Chata12

V pátek dopoledne se byla Veronika s Arturem projít.

„Jsem docela ráda, že si dneska dáme jen procházku. Stejně máš odpoledne tenis. Hele, abych se ti přiznala, moc se mi samotný na chatu nechce, když tam jedou i vaši. Co kdybych jela s tebou až zítra po obědě?“
„Popravdě, já si to myslel. Mně končí tenis před polednem, hraju dva zápasy a začínáme už v půl deváté. Když si vezmu věci s sebou, tak by šlo stihnout vlak v půl jedné.“
„Super! Tak já se odpoledne potkám s holkama, některé se už vrátily z prázdnin. Škola začíná ve středu a zbydou nám na nějakou zábavu ještě pondělí a úterý. Jen nevím, jak to bude na chatě. Máma pořád vyzvídala, jestli se tam taky objevíš. To jen abys věděl, že na tebe nezapomněla,“ škádlila Veronika. „Myslím, že s tvojí mámou budou chtít zorganizovat nějakou lumpárnu,“ zvědavě pohlédla na Artura.

„Mně je to jasné.“
„Neboj, mámě jsem nic o tobě a tvojí mámě neřekla, ale oni obě budou potřebovat, abych tak nějak řekla, zlegalizovat to, co jsme s nimi provedli. Já s tou mojí a ty s tou svojí. O tobě to navíc nikdo kromě mne neví. Přiznám se, že bych vás byla docela ráda viděla. S mojí mámou to bylo neuvěřitelné, jenže stejně si tě tak nějak nedovedu představit s tou tvojí,“ poťouchle se na něho usmála. „Já jsem se fakt asi zcvoknula. Nikdy jsem o něčem podobném ani neuvažovala. Ani mě nic takového nenapadlo.“
„Oni to nějak vymyslí, jenže nevím, co s mým tátou a s tebou. Skoro bych to odložil. Bojím se, aby nebyl nějakej vlezlej. Je to děs, takhle se o tom bavit.“
„To teda je. To máš recht. Mně by bavilo, kdyby se k nám dvěma přidala jedna z nich. Cokoliv dalšího mi přijde být divný a asi bych to ani nechtěla.“
„Hmm, mám to stejně. Prostě se nenecháme natlačit do ničeho, co se nám nebude líbit. Platí?“
„Platí. Stejně jsi můj miláček a moc se na tebe budu těšit. Nejradši bych se u tebe večer zastavila, ale uvidím, jak to bude s kámoškama. Monika má narozky a zve nás k sobě domů.“

Ještě dlouho se procházeli, ale nakonec to dopadlo tak, že se sešli až v sobotu u vlaku.

Na chatě se zbývající trojice pobavila v bazénu i v posteli a když už konečně nadržený Jirka odpadl, posadili se ještě u poslední lahve vína.
„Nechci být nějaká dotěrná, ale jak si myslíte, že to bude zítra s mladými? Vsadím se, že Artur si nebude dělat žádné starosti, ale Veronika, to nevím. A co ty Jiřko? Tedy, že se ptám takhle přímo,“ zubila se zvědavě Dana. „Ona to sama neřekne, ale já vím, že Jiřka tě nebude chtít nechat v tom průšvihu samotnou a přidá se k tobě. No, a na Artura máme stejný názor. Ten by tady byl nejradši teď místo mne.“
„Ty jsi hroznej, Jirko. To přeci takhle není,“ škaredila se Jiřina, ale už jen z těch slov znovu ucítila napětí v podbřišku.
„Hmmm, kdyby tady byl, tak já bych teda určitě ještě pokračovala a jak tě znám, Jiřinko, tak ty bys neodolala.“
„Oba jste úplně blbí,“ zamračila se Jiřina, ale pak uchopila skleničku a se smíchem zvolala: „Tak na všechny praštěné zvrhlíky!“
„No vidíš, a je to venku,“ usmál se na ní Jiří. „Kvůli tomuhle tě pořád miluju.“
Ještě dlouho si povídali, do postelí se dostali až hluboko po půlnoci.

Artur s Veronikou dorazili v sobotu v časném odpoledni. Artur zhltnul oběd, chvilku si zaplaval a když vylezl z vody, jeho táta se zeptal: „Není úplné vedro, nechceš se se mnou mrknout kousek do lesa? Myslím, že docela rostou.“
„OK, ale ty sbíráš kdejakou prašivku, vsadím se, že hříbkovité nebudou.“

O chvíli později vyrazili. Jiřina na nic nečekala a zamířila k sousedkám. Přivítaly se, Dana nabídla odpolední kávičku a usadily se na malé terase. Chvilku klábosily, jenže Jiřina to nevydržela a vyhrkla: „Holky, Jirka má pro vás možná parádní překvapení, včera o tom nechtěl mluvit, čekal, až tady bude i Veronika, ale já vám to musím říct. Ale nesmíte na mě prozradit, že jsem vám něco naznačila. Platí?“
„Jasně, spolehni se! Jako hrob!“ ujistily ji obě.

„Danuš, ještě tě štve majitelka té vaší firmičky, a chtěla by ses udělat sama pro sebe?“
„To víš, že nejradši jo, ale nemám na to peníze. Šéfová kasíruje pěkný prachy, ale nám platí mizerně. Jenže ono je to všude stejné, takže s tím těžko můžu něco dělat.“

„Tak poslouchej. Jirkův brácha má činžák na Vinohradech na dobré adrese. V přízemí tam měli nějací kluci barber shop a od října jdou pryč. Bude to volné. Jirka ten barák nechal bráchovi s tím, že ho bude postupně vyplácet, protože brácha jako nějaký filozof třel docela bídu. No a teď dali řeč a brácha Jirkovi ten krám klidně nechá, a ještě by to i vybavil, vymaloval, předělal a vůbec. Nájem bys mohla začít platit třeba za půl roku nebo za rok. To byste se dohodli s Jirkou. Třeba si dáte v týdnu rande, až si to půjdeš prohlédnout a domluvíte se. Co ty na to?“

„Ty bláho! To jako fakt? No to je sen! Petra by šla určitě se mnou a naší klientelu bychom si vzaly s sebou. Ženských, co potřebují upravit vizáž, doporučit kosmetiku, změnit se, dokonale nalíčit, udělat úplně jiné vlasy i líčení a k tomu třeba i nehtíky a pedikúru, je spousta a myslím, že máme celkem slušnou reputaci. Koneckonců jsem to trochu studovala a mám všechny možné certifikáty. No a některé můžeme poslat na nějaké operace, vždyť víte, ne? Slyšíš, Verčo? Ani bys možná pořád nemusela chodit na ty hrozné brigády! To chce něčím zapít! Skoč nám tam pro skleničky a ten rumík! Já se dneska namažu! Jestli nám tohle řekne ještě i tvůj Jirka, tak to zapiju ještě i s ním, a to rande si uděláme hned! Tohle je ta nejlepší zpráva za několik let!“

„Tedy mami, ty by ses nestyděla svádět tady samotného strejdu, když je tady teta a já? Po kom já asi jsem? Hrůza! Ale bylo by to asi super, co?“
„Neboj, Verčo, tvoje máma a Jirka můžou všechno, my už máme léta takovou dohodu,“ usmála se na ní Jiřina. „Radši skoč pro ten rumík.“
„Jo, už běžím, nebojte, holky! Stejně je mi jasné, že přemýšlíte taky hlavně o tom, jak do toho vašeho zkaženého spolku dostat i Artura. A možná i mne? Možná bych do toho s vámi šla? Máma ví, ne?“ rozesmátá zmizela v chatě.

„Koukám, že hříbky žádný, akorát prašivky,“ konstatoval trochu otráveně Artur.
„Měl by ses konečně naučit houby trochu poznávat. Tyhle jsou dobrý na smaženici a třeba tyhle, když jsou malé, tak na nakládání do octa těžko najdeš lepší. Ale máš pravdu, radši bych zašel na jedno točené, myslel jsem, že toho poroste víc. Je to bída. Snad porostou v září.“
„Konečně rozumné slovo. Mám po tom tenisu žízeň, jak zasypaný horník. Můžu se na něco zeptat?“
„Aha, jasně. Na nějaké plány ohledně večera, ne?“
„No tak trochu. Já vím, že Dana, by nás s Veronikou rozhodně do těch vašich her chtěla zatáhnout. Jenže já nevím, co Verča. Myslím, že by se jí to asi moc nelíbilo.“
„Je mi jasné, že ty jsi po mně a že ty by ses přidal hned.“
„Mně je zase jasné, že tobě by to nevadilo,“ oplatil mu narážku se smíchem Artur.
„No, už jsme se o tom bavili. Možná, že bych měl zmínit, co nám taky vykládala Dana. Víš, ona má docela prachaté klientky a některé asi i dost zajímavé. Ženské se občas dost rozpovídají a mně je jasné, že Dana dokáže být taková vrba, do které oni budou šeptat úplně všechno, aby ulehčily svému svědomí, a tak nějak se podělily.“

„Nějaké pestré historky, jo?“
„Před časem k ní přišla jedna její známá, že potřebuje kompletně předělat všechno. Jiné líčení, vlasy, nehty, barvu, no zkrátka všechno, co si ženské vymyslí. Vysvětlila proč. Byla rozvedená, vzala si někdy před rokem nějakého chlapíka asi kolem pětatřiceti, takže dohromady mají tři děti. Jenže přišla na to, že on píchá asi celý život svoji mámu. Ani prý nechtěla říct od kolika let. Během té jejich svatby se dala dohromady s přítelem své tchýně a zjistila, že on to ví taky, že mu to ta tchýně sice zapírala, ale že mu to nevadí. Tchýně je prý totiž i přes ten věk neskutečná kočka. Ukecala ho, že má plán. Pomohl jí ty dva načapat.
Ona pak zašla k Daně, aby jí vystajlovala, pak šla za přítelem té své tchýně, dohodla se s ním, ojela ho a zjistila při tom, že je v sexu lepší, než ten její manžel. Pak zorganizovala nějakou oslavu, kam pozvala tchýni s tím jejím přítelem a aby jim to vrátili, tak z toho udělali mejdan, kde se nechala ošukat tím starým chlápkem od své tchýně a přesvědčila manžílka a tchýni, aby si to spolu rozdali taky. Povedlo se jí úplně odbourat zábrany a dneska šuká s manželem, randí se svým pseudotchánem a nechává randit manžela s jeho máti. Sodoma Gomora. A to prý ještě přemýšlí, jak do toho propletence zatáhnout manželku toho staršího chlapíka, protože ten s tou její novou tchýní šuká taky už léta, tak aby neměl takový průser, až to někdy praskne. Je to Danina kámoška a prý vždycky byla dost na chlapy.“

Jiří dovyprávěl, právě když došli k hospodě. „Dáme dvě plzně?“
Než pivo donesli, Artur se zeptal: „Danu tenhle příběh nějak inspiroval, co? A mámu nejspíš taky, ne?“
„No, vypadá to tak. A to vykládala ještě další. Má klientku, která se před léty rozvedla, protože manžel sice vydělával ranec, ale byl věčně někde v riti v zahraničí. Asi víc než já. Zkoušeli nějaký sex se sousedy a dopadlo to tak, že ta ženská si vzala souseda a zůstala jí na krku dcera. Jenže asi o deset let později se stalo pár náhod, takže ona se rozvedla i s tím druhým a začala si znovu s tím prvním, do toho se jim zamíchala dcera, přítelkyně toho prvního manžela a její syn a ještě nějaká slečna. Tak tomu začali říkat klub. Nebo klub úchylů nebo tak nějak. Ale zeptej se Dany. Ona ti to vylíčí podrobně a ráda.“

„Hele, to je šílený. To si Dana nejspíš vymyslela kvůli té naší situaci, ne?“
„Budeš se divit, ale vykládala to už před delší dobou a tu první story taky skoro před rokem. Bavil jsem se tím, jak to obě ty ženský, tedy Dana s mámou, rozebíraly ze všech stran a několikrát se k tomu vracely. Naprosto je fascinovalo, že v obou případech si to synáčkové užívali s matinkami a v tom jednom dceruška dokonce s oběma rodiči. Ten první případ byl prý typický oidipovský komplex, ten druhý prostě využitá příležitost.“
„No já tedy zírám. To se mi ani nechce věřit. Fakt je, že život je občas zajímavější než nějaká fantazie. Dal bych ještě jedno to pivko a pak bych si šel trošku zaplavat. Stejně si myslím, že tam Dana s mámou vymýšlejí nějaké plány, jak to zaonačit, aby to dopadlo tak nějak, jako v těch příbězích.“

„Co si budeme nalhávat,“ konstatoval Jiří, když dostali druhé pivo, „všechny tři ty naše ženské by se o tebe skoro popraly, ale pro Veroniku jsem já už nejspíš jen starej voleza. Vždyť jsem asi o pětadvacet let starší.“
„Uvidíme, jak to bude. Mě se ta idea klubu, jak jsi o něm povídal, docela líbí. A co se týče toho volezy, kdybych v tvém věku vypadal jako ty, byl bych happy.“
„Jó, to mně by se ta idea líbila taky. Tyhle kluby se ale nikdy nesmí moc rozšiřovat, protože pak se zvyšuje nebezpečí, že se někdo někdy na někoho naštve a začne někde kecat a je to průser. Včera zase obě ty ženské ten klub rozebíraly, takže je ti snad jasné, kam se to budou snažit nasměrovat. Prostě úchylárna, ale mně některý úchylárny nevadí.“

Ještě chvíli se náramně bavili nad druhým pivem a shodli se, že někdy mohou být některé úchylky setsakra zajímavé a byla by škoda je nezkusit.
„Já jsem prostě po tobě i po mámě, to se nedá zapřít,“ konstatoval se smíchem Artur.
Kolem čtvrté dorazili k chatě. Artur si dal venkovní sprchu a rovnou skočil do bazénu, Jiří se vypravil k sousední chatě.

„No konečně, že jste zpátky, kluci!“ halekala Dana. Jirkovi bylo okamžitě jasné, že dámy už mají naváto. Svědčila o tom prázdná lahev karibského rumu a načatá druhá.
„Artur si šel zaplavat, plave si tam úplně sám a vy tady likvidujete lahve rumu.“
„Arťu bychom neměly nechat samotného bez dozoru, že ne holky? Ale Jiřka říkala, že pro nás máš nějaké překvapení. Jsme s Veronikou jedno velké ucho! Povídej, o co jde?“ dorážela Dana.

„Povím za chvíli, ale teď si půjdu asi taky zaplavat. Tak až pak,“ nechával dámy napnuté, otočil se a důstojně odkráčel zpět.
„Holky, tak jdeme, ne?“ dámy ještě chvilku štěbetaly a chichotaly se, ale pak dopily své kalíšky a vypravily se za Jiřím. Ten je přivítal s táckem dalších rumíků: „Chcete překvapení? Tak každá ještě jeden kalíšek. Arture, pojď taky!“

Každý uchopil svůj rum a čekali na Artura, který bez rozpaků vylezl z bazénu nahý, chopil se svého pohárku a otázal se: „Na co, že to bude?“
„Na Danu a její nový salón krásy, tedy jestli bude chtít!“
„No počkej, Jíro! Co to má jako být? Jaký salón?“ mistrně sehrála překvapení Dana.
„Šup tam panáka, pak povím,“ Jiří se rozhodl, že využije již zkonzumované množství alkoholu a ještě zvedne dámskou náladu a sníží zábrany.

Za chvilku byly na tácku prázdné kalíšky a Jiří v krátkosti vysvětlil to, co již Daně s Veronikou oznámila Jiřina.
„A na to si dáme ještě jednoho, tentokrát do druhé nohy, aby tady nikdo nekulhal,“ zahlaholil Jiří a z lahve, která byla na tácku, dolil další rundu. „A když budeš chtít znát podrobnosti, tak se mnou skočíš do bazénu, Danuš, já ti je tam pošeptám! Ale ještě jednou tedy na ten tvůj budoucí salón krásy!“
„Ty jsi ten nejbáječnější kamarád a já tě Jiřince závidím!“ pěkně namazaná Dana dopila další rum, objala Jiřího a vášnivě ho políbila. Pak objala Jiřinu, políbila jí stejně vášnivě a konstatovala: „A ty jsi ta nejbáječnější kámoška, protože nevím o žádné, co by mi klidně půjčila svého báječného mužíčka!“

Artur zachytil rozpačitý pohled Veroniky, která se při pohledu na ty dvě zvláštně uculovala. Pak pohlédla na Jiřího a s tím nejmilejším úsměvem, jaký jen dokázala vyloudit, zašvitořila: „Tedy Jirko, vy jste ten nejbáječnější mužský, jakého jsem kdy v životě poznala. Musím vám za mámu moc poděkovat,“ přistoupila k němu a opatrně ho políbila na tvář.
„Tedy to bylo to nejhezčí poděkování za posledních nejmíň dvacet let, skoro bych se červenal!“ koketně se na ni usmál Jiří. „Ale myslím, že je čas jít do vody, ať tady mezi námi nestojí jediný Artur nahatý.“
„Nebude to blbý?“ strachovala se Veronika.

Artur mezi tím pustil dost hlasitě rádio s příjemnou muzikou a zmizel v bazénu.
„Verčo, tady se vždycky koupali všichni nahatí, tak se nestyď, vždyť nemáš za co,“ smála se Dana, když si sundávala šortky i s kalhotkami. Vzápětí odhodila i tričko a šla k bazénu, kde už plaval Artur. Veronika sledovala, jak se rychle svlékají i Jiřina s Jiřím, takže se váhavě přidala.

Když přišla k okraji bazénu, všichni už plavali, ale teď se zastavili a se zájmem na ni pohlíželi. Byla prostě nádherná. Napadlo ji, že si příchod načasuje tak, aby nejblíže u schůdků byl Jiří. Bylo jí jasné, že řada rychle vypitých panáků rumu ji zbavila téměř všech zábran a začalo ji příjemně vzrušovat to, co se nejspíš za chvíli stane. Rozhodla se, že bude provokovat.
Zůstala stát malinko rozkročená dala ruku v bok a zvolila čistě řečnickou otázku: „Není to moc studené?“ přejela rychlým pohledem všechny a zastavila se přímo nad Jiřím. Normálně by se styděla, ale teď jí dělalo náramně dobře, že jeho oči těkaly z jejích ňader na dokonale hladkou kundičku a zpět. Věděla od Artura, že pohled zdola je náramně vzrušující.
Opatrně zkusila dosáhnout špičkou nohy do vody: „Hm, docela to ujde!“ sestoupila o dva schůdky níže, rukou se opřela o Jirkovo rameno a opatrně se spustila na dno bazénu. „Je prima teplá. Kolik dáváte bazénů?“
Protáhla se kolem Jiřího, otřela se o něho svým ňadrem a snažila se zjistit, zda se mu náhodou nepostavil. Vidět nebylo nic, a tak se pustila do rozvážného plavání.
Artur se k n í přidal: „Já už jich mám teď asi deset a před tím, než jste přišli, tak asi třicet. Bazínek má dvanáct metrů na délku a pět na šířku,“ mile se na něho usmála: „Asi jsme se tam u nás pěkně namazaly.“
„To nevadí, aspoň bude veselo,“ koketně se na ni podíval Artur.

Chvilku všichni plavali. První se po pár minutách zastavila Dana. Opřela se zády o stěnu bazénu a sledovala dění. Jen o trochu později se těsně vedle ní zastavila Veronika. Jiří, který již také odpočíval na protější straně bazénu, se rozhodl dát ještě jeden bazén a pomalu plaval k nim. U druhé strany zůstali vedle sebe Artur s Jiřinkou. Se zájmem sledovali, jak Jiří oběma kráskám lichotí: „Teda vy vypadáte jako dvě nádherné sestřičky. Pánbůh nebo vlastně příroda odvedla dokonalou práci.“
„Ale no tak, Jirko, přestaň s těmi lichotkami. Já už jsem stará a Veronika lichotit nepotřebuje.“
„Kdybych tady byl jen s tebou nebo ještě támhle s mojí Jiřinkou, tak bych se neudržel,“ s koketním pohledem začal dorážet na Danu.
„Tedy Jirko, že se nestydíte, vést takové řeči přede mnou,“ jakoby stydlivě se na něho usmála Veronika. Byla zvědavá, kam asi až Jiří zajde.

„Jirka už jinej nebude, Veru, tohle nebo něco podobného nám říká vždycky, když už si chce něco začít, takže si na něj musíme dávat pozor, viď Jirko,“ zasmála se Dana, ale přisunula se k němu a vtiskla mu lehký polibek.
„Hele, myslíš, že si Dana s tátou něco začne?“ šeptal Artur Jiřině a malinko se k ní přisunul. Uvědomil si, že se mu začíná topořit a v tom okamžiku na něm ucítil lehký dotek její ruky.
„Sama jsem zvědavá. Kdyby tam nebyla Veronika, tak už by to bylo jasné. Myslím, že to nechává na Daně,“ opatrně mu pod vodou honila jeho teď již dokonale tvrdý kůl. Pomalu a pokud možno nenápadně zajel pravou rukou pod její zadeček a nechal prsty zkusmo vniknout zezadu mezi její stehna. Přisunula se k němu o pár centimetrů blíž.

„Myslím, že na nás mrknula Verča, ale jestli nepřestaneš, tak vystříknu dřív, než k něčemu dojde. Taky za to můžou ty tvoje nádherný prsa a to, jak ti nahoru trčí ty špuntíky. Tak bys to už chtěla? “ tiše šeptal se širokým úsměvem, aby zachoval dokonalé mimikri.
„A ty bys mi ho tam chtěl před nimi dát? Aby na nás koukali?“ stejně tiše zašeptala Jiřina, aniž na něho pohlédla.
„To si piš! Přál bych si, aby na nás zírali. A ty?“
„Mám to stejně, ale táta asi bude rychlejší. Nespěchej, podívej se na ně!“

Na druhé straně bazénu se Jiří zaculil na Veroniku: „Tvoje máma je báječná a k tomu nádherná svůdkyně, které se nedá odolat,“ přitáhl si Danu k sobě, prohnětl jí druhou rukou ňadro a zlehka ji políbil.
„Jirka je neskutečně rychlý svůdník, podívej,“ naznačila pohledem do vody.
Veronika její pohled sledovala a polilo ji netušené horko. Viděla pod hladinou, jak Dana beze studu uchopila jeho šikmo trčící kůl a zálibně po něm přejela rukou. Koutkem oka zahlédla, že Artur s Jiřinou jsou také jen nepatrný kousek od sebe a v tom okamžiku ji Dana uchopila za ruku a přitáhla k Jirkovu klacku: „Sáhni, dá se odolat tomuhle?“

Veronika tu parádu přejela svými prsty: „No, mami, po pěti nebo šesti rumech asi těžko. Tak schválně ukaž,“ samotnou ji překvapilo, co ze sebe vypravila, ale rozhodně si v tomhle okamžiku sama nechtěla s Jirkou nic začínat.
Vzápětí už jen opřená o stěnu bazénu sledovala, jak si Dana na ten kůl naskočila, jejich podbřišky se spojily a ústa splynula v dlouhé polibku. Jiří intenzivně hnětl její matce ňadro.
Znovu ji polilo vzrušení. Bylo to podobné tomu, jako když před pár dny sledovala, jak se její matka milovala s Arturem. Chvilku ty dva pozorovala, ale pak neodolala, odsunula se od stěny, přejela Daně rukou po její prdelce a dojela až úplně dolů. Cítila, jak Jiřího kůl projíždí mezi jejími prsty hluboko do Daniny vagíny. Zase si připomněla, jak nechávala mezi svými prsty proklouzávat Arturovo kopí do úplně mokré matčiny jeskyňky a jak jí jen to málem stačilo k tomu, aby se udělala. Ve vodě jí připadal díky těm pohybům Jiřího pyj neskutečně dlouhý a tlustý.
„Tedy mami, ty jsi taková nemrava,“ tiše se zasmála a pohlédla na Jiřího. Pohled opětoval. Ve tváři mu viděla napětí z toho, jak se snaží zasouvat svůj klacek co nejhlouběji do matčiny kundičky. Najednou jí vůbec nepřipadal být starý. Žádný přebytečný tuk nebo povislé břicho.

„A ty nejsi nemrava? Nechceš taky být aspoň trochu?“ tiše se zeptal Jirka.
„Když vidím, co támhle dělá Artur s mámou, tak možná, že bych se k vám přidala,“ to už Dana seskočila z Jiřího kolíku a ten natáhl svou ruku k Veronice.
Trochu rozpačitě se rozhlédla kolem a když ji Dana pobídla: „Neboj, teď už musíš!“ přitáhla si Jiřího nástroj k sobě a zavedla mezi nohy do své rozpálené kundičky. Přepadlo ji nezměrné vzrušení z toho, co právě provádí.
„Bože, necháváš se tady opíchat přímo před svojí mámou od jejího milence a o kousek dál jeho žena divoce šoustá se svým synem, se kterým ty chodíš. Ale není to nádherný? Přiznej si, že tě pěkně bolí, jak ti divoce mačká tu kozu, ale ty ani necekneš a máma ti cpe svoje prsty kolem toho jeho ptáka do pipiny taky a může se z toho úplně pominout. Jak ho opatrně drží za koule! Má ho stejně velikýho jako Arťa,“ probíhalo jí v tom okamžiku hlavou. Ohlédla se, protože uslyšela tiché vzdechy z druhé strany bazénu. Artur právě pilně obsluhoval svou matku a něco jí tiše říkal.

„Počkej! Já to chci jazykem a prsty, ale od vás obou,“ divoce se sesmekla z Jiřího pyje, vysoukala se z bazénu a nabídla svou doširoka rozcapenou kundičku oběma k vylízání.
„Oba současně!“ zavelela rozhodně, až ji to samotnou překvapilo. Zároveň měla výhled na druhou stranu bazénu. „Jeden prsty, druhý jazykem! Honem! Chci to od vás obou, potom se rychle vyměňte.“

Dana na ní obdivně pohlédla. Viděla, jak se v jejích očích zračilo jakési šílenství. Bláznivé vzrušení. Zatoužila v tom okamžiku být na jejím místě.
„Tak honem, rychle, já chci taky,“ zrychleně dýchala, zatímco její prsty jedné ruky pronikaly hluboko do rozevřené kundičky, druhou rukou divoce honila Jirkovo péro.  Dlaň měla opřenou Jiřího bradu a pozorovala jeho jazyk objíždějící poštěváček její dcery, v jejíž tváři byla patrná grimasa svědčící o blížícím se orgasmu.
„To je teda fofr,“ stihla si ještě pomyslet, ale nahlas tiše zavelela: „Stop, Jirko, já musím taky ochutnat, vždyť přeci víš!“
Výměna trvala pár vteřin a po necelé minutě Veronika s výkřikem sevřela své nohy a pomalu se svezla zpět do bazénu. Dana okamžitě zaujala její místo, zapřela se patami o okraj bazénu, doširoka roztáhla nohy a zaostřila svůj pohled na druhou stranu bazénu.

Chvilku před tím Artur uchopil Jiřinu za ruku a se slovy: „Dost, mami, nebo to tady všechno vystříknu do bazénu, a to by byla škoda,“ přišpendlil její ruku ke stěně bazénu, přetočil se čelem k ní.
Chvilku se vášnivě líbali, pak se Jiřina odtrhla se slovy: „Jestli už zase můžeš, tak mi ho tam dej. Táta už začal s Danou a Veronika se určitě přidá, strašně moc tě teď chci cítit v sobě,“ oči měla dokořán vzrušením. Vzápětí už ucítila, jak do ní hladce vklouznul Arturův úd. Podebral ji jednou rukou zlehka za prdelku a pilně kopuloval. Druhou si vychutnával její ňadro, občas stisknul náramně zvětšenou bradavku. Přesně, jak to měla ráda. Snažila se vycházet mu vstříc.
Ten pocit, že se miluje se svým synem v přítomnosti ostatních, byť se oddávají své zábavě na druhém konci bazénu, byl zničující. Prostě nádherný! Arturova tichounká slova to potvrdila: „Mami, oni jsou kousek od nás a vědí to! To se nedá vydržet, jsi tak nádherně hladká, to fakt nejde! Taky tě to tak vzrušuje?“
„Jo, nikdy nic takovýho ještě nebylo. Ničemu se nebraň, pojď dej mi to tam všechno, ale chci to taky jako Veronika! To musíš! Dělají jí to oba! Kriste pane, to musí být šílený,“ s očima vytřeštěnýma vzrušením z toho co sama zažívala a co viděla Arturovi přes rameno vnímala jeho stahy, jimiž vyprazdňoval své sperma hluboko do ní.

Vzápětí nechal svůj klacek vyklouznout ven a bleskově vysadil Jiřinu na kraj bazénu. Okamžitě mu otevřela svou nádhernou studánku. Ještě zahlédl, jak z ní vytékají kapky jeho spermatu a už si Jiřina přitiskla jeho hlavu ke svému klínu. Její pohled klouzal z Arturova obličeje, který se ztrácel mezi jejími rozevřenými stehny, na Danu, která zaujala místo své dcery a v záklonu si vychutnávala aktivity Veroniky a svého manžela.
Zachytila Arturův pohled. Nabral kapku jeho spermatu na jazyk a ukázal jí ho. Vzdychla vzrušením. Bylo to něco neskutečného. Pohlédla přes bazén.  Z řeči Danina těla jasně vnímala, že se blíží k vyvrcholení. Sama cítila, že jí to bude ještě chvilku trvat.
Danin výkřik potvrdil, že Jirka s Veronikou svou práci odvedli skvěle. „Ještě víc tady,“ naznačila svým ukazováčkem Arturovi to nejlepší místečko. „A prsty aspoň dva, co nejdál.“
Poslechl a dvěma okamžitě začal rejdit uvnitř té nádherné kundičky. Svými rty a jazykem dráždil klitoris a s potěšením poslouchal matčiny nadšené vzdechy, koutkem oka sledoval, jak si jednou rukou hněte své ňadro.

Dana jen tiše oddechovala. Nohy měla spuštěné do bazénu. Jiří s lítostí pohlédl na její štěrbinku: „Bylo to úžasný, holky,“ tiše poděkoval. Veronika zaslechla poslední slova z druhé strany bazénu: „Tedy já zírám, jak si to Artur užívá s mámou a ona s ním! Ty jsi ale ještě nebyl, viď?“ obrátila se k Jiřímu. „Napravíme to?“ Došlo jí, že mu tyká a že jemu to nevadí.

„Bylo by to báječný,“ obdivně na Veroniku pohlédl. Přitočila se k němu, hmátla po jeho trčícím ohonu a zavedla si ho do své stále ještě nedočkavé kundičky s tichými slovy: „Pojď pomalinku dojdeme až k nim.“
Vzápětí už si jen vychutnávala pomalé přírazy, které Jiří dokonale synchronizoval s každým drobný krůčkem směrem ke druhé straně bazénu. Občas se pootočil. Pohled byl stále týž.
Artur pilně lízal a prstil jeho milovanou ženu a její orgasmus stále ne a ne přijít. Trochu zrychlil své přírazy.
„Máš ji mnohem těsnější než obě holky,“ tiše zalichotil Veronice. „Je to nádhernej nezvyk, za chvilku z toho budu hotovej. Můžu?“
„Jasně! Musíš, byla by škoda dát to jinam,“ polohlasně se zasmála Veronika a přisála na chvilku svá ústa k jeho.

Přírazy zesílily. „Možná budete společně s Jiřkou a když malinko zrychlíš, tak budu i já,“ teď už trochu křečovitě ze sebe vyrážela Veronika.
Jen o malinkou chvilku později ji Jiří přitiskl ke stěně bazénu vedle Artura a začal jí drtit ňadra a divokým přírazy dokončoval své dílo. V okamžiku, kdy z táhlého úpění své ženy pochopil, že Artur je se svou prací hotov, ucítil, že i on už má dost a s nadšením si uvědomil, že Veroničina pipina začíná lehce ždímat jeho ptáka. Oba skončili velice hlasitě. Všichni čtyři na sebe pohlíželi s rozpačitými, ale naprosto šťastnými výrazy. Dana se lenivými tempy také ke skupince přiblížila.
„Jak jsi mi to vyprávěl v té hospodě, tatí, jak ti Dana vykládala o nějakém klubu úchylů? Nemáme my teď taky jeden takový?“

Všichni až na Veroniku se rozesmáli.

„O co jde? Co zase nevím?“ trochu rozpačitě klouzala pohledem z jednoho na druhého, ale stále ještě si Jiřího přidržovala tak, aby jeho vadnoucí nástroj zůstával uvnitř.
„Neboj, Veru, máma ti to poví. Má to prý od jedné své zákaznice, ale šel bych na chvilku z vody. Myslím, že máme času dost až do zítřka a je i spousta jiné zábavy, než ta, kterou jsme si právě užili. Jako začátek to ale byla paráda. Je tady někdo, komu se to nelíbilo?“ pohlédl Artur postupně na všechny.

„Já myslím, že všechny holky byly happy a o to přeci jde, ne?“ konstatoval Jiří. „Konečně se dočkaly toho, že se tady Jiřinka taky zapojila do jejich tak říkajíc zvrhlé společnosti. A ona se dočkala toho, že si zkusila naostro něco, o čem si s Danou jen špitaly.“
„Myslím, že se nám tady všem otevřely netušené možnosti, že jo, kluci?“ zasmála se Dana a začala se soukat z bazénu.
„Jestli bude další kolo, tak si na chvilku zamlouvám Verču s mámou, co vy na to, holky?“
„Arťo, nech takových řečí! Jestli něco bude, tak ať to bude, ale já nechci nic plánovat, nemám pravdu Veroniko?“ ozvala se Jiřinka.

„Artur je v tomhle hloupej, ale uvidíme, co bude nebo jestli vůbec něco bude. Taky jdu z vody,“ zakončila debatu Veronika.
Vyšvihla se na okraj bazénu, jednu nohu nechala ve vodě, patou druhé nohy se zapřela o okraj bazénu a opřela si bradu o koleno. Zůstala zamyšlená sedět. Když ostatní vylezli z bazénu po schůdcích, a usadili se na sluníčku do křesílek, Artur se k ní posunul, opřel se zlehka o její koleno spuštěné dolů, pohlédl na ní a tiše se s obavami optal: „Moc ti vadilo, co se tady teď stalo, Veru?“
„Nebuď už zase pitomej, Arťo, prostě se to tak stalo,“ usmála se na něho. „Kdyby mi to vadilo, tak bych do toho nešla. Přiznám se, že mě vzrušovalo, že jsi na druhé straně bazénu se svojí mámou a chtěla jsem u toho být, ale pak začala máma s tvým tátou a úplně mě to vtáhlo. Najednou jsem to všechno strašně moc chtěla. Od nich obou, abys věděl, vždyť jsi nakonec viděl, že jsem byla hned úplně hotová a teď znovu skoro spolu s tvojí mámou i tátou. Nevadí ti to?“ usmála se na něho trochu provinile a plaše.
„Vůbec. Jen jsem v tom okamžiku strašně záviděl tátovi.“
Vždyť jsi měl svojí mámu, blázínku! Ty jsi žárlil?“
„Nevím, jestli to byla žárlivost. Prostě jsem v tom okamžiku chtěl být na jeho místě. A chtěl bych už zase, když vidím ty matný kapičky tady na té tvé zavřené čárečce,“ usmál se na ni.

„Ty jsi takový můj nenasyta, Arťo, ale počkej, musím se pořádně opláchnout.“
„Přiznám se, že na jednu stranu bych si s tebou chtěl hned teď pohrát aspoň jazykem, ale na druhou stranu mi to přijde být úplně ulítlé, když vím, co je to za kapičky.“
„Ty jsi fakt děsnej, Arťo,“ vyčítavě se na něho usmála s plamínky v očích a prstem si přejela po své štěrbince. „Je to pěknej blebajz,“ ohrnula nosík a oplachovala si prst v bazénu.
Když si Veronika opatrně oplachovala svou roztomilou kundičku, oba na celé kolo rozesmáli.
„Pojď, doneseme jim nějaké drinky, ať nám moc neklesne hladina alkoholu a hlavy ať zůstanou plné nápadů,“ navrhnul Artur.

Jen o pár minut později mu u přípravy nápojů v kuchyňce Veronika najednou zašeptala: „Jsem šílená, ale teď mne napadlo, že bych strašně moc chtěla vidět, jak to s Jiřím děláte společně tvojí mámě. Děs, viď?“ slyšel v jejím hlasu rozechvělé vzrušení.
„To tedy jo, ale uděláme to taky tvojí mámě a je ti jasné, že pak budeš na řadě ty? Chtěla bys?“ šibalsky na ni pohlédl.

„To si piš! Když už, tak už. Tvůj táta je bezva, nevadí ti to?“ s trochou obav na něho pohlédla.
„Stejně si myslím, že se ty dvě zbývající z vás k nám buď přidají nebo si to budou užívat jen spolu. To bych taky chtěl vidět. Normálně se mi z těch řečí zase postavil. Podívej. Máš, ji taky už zase klouzavou?“ s těmi slovy nechal svůj ukazováček zajet do hlubiny její kundičky.
„To víš, že ano. Cítíš to? Ale musíme chvilku vydržet. Doneseme jim ty drinky. Moc tě miluju!“

„Já tebe úplně šíleně.“