Čtvrteční večer 03

Děti spaly u babičky, Ilona ve vinárně s kamarádkami probírala výhody a nevýhody rozvodu, otec Petr byl zase na služební cestě a Eliška hlasitě sténala slastí pod přirážejícím tělem Petra juniora, že „jooo… užžžž,“

Když ji vystříkal a svalil se vedle ní, spokojeně řekl: „Nečekal jsem, že bychom spolu ještě někdy… šuk… spali.“

„Já taky ne… ale potřebuju na toho zmetka co nejdřív zapomenout,“ odvětila Eliška.

Petr věděl, co se stalo. Zničehonic Eliška vpadla k nim domů a s pláčem se mu zhroutila do náruče, že jí Vašek pustil k vodě.

Petr se neptal po důvodech, ale využil situace, začal ji líbat a svlékat, ona se nechala, až spolu skončili v posteli a vášnivě a divoce se pomilovali.

Teď tu leželi vedle sebe, pohrouženi každý ve svých myšlenkách.

„Chceš o tom mluvit?“ otázal se Petr

„Ne… snad někdy později, ale teď ne. Je to děvkař, jak jsem zjistila. Prej vykosil všechny ženský v práci, tam dělá i tvoje máma, ne? Střídá je jak ponožky a přitom mi sliboval… no…

jé… tady je něco tvrdýho, chi, chi,“ sáhla mu na ztopořené péro a jala se věnovat bohulibější činnosti, než jsou vzpomínky na nevěrného přítele.

***

Jak se všichni časem dozvěděli, Vašek se s Eliškou seznámil na fakultě, když se s ní srazil a vyrazil ji z ruky knihy, jež si právě nesla z knihovny. Pár se jich pádem poškodilo natolik, že je Václav vzal k sobě, že zajistí jejich opravu a když je Elišce za pár dní vracel, pozval ji na drink a pak už to šlo tak nějak normálně. Svádět ženy uměl výtečně. Na fakultu chodil za kamarádem, asistentem profesora Kmocha a stávalo se, že čas od času sbalil nějakou okolo jdoucí studentku. Jak bylo řečeno, výmluvný byl ažaž a mladé holky mu sedaly na lep, posléze na klín a do postele, než je poslal k vodě, když se jich nabažil.

Eliška patřila mezi ně, ale podařilo se jí brzy oklepat, protože začala chodit s Petrem. No, chodit… ehm… spali spolu a občas si někam vyrazili.

Petr to ale nyní měl složité. Stále ještě spal s Ilonou a taky usiloval o věneček Terezy. A ta nyní krotla ve svém odporu, uvědomovala si nebezpečí rozchodu a odhodlávala se, navzdory svému přesvědčení, odevzdat mu svůj poklad nejcennější.

Petr po jejím panenství zase tak úplně nebažil. Nepatřil k těm, jež pro svůj úspěch museli projít bolestnými vzlyky padlých dívek, zakrvácenými čuráky a povlečením. Sám sice pannu nikdy neměl, ale slyšel o tom vyprávět dost. Nevinná holka nic neumí, leží jak prkno, brečí nebo syká bolestí, nebo taky nereaguje nijak. O kouření a jiných praktikách je marno mluvit. Přes to všechno měl Petr Terezu svým způsobem rád, byla jeho ročník a měli se tudíž o čem bavit. Jenže o pár let starší Eliška byla totéž. Byl dost logistický problém chodit s oběma naráz.

***

„Naši odjíždějí na tři dny pryč,“ ozvalo se ve sluchátku rozechvělým hlasem.

„Takže… mám přijít?“ nejistě se Petr ujišťoval. Nechtěl na Terezu ani v sebemenším tlačit.

„No… ehm… v osm a vezmi nějaké víno,“ špitla Tereza a položila to.

Petr ji chápal. Dnes bude pro ni velký den… spíše velká noc, kdy se mu odevzdá. Konečně. Čekat s panenstvím do osmnácti, kdo to kdy viděl? No… možná teď je módou nepřijít o věnec hned v šestnácti, jak to bývalo dřív, kdoví…

***

Tereza byla celá zaražená, nervózní a rozechvělá.

Pečlivě zapracovala na svém zevnějšku. Do postele položila staré prostěradlo a ještě nějaké ručníky a teď kmitala v kuchyni a připravovala něco na zub.

Petr se dostavil krátce po osmé, olíbali se hned ve dveřích a když se kromě vína vytasil i s kytkou, celá oněměla a srdce ji poskočilo radostí. On ji snad vážně miluje.

Po jídle ale opět znervózněla. Nevěděla, jak to navléknout, aby se přesunuli do postele. Oba to věděli, oba to chtěli, ale vyslovit to nahlas…

„Dáš si… ee… sprchu?“ špitla.

„Jo,“ vydechl Petr úlevně. Ač zkušený milovník, tyhle věci tak neměl zrovna v malíku.

Většinou holky svedly jeho a teď nevěděl, stejně jako Tereza, jak pokračovat.

Ze sprchy vyšel ven jen v boxerkách, Tereza v šatech, jež si vzala na nahé tělo.

Úplně donaha šli až v přítmí pokoje, kde byly zapáleny vonné svíčky a hrála tichá romantická hudba.

Začali se hladit a něžně líbat. Petr konečně mohl mnout a laskat její nahá prsa, která měla sice menší, ale krásně pevná, tak akorát do ruky. Přejel dlaní tvrdé bradavky a Terka sykla blažeností.

„Mám je citlivá,“ vysvětlila. „Můžeš je dál hladit… jestli chceš.“

Místo toho jí je Petr začal olizovat jazykem a cumlat rty a přes břicho ji zamířil do klína. Uvítal ho hladce vyholený klín a lapličky závojíčků vylézající mezi poloroztaženými pysky. Prsty vyzkoušel vlhkost. Něco málo tam bylo. Stačilo polaskat klitoris a už se mu panenská dírka otevírala a vypouštěla první krůpěje milostných šťáv.

„Och… oáááách… to je… krása… Peťulko… miláčkuu… já… budůůůů,“ kroutila se Tereza rozkoší a zjevně si takto činila slast sama, když to na ní přišlo.

Když vykřikla vrcholnou rozkoší, Petr se na ni převalil, nasadil žalud na pysky a zatlačil.

Zprvu to šlo snadno, ale pak se vzepřel o nějakou překážku.

„Au… to bolí,“ vyjekla dívka. „Ale… zatlač, prosím.“

Petr ho povysunul a přirazil. Ocas prorazil blok a zanořil se jí hluboko do pochvy.

Terka bolestně vzdychla a bylo po všem. Nyní nezbylo, než začít přirážet až do vyvrcholení. Dívka jen hekala pod novými pocity ze zaplnění a tření v pochvě a když to na Petra přišlo, vyjel z ní a semeno ji vyšplíchl na břicho.

Bylo to, jak myslel. Čuráka měl od krve, dívka měla rudá stehna a krev byla i pod ní. Vše ale vsákly staré ručníky. Nebyl to hezký obrázek a popravdě to ani nečekal. Oba vyskočili a šli společně do sprchy, kde se vzájemně omyli, Terka uklidila postel a pokračovali v milování již bez krvavých následků.

Když se loučili Tereza byla spokojená, že i Petr s ní byl spokojený a budoucnost si malovala v růžových barvách. To ještě netušila, co ji čeká.

**

Že Petr spí a chodí s Eliškou, Ilona pochopitelně nevěděla. Nesměla vědět. Byla to ženská a nesnesla by konkurenci a mohla by si dělat na Petra větší nároky, než doposud.

O Tereze věděla, v ní konkurenci nehledala. Ilona chápala, že s Petrem „jenom“ spí a navenek vystupují stále jako matka a syn a že si Petr jednou najde sobě rovnou partnerku pro život. Prozatím ale byla spokojená s daným stavem věcí.

Eliška u nich stále působila jen jako chůva. S Petrem se „v práci“ pomilovala a za kulturou vyráželi tajně a sešli se až ve městě. A pak se to stalo.

***

Uběhlo pár měsíců , když zkroušená Eliška oznámila Petrovi, že s ním čeká dítě.

Záplavu výčitek a všeho možného čekala, ale neoblomně odmítala podstoupit navržený potrat. Petr kapituloval a cítil, jak se nad ním stahují temná mračna s názvem MANŽELSTVÍ.

***

Ono to s tím těhotenstvím bylo poněkud jinak. Na fakultě totiž nebyli jen staří, vážení profesoři, ale i mladí asistenti a učitelé, třeba tělocviku.

A jeden takový, Jirka Cvach, syn docenta Cvacha z odboru Všeobecné medicíny a zdravovědy na fakultě, byl u studentů ženského pohlaví obzvlášť oblíben.

Nejen pro svou urostlou postavu a věk pětadvaceti let, ale hlavně pro to, co bylo skryto oblečením a naživo spatřilo jen nemnoho vyvolených dívek.

Jirka byl totiž obdařen mužskou chloubou víc než kdokoliv jiný. Jeho úd dosahoval hrozivých 30 cm při plném ztopoření. Délce odpovídala i tloušťka a visící dva (doslova) pytle, ne pytlíky neboli varlata.

Ne všechny ženy byly ochotné toto monstrum do sebe pustit a ještě zažívat rozkoš, ale ty, jež to dokázaly, pak mluvily o superorgasmech a dalších slastech. Jiné naopak hovořily o natržených pipinkách i koutcích úst, zkrátka jeho kláda nebyla pro každého… vlastně pro každou. Eliška patřila mezi ty, jež se podvolily jeho nástroj vyzkoušet a zažila opravdu magickou slast a snad hektolitr semene, jež ji naplnil pochvu k prasknutí. Teklo to z něj jak z hadice, ještě poté, co z ní vyjel ven.

„Kuř… děvko… saj čuráka,“ hekal v opojení a cpal ji ho do pusy.

Eliška otevřela pusu a už se jí koutky roztáhly do maxima a oslizlá kláda ji chrlila semeno do krku, že nestačila polykat, natož sát.

„Ughh… gmmm… chrrr,“ chroptěla, až se ho zbavila a ocas mu konečně pomalu klesal a měknul.

Jirka, třebaže by při udání přišel okamžitě o místo a a hrozilo by mu i trestní řízení, plenil dívčí klíny ochotně a rád. Nabídek měl víc než dost.

S ochranou si nedělal starosti, pokud to nevyžadovala sama partnerka, a tak se stalo, že nejedna studentka s ním otěhotněla. To byl případ Elišky a její kamarádky Miriam.

Nejrychleji zareagoval otec Miriam, zemitý sedlák z Jižních Čech, který se osobně vypravil do Prahy, Jirku si podal a o měsíc později se konala velká veselka.

Miriam byla rychlejší, a tak Eliška musela rychle najít jiného tatínka. A zvolila si Petra, který se přímo nabízel. Že je o pár let mladší? No a co. Dítě potřebuje otce, to je to hlavní.

***

Se zprávou, že Ilona bude babičkou, musel Petr vyrukovat velmi, velmi opatrně. Využil chvíle, kdy byla uspokojena z proběhlé soulože a sdělil ji tu sladkou novinu.

Odpovědí mu byla facka jak hrom a jekot.

„Ty debile, demente… tos musel udělat parchanta zrovna tý couře, co se tahala s kdekým. Je to obyčejná holka, co dělá chůvu, aby utáhla školu a… a,“ Ilona úplně ztratila řeč i dech.

Vyprovokovala tím ovšem Petra k protiakci.

Povalil ji na břicho, nalehl na ni a rukou ji objal kolem krku a lehce přidusil.

„To odvoláš! Eliška není žádná coura, ale má holka! To ty teď roztáhneš nohy a budeš poslušnou kurvou. No?“

Ilona se lekla. Chrčela, lapala po dechu, ale neměla na výběr. Poslušně roztáhla nohy a pak hekla, jak do ní vniklo péro, hezky až po kořen. Petr ji sjížděl tvrdě a prudce i když věděl, že zezadu to má ráda, neměl jinou volbu, jak jí dát co proto. Přirážel a snažil se jí ho tam vrazit co nejhlouběji.

Nakonec ho vytáhl a donutil, aby mu ho kouřila a nakonec ji vystříkal pusu a vše musela spolknout. I to pro ni nebyl žádná trest, ale přece jen se mu za svá slova omluvila.

„Co teď chceš dělat?“ dodala.

„Vezmu si ji, co jinýho… Máš snad jinej nápad?“

„Dobře… a co my dva… až se to narodí?“ zajímalo Ilonu.

„Bojíš se, že tě přestanu píchat?“ ušklíbl se Petr.

Ilona mlčela. Náhle si připadala jak nadržená kurva, co žadoní, aby ji někdo opíchal a přišlo ji to líto, že se rozplakala a utekla do koupelny, kde se zamkla.

***

Petra čekal ještě rozchod s Terezou. Dívka ani po ztrátě věnečku nenašla v sobě chuť k častějšímu sexu, jak je u mladých lidí celkem běžné a rozchod tak Petr svedl právě na to.

Dostal facku a tím to bylo vyřízeno.

***

A co říci závěrem?

Svatbou se zase tolik věcí nezměnilo. Sexuální vztah Petra a Ilony časem vyšuměl, ale nezmizel zcela.

Paroháč Petr píchal Dagmar, dokud ona sama jejich „vztah“ neoznačila za nefunkční a neukončila ho. Petr přestal jezdit na služební cesty a výjezdy a pokorně se navrátil k rodinnému životu a Ilona ve vší tichosti stáhla připravenou žádost o rozvod. Že syn udržoval (a ještě udržuje) ženu v sexuální pohodě se Petr nikdy nedozvěděl. Věnoval se dvojčatům a dokonce se zdálo, že by se nebránil dalšímu dítěti a s Ilonou nad tím začali uvažovat…

Petr se v devatenácti letech stal otcem krásné dcery Kláry, aniž se kdy dozvěděl, že vychovává kukačku. Kolik ale takových „otců“ na světě je, že? Nakonec Elišku nabušil ještě dvakrát a dočkal se tak i vlastních potomků – dvou synů.

Při vycházkách s kočárkem občas potkal i Terezu, též s kočárkem a pokud byli sami, prohodili spolu i pár přátelských vět. Prostě, co bylo, bylo a dnes je již zaváto řekou času a závějemi zapomnění.