Léto se Sárou 07

Ve středu ráno zazvonil Vaškovi telefon. Požádali ho, zda by na brigádu mohl nastoupit na odpolední směnu místo pondělka už hned ten den. Souhlasil, ale vymínil si, že víkend bude mít volný.

Středa, čtvrtek i pátek byly nudné a Sára se nemohla dočkat chvíle, až Karel zase zmizí. S Marcelou se v pátek večer konečně posadily u televize. Měly dobrou náladu, jelikož Karel odjel a Marcela dokázala před jeho odjezdem nastolit otázku rozvodu. On tu variantu neodmítl s tím, že po návratu určitě najdou nějaké řešení.

„To s Karlem je paráda, Marcelko, myslím, že je to to nejlepší řešení, které mohlo nastat. On byl strejda už skoro nesnesitelný a určitě je to tak lepší už kvůli Vaškovi a tomu jeho zlepšování,“ spiklenecky mrkla na svou tetu.
„Radši těch řečí nech nebo nás ještě někdy někdo uslyší a bude malér.“
„Stejně se těším na sobotu a neděli, protože je určitě na čem pracovat. Já se vůbec nemůžu dočkat a byla bych nejradši začala už dneska, ale náš pacient má odpolední směnu až do deseti, takže dřív, než v jedenáct nedorazí a pak asi padne do postele. No a ty už stejně budeš v té době nejspíš spát,“ rozvíjela své myšlenky Sára.
„Dělej si, co chceš, ale dneska mě z toho vynechej, Sárinko. Já jsem v pátek většinou už utahaná a navíc ta debata s Karlem mi dala zabrat.“

Marcela opravdu zmizela v ložnici krátce po desáté. Sára si zalezla k sobě, ale na čtení se nemohla soustředit. Měla na sobě své oblíbené dlouhé bleděmodré bavlněné tričko a kalhotky. Zavřela oči a zkoušela si představit Vaška. Hrála si sama se sebou, ale tentokrát to vůbec nefungovalo.

Po jedenácté zaslechla klíč v zámku. Okamžitě zhasla a poslouchala dění v bytě. Vašek se sprchoval a po chvilce se dveře jeho pokoje zavřely. Sára se rozhodla, že to zkusí. Sundala si kalhotky, potichu vyklouzla do chodby a zkusila opatrně kliku Vaškova pokoje. Ještě svítil. Ležel v posteli a studoval svůj mobil. „Můžu na chvilku? Ráda bych se tě na něco zeptala,“ svůdně se posadila na okraj psacího stolu a pohlédla na něho.
„Povídej. Myslel jsem, že spíš, jinak bych se byl u tebe zastavil sám. Máma už spí?“ tiše se zajímal. Pozoroval její pěkné nohy a snažil se zjistit, zda má či nemá pod tričkem kalhotky. Podprsenku neměla a zdálo se mu, že její špuntíky jsou dost zvětšené.
„To doufám,“ zasmála se stejně tiše Sára. „Chtěl bys zítra uspořádat další cvičení?“ Věděla, že je to zbytečná otázka, ale čekala, zda Vašek nepřijde sám s lepší variantou.

„Jestli máma spí, tak bychom třeba mohli udělat jedno malé už teď. Co ty na to?“
„Super! Taky mne to napadlo,“ zaradovala se Sára a sesunula se z psacího stolu. Měl dojem, že kalhotky nemá. Odložil mobil a napůl se posadil. Vnímal, jak jeho nástroj rychle ožívá.

Přitáhl si Sáru blíž k sobě a navrhl: „Co třeba začít opatrnými doteky?“ počkal asi vteřinu a opatrně začal sunout ruku od jejího kolena výš.
„Proč ne, ale co ta deka a pyžamo?“ uspíšila nedočkavě chod věcí, když si začala vyhrnovat své delší tričko. Vašek sice odhodil deku, ale zůstal civět na její vyholenou kundičku a posléze na její pěkná ňadra se zvětšenými špuntíky. Rozepnul si kabátek od pyžama. Sára se nedočkavě sklonila k jeho trčícímu údu, který vystřelil z rozparku pyžamových kalhot. Chvilku jej olizovala, ale pak vzrušeně navrhla: „Radši to sundej všechno!“

Vzápětí už leželi v objetí a vášnivě se líbali. Sára měla jednu nohu přehozenu přes jeho bok a Vašek se snažil rukou namířit svůj pyj k její studánce. Pomohla mu a vzápětí už cítila, jak snadno vklouzl dovnitř. „Ty jsi neuvěřitelná, Sári,“ tiše šeptal.
„Nemohla jsem se tě dočkat,“ tiše mu odpovídala a snažila se přetočit pod něj. Když ho ucítila až na samém dnu své jeskyňky, blaženě vydechla: „Ničeho se neboj, s Marcelou jsme sice na gyndu objednány na příští týden, ale koupila jsem prášky poslední záchrany. Ona už byla moc unavená, ale slibuješ, že ji ráno hezky probudíš? Nechci dělat něco potají bez ní.“

Vašek byl v sedmém nebi a cítil se báječně: „To víš, že jo a s radostí. Zatím je to dobrý, ale chtěl bych ti jí trochu vylízat. Můžu?“
„Jasně, to musíš, ale ještě chvilku to zkus takhle vydržet,“ prosila ho.
„Zkusím to,“ během divokých přírazů se oba vpíjeli vzájemně do svých očí. „Jsi úžasnej, ale už radši zkus ten jazyk,“ bála se, aby nevystříkl. Cítila, že by to mohli poprvé dotáhnout až do vyvrcholení. Jazykem a prsty toho u ní Vašek dosáhl rychle. Sára přitom tiše úpěla, a když vyvrcholení odeznělo, poprosila: „Jestli ještě můžeš, tak teď pojď až do konce s ním!“
Vklouzl do ní snad úplně sám: „Sári, kolik šťáviček jsi tam měla!“ tiše ji chválil během divokých přírazů.
„To protože to bylo tak nádherný,“ vzrušeně ze sebe vyrážela. „Ještě chvilku vydrž, jestli to jde, já snad budu ještě jednou!“ začala divoce přirážet proti němu.
„Sári, tohle se asi nedá vydržet,“ funěl, jak se snažil přizpůsobit jejímu tempu.
„Ještě chvilinku, už to skoro bude,“ vykřikla.
„To už nejde zastavit!“ vyděsil se Vašek, protože vidina toho, že by Sáru dokázal uspokojit klasicky, se zdála být pryč.
„To nevadí! Vystříkej mi to tam všechno, ale ještě chvilinku nepřestávej!“

S hlasitými výkřiky vyvrcholila chvilku po něm. Zůstali ležet v tichém objetí a hlasitě oddechovali. „Bojím se, že jsme vzbudili mámu a že se bude zlobit,“ šeptal Vašek.
„Neboj, ona je báječná a přeje nám to. Jen mi ještě jednou slib, že ji zkusíš ráno hezky probudit.“
Ještě se pár minut mazlili, ale pak se Sára prosmýkla ven z postele: „Máš tady kapesníčky? Ať nemusím do koupelny. Bylo toho asi hodně.“

Pozoroval, jak si vytírá z kundičky jeho nadílku. Rozpačitě se na něho usmála: „Vidíš, potřebovala jsem snad tři ty kapesníčky, ale skoro bych řekla, že cvičení už není třeba. Ale můžeme si na ně hrávat dál,“ vesele na něho mrkla a podala mu kapesníček, aby se také zbavil zbytků spermatu.
„I s mámou?“ mrkl na ni, když se utíral.
„Samozřejmě, ale můžeme i sami nebo jen vy spolu. Teď už ale raději jdu k sobě,“ naklonila se k němu, políbila ho a zavřela za sebou dveře.

Vašek se kolem půl osmé rozhodl, že je čas. Vyčistil si zuby, pro jistotu si omyl svůj nástroj a vzápětí vzal opatrně za kliku u Marceliny ložnice. Nespala. „Můžu k tobě?“ tiše se otázal. „Sára ještě spí,“ dodal.
„Pojď, ani se jí nedivím, že po tom včerejšku spí. Pěkně jste vyváděli. Ono už to bylo dobrý?“ Vaška její očividný zájem potěšil. Bylo mu jasné, že Sáru nešlo přeslechnout. Marcela se bavila.

Vklouzl k ní po peřinu. Objal ji a okamžitě se s ní začal líbat. Cítil ústní vodu. Počítala s tím? Asi ano. Okamžitě se mu z toho zjištění ztopořil. Jeho pyžamové kalhoty díky rozparku nijak jeho majestátnímu údu nebránily. Zjistila to hned a opatrně jej pohladila. Bez řečí rozepnul knoflíčky jejího hedvábného pyžámka a začal se mazlit s hebkými ňadry. Během toho rozepínání ho vzrušeně pozorovala. Před pár dny by si nedovadla ani představit, že by jí syn něco takového dělal a teď napjatě sledovala, jak ji svléká a hraje si s jejími ňadry.

Slyšel její slastné vzdychání. Zkusil vysávat zduřelé bradavky a jeho ruka zabloudila pod plandavé pyžamové kalhoty. Prst okamžitě našel vlhkou štěrbinku. Vzepjala se proti němu. Byla poprvé po letech zase sama s nějakým mužem. Poslední sex s Karlem se odehrál před pěknou řádkou let a teď si uvědomila, jak moc jí chyběl. Věděla, že je nadržená a uvědomovala si, že na tenhle okamžik čeká od okamžiku, kdy překročila všechna tabu a Vaškovi svými ústy zabránila ve výstřiku. Dvěma prsty jí začal systematicky přejíždět přes poštěváček.

„Ta tvoje ruka je úžasná,“ pochválil ji, když cítil, jak si s ním Marcela zkušeně hraje. Zdálo se jim, že ta dokonalá předehra trvá nekonečně dlouho. Oba si ji náramně vychutnávali. Oba měli stejný pocit, a to, že provádějí něco šíleně nepřípustného, ale zároveň něco, čemu nelze odolat. Uvědomovali si, že je fakt prováděného incestu neuvěřitelně přitahoval. Oba si jej přáli, jako téměř nic jiného.
„Ty jsi tak nádherně hladká, musím zkusit jazyk,“ zašeptal.
„Jo, pojď, ještě můžeš?“ s trochou obav, aby vše neskončilo příliš brzy, zatlačila jemně jeho hlavu dolů ke svému klínu. Opatrně odhrnul její pyžamové plandavé kalhotky stranou a začal vášnivě vysávat její otevřenou kundičku, jazykem dráždil poštěváček a něžně ji lízal podélně od zadečku až k chloupkům, vytvarovaným do malého trojúhelníčku.
„Zatím dobrý, mami.“

Po chvilce se mu podařilo Marcelu přivést k orgasmu podobně jako v noci před tím Sáru.
„Ještě to zkusíme s ním?“ zbytečně se otázal.
„To víš, že ano a nemusíš si dávat pozor, se Sárou už máme prášky proti početí. Zatím pouze jednorázové, ale příští týden jsme obě objednané k našemu doktorovi a pak už budeme mít svobodu,“ usmála se a přitáhla si do sebe jeho veliký tvrdý ohon.
„Vím, Sára už mi to říkala včera. Ty naše volný kalhoty mě pěkně šimrají. Nesundáme je radši? Nevím, jestli bych to s nimi dal dlouho.“
„Tak radši jo,“ Marcela se nedočkavě těch svých zbavila a nabídla Vaškovi pohled na svou doširoka rozevřenou růžově lesklou kundičku.
Vzápětí už si vychutnávala dlouhé pomalé zásuny. Připadalo jí hrozné, že jí takovou dokonalou radost poskytuje její syn, ale zároveň ji něco nutilo, aby se ujišťovala, že je všechno v pořádku. Pomalu si ho do sebe tlačila rukama opřenýma o jeho pevný zadek se slovy: „Vášo, nevadí ti, že jsem tak šílená a že se mi přesně tohle s tebou líbí? Už jsem na to přeci stará!“
„Naopak, mami, já jsem taky v tom případě takhle šílenej. Strašně tohle chci právě s tebou a se Sárou. Asi to máme všichni nějak v sobě. A chci to pořád a chci vidět i vás dvě a chci vás taky obě naráz. Stará nejsi ani náhodou, jsi nádherná a mohly by ti závidět skoro všechny ženské,“ polohlasně jí lichotil.

„S tátou se rozvedeme, včera odpoledne jsme si to řekli,“ změnila téma a snažila se z výrazu jeho tváře vyčíst, co to s ním udělá. Cítila, že jeho pyj je hluboko uvnitř. Přidržela si ho tam a napjatě mu pohlédla do tváře.
„Tak to už budeme moct takhle krásně zlobit, kdykoliv nás napadne?“ jeho obličej vyzařoval čistou radost. Vaškova reakce ji nepřekvapila, věděla, že taky už dlouho nemá s tátou dobrý vztah. Naplnilo ji to pocitem naprostého uspokojení, ale zkusila oponovat.
„Vy jste se Sárou mladí, tak vy určitě, ale kdyby vám to nevadilo, taky bych si občas zazlobila s vámi,“ její oči zářily radostí. „Jestli ještě můžeš, tak zkus zrychlit! Chtěla bych to víc, ale nevadí, když nevydržíš,“ toužebně na něho pohlédla.
„Nevím, ale včera večer jsem to skoro vydržel. Sára taky chtěla zrychlit a přidat. Slyšela jsi to, ne? A už nechci nikdy slyšet řeči o našem mládí. Vždyť jsi stejná jako my a vypadáš božsky,“ jejich přírazy nabraly na síle.

„Jo, tohle jsem tolik potřebovala! Jo, to je ono! Ještě chvilku!“ Marcela dávala hlasitě najevo svou spokojenost. Tvář měla zrůžovělou napětím a její oči hořely touhou. Přála si, aby vydržel a aby Sára také slyšela, co spolu s Vaškem právě provádějí.
„Asi už to nevydržím, ale ještě pokračuji,“ skoro křičel Vašek.

Otevřely se dveře a Marcela zahlédla koutkem oka Sáru, jak je pozoruje. Nástup jejího orgasmu se tím urychlil. Ucítila Vaškovy záškuby, ale nepouštěla ho. Ještě chvilku zběsile přirážela proti němu, než ji zaplavila totální euforie. Bylo to tak jiné než se Sárou nebo s hračkami. Dokázal ji udělat její syn! Chtělo se jí říct, že naposledy něco takového zažila v začátcích s Karlem a kromě toho pokaždé dlouhá léta se svým otcem, ale raději si ty myšlenky nechala pro sebe. Ještě chvilku zůstali ležet v objetí a jen poslouchali, jak je Sára chválí: „Že už je Váša skoro perfektní, viď Maruš?“ použila oslovení jejího otce.
„Ani se mi nechce pustit ho ven,“ šťastně se na ni usmála Marcela, která nohama stále ještě objímala Vaškova bedra a zamilovaně jej poškrábala na zádech.
„Asi budeš muset, nebo budeš mít zapatlanou postel,“ smála se Sára a dodala: „Hezky se na vás koukalo a i teď to vypadá zajímavě. Skoro se nezdá, že by se Vaškovi zmenšil.“

„Sáro, přestaň být tak zvrácená, zmenšil se, podívej,“ vyplázla na ni Marcela jazyk a pomalu Vaška odtlačila, aby zamezila nechtěným skvrnám na prostěradle.
„Ale stejně je určitě ještě spousta věcí, které můžeš zlepšit, Vášo,“ nedala se odbýt Sára.
„No a já od vás, dámy, čekám, že mne na ten vyšší level společnými silami posunete a pak už snad ani nikoho jiného nebudete chtít, leda že by na trojku se dvěma mužskýma.“
„Ale na to je dost času a nesmělo by takovému mužskému vadit, že jsem tvoje teta nebo sestřenka a Marcela, že je tvoje máma. Takže neřešitelné, tak o tom nebudeme mluvit.“
„Nějaké chlapy si najít musíte, ale tenhle víkend bych ještě pojal jako školení. Souhlas? Možná, že už jsem o stupínek dál a tréningem bych to už nenazýval.“

Obě na sebe pohlédly a rozesmály se. „Tak odteď jsme jako dvě lektorky?“ bavila se Sára.
Marcela přitakávala: „Lektorka starší a lektorka mladší.“

Z Vaškova pohledu se ta situace nemohla vyvinout lépe. Hlava mu šla kolem z toho, že je v jedné místnosti se dvěma ženami, které obě bezmezně miluje, ony se s ním obě s radostí milují a určitě jeho lásku opětují, a ještě ke všemu se chystají jeho neumění dál vylepšovat. Nicméně dodal: „Ale to s těma chlapama jsem myslel vážně. Aspoň je budete mít s kým podvádět, ale budeme to muset dělat šikovně, pokud by jim to vadilo,“ rozesmál se a se splasklým, ulepeným pyjem v ruce se zdvihl z postele a namířil si to ke koupelně. „Třeba najdete nějakého, kterému by to nevadilo,“ ozval se ještě z koupelny.
„Pokud my dvě si máme najít chlapy, kterým nebudeš vadit, tak ty si budeš muset najít nějakou podobnou dívenku, které nebudeme vadit my,“ volala za ním v dobré náladě Sára. „Třeba tu sousedovic Renču, jak jsi mi o ní povídal v sobotu.“
„Já ti to pak, Marcelko, vysvětlím podrobněji, ona je totiž příčinou toho všeho, co tady provádíme a možná, že si něco zkusila s Honzou,“ odpověděla Sára na Marcelin tázavý, udivený pohled.

„S tím Honzou?“ Marcela kývla hlavou směrem k sousednímu domu.
„Jinýho brášku asi nemá,“ křenila se Sára.