichni puberťáci ve škole. Myslím, že jsi přesně jako ta žena, o které jsem ti říkal. Miluješ hry. Chceš být dobytá. Chceš, aby jeden z tvých studentů vystoupil z řady a vzal si tě jako pravej chlap.“
Karla mě pozorně poslouchala, když jsem mluvil, už to ani nevypadalo, že mi chce vrazit facku.
„Obě se tak chováte, protože víte, jak by to bylo vzrušující. Nějaký drzý, arogantní mladý debil, který ti nadrženě strhne kalhotky. Chodíš s bohatým, talentovaným chirurgem, ale je tu ta otravná část v tobě, která ví, že bys riskovala všechno, jen aby tě ojel nějaký středoškolský fotbalista s obrovským pérem.“
Karla měla oči skelné touhou, takže jsem věděl, že jsem se trefil do černého. Jak přede mnou couvala, její zadek narazil do skleněného kuchyňského stolu a já se zastavil pár decimetrů před ní. Pokračoval jsem v ofenzivě.
„Prostě to přiznej, Karlo,“ začal jsem.
„Přiznej, že mám pravdu. Vidím to na tobě. Chováš se jako mrcha ke všem studentům, kteří tě balí. Odháníš je, ale zároveň je chceš přitáhnout blíž. Toužíš po tom. Nemůžeš na to přestat myslet. Představa, že učitelka šuká studenta, tě přivádí k šílenství. Každý týden chodíš do baru, vrtíš svým sexy zadkem a těmi velkými prsy a doufáš, že narazíš na jednoho z těch středoškolských hřebců, po kterých tak toužíš. Doufáš, že tě uvidí, jak se chováš jako děvka na tanečním parketu. Hraješ si na plnohodnotný vztah s nějakým doktůrkem, ale hluboko uvnitř to chceš tvrdě a rychle, že jo? Že jo?“ zeptal jsem se a přiblížil se k ní, naše těla byla jen pár centimetrů od sebe.
Dýchala zhluboka. Její plné rty se pomalu rozevřely, spojoval je jediný proužek slin, než se rozdělily. Přiblížila hlavu k mému uchu a začala šeptat.
„Předtím ses mě zeptal, jestli mám radši mladší nebo starší muže. Řekla jsem ti, že nedělám rozdíly.“ Odmlčela se a přiblížila rty milimetry od mého ucha. Cítil jsem její dech, když mi šeptala do ucha.
„Ale… lhala jsem. Máš pravdu… Mám ráda mladší kluky. Miluju, když mě mladí kluci, moji studenti nebo… kluci z bratrstva na vysoké… Miluju, když mě balí. Miluju, když ignorují dívky svého věku a dávají přednost skutečné ženě, jako jsem já. Miluju, když musí jít domů a uspokojovat se při myšlence na mě.“
Při tomto přiznání mi tvrdl penis. Pokračoval jsem dál.
„Jak často se oddáváš mladším mužům?“ zeptal jsem se.
„Ne dost často,“ zašeptala.
„Nikdy se studentem, ale přemýšlela jsem o tom. Jsou ale příliš slabí. Nemají na to koule, aby to dotáhli do konce.“
„Ale já ano…“ začal jsem. „Víš, že ano.“
„Já vím,“ zašeptala a odtáhla hlavu.
„Proto musím odejít, než udělám něco, čeho bych litovala,“ dodala a její hlas se vrátil k normálnímu tónu.
Přišla ke mně a obešla mě. Když šla pro svou kabelku, promluvil jsem.
„Ah, já to věděl!“ zvolal jsem vzrušeně. „Věděl jsem, že mě máš ráda!“
Ohlédla se na mě a usmála se.
„Tvoje máma nemá tušení, jakého zvrhlého mladíka vychovala,“ řekla s úsměvem.
„Myslím, že tušení má,“ odpověděl jsem. Podíval jsem se na ni a čekal, až přizná pravdu.
„Jsi hezký mladý muž… jasné? Jsi sexy! Jasné? Jsi spokojený? Ale jsi student a syn mé kamarádky, takže jsi pro mě tabu,“ prohlásila a vzala si kabelku.
„Ale to je ještě lepší, ne?“ začal jsem. „Dělat něco zakázaného… něco tak nemravného… tak špinavého… tak špatného… porušovat pravidla, to je ještě víc sexy.“ Na vteřinu se na mě chtivě podívala, než se otřásla studem.
„Sbohem, Tome,“ řekla, otočila se na podpatcích a zamířila ke dveřím. Hbitě jsem se rozběhl opačným směrem a proklouzl před vchodové dveře těsně předtím, než k nim došla. Zastavila se a nervózně se usmála.
„Tome, to nejde,“ začala. „Teď prosím ustup stranou.“
„Ty nikam jít nechceš.“
„Tome…,“ začala a položila mi ruku na rameno, prsty lehce ohmatávala mé pevné svaly.
„Zeptej se mě za pár let. Pak si promluvíme,“ škádlila mě.
„Ty nechceš čekat,“ začal jsem.
„Chceš to hned. Stejně jako já. To, co jsi předtím řekla, byla blbost. Chceš být dobytá… rychle… a úplně. Chceš jít nahoru, hned teď, a konečně vidět studentskou ložnici.“
„Tome… prosím. Ustup stranou,“ požádala netrpělivě. Podíval jsem se na ni, zaváhal a přikývl.
Ustoupil jsem stranou, aby mohla otevřít dveře. Otevřela dveře jen na škvíru a já promluvil.
„Ale než odejdeš, měla by ses na něco podívat.“
Místo toho, aby prostě vyšla ze dveří, otočila se a podívala se na mě. Přetáhl jsem si tričko přes hlavu a odhalil svou vypracovanou postavu, opálenou od slunce na trénincích a zpevněnou každodenním posilováním a cvičením. Zhluboka se nadechla. Její oči sledovaly svaly na mém podbřišku a sjížděly k mému rozkroku. Než stačila cokoliv říct, zaprotestovat, povolil jsem si šňůrku na šortkách, které mi sjely ke kotníkům.
„Co to kurva je?“ vykřikla, lehce se šokovaně usmála a zírala na můj pulzující penis. Byl tvrdý jako skála a mířil přímo na ni. Její oči hltaly každý jeho pór.
Udělal jsem krok vpřed. Opřela se o dveře, co nejdál ode mě. Možná se ho bála, ale to jí nezabránilo, aby na něj hladově zírala.
„Ty jsi středoškolská učitelka. Já jsem jen nějaký hloupý kluk, který by měl ještě pár let počkat. Není to tak? Měla bys být lepší než já. Nebo pohled na to, co mám mezi nohama, mění situaci? Teď už víš, jak moc jsem opravdový muž, že? Jsem víc muž než kdokoli, koho jsi kdy potkala. A ty jsi nechutná, špinavá děvka, která chce být zničená tímhle mladým, tvrdým pérem. Není to tak? Řekni mi to, Karlo!“ řekl jsem sebevědomě a pomalu se k ní přiblížil.
Cítil jsem, jak mi její prsty přejíždějí po břišních svalech, blízko pupíku. Posunuly se níž, směrem k mému penisu, než se mírně odklonily na stranu k mému zápěstí. Pevným trhnutím mě přitáhla k sobě, až se její prsa přitiskla k mé hrudi a její tvář byla jen pár centimetrů od mé.
„Pro tebe jsem paní profesorka,“ zašeptala chraplavým hlasem, téměř posměšně.
Usmál jsem se. Během vteřiny se její rty prudce setkaly s mými a vtlačila mi jazyk do úst. Její ruce se mi zaryly do holých zad, zatímco já jsem ji objal, jednu ruku jsem položil na její záda a druhou jsem jí uchopil za šťavnatý zadek. Tlačila mě dozadu, až jsem tvrdě narazil zády na zeď, což způsobilo, že se rozklepaly dekorace na zdi. Odtrhl jsem rty od jejích a naklonil se k jejímu krku, abych ho sál.
„Ach, kurva!“ zasténala a škubala mi za vlasy. Zuřivě jsem jí okusoval krk a přitom se o ni třel.
„Tome… Tome… počkej… počkej.“
Pokračoval jsem, protože jsem se bál, že se mě snaží odstrčit. „Tome!“ zavolala a odtáhla mi hlavu, abych se díval na její tvář plnou touhy. Těžce dýchala. Nakonec promluvila.
„Tome…“ řekla chraplavým hlasem. „Vezmi mě do svého pokoje a ošukej mě!“
V duchu jsem se usmál. Matka už byla určitě na cestě…
