Dívka z posilovny

Sedím na lavici v posilovně, protahuju si tělo, pozoruju lidi a dělím si je na několik skupin. Některé ženy sem chodí, aniž by to dle mého názoru, potřebovaly. Vyrýsovaná těla vecpou do o číslo menších dresů, takže kozy, zadek, stehna, břicho – vše je hezké, jak má být. Tyto ženy sem chodí buď na lov, nebo si vysportované figury udržují v patřičných mezích. Nevím.

Pak jsou tu ženy, které cvičit potřebují, potí se, vzdychají a snaží se něco udělat s problematickými partiemi. A třetí skupina žen jsou normální holky, které jsou tak akorát, ale myslí si, že budou krásnější a dokonalejší, když si budou mučit tělo.

Mezi muži jsou první skupinou svalovci, zaujatí jen cvičením a horou nabraných svalů. Posilování je jejich život a nic jiného je nezajímá. Další skupinou jsou metrosexuálové, hezouni zahleděni sami do sebe. Doba si žádá dokonalá těla a tak posilují jak smyslu zbavení.
Ideální kořist pro lovící dívky, jenže tito muži se rádi párují zase s jinými muži a pro ženy jsou už jen dobrými empatickými a citlivými kamarády, nikoli milenci… smůla.
Třetí skupinou jsou zoufalci (jako já), kteří co v mládí nestihli, snaží se dohnat dnes a na vznikajících tukových polštářích hledají svaly, které tak ještě před pár lety byly. Arnoldové z nás už nebudou, ale ještě se s tím dá tak jako něco udělat. Pro krasotinky z posiloven ovšem lovnou zvěří nejsme.

***

Ten den do posilovny přišla nová tvář. Jak už se tak nějak všichni od pohledu známe, tohle byla neznámá holka. Typ normálka. Měla vše, co kde měla mít, takže si asi potřebovala jen uvolnit zatuhlé svaly a celé tělo.
Trenér si jí nevšímal a plně se věnoval blonďaté prsatici, které cvičit nepotřebovala, ale svou přítomností nám zvedala… no, leccos, jen ne závaží.
Dívka si ale věděla rady a cvičila sama. Zjevně nebyla v posilovně poprvé. Nenápadně jsem si ji prohlížel, byl stále poblíž a tu a tam jsem ji poopravil, když jsem viděl, že na stroji cvičí špatně.
„Dík,“ odměnila mě úsměvem, jinak jsme se nebavili.

***

Pak už jsem se sebral a šel se vysprchovat. K mému překvapení jsem se u východu s ní znovu setkal. Taky už byla vysprchovaná a čučela do mobilu.
„Ahoj,“ prohodil jsem. „Přijdeš zas? Nikdy jsem tě tu neviděl.“
„Nejsem odsud. Přistěhovala jsem se nedávno… hele, je tu někde nějaký bistro?“
„Po cvičení máš hlad, jo?“ zasmál jsem se.
„Ne, ale píše mi spolubydlící, že jí nečekaně navštívil kluk, tak abych přišla domů pozdějc, chápeš ne?“
„Jo. Chápu. Tak jestli to tu neznáš… můžu jít s tebou?“ nadhodil jsem a jen kývla.
„Tak jo. Jsem Kristýna,“ podala mi ruku.
„Šimon,“ stiskl jsem ji, naklonil se a políbil na tvář. Nechala se a moc hezky voněla.

***

Zašli jsme do fastfoodu, ale co dál?
„Kam teď? Doma jsou naši,“ podotkl jsem.
„Ty bydlíš u rodičů?“ podivila se.
„Ale jen dočasně. Koupil jsem si barák. Byl levnej a proto tam musím udělat náročnou rekonstrukci. Jde to pomalu, no. Chceš to vidět?“
„Třeba,“ kývla a nechala se vést městem.

***

„Tak tohle je ono,“ hrdě jsem jí ukázal dům v totální rekonstrukci. Objekt měl sice všechny čtyři stěny a střechu, ale uvnitř to byla ruina a staveniště. Jen v podkroví jsem měl takový malý kumbál jako kancelář a odpočívárnu. Byl tu stůl, židle a v rohu rozvrzaná stará pohovka.
„Pěkný,“ hlesla Kristýna. Jak to myslela, jsem se radši neptal.

Sedli jsme si oba na pohovku a mlčky si hleděli do očí. Na co myslela ona, jsem netušil, na co jsem myslel já, bylo více než jasné…
„Víš, že jsi krásná,“ hlesl jsem a Kristýně se mihl ve tváři pobavený úsměv.
„To říkají všichni, když mě balí,“ odvětila. „Ale pokračuj, hezky se to poslouchá.“
Nechala mě přisednout si blíže a dál říkat sladká slova.
Rukou jsem ji něžně pohladil po vlasech a pak jí na košili začal pomaličku uvolňovat jeden knoflík za druhým.

Když měla košili rozepnutou, jemně jsem ji stáhl z ramen, že zůstala jen v podprsence.
„A co ty?“ zašeptala a pomohla mi přetáhnout si triko přes hlavu.
„Můžu?“ přejel jsem jí rukou obliny prsou a zamířil rukama dozadu na zapínání podprsenky.
„Zvládneš to?“ naklonila se více dopředu a já pocítil její šikovné prsty na zapínání kalhot. Podprsenka z ní sklouzla, pak následovaly naše rifle a nakonec i kalhotky a trenýrky.

Objali jsme se a začali líbat. Nejprve opatrně a něžně, pak stále vášnivěji s divokou výměnou jazyků. Sevřel jsem v ruce prsa. Byla krásná, pevná, tak akorát do dlaně. Mnul jsem je, mačkal a prsty ladil „čudlíky“ tvrdých vztyčených bradavek.
„Uíííí… to… nedělej… jsem na ně… citlivááááá… uíí,“ pištěla a kroutila se slastí.

Pak převzala iniciativu, náhle se mi sklonila k pasu a v momentě měla ocas v puse.
„Gulppp… gulppp,“ rytmicky ho sála já ji jen rukama hladil po těle, všude kam jsem dosáhl a prožíval rozkoš z kouření.
Ta se vyznala a kouřila ho opravdu skvostně. Z žížaly se stala tvrdá tyč a ona dál laskala uzdičku i žalud a lízala ho po celé délce až na koule. Zpátky ho do pusy vsála skoro po kořen! Nechápal jsem.
„Ooh… už… ne… prosím,“ musel jsem ji zastavit, abych se neudělal.

Vyslyšela mě, lehla si na záda, roztáhla nohy, já se narovnal nad ní, nasadil jsem ocas na štěrbinu a zatlačil. Byla hezky mokrá, takže jsem do ní zajel hladce a sotva v ní byl celý, rozjel jsem přírazy. Možná chtěla napřed vylízat, ale já už byl natěšen na její omrdání.
„Dělej mi to… božee… už… brzo… budu,“ slastně hekala, jak si užívala můj ocas.
Já snaživě přirážel a vychutnával si silné sevření pochvy. Byl jsem vzepřený na pažích, abych sledoval její prsa, jak se jí komíhají po hrudi a její rozkoší stažený obličej.

Nemohl jsem se jí nabažit. Její křivky, hladké tělo, živočišnost i otevřenost, s jakou se mi odevzdala… byl jsem z toho úplně v transu.
„Počkej… já ještě chci zezadu,“ zasténala a hned si klekla a nastavila mi nádherný pevný zadek. Roztáhl jsem jí půlky, prudce do ní vnikl a rozjel strojové přírazy.
Bylo to nádherné. Krásná holka tu přede mnou klečí s ptákem zaraženým až po kulky v sobě. Cítím slastnou masáž v sevření poševních svalů, přírazy mlaskají, vyholená píča čvachtá…
„Ah… ah… seš… hluboko… jooo… už… užžž,“ sténala, já jí svíral prsa v dlaních a cítil orgasmické stahy pochvy kolem čuráka.
Zrychlil jsem přírazy, v poslední sekundě z ní vyjel a semenem jí na zádech vytvořil cestičku.

Kristýna se usmála.
„Zapomněla jsem tě upozornit na gumu, ale stejně ji tu asi nemáš, takže dík, žes mě nevykropil,“ vstala a začala se oblékat.
„Počkej, já myslel, že ještě…“ zablekotal jsem.
„Já vím. Měl bys chuť pokračovat, ale nech to na příště. Už je pozdě,“ ukázala na hodinky.
Nojo, ten čas při šukání nějak rychle ubíhá. Úplně jinak než při práci.

***

Nočním městem jsem ji doprovázel domů. Nechala se doprovodit na roh jedné ulice a tam mě zastavila.
„Zbytek dojdu sama. Promiň, nechci, abys věděl, kde bydlím. Ještě se neznáme natolik, abys tu na mě čekal každý ráno.“
„Ale… vždyť jsme spolu šu…“ namítl jsem.
„To jo… ale to bylo takový vzplanutí. Potřebovala jsem to a ty taky. Jestli se spolu máme dál setkávat, chci to tak nějak pozvolna. To je moje prosba i podmínka,“ řekla pevně.
„Takže kdy se zase uvidíme? Pozítří v posilovně?“
„Určitě. Budu se těšit,“ líbla mi na rty pusu, zamávala a vykročila do ulice, kde pak vklouzla do jedné z vysokých věží paneláků.

***

Kristýnu jsem pak už nikdy neviděl.