Chata 05

Veronika cítila, že rum z té coly jí už dávno stoupnul do hlavy. Proto bez rozpaků skočila do bazénu rovnou na Artura a snažila se mu udržet hlavu pod vodou: „To máš za to, že děláš takové voloviny,“ smála se.
Vysmekl se jí a uplaval několik bazénů. Dana se mezi tím posadila na kraj bazénu a nohama se cákala ve vodě. Artur se u ní zastavil, položil jí ruce na kolena a s dotazem: „Jdeš taky?“ je zkusil nenápadně malinko odsunout od sebe.

„Jo, za chvilku,“ usmála se na něho a nohy nechala tak, jak je Artur posunul. Trochu se zaklonila, aby měl lepší výhled. Byla by nejraději do vody skočila hned. Snažila se zahlédnout, jestli je už Arturova chlouba připravená, ale neviděla nic. Vzrušovalo ji pomyšlení, že Veronika by ho docela jistě chtěla, on jí také, ale zároveň by si určitě dal říct i s ní, byť ona už je prostě pro ty dva stará.

Artur cítil, že se mu z té její nestydatosti začal topořit. Otočil se a plaval dál.
Veronika se mezi tím zastavila u Dany.
„Tak co jdeš ještě jednou nebo tady budeš takhle jenom sedět?“ šplíchla na Danu trochu vody. Dana se jí to snažila oplatit nohama. Artur se zastavil u Veroniky, která si chránila před sprškami vody tvář a zeptal se provokativně: „No, jestli není ta tvoje máma takhle sexy? Ale ty jsi ještě víc, protože jsi takhle blízko,“ zasmál se.
„Ty jsi děsný,“ vrhla se na něho Veronika a cákala mu do očí vodu. „Že se nestydíš tohle říkat!“
Couval před ní až ke stěně bazénu. Když byla až u něho, chytil ji za ruce a přitáhl k sobě a dodal: „A nejvíc sexy jsi, když se takhle zlobíš!“
Přitiskl ji k sobě a zkusil ji políbit. Snažila se od něho odtáhnout, ale pak povolila a polibek mu vrátila. Napřed jen zlehka, ale když si uvědomila, že jí na bříšku tlačí jeho tvrdý klacek, přisála se k němu nečekaně vášnivě.
Po chvilce se odtrhnula a zašeptala: „Jsi praštěnej, máma na nás kouká. Nech toho radši. To je přeci blbý.“

V očích jí viděl nezměrné vzrušení. Chtěla to stejně jako on. Trochu se posunul a Veroniku si nepatrně zvedl. Stačilo to, aby jeho kopí vklouzlo mezi její štíhlá stehna. Viděl, jak se jí zastavil dech a potichounku jí zašeptal do ucha.
„Strašně moc tě chci a máš pravdu, máma se na nás dívá. Ale neotáčej se. Asi se jí to líbí, protože si po ní přejíždí prsty.“
„Ty jsi hroznej,“ zašeptala se šokovaným úsměvem, ale ten fakt ji vzrušil natolik, že se na jeho kopí zavrtěla, až ucítila, jak se na něj pomalu nabodává. Mizelo do ní.
Věděla, že je úplně mokrá ještě před tím, než skočila do vody, ale tohle bylo něco, co si přála vždycky zažít. Jo, s těmi dvěma kluky skončila v posteli, ale nic kromě blbého pocitu z toho neměla. Artura ale chtěla úplně bláznivě. Měla pocit, že se z toho rozletí na tisíc kousků a také měla sto chutí otočit se, aby viděla, jestli Artur nelže. Pomalu si ji nadzdvihl a spustil znovu dolů.
„O tomhle se mi zdálo, ale je to mnohem krásnější než ve snu. Neboj, tvojí mámě to určitě nevadí, dívá se na nás, jako kdyby chtěla být ještě mnohem blíž,“ šeptal jí do ucha a zároveň ji něžně líbal na šíji. Jednou rukou podpíral její zadeček a druhou stisknul ňadro.
Vzdychla vzrušením a otočila se na svou matku. Jejich divoké pohledy se střetly. Dana ještě jednou přejela prsty po své štěrbince tak, aby to Veronika viděla a sklouzla do bazénu. Veroničiny oči ji přitahovaly. Nemohla se nasytit pohledu na to, jak se její dcera pohupuje na Arturově nádherné výbavě.

„Máma jde asi sem k nám, to je přeci šílené,“ zašeptala Veronika a vášnivě se přisála k Arturovým ústům. Spustila se až dolů. Cítila, že jeho nádherný klacek se už dál nedostane. Hladil jí ňadro a sevřel zvětšenou třešinku. Sykla bolestí smíšenou s nadšením. Dana nepospíchala.
„Já jsem z tebe úplně hotovej, takhle ve vodě tě na něm snad unesu bez držení,“ šeptal jí dál do ucha. „Jestli chceš, tak ji vezmeme k sobě,“ jemně ji kousnul do ušního lalůčku.
„To je přeci ještě šílenější,“ rozpačitě se na něho podívala a zavrtěla se na jeho ocasu.
„Neboj, sice je to šílený, ale neboj,“ snažil se ji uklidnit a natáhl ruku k Daně.
„Pojď sem k nám, Veronika je ta nejúžasnější Veronika ze všech Veronik na celém světě. Vidíš, jak je báječná? Ale to ty taky,“ jeho ruka sklouzla kolem Danina útlého pasu, přitáhl si ji k nim.
Pohlédla na Veroniku.
„Není ten Artur bláznivý? Ale báječně bláznivý. Závidím ti, že jsi o dvacet let mladší a že ho můžeš mít jen pro sebe, ale mám tě moc ráda, jsi moje báječná holčička,“ naklonila se k Veronice a zlehka ji políbila na tvář. Ve vodě viděla, jak je její klín přitisknutý do Arturova kudrnatého houští.

Veronika pustila Artura, sklouzla z něj dolů, objala Danu a zašeptala. „Mám tě tolik moc ráda, mami. Nebudu se na vás už nikdy zlobit, neboj. A ty taky se neboj,“ obrátila se na Artura s něhou v očích.
„Už to bude dobrý a chci, aby z toho máma taky měla radost a nebála se, že mi nějak ublížíte.“
Dana nemohla uvěřit tomu, co slyší, ale přesto zašeptala: „Jsi neuvěřitelná, Veru,“ políbila ji zlehka na rty.

Veronika ji dvakrát viděla líbat se s Arturovou mámou a nikdy nechápala, jaké to asi je a co na tom ty dvě viděly. Najednou jí došlo, že to může být prostě báječné, když se mají dva lidé rádi. Usmála se na mámu, objala Artura, krátce jej políbila a zašeptala: „Přála bych si vás dva vidět tak, jako máma viděla nás.“

Uvědomila si, že v tuto chvíli jí to vůbec nebude vadit, ale zároveň toužila po tom, aby Arturův nástroj zase vklouznul co nejhlouběji do její nadržené mušličky. Neudržela se a hmátla do vody po jeho vysoko zvednutém kůlu.
„Je nádhernej, chtěla bych ho, ale teď mi to ukažte vy. Prosím! Pak zase já.“ Sama žasla nad tím, co to vlastně vyslovila, ale cítila jakési zvrácené uspokojení z toho, že to dokázala.
Stlačila jej dolů a udělala místo Daně. Přimkla se k Arturovi, ale vzápětí musela udělat místo Danině štíhlému stehnu. Vpíjela se pohledem do její vzrušené tváře, soustředěné jen na Arturův úd a snažila se představit si ten pocit, který cítila před několika okamžiky, kdy ji Arturův dokonalý nástroj úplně celou vyplňoval. Vnímala, jak Dana krouží a tancuje na Arturově tvrdém, velikém ohonu. Nedočkavostí poklesla trochu v kolenou a stiskla je k sobě. Daně to neušlo, proto přestala a nabídla své místo zpět Veronice.

Ta okamžitě objala Artura kolem jeho šíje, jejich rty se spojily ve vášnivém polibku a její kundička si instinktivně našla svého krasavce a vpustila jej co nejhlouběji. Artur na nic nečekal a začal rytmicky přirážet vzhůru až ke dnu její pochvy. Cítila, že se jí propadá půda pod nohama a za malou chvíli zůstala Arturovi viset téměř bezvládně kolem krku.

„To bylo poprvé v životě takhle! Moc děkuju,“ vydechla a nastavila mu rty k polibku. Něžně se jejích rtů dotknul svými, uchopil ji v pase a posadil na kraj bazénu.
„Báječné. Zasloužila by sis tisíc polibků,“ začal klást na její kolena jeden polibek vedle druhého a pomalu stoupal vzhůru, až se jeho rty dotkly perfektně vyholené sevřené štěrbinky.
Veronika už se vzpamatovala a něžně hladila jeho mokré vlasy. Posunul si ji na samý krajíček bazénu, rukou naznačil, ať se zakloní a jazykem začal laskat vstup do její, teď již pootevřené růžové jeskyňky. Slyšel ji vzdychat a vzdechy nabíraly na hlasitosti, když vzal do svých rtů její malý klitoris. Pohladil štěrbinku prsty a jazyk rozkmital kolem poštěváčku. V okamžiku, kdy Veronika v agónii zaklonila hlavu a snažila se co nejvíc potlačit výkřiky svého orgasmu, odstoupil a opatrně pokynul Daně, aby zaujala jeho místo.

Dana začala opakovat to, co před tím prováděl Artur. Veronika si uvědomila tu změnu, ale místo nějakého odporu ji zalila další nekonečná vlna vzrušení. Daninu hlavu si prudce přitiskla rukou do klína. Artur vše pozoroval zblízka stejně jako před tím Dana. Tentokrát se ale k Daně přitiskl a jednou rukou laskal její kundičku, zatímco druhá hnětla ňadro. Před očima měl doširoka rozevřenou Veroničinu jeskyňku a její dlouhé nohy, patami se opírající o okraj bazénu. Něco podobného ještě nezažil. V okamžiku, kdy Veronika začala hlasitě vzdychat potřetí, prohnalo se jeho údem obrovské vzrušení, ale ovládl se. Počkal ještě chvilku a pak si otočil Danu, která svou hru s Veronikou právě dokončila: „Pojď, třeba se tam do toho světa také dostaneš!“
Dana si zavedla jeho kůl do své vzrušené kundičky a začala proti němu okamžitě přirážet. Snažil se držet tempo, ale pak jen šeptal: „Holky, teď to už dlouho nevydržím. Pak ti to ale taky udělám jazykem.“
„Pojď, já už taky budu! Neboj! Můžeš! Měla bych to za pár dnů dostat!“ vzápětí už ucítila jeho záškuby, ale Artur pokračoval dál tak, aby i ona vyvrcholila.
Povedlo se a schoulila se mu do náručí. Veronika se už vzpamatovala a s úžasem to divadlo pozorovala. Artur uchopil Danu v pase, posadil ji na okraj bazénu a zopakoval přesně to, co před tím s Veronikou. Dana mu vycházela maximálně vstříc a netrvalo dlouho, Arturovy rty svlažil potůček jejích šťáviček doprovázený hlasitými vzdechy. Vůbec nevnímal, že jsou ty šťávičky smísené s jeho semenem. Toužil, aby vystříkla tak, jako tuhle večer na lavičce před jejich chatou. Aby se zase styděla. Toho se však tentokrát nepodařilo dosáhnout.

„Honem pojď i ty, ať jí to oplatíš, neboj!“ naznačil Veronice. Ta se bleskově sesmekla do vody a zaujala Arturovo místo. Udělala to úplně automaticky, napadlo ji. Vždyť po tomhle nikdy netoužila! Naskytl se mu téměř stejný pohled jako před tím.
Trochu se k Veronice přitiskl a stejně jako před tím Daně, hladil teď ňadro i kundičku Veronice. Neprotestovala, byla plně zaujatá tím, co prvně v životě prováděla.
„Dana má o dost větší poštěváček,“ stihl si pomyslet a vzápětí už viděl, že na Danu přichází křeč. Obával se, že Veronika přestane, až ucítí Daniny šťávičky, ale zmýlil se. Veroničiny prsty a jazyk předvedly dokonalý koncert a zdálo se mu, že těch šťáviček bylo teď ještě víc. Dana téměř bezvládně spustila své dlouhé nohy do vody a zůstala ještě chvilku ležet s pohledem upřeným někam k modrému nebi.

Veronika si opláchla obličej, s obavami pohlédla na Artura a konstatovala: „Teď už mě nebudeš mít rád, když jsem schopná udělat něco tak hrozného.“
Přitáhl ji k sobě, objal ji a uklidňoval: „Neboj, naopak. Strašně moc tě obdivuju a Danu taky. Ale budeš se mnou chodit, když teď víš, jaký jsem zvrhlík?“
„Budeš za mnou smět přijít na konci směny ve fast foodu a doprovodit mne domů, když budeš hodný a nebudeš nikde zlobit,“ s vážnou tváři odpověděla.
„Beru. A budu se někdy smět zastavit u vás doma?“
„Jen na doučování,“ zasmála se Veronika.

Dana už seděla na okraji bazénu a pozorovala zamilovanou dvojici.
„Co všechno se budeme spolu doučovat?“
„Co bude nejvíc potřeba.“
„Hmmm, to zní dobře, ale všechno možná sami nezvládneme,“ zakončil debatu Artur, mrknul na Veroniku a stočil svůj pohled na Danu. Obě na sebe se smíchem pohlédly. Pochopil, že veškeré obavy z dalšího jsou zbytečné.
Veronika se zeptala: „Mami, myslíš, že mám s někým takovým chodit? Vždyť je úplně strašný. Je to úchyl, chce se milovat nejmíň se dvěma ženskýma naráz a nic ve zlým, nevadí mu ani starší.“

„Já myslím, že rozhodně ano, protože my dvě jsme asi stejně strašné jako on,“ obě se hlasitě rozesmály. Vylezli všichni z bazénu a uvelebili se na dece a na pěnovce.
„Pomalu bude třeba zamyslet se nad večeří, ale hlavně by neměla klesnout hladina alkoholu, protože den ještě nekončí. Co myslíte, holky?“
„Já vám do toho nemůžu moc zasahovat, ale k večeři bych to viděla na Caesar salát. Veronika umí super zálivku, a to ostatní máme tady v lednici, včetně kuřecích prsíček.“
„Skočím asi pro led, protože spotřebu máme nějakou velikou, nebo si jdeme udělat ten večer k nám?“ aktivně se zapojila Veronika.
„Je to na vás dámy, jsem vaším služebníkem a udělám, na co mi budou mé skromné síly stačit.“
„Tak možná dneska pro změnu u nás, mami? Teď mi to došlo! Jak jsi to vlastně myslel, Arture?“ výhružně se na něj zamračila Veronika.
„Jen tak, jak ty si budeš přát,“ zazubil se Artur.
„Jo, tak to jo, připravíme večeři a Artur by mohl donést ty zbytky toniku a coly s přísadami,“ spokojeně doplnila Dana.
„Ještě se můžeme chvilku nahřát a já bych dorazil tak v šest nebo v půl sedmé?“
„Budeme se na tebe těšit, Arťo, jsi hroznej, ale snad můj,“ Veronika se k němu naklonila něžně ho políbila.

Kolem šesté se Veronika ptala: „Co si mám vzít na sebe, mami? Moc jsem si toho s sebou nevzala.“
„Podle toho, co chceš večer dělat. Buď si vezmi džíny a tričko nebo krátké šaty. Z těch bude každému mužskému jasné, co asi může očekávat.“
„Co si bereš ty?“
„Posledně jsem měla támhlety šaty.“
„Hmmm, no jasně. Tak šaty. Mám si brát podprsenku?“
„Já si pod ně tuhle nevzala nic.“
„Teda mami! Ty jsi ho normálně svedla a já mu to vyčítala, tohle jsi mi měla říct.“
„Asi máš pravdu, ale ono to bylo dost podobné, jako dneska. Oba jsme věděli, že to bude pokračovat po úvodu v bazénu. Ale jestli chceš, můžete po večeři s Arturem jít k nim. Já vám to nebudu kazit. Vy dva patříte k sobě. Mně je to jasné. Neboj.“

„Díky moc, mami,“ usmála se Veronika, ale pak dodala „třeba zítra nebo pozítří. Taky bych potřebovala nějaké prášky, aby se nestal malér, ale dneska jsme nějak začali, tak se nikam nechystám. Ale budeš mi muset šaty půjčit. Mám tady jen šortky a džíny.“
„Ta nezapnutá košile na tobě taky vypadá dobře,“ pochválila ji Dana.
„Tak tu košili a šortky?“
„To si nech až na příště, až k Arťovi zajdeš sama. O prášky se neboj. Zastavila jsem se pro ně doma. Jenom kvůli kytkám bych tam přeci nešla,“ zasmála se Dana, když viděla, jak se Veronice rozzářily oči.

Ještě chvilku řešily podrobnosti a pak nanosily na stůl večeři.
„Asi by se lépe hodilo bílé víno, ale Artur určitě přinese ten tonik a colu. Sice toho asi moc nezbylo, ale víno si můžeme dát pak. To už ale budeme pěkně namazané, tak radši ne.“

Dorazil jen o pár minut později a zůstal v úžasu stát. Obě se stihly nádherně nalíčit a odhadoval, že nejspíš nebudou pod krátkými šaty nic mít tak, jako před pár dny Dana.
„Teda, holky, takhle krásně nalíčené jsem vás ještě neviděl.“
„To máma, Je v tom šikovná.“
„To teda jo,“ obdivně vydechl Artur. „Smím dál?“
„Jo, jasně,“ Veronika vtiskla Arturovi letmý polibek. Dana mu nastavila k přátelskému políbení obě tváře.