Život jde dál 02

K jednadvacátým narozeninám dostala Doris od otce poukaz na pobyt v hotelovém resortu Manumana na Havajských ostrovech.
„Není to super luxusní hotel, ale je se vším komfortem samozřejmě. Užij si to, s kým chceš,“ podal jí Gilbert obálku.
Doris se zarazila.
„Jak, s kým chci? Je přece jasný, že pojedeš se mnou ty.“
„Já?“
„A kdo asi?“
„Tvůj přítel třeba? Často mluvíš o nějakým Markovi. Já neznám všechny tvé přátele,“ bránil se Gilbert.
„Marek je… ale to je jedno. Říkáš, že si můžu vybrat koho chci a já si vybrala tebe. Mýho milovanýho taťku.“

Na to Gilbert nemohl nic říct.

***

Ubytování předčilo jejich očekávání. Vše bylo zařízeno a sloužilo pro blaho klientů. Každičké, i nejneobvyklejší, přání bylo splněno. Na ženy a dívky tu čekali místní playboyové, pro potěchu oka (možná i jiné části těla) mužů tu byly krásné domorodé dívky.
Gilbert toho hned využil a zašel si na havajskou masáž. Vrátil se poněkud rozpačitý, neboť se jednalo o skutečnou masáž bez očekávaných erotických prvků, jak si naivně myslel.

Doris si zatím užívala pozornosti snědých svalnatých mladíků, ale jejich lichotky brala s lehkostí jedním uchem tam, druhým ven. Hezky se to poslouchalo, ale byla to jen hra a směřovala k jedinému – pokračování v zábavě vleže. A na tu Doris chuť neměla. Alespoň ne s nějakým playboyem, byť mladým, urostlým, hezkým.

***

Po týdnu už Gilbertovi lezlo semeno i ušima. Tolik svůdných žen a dívek měl neustále kolem sebe, vesměs v bikinách a ani Doris mu to neulehčovala. Nechodila před ním sice nahá, ale protože spala jen v kalhotkách, občas nešlo nezahlédnout její natřásající se kozičky, když vstávala, nebo se převlékala. Občas chodila bez podprsenky a vztyčené špuntíky jí pak svůdně propichovaly tričko.

Bylo to náročné, ale Gilbert se ostýchal požádat o uvolnění přetlaku úslužný personál. Pracovnice tohoto druhu byly na hotelu přítomny, ale oslovit sám je nechtěl a dávat najevo svou nadrženost přes personál taky ne.
Svoje problémy tak zapíjel na baru a jednou v počínající opilosti se rozlítostnil a svěřil se Doris se svým trápením.

„Ale proč jsi mi to neřekl dřív?“ podivila se. „Od toho jsem já, abych ti pomohla.“
„Ty?!“ Gilbert vystřízlivěl. „Jsi moje dcera!“
„To neřeš… jsme tu na dovolené, ne jako otec a dcera, ale jako pár,“ Doris mu nenápadně pohladila vnitřní stranu stehna v místě, kde se v kalhotách ukrýval onen „problém.“

Sotva došli na pokoj, změnil se Gilbert ve zvíře. Povalil Doris na postel, vmžiku měla vyhrnutou sukýnku, stržené kalhotky a už se do ní dral tvrdý nadržený ocas.
Poddala se otcovu ataku, nebránila se a než zvlhla, zásun probíhal nasucho a přesto hned začala slastně vzdychat, aby mu udělala radost.

Tvrdý klacek ji celou vyplnil, sevření poševních stěn bylo silné, ale při rytmických pohybech pro oba slastné. Celá soulož byla příjemnou. No, příjemnou… Bylo to dost divoké a nadrženost Gilberta příliš velká a po sérii prudkých přírazů už to z něj šlo a na břicho jí z ocasu vycákal rybník semene.

„Uhhh… joo,“ zafuněl uvolněně, když z ní vyjel se splihlým ocáskem.
Doris nic neřekla, zmizela v koupelně a vrátila se nahá. Už před sebou nemuseli mít zábrany.
„Víš co jsme udělali?“ broukl Gilbert.
„Vím. A ode dneška budeš vědět, jak řešit svoji nadrženost. Seš ještě mladý na celibát a já tě miluju a jsem tvoje poslušná dcera a milenka zároveň. Není to skvělý?“ usedla mu Doris na klín.

Gilbert byl její otevřeností zprvu dost šokován, ale nakonec usoudil, že když už se to stalo, vrátit se to nedá a na dovolené, kde nikoho neznají a nikdo nezná je, není problém hrát, ani být skutečnými milenci. Život jde dál.

***

Zbytek pobytu z valné části prošukali, ale jak Doris byla nezkušenou milenkou, nyní získala řadu cenných rad, jak uspokojit sebe i muže a domů odjížděla plna nových znalostí, spokojená a zamilovaná.
Otcovo tělo ji fascinovalo. Gilbert nebyl nijak svalnatý, rostlo mu bříško, ale přece jen jak rekreačně sportoval, urostlou postavu měl, hruď měl chlupatou a právě to se Doris líbilo.

V době trendu celotělového vyholování ji naopak přitahovali muži, kteří nemuseli být zrovna gorilami, ale chlupaté nohy, ruce a hruď jí nevadily. A to Gilbert měl. A pěkného ptáčka k tomu jako bonus.
Gilbertovi, když si odmyslel, že jde o jeho dceru, se zase líbilo její nespoutané mládí, chtíč, živelnost a živočišnost, prostě v něm rozproudila druhou mízu. Těsnost její pičky, pevná prsa, hladká pokožka, hezky tvarované štíhlé tělo… Kterej chlap by odolal?

Návrat domů proto neznamenal konec sexu. Doris začala brát antikoncepci, aby Gilbert mohl semeno kropit do ní a ne se stále hlídat. Navíc opustit pochvu těsně před výronem nebylo pro oba nic moc a aby používali prezervativ se Doris ostře ohradila, že by to nebylo ono, neboť podobnou zkušenost má a netouží ji opakovat.

V soukromí žili jako pár, až přišlo něco, co nečekali, ale stalo se to. Doris otěhotněla!
Při nechráněném sexu by se nebylo co divit, spali spolu denně, ale při antikoncepci? Asi není každá stoprocentní.
Doris se rozhodla, že si dítě nechá. Potrat zamítla hned a mohla jen doufat, že dítě se narodí zdravé a bez genetických vad, jak stále doktoři varují. Jak ovšem zpravit Gilberta, že bude znovu otcem? Přece jen mu táhlo na padesátku a malé dítě, to je velký zápřah a nejen na rozpočet. O peníze naštěstí nešlo, ale jak to sdělit příbuzným, známým, sousedům?

Gilbert jednal pragmaticky. Nejevil sice nad zprávou patřičné nadšení, ale respektoval rozhodnutí Doris a zvolil cestu přestěhování se. S Doris se vezmou a budou žít jako rodina. Vlastně jiná možnost ani nebyla.

***

Zakotvili v Kansasu, kde Gilbertova firma měla pobočku a on tak mohl pro ni stále pracovat, měli hezký domek na předměstí a žili spokojeným rodinným životem. Dítě se narodilo zcela zdravé a byl to chlapec pojmenovaný Ronny.
I v novém bydlišti je však dostihla minulost.

***

Gilbert pomohl Doris naložit do vozu zavazadla, nakonec syna, políbili se a za chvíli už auto zabočilo na konci ulice a zmizelo mu z dohledu.
Měl dva týdny volna, když Doris odjela navštívit babičku, jeho tchyni, která na ně po útěku Ellen nijak nezanevřela. Doris měla ráda a ani ona o Ellen celé roky neměla žádné zprávy. Zprávu o pravnukovi přijala s nadšením a aniž se zajímala o detaily jeho zplození a jeho otce, hned Doris pozvala k sobě. Sama špatně chodila a bydlí teď od sebe jen pět set kilometrů, což vlastně je „nedaleko.“ Doris tedy odjela a Gilbert uvažoval o nějaké té stavební úpravě domečku. Ten už byl starší a předchozí majitel údržbě moc neholdoval. Dle sousedů si spíš užíval dámských návštěv a polehávání u bazénu.

Soused Teddy mu jednou soukromě řekl: „Můžu ti říct, že často tu míval fakt suprový kočky! A nedělal s nima žádný ciráty. Holku hodil na postel a vojel a hovno mu záleželo, že má otevřený okno a jsou vidět a slyšet. A to samý u bazénu. Já viděl takovejch prcaček, ani jsem nemusel bejt voyeur. Hekali a vzdychali na míle daleko. Nejspíš to byly samý rajdy… ale prvotřídní zboží, to se musí nechat. No, ale taky pěkně drahý. To manželka mě přijde levněji i když úroveň služeb tomu taky odpovídá, co si budem povídat,“ ušklíbl se Teddy a plácl Gilberta po rameni.

To Gilbert s Doris dbali na to, aby ven nepronikal hluk jejich manželských hrátek i když musel přiznat, že u bazénu už to taky dělali. Koupali se nazí a to v člověku hned vyvolá chuť na milostný hrátky. No, Doris se sice snažila krotit, ale bezhlučný sex to rozhodně nebyl.

Teď bude mít Teddy čtrnáct dní klidu na práci a ne na očumování sousedů.

***

Druhý den odpoledne kdosi nesměle zabouchal na dveře. Gilbert strnul, když stál tváří v tvář Ellen!
„Ahoj Gilberte,“ špitla.
„Co tu chceš?!“ vzmohl se na vzteklou otázku.
„Prosím, mohla bych dovnitř… Mám ti tolik co říct,“ Ellen se nesměle optala.
Gilbert ji vpustil do domu a usadil v obýváku.

„Máte to tu hezké,“ rozhlédla se Ellen pokojem. „Ten odjezd Doris k matce není náhodný. Zařídila jsem to…“
„Počkej! Tvá matka tvrdila, že o tobě už roky neví,“ namítl Gilbert, ale došlo mu, že ta stará čarodějnice lhala. Jak by jinak Ellen věděla, kde teď bydlí? Nikdy tchyni neměl rád a tohle mu nenávist ještě upevnilo.
„Cos mi tedy přišla říct, že u toho nechceš vlastní dceru… a vnuka?“
„To… všechno byl hrozný omyl a já bych se ti chtěla omluvit.“
„Omluvit? Za ty roky, kdy si o sobě nedala vědět, nezajímala se o vlastní dceru a mně jsi řekla takový hnusné věci?“ byl Gilbert opravdu naštvaný. „A teď sem přijdeš se omluvit. A co čekáš? Že ti odpustím?“

„Nečekám,“ zavrtěla Ellen hlavou. „Chci ti všechno vysvětlit. To zmizení i proč tu jsem.“
„Poslouchám,“ zavrčel Gilbert. Ellen se po těch letech změnila. Byla štíhlejší, ale vrásky ve tváři vypovídaly, že si celou tu dobu jen neužívala. Koneckonců to se dalo čekat. Na svůj věk byla hezká, ale… bývala hezčí. Jenže Gilbert teď byl zvyklý na jiné tělo. Mladé, pružné, hladké, takže jeho hodnocení by se dalo brát jako ne zcela objektivní.

„Dick… to je ten trenér,“ začala Ellen vyprávět, „mě okouzlil, respektive zblbnul. Říkal, co jsem už roky neslyšela a dělal, promiň, co jsem roky nedělala a promiň znova, nikdy nezažila. Náhle jsem byla chtěná, žádaná… zamilovala jsem se do něj a udělala tu strašnou blbost. Najednou jsem nenáviděla svůj dosavadní život, nudu poklidnýho manželství, zatímco on mě bral na večírky celebrit, do luxusních butiků, restaurací, otevřel mi svět a stále mi říkal, jak mě miluje… milovali jsme se několikrát denně, i na veřejných místech, kde bych to dříve nikdy nedopustila z obavy odhalení, ale teď mi to bylo jedno. Byla jsem šťastná, když si mě bral jako loutku pro své ukojení a já se mu ochotně odevzdávala. Kdykoliv a kdekoliv.
To poblouznění trvalo asi rok, pak přibral do našeho vztahu kamaráda. Pomalu a nenápadně se Paul mezi nás vklínil a jednou jsme všichni skončili v posteli. Byla jsem poddajnou klisnou pro dva hřebce, což mi nevadilo, neboť jsem zažila neskutečnou rozkoš.

Horší bylo, když mě Paul začal šukat i samostatně. Nešlo se mu ubránit. Dick s tím souhlasil, zavřeli mě ve velkém paláci a začali tam pořádat večírky, které vrcholily sexem s hostitelovou partnerkou. Kdo to byl, to je snad jasný. Souložila jsem s desítkami mužů i žen a když se mi to utrpení začalo vepisovat do tváří, muži usoudili, že jsem stará a zralá na výměnu. Nevím, co se mnou zamýšleli, ale podařilo se mi uprchnout. Byla jsem pod ochranou F.B.I., když policie provedla v domě zátah, právě při vrcholné fázi večírku a všechny sebrala. Co s nimi bylo dál, nevím. Vrátila jsem se k matce a snažila se uspořádat si zpět svůj život. Přišla řeč i na tebe a Doris, jenže neodvážila jsem se jen tak za vámi přijít. Pak jsem se dozvěděla, že Doris má dítě a s matkou jsme vymyslely ten výlet, abych s tebou mohla nerušeně mluvit. Což se právě děje.“

„Máš za sebou opravdu zajímavej život. Rozhodně ne nudnej, ale ani zábavnej. A po mě teď chceš co? Rozhřešení, politování?“ otázal se Gilbert .
„Vlastně nic!“ Ellen prudce vstala. „Neměla jsem sem chodit. Máte už svůj život. Ráda bych poznala nejen vnuka, ale i muže Doris, jenže… navázat vztahy zpět už asi nepůjde. Promiň, že jsem tě navštívila,“ vykročila ke dveřím.

Do Gilberta náhle vjela nezvladatelná touha a chtíč. Místo, aby Ellen nechal odejít, ji několika kroky dostihl, zezadu objal a jak byla zaskočená, odtáhl ji a povalil na gauč a dost neurvale svlékal. Do funění zápasících těl se ozývalo trhání látek a na zemi se povalovaly cáry košile, punčochy, kalhotky.
„Nech mě… co děláš!“ bránila se Ellen, už takřka nahá.
„Ukaž, co ses naučila u toho zmrda… teď mi hezky podržíš… seš stále ještě moje žena!“ funěl Gilbert a násilím jí rozpáčil nohy a vklínil se mezi ně.

„Ty hajzle, šmejde… to je znásilnění… já tě nechci, nechci!“ ječela Ellen, ale v obraně ochabovala a naopak vlhla. Opět se stávala hračkou silnějšího muže a to ji vzrušovalo. Gilbert byl v manželství spíše jemný a citlivý a teď, když se jí násilím zmocnil, jí tělem projelo silné vzrušení.

Jak do ní tvrdě vnikl tvrdý čurák, vykřikla slastí a šla mu výpadem pánve naproti. Sotva začal s přírazy, cítila, že brzy vyvrcholí. Bylo to příliš intenzívní. Rozhodila volně ruce do stran a nechala se šukat. Gilbert se zaobíral jejími prsy, které ho vždycky dokázaly maximálně vzrušit svou velikostí a plností a snaživě přirážel do horké mokré kundy a měl pocit, jako by to bylo včera, kdy ji naposledy šoustal. Přesně věděl, jak má přirážet, aby dosáhla orgasmu.
„Jo… joooo… už… už… Božeeeee,“ vykřikla Ellen ve svém vyvrcholení a o pár chvil později ji Gilbert plnil dávkou semene. Stahy pochvy byly příliš silné a vzrušující.

Když z ní volně vyjel splihlým ocáskem, odsunul se do křesla, zatímco Ellen zůstala ležet s nohama do praku a z lesknoucí se kundy s mokrými ulepenými chlupy vytékal čůrek semene.
„Nečekala je, že bysme ještě někdy…“ pronesla po chvíli.
„Ani já ne,“ hlesl Gilbert a šel udělat pití.
Ellen přitom zálibně pozorovala jeho visící ocas, jež jí před chvilkou udělal tak hezky.

Když jí Gilbert podával do ruky sklenici, položila ji na stolek a vsála jeho stonek do pusy. Měla ho přímo u obličeje. Ocas reagoval hned. Tuhnul se a topořil.
„Hmmm… děláš to skvěle,“ vzdechl Gilbert.
„Gulp… já vím… gulp… gulp,“ hlesla Ellen a laskala a kouřila ptáka, až z něj udělala pevnou tyč a jazykem dál přejížděla nalitý sametový žalud.
Gilbert si lehl na koberec a Ellen si ho osedlala.
Takto se mohl plně věnovat jejím skvělým prsům, což Ellen kvitovala slastnými vzdechy a přitom si celou soulož řídila sama. Celou váhou dosedala na tvrdý ocas, aby ho cítila v sobě co nejhlouběji a rychleji se mohla udělat.
Gilbert jen sledoval její černý drn klína, ze kterého při odsedech vyjížděl a zase mizel ocas, slizký a mokrý od jejích šťáv.

Po chvíli se Ellen nahnula a zašeptala mu do ucha.
„Chtěla bych to zezadu…“
Ano, to byla její nejmilejší poloha. Než se mu nastavila zadkem, pokouřila mu důkladně ptáčka ve svém pusince a pak na něj vyšpulila prcinu.
„Ahhh… seš drsnej,“ hekla, když do ní prudce vnikl , ale rukama se pevně zapřela o křeslo a slastně vzdychala nad mlaskavými přírazy.
Gilbert jí neopomenul prohmátnout visící kozy a pak už se soustředil na hluboké přírazy.
Rukama jí roztáhl půlky a prsty rejdil kolem análu, ale to bylo vše. Se zadkem neměl žádné zkušenosti, Doris o to také nestála a Ellen se raději neptal, ač zjevně v sexu zakusila vše možné i nemožné.

Když se do ní udělal, byl definitivně hotový. S Doris si vystačili s jedním číslem, něžně a pomalu a tohle byl divoký sex jako za mlada. Ellen také byla spokojena.
„Co bude dál?“ zeptala se něžně a nahým tělem se k němu přitulila.
„Co by? Sešli jsme se a zase rozejdeme jako slušní lidé, jo a ten rozvod bych chtěl dotáhnout do konce,“ odvětil Gilbert.

Ellen ztuhla. Tohle nečekala.
„Chceš říct, žes se mnou šukal jen tak… ty mě nechceš zpátky?“
„A co sis myslela? Že po letech přijdeš a vše bude o.k? To ses spletla, holčičko, protože tvou zradu nelze nijak odčinit. Opustila jsi nás a šla se kurvit s mladým čurákem. Ano, seš sice stále moje žena a zašoustali jsme si spolu, ale to je tak všechno. Teď se seber, vypadni a už tě tady nikdy nechci vidět!“
„A Doris?“ pípla Ellen tiše.
„Neřeknu jí, žes tu byla. Jestli po ní tak najednou toužíš, vyhledej si ji. Ale sem už nepáchneš, to ti říkám!“

Ellen se začala oblékat do kusů roztrhaného šatstva a nadávat, že jí všechno zničil a teď ji vyhazuje.
„Chceš peníze?“ otázal se Gilbert.
„Co se najednou tak staráš? Stopnu si nějakýho kamioňáka. Vyhulím mu péro a on mě vezme. Stejně vypadám jak kurva, tak díky tobě jí i budu,“ vyštěkla Ellen.
Cítila se zrazená a ponížená. Nečekala, že ji Gilbert přijme s nadšením, ale naivně doufala, že by se mohla vrátit. A poté, co si tak hezky zašukali, už to viděla růžově. No, zjevně se mýlila.
Vchodovými dveřmi pak práskla, div nevypadly z pantů a celý dům se otřásl.

Venku se rozhlédla, jako by se zamyslela a pak pomalým krokem zamířila směrem na nádraží.

***

Vrchní inspektor Bret Walker stál u oběti železniční nehody a naslouchal výsledku ohledání.
„Neznámá žena ve věku mezi 40-50 lety zemřela na následky střetu s vlakem. Je tu ale řada dalších stop, na které by byste se měl zaměřit, inspektore. Žena měla před smrtí pohlavní styk. Otlaky na těle i roztrhané oblečení svědčí o pravděpodobně násilném aktu.“
„Myslíte, že ji někdo znásilnil a pak strčil pod vlak, aby zametl stopy?“
„Vyloučit se to nedá, ale to už je na vás, inspektore. Zemřela jednoznačně na následek střetu. Třeba po činu utíkala pryč…“

Inspektor vzdychl. Těšil se na volno a místo lovu ryb na jezeře bude vyšetřovat znásilnění a mord…

***

Gilberta policie nikdy nenavštívila, aby mu oznámila smrt manželky. Mrtvola vlastně nikdy nebyla identifikována, neboť případ byl řešen velmi liknavě a uzavřen jako nešťastná náhoda. Policie má spoustu jiných složitějších a důležitějších případů a inspektor Walker si zaslouženou dovolenou rozhodně ujít nenechal.

Život jde dál.