Ve čtvrtek kolem desáté Vašek oznámil Sáře: „Jdu k Honzovi, slíbil mi helfnout s promazáním a rozhýbáním té branky. Máš nějaký plán?“
„Jdu si něco vyřídit do města a budu zpátky asi kolem druhé, na oběd tady stejně není nic připraveného.“
„Mám tedy Honzu pozvat na odpoledne?“
„Václave, co kdybychom s tím pár dnů počkali. Ten včerejšek byl tak báječný, že já bych se na to dneska ani netěšila. Taky bych nebyla ráda jen sama s vámi dvěma. Pozvěte i Renátu a taky se musí domluvit Marcela s paní Horákovou. Kdyby ale chtěla Marcela, tak si můžeme udělat hezký večer sami, ale nemusí to být hned dneska. My přeci můžeme kdykoliv nás napadne, ne?“
„Máš pravdu, navíc máma dala včerejšku ještě skvělou třešničku na dort, když na nás vybalila tu dovolenou v Kalábrii. Já už málem usínal, ale tímhle mě probrala tak, že jsem se ještě dlouho na posteli převaloval. Taky se tak těšíš? Budeme tam my tři a budeme si moct krásně užívat.“
„Ani nemluv, Marcela mi tím vyrazila dech. Musíme se jí tam oba co nejvíc revanšovat, hlavně tím, že ji budeme mít rádi,“ pohlédla na něho vážnýma očima, takže dál už ohledně odpoledne nenaléhal.
O chvíli později zazvonil u sousedů. Překvapivě otevřela paní Horáková: „Á, Vašek! Jdete dát s Honzou dohromady ta vrátka? Třeba se budou brzy hodit. Zrovna jsem mluvila s tvojí mámou. Výměna zkušeností prý byla z jejího pohledu skvělá a buď některou středu navečer nebo některou sobotu odpoledne by klidně zvážila vynechání našich procházek s norskými holemi. Příští sobotu prý ale letíte na dovolenou,“ tiše ho informovala se zkoumavým pohledem, zatímco se Vašek zouval. „Ale dá se prý domluvit jakýkoliv termín, jen si to musíš zařídit tak, aby tvoje Sára byla v pohodě.“
„Já se Sárou určitě nebudeme proti a pravidla si s ní domluvím. Asi by jí vadilo, kdybych se tady u vás nějak moc často zastavoval sám. O Honzovi není pochyb, ten by do toho šel hned. Dovolíš takovou dekadentní zábavu i Renče? Předpokládám, že tobě se to včera taky líbilo, když už jste to s mámou stihly tak rozebrat,“ trochu vyzývavě na ni pohlédl.
„Myslím, že toho máme plnou hlavu všichni a co se týče Renči, je plnoletá, takže když ji s Honzou přesvědčíte…“ zasmála se tichým bublavým smíchem.
„No, pokusíme se,“ zašklebil se Vašek a spiklenecky na Šárku mrkl. „Doufám, že pokročíme k dalším lekcím i s ní. Bude tam ale holčičí převaha. Srovná se s tím? Ty jsi byla báječná,“ když se snažil projít kolem ní dál do domu, opatrně ji pohladil po zadečku.
„Nevadil ti tedy starší ročník?“ na okamžik jej ve dveřích zadržela za ruku a zkoumavě mu pohlédla do očí.
„V žádném případě! Doma mám jeden naprosto úžasný, ale to jsi sama už krátce viděla. Kdybys tady neměla pacientky, rád bych si nechal předvést něco nového.“
Zamyšleně na něho pohlédla: „Všechna úterní dopoledne mám volná na vyřizování byrokracie a v pátek končívám kolem jedné. Výjimečně si můžu nějaké pacientky přehodit,“ vrhla po něm koketní úsměv.
Včerejší zážitek jí nešel z hlavy a sex s mladým hřebečkem ji přitahoval. Bylo to něco jiného než s mírně obtloustlými účastníky zábav u nich na chatě. A ta jeho výdrž a šikovnost! Dlouho do noci přemýšlela jen o tom, jak ho mohly Marcela se Sárou tak dokonale a také tak rychle zaškolit. Jasně vnímala, že při rozhovoru docela jistě vlhne, a kdyby neměla za pět minut dorazit další pacientka, nejraději by si ho byla zatáhla k sobě do ordinace.
Vašek jakoby četl její myšlenky: „Možná, že by z tebe byla náramná pacientka tam v té tvé ordinaci,“ trochu ji přitiskl ke dveřím a drze jí zmáčkl ňadro.
Nikde nikdo nebyl, věděla to a na oplátku sevřela jeho poklopec. S uspokojením cítila, že mužství je pěkně zvětšené. Několik vteřin se oba dráždili a hleděli jeden druhému do očí, ale pak Vašek hru ukončil: „Vrátka dáme do pořádku dneska. Kromě promazání se musí se vyměnit i zámek, trochu to kolem upravit a jeden klíč bude u nás, jeden u vás. Rádi se se Sárou nebo s Marcelou necháme nějakou sexy návštěvou překvapit. Na tom jsme se včera večer shodli. Nikdo jiný k nám nechodí. Ty tady máš zaměstnanou sestřičku a tvého manžela, ale myslím, že z něj by moje lektorky neměly takovou radost jako z Honzy.“
„Tak uvidíme, co se dá dělat. Utíkej za ním, já se jdu věnovat pacientce, zdá se, že už přichází. Budeme se na návštěvy u vás těšit,“ koketně na něho pohlédla a rukou ještě jednou přejela docela nestydatě přes poklopec.
„Já se budu těšit na nějaké sexy prádýlko nebo oblečení bez prádýlka,“ oplatil jí koketní pohled, ale pro jistotu dodal: „Nesmím ovšem podnikat žádné výměny zkušeností ani nové výzkumy bez výslovného souhlasu mých lektorek. Zlobily by se.“
„Myslím, že s Marcelou by šlo všechno snadno domluvit. Shodly jsme se s ní, že ani jedna z nás nevěděla, jaké máme zajímavé a hlavně stejně úchylné sousedy. Říkala jsem jí, že jsme mohly začít už dávno, jenže ji taky nenapadlo, že má doma takovýho nádherně zvrhlýho synáčka. Moc se jí to s tebou a se Sárou líbí,“ mrkla na něho spiklenecky.
„Šárku musí to píchání a domácí experimenty bavit snad víc než ty moje dvě holky dohromady, ale asi dobrý. Nejspíš bude pěkná dračice a bude se snažit využít Honzovy regenerační schopnosti co nejčastěji. Až ten trouba vydrží, tak se spolu prošukají až do bezvědomí, a to je Renča v tomhle nejspíš dost po ní. Snad abych ho politoval,“ pomyslel si s údivem Vašek a zamířil za svým přítelem.
O malou chvíli později, když spolu s Honzou měnili zámek u vrátek, Vašek svého přítele informoval: „Mluvil jsem s tvou máti. Středy a soboty jsou jasný, ale rozhodně ne pokaždý. Asi u nás, tam nebude nikdo rušit. Ale moje ženský říkají, že maximálně jednou týdně nebo radši jednou za dva týdny. Sára se přidá, ale radši by tuhle sobotu vynechala. Má jedinou podmínku, a to, že s sebou vezmeš Renču. Nebo máti, to je jasný. Sice o ní nemluvila, ale odhaduji, že problém je v tom, že Sára to nechce nikdy zkoušet jen sama s námi dvěma. Nebo možná chce, ale bojí se. Víš, ona si kdysi zažila něco hodně nepříjemného a teď má bloky. Tvoje máma mi ještě nabídla úterky dopoledne u vás. Moje máma si taky může vzít v práci nejmíň jednou do měsíce sick leave. Nezapomeň, že máme čtyři baby.“
„Jo, a ty furt menstruujou. Nebude to žádná prdel sehnat naše ovečky do ohrádky, aby byly všechny ready,“ zamyslel se Honza. „Docela mi z tý představy brní péro.“
„Hele, nikdo neříká, že musíme vždycky všechno dělat všichni společně. Ale já musím v rámci domácího klidu všechny tyhle aktivity nahlásit. Kdybych jen jednou ulítl a něco si zkusil potají sám, tak mám možná doma šmytec. To platí i pro tvoji ségru a máti. Buď u toho bude jedna z těch mých, nebo musím předem jasně říct, že hrozí, že bych se mohl spustit třeba s Renčou. To jsem měl povolený u vás na chatě. Směl jsem se tam u vás přesvědčit, že už jsem oukej. Stejně z toho byla Sára trošku špatná.
To víš, musím si jich považovat a nesmím je nikdy v tomhle podrazit. A ani nechci. Sáru já miluju a ona mě. Takže bez některé z mých oveček nic nebude. Ale vypadá to, že se naše matinky dohodly na občasných útercích dopoledne u vás, takže určitě počítej s tím, že se ti vbrzku naskytne příležitost užít si se dvěma náramně zkušenýma a ještě k tomu parádníma ženskýma. Jen ti přeju, ať nemáš v úterý nějaké důležité přednášky, ze kterých by ti chyběl zápočet. Ale stejně to bude tak maximálně jednou za měsíc.“
„Hmm, zajímavý! Ale radši mi řekni, kdy bys viděl nějakou další výměnu zkušeností.“
„Podle toho, co říkala tvoje máti, tak ony jsou ochotné nahradit tréning s norskými holemi jiným tréningem, ale já myslím, že Sára by se dala přesvědčit už v sobotu, ovšem jedině kdyby přišla taky Renča. Pojď, jdeme k nám, umyjeme si pracky a pokecáme, je to tu všechno mokrý, ale už se dělá hezky a bude ještě teplo.“
„Už jsem ani nevěřila, že se do našeho odjezdu ještě sejdeme. Tak nevím, jestli nemám litovat toho, že jsem tu sobotu odpískala, navíc kvůli mně jste se stáhli všichni a teď z toho mám trochu výčitky. Ještě, že jsi na dnešek domluvil alespoň mládežníky, no a uvidíme, jestli Marcela se Šárkou přijdou taky. Mimochodem, v kolik jsi říkal, že přijdou?“ volala Sára z koupelny, kde dokončovala líčení.
„Nevím, Renča prý chodí ze školy kolem půl třetí, domlouvali jsme se na třetí, měli by tady být každou chvíli. Já mám všechno ready, včetně lahve vína a další v lednici, a to máme i váš oblíbený panamský rum. Snad bude obojí dobré.
Panečku! Tobě to sluší a jak to vypadá sexy! Já jsem z tebe vždycky úplně hotovej, když jsi bez podprsenky a rýsujou si ti pod tričkem nebo blůzkou ty špuntíčky. Tahle hedvábná je fakt sexy.“
„Fakt? Líbí se ti to? Předpokládám, že jsi jako vždycky naostro,“ zasmála se Sára, vypjala trochu provokativně hruď a zatočila se dokola, aby Vaška přesvědčila, že nemá nic ani pod sukní. Pak ho objala kolem krku a vesele políbila. Rychle ho od sebe odstrčila a ukázala k oknu do zahrady: „Hele! Návštěva! Renátě to taky sluší. Běž jim otevřít.“
Ještě se otočil a tiše zavolal: „Jsi neskutečně sexy takhle naostro. Ani bych žádnou návštěvu nepotřeboval. Jen škoda, že ses kvůli nim vysprchovala.“
Rozpustile na něho vyplázla jazyk.
Půl hodiny se bavili dost rozpačitě, chroupali oříšky a brambůrky a opatrně k tomu usrkávali víno. Obojí, jak rozhodnost, tak i sebevědomí obou mladíků se někam vytratilo, dokud se Renáta nezeptala napřímo: „Vašku nebo Sáro, jak vy jste vlastně vyřešili ten Vášův problém? Mně to s Honzou moc nešlo, viď, bráško. Nijak výrazně se nezlepšoval, na rozdíl od tebe. Ale na druhou stranu ho musím pochválit, protože on byl do tréningu pořád hrrr. Tedy napřed mi to přišlo hodně ulítlý, ale když jsme tu zakázanou hranici už jednou překonali, tak by trénoval pořád, ale žádnej progres nepřicházel. Nebo jen malej,“ rozesmála se.
„No, to je zábava, viď ségro, dělej si prdel z plastelíny,“ zavrčel Honza, ale bylo vidět, že je rád za sestru, která probourala neviditelnou zeď rozpaků.
„Ale bráško, pojď sem ke mně a nezlob se. Oba přece před týdnem viděli, že když vidíš něco sexy, tak se ti sice hned postaví, jenže taky ví, že to už teď neznamená, že do pár vteřin vystříkneš, ne? Víš, Sáro, ono dřív stačilo takhle si vyhrnout trošku víc šaty, aby viděl kousek kalhotek, a už se mu stavěl. A kdyby jen stavěl!“
Renáta si poposedla, povytáhla si kratinké letní šaty, takže bylo vidět sexy kalhotky a pod nimi lehce prosvítající tmavší oblast pečlivě upravených chloupků, a provokativně pokračovala: „Taky po mně chtěl, abych mu dovolila sáhnout si na tyhle moje mini kozičky,“ nedbale si stáhla přední zip šatů o pěkný kus dolů a lehce je rozevřela, aby její malá ňadra byla trochu vidět. „Tyhle šaty jsou příšerný a naposledy jsem je měla někdy dávno, ale pro tenhle účel jsou dobrý,“ čekala na odezvu Sáry a Vaška, kteří se docela bavili.
„Takže kdyby tohle před časem udělala Sára, na kterou Honza tak mlsně kouká, tak by to bylo i s výstřikem do kalhot, Reni?“
„No, to si piš!“
„To u nás taky, takže kdybys ten zip pustila ještě kousek níž, tak to bych byla musela Vaškovi bleskově rozepnout ten zip a pěkně mu ho pevně tisknout. Schválně, zkusíme to?“
Renáta si posunula zip až pod pupík, takže se šaty výrazně rozevřely a dala tak všem možnost prohlédnout si její malá ňadra. Vaškovi neušlo, že jejich hroty jsou pěkně zvětšené. Dotek Sářiných rukou, kterými tahala za zip poklopce kraťasů, i pohled na odvážnou Renatu u něho vyvolal slušnou erekci. Přemýšlel, zda si bude Renáta chtít začít něco s ním nebo s bratříčkem. U Sáry si také nebyl jistý. Nejraději by je obě měl současně pro sebe, ale pak ho napadlo, že podobnou myšlenku možná mají všichni čtyři.
„Vidíš? Úplně jako u vás. Vaškovi se taky hned zvedal a stačilo si s ním takhle malinko pohrát,“ Sára mezi řečí vylovila jeho nástroj a párkrát mu ho pohonila. „Teď už je to dobrý, ale v začátcích ani nebylo třeba tohle dělat. Pak se to zlepšilo, takže jsem ho stihla takhle prudce zmáčknout a když jsem pak pokračovala s honěním, pak už vydržel třeba dvě nebo tři taková zmáčknutí,“ Sára opět demonstrativně prudce stiskla Vaškův ohon až u kořene, „a když už to nepomohlo a bylo jasný, že by tady všechno zapatlal, tak jsem musela udělat tohle.“
Sklonila se a objala svými smyslnými rty Vaškův vztyčený ohon a chvilku si s ním hrála svými ústy. „Pak nás při tom uviděla jeho máma, málem ji trefil šlak a dalo děsnou práci ukecat ji, aby se přidala, takže pak už měl Vašek dvě lektorky,“ Sára se bavila při pohledu na mírně užaslé sourozence.
„Vidíš, bráško, ty jsi jen vždycky chtěl, abych si sundala kalhotky nebo podprsenku a pak jsi to na mě akorát vystříknul. Ale koukám, že z toho všeho tady se ti taky pěkně postavil, viď?“ Renáta také vysvobodila pěkně ztopořený ohon a opatrně ho objala svou teplou dlaní. „To máš ze mne nebo ze Sářiny hedvábné blůzky? Asi to druhý, viď, protože jsem si všimla, že ti stojí už dost dlouho,“ zasmála se.
„Ty jsi mu ho do pusy nebrala?“ živě se zajímala Sára.
„Fakt ne a už vůbec ne, abych to po něm polykala.“
„No, on to není žádný zázrak, ale někdy je to docela zajímavý a klukům se to dost často může líbit.“
„Hmm, Honza to vždycky chtěl napřed vystříknout na ni,“ ukázala si na kalhotky, „nebo sem na bříško, nebo na prsa,“ ukazovala si na další místa, ale pak později už skoro vždycky do ní, viď bráško,“ koketně na něho mrkla. „Akorát, že napřed se do ní ani nedostal, protože byl hned, jak se jí dotknul. A ani pak to nebylo na dlouho, ale teď v poslední době už chvilku vydržel, a když jsme byli doma o prázdninách sami, tak jsme to zkusili i několikrát rychle za sebou.“
„Takže tobě to nikdy Renča neudělala pusou až do konce?“ zajímalo Sáru, která se pořád rukou mazlila s Vaškovým krasavcem.
„No, Renča ne,“ zasmál se Honza, „Ale máma teď o tom víkendu jo a nádherně mi to dělala vaše Marcela, ale nebylo to s ní až do konce.“
Do debaty se vložil Vašek: „Tak co kdybyste to Honzovi takhle udělaly třeba obě, když už tady máme takovou debatu?“
Posunul se na opěrku křesla k Sáře, sklonil se k ní, políbil ji a jednou rukou rozepnul knoflíček hedvábné blůzky, aby mohl polaskat bělostné ňadro. Koutkem oka sledoval Honzu, který dotáhl zip Renátiných krátkých šatů až do konce. Roztáhla stehna, takže ji mohl hladit přes kalhotky kundičku a vášnivě se spolu líbali. Vašek skrz průhledný tyl jasně viděl chloupky i tmavý žlábek. Vzápětí se Honzova ruka přesunula k malému prsíčku s pěkně zvětšenou bradavkou. Renáta měla přivřené oči a evidentně si doteky užívala.
Vašek povyhrnul Sáře sukni a nechal svou ruku vklouznout mezi její stehna: „Miluju, když jsi bez kalhotek. Začínáš být krásně vlhká,“ polohlasně ji pochválil. Zachytil její vzrušený pohled, který ale rychle těkal směrem k sourozencům „Rád bych tě ochutnal, smím?“
Honza při zmínce, že je Sára bez kalhotek, zpozorněl. Její kundu zatím ještě neviděl a probudila se v něm nedočkavá zvědavost.
„Třeba bys chtěl ochutnat tu Renatčinu, když tu moji už tak dobře znáš,“ koketně po něm mrkla okem. Neušlo mu, že jí tváře hoří vzrušením.
„A ty bys to samý dovolila Honzovi?“
„Musela bych ti přeci takovou nevěru oplatit,“ zasmála se a naznačila mu, že je nejvyšší čas s tím lízáním začít: „Napřed ale chvilku ty.“
Vzápětí už Vašek projel jazykem kundičku od zadečku až k poštěváčku a zpět. Polaskal ji ještě z obou stran, ukazováčkem pošimral zadeček, a vše ještě zopakoval.
„Utíkej naproti,“ odstrčila ho a trochu se v křesle narovnala. Chtěla co nejdřív zkusit totéž s Honzou. Viděla, že jeho ruka vyjela zpod Renátiných minimalistických kalhotek. Vašek se přesunul před Renátu, Honza k Sáře. Ta mu okamžitě rozepla knoflík u kraťasů, takže téměř samy spadly na zem. Na chvilku se pomazlila s pyjem, vzala ho do úst a rozkošnicky si s ním hrála. Oba po očku sledovali, jak Vašek odhrnul vzrušené Renátě kalhotky, vsunul do její svatyně dva prsty a jazykem kmital kolem poštěváčku.
„Vzrušuje tě pohled na sestřičku?“ Sára zvědavě pohlédla vzhůru na Honzu. V hlavě se jí mihla myšlenka, že s nějakým cizím klukem byla naposledy pomalu před třemi roky a byl to ten nejotřesnější zážitek v jejím životě. Pohled na Vaška ji ale okamžitě uklidnil.
„Chceš to taky tak zkusit?“ otázala se vcelku zbytečně. Ten jen přikývl hlavou na souhlas. Posunula se v křesle naproti němu, vyhrnula si sukni až k pasu, patami se opřela o sedák křesla a nabídla mu pohled na dokořán otevřenou kundičku.
Zatím ji ale víc vzrušoval pohled na Vaška, který právě stahoval Renátě kalhotky a vzápětí se zbavil svých kraťasů. Viděla, jak Renča zaujala obdobnou polohu jako ona sama s koleny roztaženými až k ramenům a jak on nasadil svůj pyj k ústí její svatyně a lehce zajel do zřejmě docela úzké studánky. Kulky se zastavily o zadeček. Rozjel rychlý tanec.
Sára se nebála, že by hrozilo nějaké předčasné ukončení. Věřila, že Renáta bude dřív. Soustředila se teď už na Honzu. Jeho lízání bylo bezchybné a hra prstů také. Začalo ji to vzrušovat. Zase dovolila někomu skoro všechno a přistihla se při myšlence, že je to vlastně nádhera. Milování zbožňovala, ale násilí se jí hnusilo. Chtěla, aby byl Honza hotový dřív než ona. Měla po té předchozí debatě plán.
Přitáhla si ho k sobě a vzápětí už ucítila pyj hluboko v sobě. Bylo to jiné než s Vaškem, ale pocit z toho, že má v sobě pěkně velikého ptáka, jí dělal dobře. Šikovně si rukou řídila tempo i směr pohybu mohutného ohonu a tiše mu lichotila. Marcela se jí svěřila, jak to s Honzou zvládla a teď tu zkušenost sama aplikovala v praxi. Tenhle způsob dráždění poštěváčku milovala.
Zároveň sledovala Vaška. Renáta ho vášnivě a docela hlasitě povzbuzovala: „Vašku, s tebou je to něco tak šílenýho! Jak je možný, že tohle vydržíš! Jo, pojď ještě takhle víc shora!“ Sára pochopila, že Renátě se také náramně líbí dráždění poštěváčku pyjem shora, což zřejmě Honza příliš nezvládal, a že bude první z té jejich čtveřice, která se dočká vyvrcholení. Uchopila Honzu za zadek a přiměla ho, aby zrychlil. Po dalších několika vteřinách Renátiny hlasité projevy dosvědčily první vyvrcholení. Vašek zvolnil, ale svou tyčí v ní jezdit nepřestával.
„To je šílený! Já když viděl Renču minulou i tuhle sobotu skončit s tátou, tak jsem z toho byl taky hned hotovej. Tohle moc dlouho nevydržím!“ vyrážel ze sebe Honza, když pomalu, ale prudce vrážel svůj nástroj do Sářiny pohostinné kundy. Ta sledovala výraz jeho napjaté tváře.
„Tak počkej! Stop!“ zavelela, prudce zmáčkla jeho nástroj a odstrčila Honzu od sebe. Nepřestávala rukou jemně masírovat pyj a posunula se společně s ním k Renátě: „Reni, tvýmu bráškovi se pohled na tebe děsně líbí, vypadáš báječně takhle vzrušená, takže, Vašku, ty ještě nepřestávej, a Renču dotáhni ještě jednou a pak si to zkusí s bráškou pusou. Já ti to taky chci udělat pusou, abyste oba skončili úplně stejně. On do Renčiny pusinky a ty zase do mé.“
„Já fakt budu za chvilku podruhý,“ Renáta pohlédla vytřeštěnýma očima na Sáru a oba kluky a začala proti Vaškovi prudce zvedat svou pánev.
„To je právě ono, Reni, já budu za chvilku taky,“ uklidňoval ji udýchaně Vašek a přidal na intenzitě. Honza je zblízka pozoroval a Sára cítila v jeho údu pulzovat napětí. Stejně jako Honza, i ona sledovala, jak si Vaškův krasavec rozráží cestu mezi Renátinými chloupky a laplíky a jak se tře o její poštěvák.
Renáta vzápětí vykřičela svůj druhý orgasmus a jen co se vzpamatovala, vsála do sebe bratrův klacek přesně po vzoru Sáry. Ta jednou rukou hnětla Vaškovy kulky a druhou masírovala horký válec a jazykem kmitala po uzdičce. Ucítila chuť Renátiných šťáviček a ihned ji napadlo, že dneska ji musí ochutnat přímo. Tedy pokud to Renča dovolí. Nepřekvapilo ji, že Honza upozornil svou sestru: „Ségra, už to nevydržím, ale nemusíš to polykat, když nechceš!“
„Mmmmm, mmm, jo, chci to taky zkusit, mmmmm, mmmm!“ Bylo zřejmé, že Renáta prvně v životě spolkla dávku spermatu.
Vzápětí už se oběma naskytla příležitost vidět, jak Vašek zlehka přirazil svým pevným zadkem proti Sáře a zachroptěl blahem. Ta zjevně spolykala jeho výstřiky také. Ještě rukou několikrát vyždímala penis, utřela si ústa hřbetem ruky, mrkla na Renátu a prohodila: „Nic moc, viď, ale aspoň to máš napoprvé za sebou.“
„No, nebylo to tak strašný, ale že by to nějak extra chutnalo třeba jako banánové smoothie a já z toho byla odvázaná, to rozhodně ne. Bála jsem se, že se pozvracím, ale to bych bráškovi nemohla udělat,“ spokojeně se rozesmála, zvedla se z křesla a zkoprnělého Honzu objala, lehce ho políbila a rukou ještě na okamžik pohonila vadnoucí klacek.
„Hodíme na sebe aspoň ty kraťasy a Renča ty šaty, ať tady nepobíháme úplně nazí, když Sára zůstala skoro oblečená,“ rozhodl Vašek. „Je fajn, že jsi taky byl naostro. U nás se teď ani jinak nechodí,“ zasmál se a přátelsky plácl Honzu po rameni.
„Mámě jsem poslal zprávu, že jsme tady. Měla prý poslední ženskou naplánovanou až do půl šesté,“ oznámil Honza Renátě.
„Marcela chodí kolem pátý, někdy i dřív, může dorazit každou chvíli,“ švitořila Sára.
„Ale tebe jsme ošidili, Sári,“ omlouval se Vašek.
„Víš co, dones ty svý oblíbený malý věnečky, laskonky a tak dál a já jdu udělat kafe. Dáte si? A chtělo by to i panáčka nebo dvojku vína na uklidnění.“
