Kateřina 03 – Narozeniny – 1.část

Narozeniny

Patrik s Katkou zajistili z vlastních zdrojů catering na párty, takže když se potkali s jeho dvěma kamarády, s Břéťou, který před polednem dorazil z Olomouce, s jeho Luckou, s Katkou a jejími dvěma kamarádkami z Katčiny školy na nádraží, zavládla skvělá nálada. Chystali se vyrazit k vlaku, když Lucka zavolala na jakéhosi fešáka.
„Ondró! Tady! Už to pojede!“
Obrátila se k překvapené skupince.
„To je můj Ondra, je děsně fajn, studuje fildu, sociologii nebo politologii, ani nevím, kde je tam rozdíl,“ trochu křečovitě se zasmála.

Patrik si pomyslel: „Kozy jsi měla super, Břéťa se z nich mohl posrat, ale blbá jako malovaný sáně jsi zůstala.“
Pak si prohlédl Ondru, který si sebevědomě potřásal rukama s ostatními, a jeho myšlenky ještě víc potemněly.
„Další nafoukanej debil, co by nic jiného, než politologii nedal.“
Od pohledu mu bylo jasné, že Ondra žádný genius nebude.

Tiše se obrátil ke Kačce, aby ho nikdo jiný neslyšel: „Káťo, co to ta Lucka přitáhla? Vědělas to? Znáš ho?“
„Ani náhodou. Nic mi neřekla. Je blbá,“ mračila se Kateřina.
„No nevadí, ať si klidně jede. Jídla je dost a šampusu taky. Tvoje narozky a konec školy oslavíme a nenecháme se nasrat nějakou blbkou,“ zeširoka se na ní usmál, když dokončil své šeptané zhodnocení situace.

Zatímco Lucka švitořila kolem svého Ondry, Kačka se bavila se spolužačkami a Patrik dal dohromady své dva kamarády s Břéťou. Rozproudila se zábava, jenže vzápětí už vystupovali z vlaku. Patrik si vzal stranou Břéťu: „Vole, jsem si myslel, že Lucku jsi pozval ty a že chceš nejspíš tak trochu vrátit minulost?“
„Já se jí zmínil, že Kačka to tady jde oslavit, jestli už s ní mluvila, ona jí zavolala a pozvala se sama. O tom nafoukaným debilovi nic neřekla.“
Patrik ztišil hlas, když sen rozhodl Břéťu překvapit: „Kačka mi o tom vašem průšvihu všechno řekla, to je OK. Kašli na Lucku. Pak to všechno proberem.“
„Nekecej. Ona jako fakt? Úplně všechno? Je blbá nebo co?“ vyděsil se Břéťa.
„Neboj, to je OK. Nikdo to neví. Jste neskutečný oba.“
„Ty teda taky musíš bejt úchyl,“ obdivně vydechl Břéťa, „sem neměl tušení. Ale jo, pak ti taky něco řeknu, ale až bude klid.“

O chvilku později už prošli domkem a ocitli se v zahrádce za ním. Vysoký dřevěný plot z velké části porostlý břečťanem zaručoval ochranu před cizími zraky. Patrik jako hostitel vytahal z lednice dvě lahve šampusu z Lidlu a skleničky, rozlil všem a všeobecně připili na zdraví, krásu a vše nej Katce. Jí a jejím kamarádkám předal starost o grilování, spoustu zeleniny, dresingy a další dobroty a věnoval se kamarádům, donášce dalších lahví a dolévání. Po dvou nebo třech skleničkách nálada nabrala na decibelech a grilované dobroty začaly vonět.

Břéťa se naklonil k Patrikovi: „Brzdi s tím šampusem, ty holky budou za chvíli na šrot, to by byla škoda, jsou fajn, ale klidně dolej tomu debilovi s Luckou. Ona je pak šílená a je schopná čehokoliv. Aspoň bude vzrůšo. Já to nedávno dvakrát zažil. Nech se překvapit a budeš možná čumět, ale musí něco vypít.“

O něco později začala průběžná konzumace grilovaných kuřecích řízečků, marinované krkovičky a salátů, které Patrik s Kateřinou připravili. Mládež vše zapíjela pivem, vodou nebo šampaňským.
Patrikovi kamarádi začali balit Katčiny kamarádky a vypadalo to, že nejsou bez šance. Patrik společnost upozornil na bazének, odkryl hladinu a ukázal ovládání k protiproudu a masážním tryskám. Muži se snažili ukecat dívky na koupel bez plavek, protože ty s sebou neměl nikdo. Zatím neúspěšně.
Břéťa zkusil provokaci: „Tak co, Lucko, dáme ještě sklenku bublinek a jdeme do bazénu? Mohla by to být supr zábava, ne?“
„Šampiko jo, ale já tady mám svého Ondru, víš miláčku?“
„To nevadí, dáme tedy aspoň to šampiko a užijte si to s Ondrou. Možná se přidají tadyhle kluci a kámošky od Kačky. Bude to nářez, co?“

Sklenka zmizela o malou chvilku později. Patrik bleskově dolil a vyhecoval Lucku k další dávce. „Její“ Ondra se vždy přidal.

Břéťa došel spolu s Patrikem pro další lahev.
„Hele holkám už opatrně. Všechny se dneska vrací, tak ať nepoblejou vlak. Už jsou pěkně upravený. Ale všimni si, že ten Ondra už je nalitej jako dělo. Myslím, že ještě jedna sklenička a uvidíš Lucku v její nejlepší formě. Budeš fakt čumět, jak už jsem říkal. Tos neviděl.“

Patrik ještě těm dvěma dolil a připil si s nimi další sklenkou. Trochu nahrál opilost a dal ji naráz. Lucka se přidala, Ondra ji následoval. Jen o chvilku později se Lucka Ondrovi pověsila kolem krku a začala škemrat: „Pojď, vlezeme do bazénu, užijeme si to, ostatní jsou suchaři.“
„Bez plavek?“
„A cos myslel, že bych chtěla píchat oblečená a ve vodě k tomu? Jdeš nebo jsi taky takovej suchar?“
Lucka si během šokující repliky odkládala svršky.
„No tak jdeme, když myslíš,“ nonšalantně se nechal přesvědčit Ondra.

Lucka se zbavila zbytků prádla, nestydatě se postavila před Břéťu. „Jdeš si zaplavat a zapíchat s námi?“
„Možná se přidám,“ odtušil s úsměvem.
„Pojď taky, Páťo! Potřebuju ji pořádně protáhnout, pěkně mě svrbí,“ promnula si svou chlupatici Lucie.
Ostatní kromě Ondry na ni užasle zírali.
„Nebuďte srabi, stejně se vám moje kozy vždycky líbily, to si ani nechcete sáhnout? Skočte tam za námi. My jdeme s Ondrou hned,“ dodala, protože Ondra už byl bez šatů také.
„Ondro, on ti pořádně nestojí, počkej, trošku ho narovnáme,“ nespokojeně konstatovala Lucie už z bazénu. „Sedni sem na kraj, trošku ho vyhulíme.“

Ondra se poslušně vyhoupnul na okraj bazénu a Lucka si nacpala jeho dlouhý, avšak nepevný úd do úst. Katčiny kamarádky se chichotaly, zatímco Patrikovi kamarádi se snažili o vtipné glosování a předháněli se v oplzlých nabídkách: „Hele, holky, taky bychom potřebovali pokouřit. Nezkusíme to? A pak pokračování? Pak se třeba prohodíme, ne? Páťo, půjčíš nám Katku?“
„Koukejte se Kátě omluvit a holkám taky,“ nasupeně zavrčel Patrik.
Zábava se mu začala vymykat z rukou. Naštěstí se pozornost soustředila na Lucii s Ondrou, který konečně nabyl schopnosti Lucce vyhovět a vytrvale plenil její nenasytnou kundu svým nástrojem. Lucie ho povzbuzovala vulgárními výrazy. Ondra se zmohl jen na chabé: „Tě přeci šukám, co můžu, to nevidíš?“ přirážel si Lucku na svůj kůl rukama a funěl námahou.

Patrik nemohl spustit oči z jejích divoce poskakujících ňader. Lucka se obrátila na Břéťu.
„Tak pojď taky, copak ty si nechceš pořádně zamrdat? Vidíš, že Ondra už bude, ne? A ty pojď taky Páťo, Břéťa je taky vždycky hned hotovej.“
Patrika její slova naštvala, takže se obrátil na své dva kamarády.
„Hele, chtěli jste půjčit Katku a prohodit si holky, tak se ukažte. Lucka vám to evidentně udělá tak, že si to budete do smrti pamatovat. Aha, kde je to vaše hrdinství? Jenom kecy? Jste si honili triko před holkama? A ty Lucko neser. Jsi trapná.“
Kačka se k němu přitočila, aby nikdo jiný neslyšel: „Ty jsi můj miláček, Lucka je šílená, zvát už jí nikdy nebudu. Nezlob se na mně za to. To jsem o ní nevěděla. Úplně to pokazila.“
„To je OK, kluci se taky namazali a slyšela jsi ty kecy. Pak je vyprovodíme i s těma tvýma kámoškama, ale napřed se zbavíme Lucky a toho jejího debila. Těším se, až pokecáme s Břéťou,“ zlehka ji políbil. Odměnou mu bylo pohlazení a zářivý úsměv.

Společnost se trochu zklidnila, opět se rozproudila normálnější zábava, jen v okamžiku, kdy Ondra hlasitě zakončil svou exhibici, Břéťa uznale konstatoval: „Hmmm, tak tos teda vydržel dost dlouho.“

Ondra se vydrápal z bazénu utíral se do ručníku, kterých Patrik několik donesl. Vzápětí za ním vylezla Lucie. Popadla ručník, došla ke stolu, kde se bavil zbytek společnosti, vysunula svou chlupatici proti sedícím a pohrdavě se obrátila k pánské části: „Teda, nestojíte za nic, pánové. Mohli jste si vyleštit svoje tykadla a ukázat, co ve vás je.“

Patrik využil jejího chování, vstal od stolu, sebral její poházené svršky, donesl jí je a slušně požádal: „Lucko, stačilo. Tady nikoho nezajímáš a tvůj kamarád taky ne. Obleč se a nejlíp bude, když spolu půjdete hned teď na vlak. Jezdí každou čtvrthodinu. Ondra si může vyleštit tykadlo třeba u vás, ale tady už ne. Tvých keců už bylo dost a nikdo na další není zvědavý. Nemám pravdu?“ otočil se teatrálně k ostatním, kteří s úžasem to divadlo sledovali.
„Aby ses nepodělal, Patriku. Tak jsme si s Ondrou zapíchali. No a co. Kdybyste byli co k čemu, mohli jste taky.“
„Nech je bejt, Lucko, jsou to dorostenecký trubky. Pojď oblečeme se a sereme na ně. Jedem,“ přidal se na její stranu Ondra.
„Už abyste vypadli,“ přisadil si nasupeně Břéťa.

O pět minut později ti dva odešli a zábava se uvolnila. Kačka s Patrikem přinesli ještě další pochutiny a tempo konzumace šampaňského výrazně zpomalilo. Nakonec se někdy po osmé hodině zvedli Patrikovi kamarádi i Katčiny kamarádky a rozděleni do dvojic v bujaré náladě vyrazili k zastávce vlaku směrem na Prahu. U stolu osaměl Patrik s oběma sourozenci.

„Pojďme to tady trochu uklidit a vlezeme si dovnitř. Venku se už ochlazuje,“ navrhl Patrik.
Za čtvrt hodiny bylo vše sklizeno a posadili se u stolku na gauč a do křesílka, pustili v televizi nějaký hudební kanál a pomalu konzumovali to, co zbylo a co Kateřina pěkně upravila na velké ploché míse.
Přes Katčiny protesty otevřeli poslední lahev Prosecca.
„Já už mám dost, Páťo, neblbni. Nechci, aby mi bylo blbě. Nejsem na to zvyklá,“ nicméně velmi decentně ze své sklenky usrkávala, podobně jako Patrik s Břéťou. Asi dvě hodiny klábosili o tom, co kde jak, kdo s kým, zkrátka vzpomínali na „staré časy.“

„Káťa ti asi říkala, jak jsme se vloni ve třeťáku na podzim nebo kdy poprvé potkali, ne?“ změnil téma hovoru Patrik.
„Jo, nějak to zmínila.“
„No a pak mi řekla o tom průšvihu.“
„Proboha, Katko, tohle jsi přeci neměla nikdy nikomu říkat, víš, že to naši tenkrát zakázali a měli pravdu.“
„Páťa je OK, bráško, neboj, on nic nikde nevykecá. Vždyť víš, že je bezva.“
„Neboj, Břéťo, to je OK. Vždyť vy se taky máte pořád rádi, akorát že se vídáte jen málokdy. Jestli chcete, tak dneska spěte nahoře v ložnici. Tam je spousta místa,“ Patrikovy oči pobaveně těkaly z jednoho na druhého.
„Ty jsi blázen, Paty, to přeci nejde, Břéťa je můj brácha a já mám tebe,“ udiveně na něho pohlédla.
„Neboj, to je OK, vždyť nejsem slepý a viděl jsem, jak se na sebe culíte a když jste se motali v kuchyni, tak tě Břéťa hladil hodně odvážně po prdelce a nejen po ní, něco ti šeptal a líbal tě na tvář. Byli jste oba fajn, když si mu to ještě odvážněji oplácela. Já vím, že máme sebe, ale vy dva se máte pořád stejně rádi. Toho si všimne skoro každý. Měli byste si dávat trošku víc bacha. Hele, je mi jasný, že pořád máte k sobě blíž, než je ve zdejších končinách zvykem, ale jste oba super a mí nejlepší kamarádi.“

„Tobě to nevadilo, když jsi to v té kuchyňce viděl? Vždyť Katka je přeci tvoje holka, ne? Nebo už s ní nebudeš dál chodit? Asi by bylo normální, kdybys dal přes hubu každýmu, co se ti montuje do holky, ne?“
„To s tím přeci nesouvisí, proč bych s ní nechodil? Je to ta nejbáječnější holka široko daleko a taky nejhezčí, to přeci oba víme, ne? Já bych s ní chtěl chodit furt, aby bylo jasno. No a ty jsi zase byl vždycky můj nejlepší kámoš a ona je tvoje ségra, něco se vám holt stalo a bylo to pak pro vás oba asi moc těžký. No a vypadá to, že se asi zase mezi vámi něco přihodilo. Nemám pravdu? Proč bych vám to měl mít za zlé a nějak kvůli tomu dělat scény? Tedy pokud to bude mezi mnou a Káťou pořád tak báječný,“ Patrik se snažil volit umírněná slova a nasadil přitom vážný výraz.
Aby svá slova ztvrdil, pozdvihl poloprázdnou sklenku Prosecca a nabídl: „Tak na to, aby nám to všem třem vydrželo pořád tak krásný, jak jen si budeme přát. Co vy na to?“
„Radši téhle debaty necháme, co vy na to kluci?“ opatrně pronesla Kateřina.
„To klidně můžeme, ale já to fakt myslel vážně, spěte dneska spolu v té velké ložnici. Třeba je to z toho Prosecca, ale já to tak doopravdy cítím, proto nabízím ten přípitek,“ usmíval se na oba překvapené sourozence Patrik.
Cítil, že má sice dost upito, ale jasně vnímal, že oba zaskočil. „A jestli si teď ťukneme, na to, co jsem říkal, tak nám dvěma pak Břéťo, ještě něco nalej. Kačce nemusíš, jestli už nechce. Já si budu muset odskočit.“

„Ty jsi vážně úchyl, Páťo, ale bezvadnej,“ s obdivem vzal Břéťa do ruky svou poloprázdnou sklenku ťukl si s Patrikem a tázavě se podíval na svou sestru. Patrikova velkorysá nabídka se mu náramně zamlouvala.
„Vy jste teda volové, ale stejně vás mám ráda, kluci. Tak tedy ťuk, ale nic to neznamená kromě toho, že se na nás dva Páťa nezlobí, bráško, i když asi tuší, jak to spolu už zase my dva máme,“ snažila se udržet otevřená zadní vrátka Kateřina, ale z té představy, že by mohla mít Patrika a jemu by nevadilo, že se občas sejde s Břéťou, se jí úplně zatočila hlava. Ty občasné pletky s bráchou, které si spolu začali vloni po jejích osmnáctých narozeninách, jí od té doby úplně magicky přitahovaly. Tep jí prudce stoupnul a při vzpomínce na úterní zážitek cítila, že docela jistě úplně zčervenala vzrušením.

Hned, jak za Patrikem zaklaply dveře, Břéťa se zvednul z gauče, přešel ke křeslu, v němž seděla Kateřina, zezadu jí hladil ramena, sklonil se k ní šeptal: „Ty bys to nechtěla zase zkusit? Už je to pro mne tak dlouho a děsně jsem na tebe těšil.“
„Tady je to přeci blbý, bráško. Já nemůžu nechat Páťu samotnýho a spát s tebou. Stejně jsme spolu nikdy nespali. Vždycky je to jen honem, honem, aby nás nechytnula máma.“
„Ale kdyby tady nebyl, tak by ti to nevadilo? Chtěla bys se mnou spát?“

Místo odpovědi ho něžně pohladila po tváři a vtiskla mu na ni něžný polibek.
„Stejně poslední rok nemůžu myslet na nic jinýho, než na to, jak jsme se vloni po tvých narozeninách navzájem provokovali. Pamatuješ?“
„To víš, že jo, jsi hroznej pokušitel.“
„Nojo, jenže to by se nestalo, kdyby ses mi pořád tak strašně moc nelíbila a já asi tobě taky, ne? Žádná z těch, co jsem měl, se mi nikdy tolik nelíbila jako ty,“ smál se jí potichu do ucha.
„Protože sis vloni začal, lumpe jeden, ale v tom ostatním to mám stejně, až na to, že já žádnýho jinýho kluka neměla, protože miluju jenom Páťu,“ bránila se s tichým, šťastným smíchem Kateřina a pak tiše dodala: „Stejně jsi hroznej, že jsi mne před rokem ukecal a spadli jsme do toho takovým způsobem, že na tebe nemůžu přestat myslet,“ trochu vyčítavě na něho pohlédla.

„Kdybys mne neprovokovala v tom svým sexy prádle, tak bych si netroufnul. Mohli bychom to zase zkusit. Co myslíš? Třeba hned teď? Máma nás načapat nemůže a Páťa je grand. Úplně mě z těch vzpomínek brní. Já z toho jsem taky pořád hotovej. Tedy z toho, jak jsme to vloni spolu zkusili? Dorazil jsem tenkrát už po poledni a ty jsi byla doma jen v kalhotkách a tričku. Mně se z tebe hned postavil a tys mne tak nádherně provokovala! Od tý doby bych tě chtěl pořád.“
„No jo, když jsem viděla, jak se ti ten tvůj kolík v kraťasech tak rychle zvednul, tak se to provokování nabízelo samo,“ tiše se smála Kateřina.
„Tak nesmíš nosit takové sexy kalhotky. Stejně sis ho pak chtěla vzít do ruky nebo snad ne?“
„To jo, když jsem viděla, jak čumíš na ty kalhotky a jak se ti v těch kraťasech tenkrát postavil…“
„Já si od tý doby pořád představuju, jak ti s ním po těch kalhotkách přejíždím a ty mi pomáháš ho do těch tenoulinkých kalhotek tlačit. Pro mě to bylo tak šíleně sexy, ale to už jsem ti několikrát říkal, ne? Pořád bych to chtěl opakovat,“ tiše vzpomínal Břéťa.
„Já si zase vybavuju, jak jsi od tý doby pokaždý škemral, když nám zbylo trošinku času, abys mohl ty kalhotky posunout stranou a přejíždět mi po ní bez nich.“
„Přiznej, že se ti to tak líbí ještě víc. Nebo ne?“
„To víš, že jo. Je to šíleně vzrušující, protože jsme oba úplně zvrhlí, protože jsi můj bráška a já ti to pokaždý dovolila,“ pootočila se k němu a pohladila ho po tváři.
„Tak to můžeme zase zkusit, ne? Umíš si představit, jak se s ním tlačím mezi ty rozkošný chloupky a jak se ti pomalu rozevře a on do ní na kousíček nakoukne?“
„Páťa za momentík vyleze a mě z těch řečí ještě klepne,“ lehce odstrčila bratra, který se začal posouvat před její křesílko. „Stejně mám šortky, takže by to nešlo.“
Vzpomínka na ten jejich rituál jí zvedla tep. Toužebně si ho přála znovu prožít, ale věděla, že to nejde.

„Víš, že se mi z těch vzpomínek fakt pěkně zvednul? Sáhni! A ty tvé šortky nejsou úplně knop,“ dodal škádlivě a snažil se natáhnout ruku tím směrem.
„Bráško, ty jsi příšernej! Koukej se posadit támhle na gauč a radši toho už nech!“
Kateřina se plaše pootočila k předsíňce, odkud se ozval zvuk splachované vody.
„Tak aspoň zkus, jak je pevnej. Prosím!“ psí oči zafungovaly, takže Kateřina přejela jemně svou rukou po jeho nadmutých kraťasech a pak ho stisknula se slovy: „Jo, tak a stačilo, koukej si sednout támhle do koutka a přestaň zlobit!“ Vyslala mu svými rty vzdušný polibek.

„Hmmm, miluju tvojí ruku a třeba to zkusíme i s Páťou, nechtěla bys?“ s přivřenýma očima si ještě jednou přitiskl její ruku na své kalhoty a ještě jednou si vychutnal její slibný vzdušný polibek. To vše přesně v okamžiku, kdy do místnosti nahlédl Patrik.
„To byla krásná pusinka! Hned bych si to s Břéťou vyměnil,“ pobaveně se ozval majitel domu.

Kateřina polekaně ucuknula, obrátila se k Patrikovi s omluvou: „Brácha je hroznej, Páťo, připomínal mi tady minulé narozky a chtěl, abych se ho aspoň takhle dotknula a pak už mi nepustil ruku, promiň,“ celá s tvářemi červenými rozpaky se provinile dívala Patrikovi do očí.
„Neboj, vždyť jsem vám přeci navrhoval, ať dneska přespíte tam nahoře. Určitě jsem tím nemyslel, že se vedle sebe jen tak oblečení položíte a usnete,“ snažil se uklidnit Kateřinu a obrátil se k jejímu bratrovi.
„Tohle jsi chtěl, protože se ti přesně tohle pořád líbí? Povídej, přeháněj!“
„Ale no tak, Páťo, nech bráchu být. Stejně je už úplně namazanej, a to pak provádí takovýhle věci,“ Kateřina se cítila trapně už jen z představy, že by tady teď Břéťa Patrikovi vykládal přesně to, co před několika okamžiky připomněl jí, jakkoliv ji ta vzpomínka náramně příjemně vzrušila. Chlubit se tím ale nikomu nechtěla a už vůbec ne Patrikovi. Bála se, že by to nemusel pochopit.

Jenže Břéťa měl po lahvi Prosecca nebo možná i po dvou veselou, povídavou náladu a jeho zábrany se snížily na minimální úroveň, takže krátce Břéťovi popsal, co spolu se sestřičkou v posledním roce provádějí a jak se jim to náramně líbí a své povídání zakončil slovy: „No, a jen jsem teď Katce navrhnul, že bychom si to mohli teď tady zase jednou zkusit, jenže ona nechce, protože jednak jsi tady ty a jednak má na sobě navíc ty její šortky. Ale třeba kdyby je neměla, tak by to šlo, já nevím. Co myslíš ty, Páťo?“

„Břéťo, ty jsi fakt ožralej a debil k tomu. Přeci bys nenutil ségru, aby tady předváděla přede mnou něco, co si spolu u vás doma v soukromí zkoušíte sami dva. Musíte se schovávat před mámou a teď bys tady chtěl něco zkoušet přede mnou? To by nás Kačenka asi přestala mít ráda oba dva zatraceně rychle. Nemám pravdu Káťo?“
Přistoupil k ní, dřepnul si vedle jejího křesílka, uchopil ji za ruku a zlehka jí ruku políbil. Ne, že by se mu Břéťův nápad nezamlouval, ale to by musela Kateřina sama chtít a tím si nebyl moc jistý.
Jenže Katka tu svou lahev Prosecca měla v sobě také a najednou dostala nápad. Pootočila se k Patrikovi, natáhla k němu obě ruce, aby ho objala, přitáhla si ho k sobě a odměnila ho procítěným polibkem, který zakončila slovy: „Ty jsi ten nejbáječnější kluk, Páťo. Na Břéťu se nesmíš zlobit. On už je takovej, víš?“
„Já vím, ale nechci, abys někdy dělala cokoliv, co by ti vadilo nebo ti bylo nepříjemný. Myslel jsem, že by dneska bylo nejlepší, kdybyste prostě zůstali s bráchou sami tam nahoře. My tady můžeme být spolu kdykoliv během prázdnin. Břéťa přeci jede ráno pryč. Možná, že sice v úterý na jeden den znovu dorazí, ale to by se tady taky mohla objevit moje máma. Ona se někdy v pondělí vrací z Říma. Strašně moc tě miluju a budu se na tebe těšit kdykoliv tady budeš. Zkrátka pokaždý. Taky se nemusíme pokaždý milovat, i když úterý bylo neuvěřitelně krásný. Rozumíš, co tím chci říct?“
„Ty jsi tak báječnej, Páťo! Bráško, měl by sis vzít z Patrika příklad! To je gentleman. Ten by neudělal nic, co by dáma nechtěla!“
„Ale tobě vadilo jenom to, že máš na sobě ty šortky, takže jsem snad nedělal nic, co bys nechtěla. Aspoň jsi to říkala,“ bránil se Břéťa.
„Ale taky jsem ti říkala, že se objeví Patrik a že to by asi nebylo moc dobře, ne?“ bránila se teď pro změnu Katka.

„Třeba by to naopak bylo dobře,“ vložil se do debaty Patrik. „Jenže tobě by vadilo, že bych se na vás díval, takže, Břéťo, radši tohle vynecháme.“
„Ty by ses na něco takového doopravdy chtěl podívat, Páťo? Vždyť je úchylný to, co bráška chce,“ předstírala údiv Kateřina.

„Ségra, vždyť jsem tady už jednou říkal, že Páťa je stejný jako my. Třeba by si to taky chtěl zkusit a vůbec,“ zkusil posunout věci o kousek dál Břéťa, kterému bylo jasné, že Kačka už je vlastně zlomená a že si jen snaží zachovat zdání jakési cudnosti, takže je rozhodně třeba tu legraci dotáhnout. Znal ji příliš dobře, než aby nepoznal, že jí taková možnost přitahuje. Odmalička byla hravá.
„Můžu to tedy zkusit?“ nedočkavě se jí zeptal.

Katka nerozhodně těkala pohledem z jednoho na druhého. Ta situace jí sice přišla být pěkně trapná, ale to, jak jí Břéťa připomněl začátek jejich nového vztahu, který se odehrál skoro přesně před rokem ji vzrušilo stejně jako jeho naléhání vloni. Tenkrát se v ní všechno zlomilo a od té doby začali s Břéťou vyhledávat příležitosti, kdy by šlo tu hru opakovat. Kdyby byli s bráchou sami, vůbec by neváhala, jenže si nebyla jistá, co by tomu říkal Patrik.
Vyslala k němu tázavý pohled.
„Když ti u toho nebudu vadit…?“ odpověděl neurčitě na její reakci.

„To si mám jako sundat ty šortky?“ Kateřina se zatvářila jakoby uraženě, ale v hlavě už měla myšlenky na pokračování, protože Břéťovi z toho vždycky trčel jako blázen a tentokrát nehrozil žádný vpád jejich mámy. A navíc si nedovedla představit, že by u Patrika na chatě, která ale byla malý dům, spala v ložnici sama s bráchou a Páťu nechala dole. Otevřela se před ní zajímavá alternativa.
„Jasně že jo, ségra, stejně oba víme, že se na to těšíš stejně jako já, akorát je to zpestřený tím, že tady je Páťa. Můžu ti rozepnout ten knoflík, ať už to neprotahujeme?“ šel na věc nekompromisně Břéťa.

„Brácha, ty jsi fakt děsnej. Tak abys věděl, protože Patrik je na rozdíl od tebe gentleman, tak nechám rozepnout ten knoflík jeho a může mi ty šortky i sundat,“ vyplázla na bratra rozpustile jazyk, zvedla se z křesílka a se zářivým úsměvem se postavila těsně před Patrika. Neušlo jí, že i jemu se v kalhotách něco začalo náramně nadýmat.