Vzpomínání starého muže

Je neděle ráno, v tuto dobu už svítá ve čtyři hodiny a to pak nemůžu spát a spíš se jen tak převaluju. Je mi přes šedesát a potřeba spánku se zvyšujícím věkem se u mě vytrácí. Tak dnes se převalovat nebudu a trochu si zavzpomínám…

***

„Vítku? Zašel bys příští týden k Anděle vymalovat jí obývák a kuchyň?“ ozvala se jednou matka. Znělo to jako dotaz, ale ve skutečnosti to byl rozkaz.
Anděla Tománková byla její kamarádka z práce a já ji znal odmala jako tetu Andělu. Její muž byl strejda Ivan a mě vždycky podarovali čokoládou, když k nám přišli na návštěvu. Pak se s našima zavřeli v obýváku a byli hluční a veselí.

Jednou, to už jsem byl v učení, jsem dorazil neplánovaně domů. Měl jsem spát u kamaráda, ale nějak se to zvrtlo a já se kolem devátý objevil doma v předsíni. Podle bot jsem poznal, že máme návštěvu. Nic divného by to nebylo, kdyby se návštěva neodehrávala v ložnici. On tedy celý byt byl vzhůru nohama.
V obýváku byly na stole nějaké sušenky, chlebíčky a prázdný flašky a z ložnice byla slyšet směsice zvuků – sténání a vzdychání. Milostné steny byly příliš průkazné a mozek zavelel k ústupu. Zvědavost však byla silnější a já nakoukl pootevřenými dveřmi do ložnice.
Matka seděla obkročmo na Ivanovi a natřásala zadkem, ten ji rukama hnětl prsa a teta Anděla si hrála s tátovým čurákem a cumlala ho a sála… O sexu už jsem v té době měl povědomí, takže jsem se nevyděsil, spíše si povzdechl, že nic takového nikdy nezažiju a tiše se vytratil a noc strávil vsedě v koutě u sklepa. Dalo se to vydržet. Bylo tu celkem čisto a ani potkani mě neobtěžovali.

Ráno bylo doma uklizeno a naši se chovali naprosto normálně.
S Tománkovými se dál stýkali, až jednou Ivan měl smrtelnou nehodu na kole a rok nato si táta nabrnkl novou ženu a odešel od nás.
Ženský zůstaly samy, scházely se na dámských dýcháncích a vzpomínaly na časy minulé. Je třeba si uvědomit, že v té době bylo ženy kolem čtyřicítky za zenitem. Přestaly se strojit, pečovat o sebe a spíše čekaly až se z nich stanou babičky. Většina měla děti brzo, matka mě například už v osmnácti.

Teď mi bylo devatenáct a jí ještě ani ne čtyřicet. Přesto tloustla, oblékala se nemožně stařecky a přestala se mi jako ženská líbit. Teta Anděla byla šmrncovnější, protože s Ivanem neměli děti, ale také už na ní šly stařecké pudy.
A k té jsem měl naklusat jako vyučený malíř pokojů. Na melouch samozřejmě. To v tomto případě znamenalo zadarmo za: „Vítku, děkuji.“

***

S malířskými proprietami jsem se v sobotu zjevil v jejich domku. Pořídili si ho těsně před Ivanovou nehodou a vlastně jsem tu byl poprvé. Překvapila mě celkem rozlehlá zahrada a bazén. Kdo ze známých měl na zahradě bazén? Vykachlíkovaná jáma stejně jako domek připomínaly časy První republiky, kdy to tu vlastnil nějaký zbohatlík.

Anděla mě uvítala v županu a jala se mě provést po vyklizených místnostech. Co nešlo vynést, bylo překryto igelitem a já se mohl ihned dát do díla.
„Jsem zpocená, jdu se opláchnout,“ řekla Anděla, vykráčela na terasu, kde odhodila župan, pod nímž měla plavky a hupsla do vody.
„A po nebohé dívčině zavířilo se v hlubině a nebo to bylo, po nebohé dívčině zbylo jen mokré kombiné?“ projela mi hlavou báseň K.J.Erbena. No, z učiva základní školy mi už v hlavě toho moc nezůstalo.

Makal jsem jak šroub, stříkal ze mě pot, z kýblu barva a pak stěny a strop schnuly a já si mohl odpočinout.
Anděla se na mě podívala.

„Vítku… běž do koupelny, já zatím připravím něco na zub. Je to krásný… celý světlý a proteplený, děkuju moc.“
V koupelně jsem našel župan (asi po Ivanovi) a vzal si ho přes nahé tělo. Anděla to ocenila slovy, že mi sluší a připravené občerstvení bylo na stole na terase.
Pobídla mě k jídlu a vedla hovor, který mi připadal jako nenápadný výslech. Byla jak má matka. Jestli s někým chodím, co dělám ve volným čase, co mě zajímá.
„Jo, teto, holky mě zajímají. Jen já je asi ne,“ odpovídal jsem s plnou pusou.
„Říkej mi Andělo. Seš už dospělej chlap, to teto zní tak nějak divně,“ konstatovala s úsměvem. „Takže říkáš, že holky tě opomíjej?“
„Takhle přesně to nemyslím, ale zrovna teď s žádnou nechodím,“ opravil jsem ji.

Anděla náhle vstala a dala vyniknout svým přebujelejším křivkám. Tělo by jistě sneslo větší velikost plavek, zejména podprsenka byla obzvlášť naditá, z kalhotek jí ven lezly chlupy, ale to mi nevadilo. Na plovárnách to tak bylo u řady žen. Móda vyholování k nám tehdy ještě nedorazila a k vidění byla jen v propašovaných pornočasopisech.

„Zasloužíš si odměnu, ale slib mi, že to mámě neřekneš,“ a nečekaje na souhlas, klekla si u mě na zem, zpod županu mi vylovila ptáka a začala ho kouřit.
„Ohhh… tet… Andělko…“ zavzdychal jsem.
„Gulp… gulp… nelíbí se ti to?“ šeptla Anděla a rozjela přímo nadpozemskou kuřbu.

Já vlastně pořádné kouření ještě nezažil. Těch pár holek, co jsem měl, to moc nedělalo, spíše z povinnosti a moc se s tím nepáraly. U Anděly to vypadalo, že jí to přímo baví.
Rozhodně jsem zažíval nebeskou slast. Natáhl jsem ruce a omakával ji po těle, kam všude jsem dosáhl.
Anděla se nenechala rušit a sotva jsem začal zrychleně dýchat a vzdychat, zrychlila kouření, rukou mu promnula koule a to už jsem jí pustili do pusy semeno v trhavých záškubech. Anděla vše spolykala a dál si s ním hrála, až do úplného změknutí.

„Líbila se ti odměna za práci?“
„Jo… moc… nepůjdeme do postele?“ optal jsem se opovážlivě.
„Možná,“ odtušila. „Ale teď se smoč v bazénu. Trochu se zchlaď.“

Cachtal jsem se v bazénu, když na břeh přišla Anděla do půl těla nahá. Kozy jí visely dolů, ale věšáky to ještě nebyly. Měla je holt jen velký.
Ženská to nebyla ošklivá, když se namalovala, byla to baba k zakousnutí, naživo už to taková hitparáda nebyla, ale pro mě to byla dobrá šukna. Zvlášť po tom kouření.

„Ukaž, jestli mě ještě chceš,“ zvolala a vyzývavě na mě hleděla, když jsem se drápal na břeh. Jestli čekala, že se mi hned postaví, tak měla smůlu. Jen od pohledu mi nahoru nešel. Buď na něj sáhne, nebo já na ni, ale jinak nic.
Asi to pochopila, protože se otočila, pokynula, ať ji následuju a šli jsme do ložnice.

Tam jsme se objali a políbili. Nejprve něžně, pak vášnivě. Přitom jsem jí rukou promnul prsa. Byla veliká a měkká.
„Júúú… úúúh… jooo,“ kroutila se Anděla slastí.
Při líbání a laskání už vleže, jsem se jí přesunul do klína a jazykem se rozkmital po pyscích v hustém houští černých chlupů její kundy. Pysky byly rozevřené a zevnitř vytékala šťáva rozkoše a Anděla mi tam tlačila silou hlavu a sténala a vzdychala slastí.
„Joo… přitlač… božeee… já už… budu… už… už… oáááááách,“ vykřikla a tělem jí projel blesk vyvrcholení.
Narovnal jsem se nad ní a tvrdým ocasem zarejdoval do kundy.
„Vraž ho do mě celýho,“ sténala vzrušením, když do ní ocas pomalu pronikal.

Jak byla mokrá, šlo to snadno a za chvíli ho v sobě měla až po kořen. Chvíli jsme zůstali bez hnutí a pak jsem rozjel přírazy.
Anděla do taktu vzdychala slastí a oběma námi projížděly slastné výboje ze silného tření a vyplnění.
Trvalo to celkem dlouho, než jsem začal zrychlovat přírazy, abych se po chvíli vzepjal, přirazil naposled a semeno jí vypustil do dělohy.
Anděla prožívala silný orgasmus a nijak to nekomentovala.
Až později jsem se dozvěděl, že po nějakém zákroku podstoupila i nucenou sterilizaci a proto vlastně s Ivanem ani neměli děti. Proto do ní můžu stříkat semeno dle libosti a oba z toho máme maximální rozkoš.

Od té doby se Anděla stala mojí tajnou milenkou.

***

„Ty někoho máš!?“ ptala se jednou matka Anděly, když byla u nás na návštěvě.
Anděla se usmála a mlčky přisvědčila.
Nebylo divu, že to matka poznala. Anděla měla nový mladistvý účes, změnila šatník a zdraví a spokojenost z ní přímo sršely. To všechno kvůli mně. Natolik si mě považovala a pro matku si vybájila jakéhosi sportovce z tělocvičny, kam chodila na gymnastiku.

„Jakej je, víš co myslím?“ zajímalo matku, která od tátova odchodu sexuálně strádala a někdy byla fakt na zabití.
„To víš. Mladej, vydrží dlouho a to péro! Ivan takovýho neměl a tos tvrdila, že si v sobě nikdy takovou kládu neměla,“ narážela Anděla na jejich někdejší společné hrátky. „Je úžasnej. Líbá skvěle a umí pomazlit všude, kde se mi to líbí,“ zčervenala. „I do zadku jsem ho už pustila.“
„Ne!“
„Jo. Moc mě prosil, tak jsme to zkusili. Bolelo to dost, ale nakonec ho tam dostal a docela se mi to začalo líbit. Jen musíme pomalu.“

A dál se bavily, něco si Anděla přimyslela, něco byla pravda, a když jsem pak ze záchoda šel do koupelny, v koši na prádlo trůnily nahoře matčiny úplně promočený bombarďáky. Ty řeči ji úplně vzaly, že tekla jak Dunaj.
V noci jsem pak slyšel, jak se v ložnici hlasitě uspokojuje. Určitě si to sama dělala už dřív, ale nikdy ne takhle nahlas. Dnes ji to po těch kecech asi fest bralo.

***

Svojí nadrženost matka nijak neřešila. Na mladou si nehrála a jedině, když jsme spolu měli někam jít, nechala se přemluvit a zapracovala na sobě. Vždy ode mě sklidila řadu komplimentů, ale druhý den zas byla za mladou starou.
„Takhle nikoho neseženeš,“ poukazoval jsem na její blížící se čtyřicítku a tudíž ještě mladý věk.
„Ále, já o chlapy vůbec nestojím,“ měla univerzální odpověď (a večer se drandila v posteli frndu, co to šlo). Říkal jsem to i Anděle, ať matce domluví, ale ani ona nepochodila.
Až jednou matka vyměkla.

Byli jsme spolu na nějakém podnikovém bále a jak tam viděla samé páry, jejich chi,chi a ha,ha a (ne)nápadné dotyky při ploužácích, nějak to na ní padlo a doma se mi sesypala do náruče a normálně se rozbulela.
„Búúú… nikdo mě nemá rád.“
„Ale mami, já tě mám rád,“ držel jsem ji v náručí a jednou rukou podebíral za zadek.
„No… to… jo, Vítku, ale… víš…jako chlap… mě nikdo nemiluje… búúú,“ štkala a ani nevnímala, kde všude ji držím a dotýkám se.

Brečící trosku matky jsem položil v ložnici na postel a jal svlékat. Zjevně toho nebyla sama schopna. Alkohol a chmury udělaly svoje.
Když jsem z ní stáhl šaty, ejhle… matka má podvazky… to jsem ani netušil. Jak tam tak ležela ve spodním prádle, samovolně se mi postavilo péro. Ne, že by mě tak vzrušovala, ale bylo to asi přirozené. Kozy uvězněné v krajkové podprsence vypadaly přitažlivě, ty podvazky a sexy kalhotky… máma, když chtěla, byla za kočku. Měla sice objemná stehna, velký zadek i pneumatiky na břiše, ale jak tu tak ležela… dodal jsem si odvahu a uvolnil jí kozy ven. Dva pecny se jí rozlily po hrudi. Promnul jsem je a matka táhle vzdechla.

„Vítku, pojď ke mně,“ natáhla ruce.
Objala mě kolem krku, přitáhla hlavu k sobě a přitiskla se mi na rty. Tohle ale nebyla maminkovská pusa. Z úst jí vyjel jazyk a razil si cestu do mojí pusy.
„Líbej mě,“ zašeptala a pokračovala v divokém ataku.
Přilehl jsem k ní a rukou jí zajel mezi nohy. Kalhotky byly vpředu mokré. Pronikl jsem prsty mezi pysky a cítil, jak úplně teče.
„Ohh… ještě… víc,“ přirážela pánví proti prstům.

Náhle jsem si neuvědomoval, co dělám, strhl jsem z ní kalhotky, a ptáka nasměroval mezi nohy, které automaticky rozhodila od sebe.
„Vítku… já… nevím… neměli bysme,“ zarazila se náhle.
„Mami… já tě chci,“ slyšel jsem sám sebe. Ale to jsem neříkal já, ale tvrdý napružený čurák, deset cenťáků vzdálený od její roztoužený nadržený díry.

Náhle ho matka chytla do ruky, sama si ho tam nasadila a já jen přirazil.
Šlo to úplně hladce a pták v ní v mžiku zmizel až po kořen.
„Oáááách… bože… jooooo,“ vykřikla matka slastí.
Sjížděl jsem ji jak fretka a výsledkem byla dávka semene, kterou jsem ji zakrátko naplnil.
Matka se též udělala a jak jsem se z ní odvalil, obrátila se na bok a po chvilce usnula.
Odešel jsem do svého pokoje a též spokojeně usnul. Co ale bude zítra?

***

Ráno se matka tvářila jakoby nic. K plesu se vyjádřila, že to bylo hezký, ale že to přehnala s pitím, takže víc si nepamatuje, ale na nic se nevyptávala. Nechal jsem to tak.

***

Asi po roce jsem doma přivítal Andělu. Ta jenom kvetla a stala se z ní ženská vyzařující sexappeal na dálku. I přes věkový rozdíl mi ji všichni záviděli. Po pravdě, on to vlastně nikdo moc nevěděl. Svůj vztah jsme museli tajit hlavně před matkou.

Dnes přišla k nám, protože matka byla na cvičení. Už několik měsíců chodila cvičit a začala se líčit a pracovat na sobě.
„To je tvoje práce?“ ptal jsem se Anděly, ale ta jen kroutila odmítavě hlavou, že ne.
Matka možná někoho měla, nebo se někdo rýsoval.
Dali jsme si pití a dumali, jestli nezajdem do kina. Tam sice málokdy dávali něco zajímavého, ale my se stejně v zadní řadě hlavně muchlovali a cicmali.
„Prej ten americkej Vetřelec je prima akčnák,“ řekl jsem. „Jeden vyleze kosmonautovi z břicha.“

A jak jsem stál u křesla a Anděla seděla, sledoval jsem, jak zápasí s kalhoty a poklopcem a uvolňuje ven ocas.
„Hop… tady taky nějakej vetřelec leze,“ usmála se a hned ho vsála do pusy.
Její touhu po kouření jsem nechápal. Bavilo ji to a vykouřila mě kdekoliv a kdykoliv jsem si zamanul.

I nyní mi ho soustředěně strojově sála, v rukou mi jemně mnula kulky a oba jsme si to užívali do chvíle, kdy se ode dveří ozvalo.
„Co to tu děláte!? Proboha… to snad ne! Vítku, Andělo!“
Byla to matka, která se nečekaně vrátila domů a právě nás odhalila.
„Mami,“ hlesl jsem.
Anděla vyskočila z křesla.
„Věro, nerozčiluj se… všechno ti vysvětlím. Vítku, ty vypadni a zavři dveře!“

Poslušně jsem je nechal v obýváku a šel do pokojíku, kde jsem seděl a čekal, co z toho bude. Co si ty dvě řekly, jsem se nikdy nedozvěděl.
Náhle klaply dveře a matka tam stála, vážně se tvářící, ale v pohodě.
„Už odešla,“ řekla prostě a šla si uvařit kafe.

Pochopil jsem, že Anděla navždy odešla z mého života. Napsala mi sáhodlouhý dopis, kde všechno vysvětlovala a prosila mě, abych na ni zapomněl a nikdy ji už nevyhledával. Její kamarádství s mamkou též pochopitelně skončilo. Bylo mi z toho všeho smutno. Zjistil jsem, že jsem Andělu miloval. Má první velká láska právě skončila.

***

Uběhlo zas pár let. Měl jsem několik holek, ale nestálo to za řeč. Na ocasu sice přibyly zářezy, ale vážný vztah z toho nebyl žádný. Navíc jsem zjistil, že mě mladé vrstevnice příliš nepřitahují. Ano, mají hladká, hezká těla, ale mrdat moc neumějí, ocasy nekouří a… nedokážou chlapa odměnit za to, co on jim dává. Těžko se to vysvětluje, ale s Andělou jsem poznal rozkoš, kdy jen ležíte a ženská vás obskakuje, líbá a laská všude po těle. Na zádech, zadku, břichu a hrudi jsem měl spoustu míst, o nichž jsem netušil, jak jsou při správné stimulaci vzrušivé. Anděla to věděla a přesně tam vtiskávala své polibky, nebo mě dráždila jazykem, případně se o mě třela nahým tělem. Prostě taková slastná masáž. Jojo, už je to pár let pryč.

***

Máma slavila pětačtyřicítku. Oslava byla velkolepá, sešlo se celé příbuzenstvo, my se opili a ráno jsme se probudili vedle sebe nazí a vše svědčilo o tom, že jsme spolu i něco měli.
Ocas mi splihle visel se zaschlými stopami její šťávy, pod matkou byla na prostěradle vlhká skvrna semene a fleky měla i na stehnech kolem kundy a na kozách měla otlaky od rukou.
Prostě mrdačka se vším všudy.
„Vítku?“ ozvala se matka vyděšeně. „Co se tu stalo?“
„Asi jsme se spolu vyspali,“ konstatoval jsem a sledoval jak si matka zakryla tělo dekou.
„Já… já si nic nepamatuju,“ lkala nešťastně. „Ta ostuda.“
„Vždyť už jsme spolu…“ připomenul jsem jí.
„Ale to bylo doma, ale teď tu spí brácha a teta a jestli se to dozví,“ lkala dál, rychle vylítla z postele a začala se chvatně oblékat. Teprve pak se zklidnila.
„Já jdu a ty to tu ukliď… nakonec nám to možná projde,“ pronesla tiše ve dveřích.

***

Sex s matkou na narozeninách skutečně prošel bez povšimnutí. Život zabrousil do vyjetých kolejí až náhle se u sousedů objevili noví majitelé nemovitosti. Stará paní Tůmová odešla kamsi dožít a dům prodala manželům ve středním věku.

Sylva a Roman se jmenovali a od prvních chvil se chovali přátelsky a brzy jsme si potykali a občas i společně poseděli a grilovali steaky. Z jejich chování jsem vycítil, že tahounem v manželství je Sylva, Roman byl spíš submisivní. Sylva byla taková energická, živá a měla správnou ženskou postavu. Byla plnoštíhlejší, žádné tintítko a bylo by ji za co chytit.
Když bylo hezky, cvičívala ráno venku nějaké prostocviky a v úsporném trikotu hezky vynikaly její křivky. Bylo příjemné se na ni přes záclonu koukat a honit si přitom péro a opájet se představou společného sexu.

Jednou jsem zase stál u okna s tvrdým ocasem, když vtom se na mě zezadu kdosi přitiskl a ocas se ocitl v cizí ruce.
„Zase ji sleduješ? Co si přitom představuješ?“ ozvala se matka tichým hlasem.
„Ohhh… jak… ji… šoustám,“ zadrmolil jsem a cítil, jak její ruka zrychlila honění.
„Joo? A co ještě? Jak jí ho tam vrážíš a ona se vzpíná a žadoní… ještě přitlač… víc?“ tiše matka pokračovala a honila mě jak divá. „Cejtím, že ti v něm cuká… chceš do ní stříkat, že jo… řekni to.“
„Chci se… do ní… vycákat… už… budu… už… joooo,“ vyjekl jsem a dávka semene vytryskla do prostoru.
„Stříkej… chlapečku… udělej mamince radost… jooo… už ti měkne… hmm… tak jo,“ najednou se matka otočila, pustila ptáka z ruky a odešla.

Já tam stál jak puk s povadlým lofasem a flekem semene na zácloně a na zemi. Co si o tom mám myslet?

***

Stalo se, co matku trápilo již delší dobu. Její potřeba sexu sice nebyla kdovíjaká, ale chyběl jí. Po sexu o narozeninách usoudila, že hranice již byly překročeny a budeme-li opatrní a rozumní, mohli bychom se občas pomilovat i s plným vědomím, ne jen opilí.

Vyrukovala s tím při obědě a čekala, co já na to.
Za moment ležela ohnutá břichem o stůl a sténala pod prudkými přírazy zezadu.
„Jo… budeš jen… moje… pořádně… tě… omrdám… jo… jooo,“ hekal jsem a držel ji v pase.
„Vítku… ne… tak… prudce… ahhh… seš… hluboko… ooáááách… bože… budu… jééééh… joooo,“ projela jí tělem silná rozkoš orgasmu a stahy kundy mě přiměly k výstřiku semene do jejího lůna.
„Tak takový souhlas jsem nečekala,“ řekla, když se dávala do pořádku, ale usmívala se. „Jsem ráda, že ses rozhodl takto.“

V noci úpěla pod mým čurákem zase a ráno, odpoledne a večer zas a zas, až mě musela prosit, že tolik sexu zase nepotřebuje. Že mě miluje, ale kundička už ji bolí.
„Umělák živý péro nenahradí, takže mi dej pár dnů pokoj, prosím,“ řekla a na oplátku mi ho vykouřila. Uměla to, ale Andělu zatím žádná nepřekonala a asi ani nepřekoná.

***

Když se sousedka Sylva domákla, že jsem malíř pokojů, hned začala kout železo.
Prsila se přede mnou, mrouskala jak kočka a zda bych jim nevymaloval pár pokojů. To znamenalo celej barák – uměl jsem číst mezi slovy. Samozřejmě ne objednávkou přes komunál, ale jako melouch. Jak jinak.
„Odměna bude nadstandartní,“ řekla, aniž blíže oznámila, co tím myslí. Tentokrát ale za „děkuju“ neudělám, umínil jsem si.

***

Plán výmalby sliboval perný víkend. Od rána do večera. Vše bylo vyklizeno a a zatímco Sylva se starala o jídlo, Roman mi byl k ruce jako pomocník. Že budu jíst doma Sylva zamítla, že bych ji urazil a to jsem nechtěl.

***

Byla neděle a blížil se konec celé té brigády, když se Roman omluvil, že má cosi neodkladného a odjel.
Dotřel jsem poslední stěnu, umyl si náčiní a tu se přede mě postavila Sylva a řekla.
„Teď hajdy k nám do sprchy, je tam i nějaký Romanovo triko a kraťasy. Pak tě čekám v jídelně. A žádný odmlouvání.“

Vstoupil jsem do jídelny a spatřil nahou Sylvu oděnou jen v zástěře, jak smaží cosi na plotně.
„Sedni si a dej si pivo. Slíbila jsem ti odměnu, tak nečum… vlastně koukat můžeš… to ostatní až po jídle.“

Když nandala na talíř jídlo, svlékla si zástěru a byla komplet nahá. Pevný krásně kulatý prsa, proužek chlupů v klíně, hladká opálená pokožka, nikde žádnej „pomeranč.“ Tohle byl fakt kus ženský. Proč ještě nemají děti? No, ptát se jí nebudu.
„Chutná ti?“ ptala se starostlivě.
„Báječný je to. Jen nechápu…“
„Nic neřeš. Tohle je v mý režii. Vše se dozvíš,“ nenechala mě domluvit a dál s na mě usmívala. Co, sakra, má za lubem? Chce sex, nebo je to nějaká hra?

Když jsme dojedli, sedla si mi Sylva bezostyšně na klín.
„Víš… ehm… mohli bychom se spolu vyspat… to asi teď předpokládáš, ale musím ti něco říct. S Romanem máme pohodovej vztah. Nikdy mu nejsem nevěrná tak, aby o tom nevěděl. My máme rádi cuckold. Víš, co to je?“
„Jasně, že vím,“ řekl jsem zaraženě.
„Takže když teď půjdem spolu do postele, Roman se tam objeví. Nepřidá se a bude se jen dívat. Dáš to? Jestli ne, tak můžeš jít, nikdo tě tu nedrží,“ děla Sylva.
„Takže sex jo, ale jen s Romanem za zády?“ ujistil jsem se.
„Jo. To je naše podmínka. Nic se tím nezmění. Budem sousedi jako dřív, ale pokud mě chceš šukat, musíš tohle přijmout.“
„Takže Roman…“
„Ano nebo ne?“
„A…“
„Ano nebo ne?“
„Jo… chci tě,“ řekl jsem a Sylva vstala a za ruku mě vedla do podkroví, do pokoje, který jsem nemaloval a ani o něm nevěděl. Byla to taková malá útulná ložnička. Jen velká postel, vedle křesílko a střešní okno. ukázkovej „šmajchlkabinet.“

Sylva mě sama svlíkla. Položili jsme se na postel a začali líbat a hladit.
Její pevný tělo mě zcela fascinovalo, jak dlouho už jsem neměl mladou holku? Sylva byla dračice a dávala mi najevo svou dominanci. Skoro jsem se s ní pral, než podlehla a ležela na zádech, já na ní a a prudkými přírazy jsem jí oral zahrádku svým rýčem.

Náhle klaply dveře a do místnosti vklouzl Roman. Sedl si do křesla, vytasil si ven péro, honil si ho a bedlivě nás pozoroval.
„Mluv na mě sprostě,“ zašeptala mi do ucha Sylva. „Jeho to rajcuje.“
Na tohle jsem nebyl zvyklý, ale zkusil jsem to.
„Teď mi hezky drž… ať Roman vidí, jaká seš kurva,“ začal jsem a Sylva se rozvášnila a začala nahlas sténat.
„Jo… mrdej svou kurvu… pořádně mi to udělej… ty zvíře… hajzle.“
„Seš úplně mokrá, poddajná čubka co se kurví a drží kdejakýmu čuráku,“ lezlo ze mě.
Roman byl v transu a ruka mu po ptáku jezdila jako blesk.
„Anooo… jsem čubka a… držím… kdo mě chce… už… budu… udělej mě… ty zmrde,“ ječela Sylva nahlas, oči upřené na Romana.

„Oáááh,“ ozvalo se z křesla, jak se Roman právě udělal a semeno mu stékalo po ocase.
„Ty… děvkooo,“ zavyl jsem a plnil jí útroby svojí dávkou a Sylva se kroutila v křeči vlastního orgasmu. Pak se vyprostila z mé nadvlády, nasunula se rty na ocas a olizovala ho a sála z něj zbytky semene a vlastních šťáv.

Roman mezitím zase odešel a když Sylva skončila, řekla: „Tak takhle to spolu máme. Rádi experimentujeme a tohle nás, hlavně Romana, vzrušuje. Roman je neplodnej a proto nemáme děti. Zkoušíme adopci, ale je to nadlouho. Jsem ráda, žes do toho šel. Ono je těžký najít lidi s podobným zaměřením. Kdyby se toho chytla sociálka, nikdy nám dítě nepřiklepnou a policajti by si taky smlsli. Co je na Západě běžný, tady je trestný. Máme i filmy na videu propašovaný sem z Německa…“
„Video? Co to je?“
„Přístroj co přehrává filmy na kazetách. Než to přijde k nám, to bude doba, ale venku už je to běžná věc. Chtěl bys to vidět?“

„Víš… tahle vaše hra mě moc nebere. Jednou mi to stačilo, ale já jsem spíš na sex v soukromí…“ řekl jsem a začal hledat trenky.
Náhle mě zezadu objaly ruce a stáhly na záda.
„Co je?“
„Tak to zkusíme v soukromí, co říkáš?“ usmívala se Sylva.
„Ale tvrdila si, že bez Romana nikdy nešukáš…“
„Tohle je výjimka. Moc se mi to líbilo a chci to ještě jednou. Neboj, Romanovi to vadit nebude.“

A na důkaz, že to myslí vážně, se opět chopila vášnivé kuřby a nato si mě osedlala. Její tělo s pohupujícími se melouny mě opět dráždilo do maxima, ale Sylva vždy zvolnila odsedy, abych vydržel co nejdéle. Vychutnávala si masáž prsou a sama mě povzbuzovala k drsnějším dotekům.
„Tahej je, mačjej… buď zlej… oáááách… to zbožňujuuuu… júúú,“ vzdychala.
Nakonec jsme skončili hezky zezadu, kdy klečela jak poddajná fena a ječela, ať jí tvrdě zmrdám píču. Dával jsem jí co proto, ale myslím, že byla neukojitelná. Z kundy jí odkapávala šťáva, já fest přirážel a třebaže se udělala, myslím, že by hravě zvládla rotu vojáků.
„Gulp… polk… polk… polk,“ polykala semeno z nastaveného ocasu a cumlala ho a sála, až do ochabnutí.
Byl jsem totálně vyřízenej a nepoužitelnej.

Manželé Sedlákovi mi za práci štědře zaplatili, ale na sexuální dýchánky už jsem k nim nikdy nezašel.

***

V posteli jsem se rád vrátil k matce a byl tak spokojený. Přesto, že jsme šukali s gumou a opatrně, přišla do jiného stavu. Co teď?
V normálním světě asi nic, ale zde, v komunistickém světě? Zdravotní komise, výslechy, protokoly a pak možná povolený potrat.
Nic naplat. Matka to všechno podstoupila se srdceryvným příběhem o znásilnění, které ze studu nenahlásila a komise byla tentokrát přívětivá. Pětačtyřicetiletá rodička byla pro ně asi „riziková skupina“ a blahosklonně jí povolili potrat.
Při zákroku pak na její žádost provedli i sterilizaci a bylo vymalováno.

Nyní jsem do ní mohl stříkat litry semene bez gumy. Hurá. Náš sex dosáhl další dimenze nadpozemské rozkoše a plně jsme si to užívali.

***

Letopočet se posunul a po roce 1989 nastal čas neomezených možností. Já jsem se stal soukromníkem a matka manažerkou, účetní a sekretářkou v jedné osobě. Pronajal sem si malý kumbál v jednom domě, kde jsem měl uložené barvy i zřízenou malou kancelář. Zde jsme úřadovali a občas i sexovali. K dispozici byl starý gauč a ten by mohl vyprávět…

S přibývajícím věkem byla matka nějak náruživější a milovala se ráda na všechny způsoby.
Mě to s ní sice bavilo, ale věk nezastavíš a jakmile matka neměla na sebe čas, „zbabkovatěla“ a přestala mě přitahovat. Dokonce mi ani nestál, když jsme na to vlítli a musela si ho postavit rukou nebo pusou.
A tehdy jsem potkal Terezu.

***

Tereza Ovečková byla o pár let mladší než matka, ovšem vypadala na třicítku. Měla nádherně vysoustružené tělo, hladké a pevné, krásnou tvář a moderní účes… jen pohled na občanku mi řekl, kolik je jí vlastně let.

Tereza mi hned nabídla tykání a prováděla mě bytem, a ukazovala mi, co kde a jak chce zkrášlit a vymalovat. Prostě modernizace staršího domku se vším všudy.

Byla rozvedená, ale muž ji evidentně finančně zajistil, protože peníze nebyly problém, takže jsme se snadno dohodli.

***

Udělal jsem vše, na čem jsme se dohodli, když měla ještě další přání.
„Zvládáš také nějaké opravy v bytě. Pověsit lustr, vyměnit žárovku?“
„Jistě, potřebuješ něco takového? Nejsem sice hodinový manžel, nebo jak se tomu říká, ale to bych snad zvládnul.“

Zajásala jak malá holka a přinesla velký lustr a chtěla ho v obýváku vyměnit. Znervózněl jsem na těmi všemi cingrlátky, ale najednou lustr visel u stropu a já dotahoval poslední žárovku.
„Rrrrryc,“ ozval se zip na mých kalhotách a náhle se můj ocas objevil venku a hned zmizel v lačných ústech Terezy, která celou dobu stála pod schůdky, právě v úrovni mého pasu.
Pocítil jsem teplo, vlhko, kmitající jazyk a pevné sevření rtů kolem tuhnoucího kolíku. Byla to krásná slast.
Její hlava se rytmicky rozpohybovala a ocas mi ztvrdnul na kámen.

„Gulp… gulp… gulp,“ vyluzovala při kouření a v plném zaujetí mě kouřila až do výkřiku „už jsem,“ kdy ho vyplivla a semeno z ocasu dopadlo na zem.
„Jsem hrozně osamělá a potřebná,“ řekla jakoby omluvně.
„To se může změnit,“ opáčil jsem, popadl do náruče a nesl do ložnice.

Postavil jsem ji na zem a začal svlékat, když zrudla.
„Promiň… mě už dlouho nikdo nesvlékal… já sama… ano? Můžeš na chvilku… vedle?“
Bylo mi to divné, ale poslechl jsem a když jsem se vrátil, ležela v posteli přikrytá až pod bradu. Svlékl jsem se donaha, přilehl k ní a zjistil, že je též nahá. Jen se nějak podivně styděla.
„Promiň, ale musíš něco vědět. Já se vždycky milovala jen potmě. Vyrůstala jsem v puritánském prostředí. Hrůza, jen na to pomyslím. Slovo sex bylo jedno z nejsprostších a vlastně se nikdy nevyslovovalo. O ženských věcech mi řekla chůva, matka mě nikdy nepomazlila ani neobjala, otec zrovna tak. Trvalo mi dlouho, než jsem se odprostila od toho všeho, ale teď, po takové době, co jsem s nikým nic neměla, se mi to vrací. Nezlobíš se?“
„Ne…“ byl jsem mírně popletený z předchozích chvil s bezostyšným kouřením a teď toho studu z nahoty a pozvolna jsem z nás odhrnoval přikrývku a pak se na ni převalil a začal líbat.

Její nahé tělo bylo opravdu výstavní a přenádherné. Škoda ho skrývat pod dekou. Sotva se zbavila ostychu z nahoty (byl to asi jen letmý nervový záchvěv), stala se z ní divoká a vyhladovělá šelma.
Milovali jsme se až do nočních hodin a já jel domů naprosto vysátý a vyřízený, jako kdybych měl v sobě tři promile. Tím jsem tuto zakázku považoval za vyřízenou. Jenže tak to nebylo.

***

V „exkluzívním“ prostředí naší kanceláře jsem právě mocnými přírazy plenil kundu mé sekretářce. Být šéfovi k ruce patřilo k její povinnosti.
Ležela zády na stole, nohy zapřené o má ramena a hekavě si užívala hluboké proniky do rozcapené kundy. Už byla použita na ranní semeno, teď jsme měli polední pauzu.
„Vítku… už nemůžu,“ sténala matka znaveně a já přirážel a přirážel…

„Ťuk… ťuk,“ ozvalo se na vstupní dveře.
„Ježíšmarjá,“ vyjekla matka v úleku, sjela ze stolu jak ještěrka a urovnávala si sukni, kalhotky v chvatu strčila do šuplete a já si rychle zapínal kalhoty a šel otevřít.

„Dobrý den,“ vešla dovnitř dáma, v níž jsem poznal Terezu Ovečkovou.
Sjela nás pohledem a pak zabodla zrak do matky.
„Věra Janotková, nemýlím-li se?“
„A… ano, račte si přát?“
„Přišla jsem vám oznámit, že s vaším synem, zde přítomným Vítkem, čekám dítě.“

To byla rána! Nejen pro matku, ale i pro mě.
„Nebojte se. Nejde o žádný podvod ani vydírání. Prostě jsme se spolu vyspali a výsledek se dostavil. Je to nemilé pro vás, ale hlavně pro mě. Rozhodla jsem se, že si dítě ponechám a chci znát váš postoj. Hlavně tvůj, Vítku…“ mluvila dál klidným hlasem.
„Zachovám se, jak mám,“ řekl jsem hrdě. „Vezmu si tě.“
„Opravdu?“
„Máme spolu dítě Jsem otec, nenechám tě přece samotnou s dítětem.“
„Vezmeš si mě… z lásky? Strávili jsme spolu jen jednu noc. Vůbec se neznáme. Myslíš, že je to dobrý nápad? Teď se nebavme o financích…“
„No… ehm… a co dítě? Mělo by mít oba rodiče,“ mínil jsem.
„To jistě, ale rodiče nemusí žít spolu. Mohou se navštěvovat,“ oponovala Tereza.

Matka hned pochopila, kam Tereza míří a vypoklonkovala mě ven, že si spolu pohovoří v klidu, jako žena s ženou a u toho mě nepotřebují.

***

Konec vzpomínání.

Uběhlo třicet let. Je mi šedesát, jsem zdravý, spokojený a mám skvělou ženu.
Matka odešla do nebe před deseti lety. Tereza pár let po ní a zbyla mi jen dcera Nataša. S Terezou jsme žili jako rodina, ale nikdy jsme se nevzali. I proto nebyl problém mě po její smrti z domku vypoklonkovat. Udělal to vlastně Natašin přítel Ruda s jejím souhlasem, natruc, že jsme jí ho celou dobu rozmlouvali a neměli ho rádi.
Vrátil jsem se do bytu matky. Měl jsem pak své zprávy, že jí Ruda bije, ale bylo mi to jedno. Měl jsem pro to jeden pádný důvod.

Krátce po smrti Terezy, snad ze stresu, se Nataša složila a lékaři jí při vyšetření objevili cystu na ledvině. Ještě se ani nezačalo mluvit o transplantaci, ale já jí hned nabídl svou. No a v předoperačním vyšetření se zjistilo, že Nataša není má dcera! Testy DNA byly jednoznačné. Nejsem její otec.
Věděla Tereza, co se mnou hraje za hru, nebo sama nevěděla s kým vlastně otěhotněla? Pravý otec byl asi náhoda a já jsem jí připadal jako lepší alternativa i když si mě nikdy vzít nechtěla a tvrdošíjně trvala jen na partnerském svazku.
Tímto zjištěním pro mě Nataša přestala být dcerou a dál jsem se o ní nezajímal, ani ona o mě.

***

Mám ještě mnoho vzpomínek, ale jakási ruka pod dekou se mi sune do klína a sahá mi na zvadlý ocásek, sevře ho a rytmickými pohyby z něj dělá tuhou kládu.
„Hmm,“ vrním spokojeně, když ruku nahrazují vlhké rty a laskání zesiluje. Ocas už mi tvrdě stojí a pohyby sevřených rtů jsou velmi slastné.
Odhrnuji deku a sleduji hlavu ženy, jak se mazlí s ptákem a chystá si ho na ranní cvičení.

Za chvíli už na mně sedí a nabízí mi svá prsa na hraní. Mám mladou ženu, takže prsa má krásná, pevná, ploché břicho a pružnou kundičku, na mou žádost bez úplného vyholení. To nesnáším.
Hraju si s prsy, hladím je, mačkám a laskám bradavky a odsedy pozvolna zrychlují. Ocasem ji krásně vyplňuji, tření a masáž jsou silné a plné slasti rozkoše.
„Jo… už… budu… oh… oh,“ sténá žena. Jsme krásně sehraní a orgasmus bude oboustranný.

Když cítím orgasmické stahy kundy, vypouštím do ní natlakované semeno v celých proudech. Doktor říká, že stále mám kvalitní semeno jak mladík a nebýt věku, doporučil by mě na dárce do spermobanky. Však taky šukáme naplno a žena touží otěhotnět. Snad to nebude dlouho trvat.
„Díky, lásko,“ líbá mě, sveze se mi z těla a jde chystat snídani.

Mám rád snídani na vidličku, respektive jsem si na ni snadno zvykl a vím, že na tácu pak přinese kávu, pečivo a míchaná vajíčka, párek, opečenou slaninu, lívance… zkrátka co ji právě napadne. Pak se zase pomilujeme a vymyslíme program na den. Tedy pokud není všední den a nepůjdeme do práce.

Slastně jsem se protáhl a pohledem zabloudil na noční stolek a zadíval se na svatební fotografii. Vítek Janotka a Nataša Ovečková je tam vyvedeno zlatým písmem spolu s našimi daty narození. Pravda, je mezi námi značný věkový rozdíl, ale to neznamená že bychom se nemohli upřímně milovat. Nataša prožila jedno zklamání a nemohu ji připravit další.
Přišla tehdy s modřinami po těle a s prosíkem a žádala mě od odpuštění a už u mě zůstala.
Chvíli jsme žili jako otec a dcera, pak se to změnilo na partnerský vztah.
Doufám, že budu žít ještě dlouho, abych si užil růst našeho dítěte i když do tanečních ho asi už nepovedu. I když rád bych.

Do ložnice právě přišla nahá Nataša s velkým tácem a usmívá se.
„Udělala jsem lívanečky, ty přece zbožňuješ,“ šveholí.
Mám to ale sladkou ženu a sladký život, no ne?