HODINOVEJ… KLUK
Dvě dámy středního věku seděly ve vinárně a Bára už trochu znuděně poslouchala sáhodlouhý monolog Lenky, jak je ve svém životě rozvedený ženský nemožná. Od zvyšující se touhy a potřeby sexu, přešla na rozpadávající se zařízení bytu.
„Tuhle mi upadla polička. Místo vyvrtání jedný díry pro hmoždinku, mám zeď jak zkropenou kulometem… s vrtačkou si nějak nerozumím. A zlomila jsem dva vindyáky.“
„Myslíš asi vidiový vrtáky,“ opravila ji Bára s úsměvem.
„Jo. A je tu řada dalších věcí pro instalatéra, elektrikáře, jenže v dnešní době sehnat řemeslníka je nadlidskej výkon,“ hořekovala Lenka.
„A co hodinovej manžel? Všechno opraví, uklidí po sobě, je milej, ne moc drahej… nepřemýšlela´s o něm?“ nanesla Bára.
„To mě nenapadlo…Ty nějakýho znáš?“
„Ano. Vlastního syna. Je fakt šikovnej. Umí všechno… všecičko,“ řekla tak nějak zasněně, až Lenka zpozorněla.
„Jak to myslíš?“
„No… ee… že je šikovnej,“ Bára se probrala a trochu zrudla.
„Teda, Báro! Nechceš mi naznačit, že snad… to není pravda!“
„Je,“ špitla Bára.
Lenka nemohla popadnout dech a utřídit si, co právě slyšela.
„Já… já za to nemůžu,“ pokračovala Bára. „Ale jak byl Pepan před půl rokem na tom školení, vrátil se jak vyměněnej. Furt čučel do mobilu a místo aby mě hned první noc po tý pauze pořádně zvalchoval, řekl, že je unavenej a od tý doby nic.“
„Nic?“
„Nic, žádnej sex,“ vzdychla Bára. „Bylo mi jasný, že někoho má. Tak jsem si nakoupila nějaký robertky, i takovýho obřího černýho, co bych do sebe nikdy nedostala a narafičila jsem je u postele… no i slepej by si toho všiml. Pepan nic.“
„Promluvili jste si o tom?“
„Jo. Samozřejmě zatloukal, tvrdil, že je nějakej marodnej a stále unavenej a když vidí, že mám náhradu, tak co prej vyvádím.“
„To je debil,“ konstatovala Lenka.
„Od tý doby spolu mluvíme jen o provozních věcech a já se musela spokojit s náhradami. No, a jednou mě u toho přistihl kluk!“
„Ferda? Jak se to stalo?“
„Měla jsem splín a lehla si do postele. Jen jsem si stáhla rifle, kalhotky a hezky si dráždila poštěváka a přejížděla pysky tím černým obrem. Do sebe jsem ho nezkoušela, jen přepínala vibrace a pomalu to na mě šlo…“
„A Ferda?“ Lenka cítila, jak tu představou sama vlhne.
„Nakonec jsem do sebe zasunula špičku žaludu, udělala se a hlasitě vykřikla… no a to přivolalo z pokoje Ferdu. Netušila jsem, že už je doma. Stál ve dveřích, zíral na mě, já na něj.“
„Polila by mě hrůza a stud,“ otřásla se Lenka.
„Však mě taky,“ potvrdila Bára. „Jenže hroznější bylo, jak tam stál, tak se mu v trenkách udělal stan, jak mu ztvrdlo péro! Umíš si to představit? Jeho matka, od pasu nahá, s rozcapenýma nohama se dráždí obřím ptákem a jemu se z toho postaví ocas!“
„Co´s udělala?“
„Než jsem stačila cokoli říct, otočil se a utekl do pokoje. Ale jestli chceš vědět víc, objednej víno a já si musím odskočit,“ řekla Bára a vstala.
„Jo… já půjdu po tobě,“ odvětila Lenka, která ale nepotřebovala čurat, zato se vyprstit… a to rychle. Kalhotky už má beztak celé zmáčené. A to ještě neví všechno.
***
Po pauze vyprávění pokračovalo.
„Nedělala jsem nic, abych ho nestresovala, ale v dalších dnech jsem si všimla, že se mi někdo hrabal ve spodním prádle, kde mám podprsenky a kalhotky…“
„Ferda?“ hlesla Lenka a Bára přikývla.
„No Pepan určitě ne. Jen to bylo trochu rozhrabaný, zejména tanga a takový ty krajkový, co mi Pepan koupil a já si v nich připadám jak kurva a prakticky je nenosím.“
„A Ferda se ti do nich vystříkal,“ hádala Lenka.
„Fúúúúj, kam na ty nápady chodíš?! Nic se nestalo. Jen si je asi prohlížel… nevím. Já se večer zmínila, že bych ráda vymalovala komoru a vyměnila tam světlo. Říkala jsem to s předstihem kolika dnů, protože než se Pepan do něčeho pustí, no a představ si, za dva dny přijdu domů, komora čerstvě vymalovaná, světlo vyměněný a můj brouček Ferdík se právě sprchoval.“
„On to…“
„Jo. Úplně sám od sebe. Úplně jsem se tam skoro rozbrečela a když vylezl, objala sem ho a řekla, že mu splním jakýkoliv přání… jakýkoliv,“ Bára zrudla a Lenka přitakala.
„A tak se to stalo?“
„Jo. Najednou se mi podíval do očí a řekl, jestli mi může rozepnout košili.“
Lenka nasucho polkla, Bára se napila vína a pokračovala.
„Nevěděla jsem, co mám dělat… on mi ji začal rozepínat a pak ji stáhl přes ramena a já byla jen v podprsence. Na to řekl, a teď sukni… a já tam stála ve spodním prádle a punčochách.
V županu se mu opět vytvořil stan a pak mu ocas náhle trčel ven! Tvrdý, pevný, se staženou předkožkou s nalitým žaludem…“
Lenka dopila sklenku na ex a svítily ji oči neskrývaným vzrušením.
„Řekl – Mami, chci se s tebou milovat a začal mi rozepínat podprsenku. Stále jsem se nepohnula. V břiše jsem měla motýlky, v hlavě mi bušilo, že to nesmíme. Jeho ruce na prsou mě ale odzbrojily. Tak něžně mi je už dlouho nikdo nepolaskal a když bradavky obkroužil jazykem, šla jsem s ním do pokoje a tam jsme to spáchali. Detaily už ti neřeknu, jen, že bylo to přenádherné… No a od té doby mám doma pomocníka na údržbu čehokoliv,“ skončila Bára vyprávění.
Lenka opět mohla ždímat kalhotky, ale pak přešla na praktickou stránku věci, totiž zapůjčení syna jako opraváře do její domácnosti.
„Ty mi ho jen tak svěříš?“ divila se Bářině vstřícnosti. „Co když, hi, hi, budu chtít…?“
„No a co? Je dospělej. Nemůžu mu něco přikazovat a zakazovat. Ani jestli k tobě přijde. Zeptám se ho a uvidíme,“ usmála se Bára. „Jde ti o ty opravy, ne?“
***
Ferda, po dotazu matky, souhlasil, že zajde za tetou Lenkou.
„Teto“ jí říkal od dětských let a nějak už to tak zůstalo. Furt to znělo líp než „paní Bímová.“
Že by na Lenku myslel v sexuálním směru, to ani ne. Rozvedená čtyřicítka, mírně oplácaná, sice kozatá, ale nijak zvlášť nepřitažlivá pro mladýho kluka. Přesto se k ní těšil. Ona totiž s ním mluvila jako se sobě rovným, lechtivým a ožehavým tématům se nevyhýbala a její dvojsmyslné narážky byly až legendární.
***
Na rozdíl od Ferdy, který prakticky oděl montérky a košili, na sobě Lenka zamakala. Zvolila pohodlný domácí oděv, jež sice více odkrýval než naopak, ale přitom v něm nevypadala lacině. Připravila i pohoštění a řekla si, že nebude tlačit na pilu a nechá všemu volný průběh.
***
„Crrr…crrrr,“ zazněl zvonek, Lenka jen rukou upravila ofinu a běžela ke dveřím.
„Ahoj teto,“ hrnul se Ferda do předsíně.
„Ahoj Ferdo. Taky už bys s tou tetou mohl skončit. Seš dospělej chlap, tam mi normálně říkej Lenko,“ přivítala ho paní bytu a zkoumavě se na něj zadívala. Ne, že by ho neznala, ale on rostl a mužněl vysokou rychlostí, že stačil měsíc a vypadal jinak. Rozhodně se jí líbil.
„Co doma?“ nadhodila, aby řeč nestála.
„No, asi to víš od mámy. Táta nejspíš šuk… ehm… má milenku a doma je teď dusno a ticho. Naši spolu mluví, jen když musí. Nejraději jsem mimo domov a takový fušky, jako u tebe, se mi hodí a výdělek…“
„Neboj. Nezůstanu ti nic dlužna.“
„O peníze nejde. Ale člověk se pobaví s normálními lidmi a nemyslí na trable doma. Nevím, kam to naši nasměrujou… jestli se rozvedou nebo ne. Tak kde máš jakej problém?“ rozhlížel se Ferda po bytě.
Lenka mu to ukázala a Ferda spráskl ruce.
„Páni, tady ti to projel MG 42, ne? Na to spotřebuju nejmíň kilo sádry a pak celou místnost rovnou vymalovat. Kam chceš ty poličky? Tamhle?“
Lenka zbledla. Malování nesnášela. Úklid, balení věcí, nábytku, úklid a zase rozbalování, to byla hrůza. No, jestli nebude jiná možnost, co jí zbývá?
***
Pepan seděl doma na gauči, hryzal si nehty a čekal na Báru. Ferda nebyl doma a to mu hrálo do karet. Musí si s ženou v klidu promluvit.
Když konečně dorazila a nahlédla do obýváku, jen pronesla: „Co že nejseš u tý svý děvky?“
„Nech toho,“ zvedl se Pepan z gauče a šel do kuchyně. „Chci s tebou mluvit.“
„O čem? O rozvodu, dělení majetku, nebo… hergot, nešahej na mě!“ přímo odlítla, když se ji pokusil vzít kolem pasu.
„Co blázníš?“ lekl se Pepan. „Chci ti všechno říct… všechno.“
Bára se zklidnila, usedla do křesla a zírala, jak Pepan rozkládá po stole nějaké papíry.
„Katka Stočesová, ne ta miss, ale architektka, je tou, o níž si myslíš, že s ní něco mám. Ano, mám, ale ne sex, ale smlouvu na projekt a výstavbu rodinného domku v Doubrově Újezdu, na pozemku, kterej patřil babičce, což jsem zjistil před půl rokem. Celou tu dobu se moříme nad plány. Tajně, chtěl jsem tě překvapit k narozkám… Proto jsem tak unavenej a nemohoucí, jak si asi myslíš.“
Bára oněměla a zírala na papíry. Moc se v tom nevyznala, ale chápala, že tohle je splnění jejího snu, mít vlastní dům! Domek, malou zahrádku na zeleninu, kytky, možná pár slepic…
„Kde jsi na to vzal peníze?“
„Neboj. Na rodinný peníze jsem nesáhl, ani si nepůjčil. Ty peníze mám odkloněný už roky, co se na tohle chystám. Jde o podíl z dědictví po našich. Jsou to čistý peníze, zdokladovaný a pokryjou projekt a snad i kus stavby. Zbytek už budeme hradit z našeho účtu.“
Báře blesklo hlavou, co všechno ještě má odkloněnýho a o čem neví, ale když viděla jeho snahu ji opravdu překvapit a jestli se podaří to, v co doufá, pak je mu schopna vše odpustit.
A hned mu ukáže jak.
„Pepane, moc ti děkuju,“ objala ho a políbila. Pevně a vášnivě.
Pepan ji obratem složil na koberec a vzal přímo na zemi v obýváku.
Chvatně a vzájemně se zbavili jen nezbytných částí oděvu, aby do ní mohl zasunout ptáka a poté za doprovodu jejích slastných vzdechů přirážel a přirážel, až do oboustranného vyvrcholení. Manželská láska a vztah byly znovu obnoveny.
***
Ferda zatím v potu tváře uváděl bytové zařízení do provozuschopného stavu. Byl opravdu velmi šikovný. Dřez zase odtékal, záchod neprotékal, polička byla ukotvena ke zdi a díry po „kulometné“ palbě zmizely pod sněhobílým krytem sádry. Zbývala jen výměna žárovek u lustru, kam se Lenka neodhodlala vylézt ani po skládacích schůdcích. Trpěla totiž strašnou závratí a spadla by jak přezrálá hruška. Ferda tyto problémy neměl, stál na schůdcích bez podpory a držení… když vtom „drrrrh,“ zvuk zipu na poklopci byl neomylný.
Ferda ztuhnul a pohlédl dolů, kde Lenka hbitě zápasila s kalhotami a jakmile vylovila ptáčka, hned ho schovala do svého vlhkého teplého hnízdečka… ehm… úst.
Z ptáčka jarabáčka se brzy stal kondor a už se jí celý nevešel do pusy, ale i tak ho dál sála.
„Bože… jak dlouho jsem nekouřila živýho čuráka!“ běželo jí hlavou a cítila se nadržená a v klíně celá zmáčená.
Ferda jen opojeně funěl a neměl důvod nějak do děje zasahovat. Lenka evidentně chtěla sex, tak jí ho dopřeje. Se vzrušením nemá problém a její cecky konečně uvidí naživo.
„Budu… stříkat,“ upozornil ji, že přijde hustá smetánka, ale Lenka nereagovala a nechala si celou dávku naprat do krku.
„Polk… gulp… polk… gulp,“ vysála a spolykala vše do poslední kapky a teprve pak mu věnovala pohled.
„Líbilo?“
„Moc,“ hlesl.
„Mě taky. Půjdem do postýlky?“
„Takhle? Sem celej zaprasenej,“ mínil Ferda.
„Na to ser. Mám ráda zpocený drsný chlapy a ne voňavky,“ Lenka mávla rukou. Nebyla to sice úplně pravda, ale ona už prostě chtěla prcat… moc, moc, moc.
Ferdovi opět hezky pevně stál, sotva se Lenka svlíkla donaha a vyvalila ven kozy. Ty se sice zhouply dolů k pasu, ale ještě si zachovávaly jistou pevnost a stály za prohmatání a pomazlení.
„Pojď do mě… potřebuji to… chci to,“ roztáhla nohy, čapla ho za ptáka, směrovala ke kundě a Ferda prudce přirazil a zajel do ní hladce, jak nůž do másla.
„Ooooch… anoooo… to je vono!“ vykřikla Lenka nadšeně a hned mu šla zadkem naproti. Ferda se snažil ve čvachtající kundě udržet nějaký rytmus, což se mu nakonec zdařilo a Lenka vřískala v prvním, druhém, třetím orgasmu.
Cecky jí lítaly sem a tam a Ferda nevěděl co dřív. Líbat se, mazlit kozy, přirážet…
Vyřešil to ejakulací a odpadnutím. I mladej kluk potřebuje pauzičku.
Lenka nanosila na stůj jídlo a pití, aby se posilnil, neboť jeho práce ještě zdaleka nekončila. Během občerstvení kolem něj kroužila, a vtiskávala mu polibky všude po těle, jak jí jeho mladý tělo fascinovalo. Ne, že je to Ferda, ale, že je to chlap. A mladší a s větší výdrží už byl jen bonus.
Ferda se uvelebil hlavou mezi jejími stehny a jal se jí vylizovat studnici rozkoše. Lenka se vyholovala, takže masité pysky nalité krví byly krásně obnažené a mezi nimi vystupující závojíčky, vše mokré a zmáčené proudy šťáv.
„Jo… lízej… lízej… už budu… Bože… to je… krááása,“ dostávala se Lenka do extáze a rukama mu tlačila obličej ještě víc do klína.
Ferda se skoro dusil, ale poctivě jí vylizoval pekáč, dokud nevyvrcholila a znaveně zůstala ležet bez hnutí. Jemu zatím kopí tvrdě stálo, a tak si bezvládnou Lenku narovnal tak, že jí zvedl nohy, zapřel si je o ramena a čurákem zarejdoval do klína, přirazil a ještě na ni nalehl.
„Ááách… co to… seš hlubokooo,“ vykulila Lenka oči, když se probrala do reality.
„Zmrdám tě jak děvku,“ procedil Ferda mezi zuby a prudce strojově přirážel.
„Anoo… udělej mi to… ošukej mě… použij mě… jsem jen tvoje,“ sténala pod hlubokými proniky a plně si to užívala.
Ferda vydržel dlouho, až ho to začalo zmáhat, a tak přírazy zrychlil na maximum a skoro s úlevou se do ní vystříkal. Měl dost a doufal, že Lenka také.
Ta by sice mohla šukat celou noc, ale po dlouhé době i ona oho měla dost a Ferdu propustila s příslibem další brzké „opravy“.
Domů se doploužil v noci a aby toho nebylo málo, ke svému překvapení z ložnice slyšel hekání a vzdychání dovádějících rodičů.
„Bylo načase, abyste se dali zase dohromady,“ pomyslel si hořce, neboť vzápětí si uvědomil, že přišel o milenku-matku, která jistě nebude svoji potřebu sexu dělit mezi manžela a syna. Máma byla skvělá milenka, ale na druhou stranu… byla to máma a nikdy na ni nedokázal pohlížet jinak, ani v posteli, takže když už mu nedá, svět se nezboří.
***
Bára skutečně už Ferdovi nedala. Nijak se k tomu nevracela, nikdy o tom nemluvili, prostě se tvářili, jako by mezi nimi nic nebylo. I s ohledem na Pepana, který ožil a byl jako dřív. Jako by tím prozrazením s novým domem z něj spadlo břímě, jež tajil jen s vypětím všech sil.
***
Po čase, když ženy usedly v oblíbeném baru na skleničku, Lenka víno odmítla a pod stolem Báře ukázala pozitivní těhotenský test.
„Ty seš těhotná? S kým proboha?“ vyhrkla Bára napůl překvapeně, napůl zděšeně.
„S kým asi? S Ferdou…“ ušklíbla se Lenka.
„Cože? Vždyť to je už pár měsíců, co u tebe byl… nekecej, že se nechráníš!“
„Chráním. Mám tělísko. Jenže von má kvalitní a moc živý spermie, řekl doktor. Co mám dělat?!“
Lenka Báře zatajila, že ji Ferda pravidelně obhospodařuje a kropí zahrádku svým mladistvým semenem a tělísko-netělísko, prostě s ním přišla do jinýho stavu.
„Půjdeš snad na potrat? Za snachu tě nechci… nebo snad máš jinej nápad?“ byla Bára ostrá. Šlo o jejího syna a představa, že by žil s její kámoškou bylo nemyslitelné. Věkový rozdíl obrovský… dítě zplozený ve čtyřiceti jistě bude postižený… a co tomu řeknou lidi?
„Já nevím,“ lkala Lenka. „Zvažuju si ho nechat. Vychovám ho sama, neboj. Nic po Ferdovi nebudu chtít.“
„Seš vadná? Zblbneš mladýho kluka a myslíš, že nebude prosazovat svoje práva na dítě? Proč já kráva ho k tobě posílala. Ty mu hned roztáhneš nohy, aby tě vobskočil…“ ječela Bára, až se lidé okolo na ně začali otáčet.
„Nebuď tak zlá,“ Lenka se skoro rozplakala. „Já měla tělísko. Nenapadlo mě, že jde i tak otěhotnět.“
„Jo. S mým synem!“ dodala Bára zlostně. „Tak hele, kamarádko. Ty se toho zbavíš, jinak je našemu kamarádství konec. A s Ferdou máš utrum, to si zapamatuj! Já už mu domluvím!“
Toho dne se rozešly ve zlém a Lenka přemítala, jestli by všechno nevyřešil skok pod vlak.
***
Bára doma skutečně soptila jak Krakatoa ve vrcholu erupce tak, že Pepan strategicky utekl do hospody a Ferda seděl na pohovce jak zmoklé kuře.
Že naprcal Lenku bylo nemilé, ale na druhou stranu interrupci neschvaloval, což zase nemohla Bára pochopit.
„Máš celej život před sebou, kdoví co Lenka nakonec udělá. Nahlásí tě do rodnýho listu a budeš platit alimenty, aniž to dítě uvidíš… o to se zase já postarám.“
„A tobě vadí co? Že spím s tvou kámoškou, nebo, že se mou otěhotněla? Sama jsi mě za ní poslala a cos čekala? Že po mě nevyjede? Umí skvěle vařit, v posteli je super, no tak s ní mám děcko, no a co?“ pravil Ferda a Báru tím zcela vykolejil. Takový odpor nečekala, ale něco udělat musí! Přece nemůže připustit, že „snoubenci Lenka Bímová a Ferda Mareček děkují za projevené přání k sňatku“… hrůza pomyslet!
Korunu tomu nasadil navrátivší se Pepan, který po pěti pivech lehce kymácivě vstoupil do pokoje a prohlásil, že by to měla nechat na Lence a Ferdovi, aby si to vyřešili mezi sebou.
To už Bára nevydržela. Šly na ni mdloby, musela si lehnout a dát na hlavu studený obklad
***
Po roce…
Ferda ležel v posteli, na prsou měl položený popelník a labužnicky si vychutnával cigaretu. Po sexu chutnala vždy nejlépe. Po levici měl přitulenou Báru, která si sama přejížděla a hladila prsa. Po plastice je měla krásně plná a kulatá. To byl jediný zákrok, který podstoupila, protože jinak chtěla stárnout normálně a přirozeně. Ferda jí sice vyznával lásku několikrát denně, ale tušila, že mu jde hlavně o postel než o vztah, což bylo i pochopitelné. Odbourat vtah matka-syn na milence není jednoduché, zdali vůbec možné.
Manželství s Pepanem již bylo rozvedeno. Žádost podala záhy poté, co vyšlo najevo, že inženýrka Stočesová je ve skutečnosti realitní makléřka Stoklasová, s níž Pepan nejen sdílí lože, ale je i spolumajitelem firmy! Z podvodně vydělaných peněz skutečně financoval stavbu domu, avšak machinace mezitím vyšly najevo a oba byli zatčeni a odsouzeni k několika letům odnětí svobody.
Bára dlouho nesmutnila, neměla proč. Vztah s Lenkou se vyčistil, záhy poté, co absolvovala přerušení těhotenství a rovnou i podvázání vaječníků. Na její radu tak učinila i Bára, protože té se mezitím podařilo navázat zase sexuální vztah se synem.
***
Ferda zamáčkl zbytek cigarety a popelník položil na stolek. Zprava totiž cítil ruku, jenž mu jemně začala mnout ocas, což bylo neklamným znakem chuti šukat. Bára se na něj sklonila a začala ho líbat, zatímco laskající ruku v klíně nahradila hlava Lenky, jenž mu tuhnoucí úd začala kouřit.
Ženy laskaly, hladily, líbaly a hýčkaly si svého milence, jenž je (zatím) zvládal uspokojit.
Před pár měsíci dámy uzavřely dohodu, že než si Ferdu půjčovat, což takhle hrátky podnikat společně? A zatím se jim to velmi líbilo a vyhovovalo.
Když jednu bral vkleče zezadu, druhé mohla klidně lízal kundu, nebo se zasunout pod ně a lízat pohybující se šukající péro a ještě dráždit poštěváka.
Možností sexu ve trojce je mnoho.
A tak se Ferda stal hodinovým „manželem“ a znalcem práce všeho druhu, jak jeho jmenovec Ferda Mravenec.
Dej mu Bůh ještě mnoho let úspěchů, slasti, rozkoše jak se svými ženami, tak i při práci v jiných domácnostech, kde to nezřídka prý bývá podobné. To je ale zase jiný příběh.




Za mna pohodové citanie, oddychol som si pri tom. 🙂
Moc by se mi líbilo, kdyby autor dopsal druhý díl, Hodinový kluk po dvaceti letech.
I v ledním parnu velice chutná a osvěžující jednohubka 🌟🌟🌟🌟🌟
POZOR, SPOILER: Zazvonil zvonec a pohádky o tom, že jedna žena přinutí druhou k potratu a přesto se stanou oddanými milenkami syna jedné z nich a oplodňovače druhé, je konec. A i zlo bylo potrestáno: hajzl manžel, který se přitom tak snažil učinit ženu nesexuálně šťastnou, je v kriminále. Jak píší ostatní, příjemné počteníčko.