Divoký život 13

Začátek týdne se nesl v různém zařizování, pracovním u mě, a i Petra pořád kolem čehosi poletovala. Když jsem vyzvídal, tak že se mám nechat překvapit. Jediné, co mi k tomu prozradila, bylo, že pokud to vše klapne, jak má, tak si splní takový její malý sen a taky, že konečně bude dělat co ji baví, láká, a nejen to účetnictví. Byl jsem celkem zvědavý, co z toho bude, ale nechtěla ani naznačit potvora jedna ani když jsem to z ní různě po večerech při našem dovádění páčil.

Byla úterní noc, leželi jsme zrovna vedle sebe po krásnem pomalém páření se, já na zádech, Petře jsem ještě viděl se ve vlasech lesknout drobné kapky mého sémě, jak se ležíce na boku ke mně přitulila, prstem mi jezdila po hrudi.
„Davi, v pátek nás zve Ivet a Petr k nim na chatu,“ přerušila ticho v ložnici. 
Zadíval jsem se jí do očí. „A ty chceš jet sama, nebo i se mnou?“ provokoval jsem ji, protože mi to připomenulo její svěření se mi ohledně jejich několika úletů s těmi dvěma. Lehce mě pěstí bouchla na solar.

„Jasně, že s tebou, klidně bych mohla jet i sama, jenže to se mi nechce, když mám tebe a taky, neříkej mi, že by tě nelákalo, kdyby byla možnost, si užít s Ivet… mm???“ dlaní mi sjela mezi nohy a trochu silněji mi stiskla koule, až jsem trochu sykl bolestí.
„Potvoro!“ pleskl jsem ji lehce po té ruce, „A ty by sis zase jednou ráda zaskotačila na Petrovi co?“
Políbila mě na rty, „Neodpovídej na otázku otázkou lásko!“ a zase mi schválně zmáčkla kulky.
„Jaaaauuu… dobře…dobře… přiznávám, představa Ivet je celkem lákavá.“ Její dlaň uvolnila stisk a lehounce mi je pohladila.
„Tak vidíš, a ano, přiznám se, i mě láká si zase po čase užít s Petrem… jen nevím…“ odmlčela se.
Položil jsem jí dlaň na hřbet ruky a lehce ji pohladil palcem přes klouby prstů. „Co nevíš lásko?“
Dívala se mi přímo do očí. „Když se to stalo poprvé, brala jsem to jako úlet, když podruhé, už jsem tušila, že s Jardou to asi není plně to, co to bývalo, jako by se ta jeho dřívější vášeň někam ztratila. A když jsme se pak jednou začali bavit jen tak, že co jako sex spolu, třeba jen před sebou, já s Jardou, oni spolu, že by se to pak třeba mohlo i trochu zvrtnout k té, no, výměně, prostě si společně užít jak kdo s kým chce, bez nějakých pozdějších výčitek… chápeš?“ zadívala se mi zase do očí.
„Myslím, že chápu, i když se přiznám, že jsem ještě neviděl holku, se kterou chodím, kterou mám rád, šukat s jiným chlapem…“
„A s holkou jo?“ skočila mi do řeči.
„Už jsem ti říkal, že má bývalka byla bi a někdy jsme si užili s jednou její kamarádkou, no, tehdy kamarádkou a teď, pokud vím, tak ty dvě jsou hlavně spolu.“

Petra pokývala hlavou, že něco takového jsem jí říkal, chvíli jsme se na sebe jen dívali.
„Myslíš, že jsem divná? Ujetá?“ její prsty mě už zase hladily na hrudi.
„Jak jsi na tohle Peti přišla?“
„Protože, protože mě tak nějak zvláštně docela vzrušovalo, když jsem tě viděla, jak jsi dole v obýváku na pohovce mrdal Ivet…“

Přitáhl jsem si ji a dlouze políbil.
„Mě se taky líbilo se na vás dvě dívat, jak se spolu mazlíte, líbáte…“ zašeptal jsem jí do rtů.
„Teda mě rozhodně pohled na dva mazlící se chlapy neláká, ale vůbec ne!“
Vyprskl jsem smíchem.
„Tak to se neboj, na kluky rozhodně nejsem!“ řekl jsem tak důrazně, až se začala smát.
„To jsem lásko tak nějak vytušila. A upřímně, snad každému chlapovi se líbí pohled na dvě dovádějící holky, i Petrovi a on teda na kluky taky rozhodně není,“ natáhla ruku za sebe a přetáhla přes nás přikrývku.
„Tak tohle mě teď docela uklidnilo,“ musel jsem potlačovat úsměv, „Jen nevím, no… já se takhle o svou holku nikdy s žádným chlapem vědomě nepodělil… chápeš?“ Pootočil jsem se na bok proti ní, dlaň jí položil na bok a palcem ji hladil.
„Hmm… asi chápu kam míříš,“ dlouze, něžně mě políbila na rty. „A přiznám se ti za sebe, když jsme tady skončili po tom vašem koncertu a ty jsi dováděl s Ivet…“ odmlčela se a já ji nechal v klidu hledat slova. „Tak no, na jednu stranu jsem na ni v ten moment žárlila, že tě má pro sebe, jenže… současně mě ten pohled vzrušoval jako snad nikdy nic před tím a zároveň jsem si připadala tak nějak ponížená, že ji… no pícháš přede mnou a ona si to tak užívá. Kurva Davi, já nevím, jak to popsat.“

Vytáhl jsem ruku z pod deky a pohladil ji po tváři, políbil. Nadechl se trochu, že něco řeknu, jenže Petra po odmlce navázala.
„Bavila jsem se o tom pak druhej den s Ivet, ona se mi svěřila, že přesně to samý cítila pokaždý, když jsme když jsem s nimi skončila v posteli, ty samý pocity, jako já měla když jsem viděla vás dva, asi jsme s Ivet divný obě,“ přehodila mi jednu nohu přes tělo někde na mé kyčli.
„Asi jste…“ pohladil jsem ji zase po tváři, „asi jste do nějaké míry obě submisivní, nebo jestli se tomu říká nějak jinak, tak mě teď nenapadá jak, ale to je asi jedno.“
„Hmmm… a divnej bude asi i Petr, protože se Ivet přiznal, že by ho vzrušovalo ji vidět s jiným, tehdy myslel Jardu, jen s tím, že by v tu samou chvíli on mohl mít mě a musím se ti přiznat, protože Davi, já se do tebe vážně zamilovala a nechci ti v ničem lhát, že mě docela dost vzrušuje to co Petra… vidět tebe jak pícháš Ivet a při tom se nechat píchat od něj… klidně mi teď nadej do děvek, uteč, nechtěj mě už nikdy vidět… já ti tohle potřebovala říct… a ještě… nemysli si… chci hlavně tebe, já se do tebe vážně zamilovala, nechci ti v ničem lhát, nic ti tajit, tak jako jsem tohle všechno tajila před Jardou, co mě láká, vzrušuje. Z tebe cítím, že se ti s tím klidně můžu svěřit, a i kdybys teď vstal a utekl, tak nevím proč, ale tuším, že tohle všechno si necháš pro sebe.“ Zadívala se mi do oči, já ji palcem hladil po tváři.
„Peti, kdybych tě neměl rád, nemiloval, tak už jsem utekl v půlce tvé zpovědi. A tahle tvá upřímnost se mi moc líbí. Jenom prostě teď nevím jak budu, pokud k tomu dojde, že ty budeš píchat s Petrem, jak na to budu reagovat. Vy dvě s Ivet v tom máte asi už jasno… a asi i Petr, podle toho co říkáš a tak nějak vím jedno, že to s největší pravděpodobností asi risknu, abych zjistil, jak na to budu reagovat… s tebou jo.“
A dlouze jsem ji políbil na rty.

„Ale když nebudeš chtít… tak můžeme klidně odjet lásko,“ zašeptala mi do rtů.
„Uvidíme lásko, necháme tomu volný průběh ano?“ zamumlal jsem při tom pomalém dlouhém líbání.
„Nechtěla bych tě ztratit Davi, nevím jak to říct… ale něco… něco mně k tobě nějak vždycky táhlo, možná i proto jsem se ti snažila vyhýbat… možná jsem se bála, že tomu podlehnu… a vlastně nakonec jo…“ začala se smát.
„Vidíš… a já občas šukal s nějakou holkou, a občas mě u toho napadlo, jaký by to bylo s tebou, jestli jsi třeba taky tak zkažená jako ona, že mi podržela někde v lese, na záchodech…“
„Tobě miláčku, tobě bych podržela kdykoli a kdekoli… teda, úplně kdykoli no… chápeš… my ženy máme své dny…“ mrkla na mě.
Usmál jsem se trochu provokativně, „No a co? Máš přece pusinku… ruku… takže… “ schválně jsem to nedořekl.
„Jo, takže ti vlastně můžu podržet kdykoli,“ začala se smát uvolněně. Natáhl jsem ruku a zhasnul lampičku osvětlující ložnici.
„Půjdeme spát lásko, ano?“

Políbila mě na rty, přetočila se na druhý bok a hned se mi zády natlačila na hruď a prdelkou do klína, chytla mou ruku a přitiskla si ji přes svou hrud k tělu. Hlavu pootočila co nejvíc ke mně.
„Dobrou noc lásko a jsem moc ráda, že jsi tady pořád, miluju tě Davi.“
Políbil jsem ji ještě jednou na rty. „Miluju tě Peti a jsem moc rád, že jsi se mi takhle svěřila.“
„Moc tě Davi miluju, nechci tě ztratit, je mi s tebou úžasně, mám pocit, že jsem schopná udělat cokoli, abych o tebe nepřišla, když tě konečně mám.“
V duchu jsem se usmál. „Tohle ti připomenu lásko!“ zašeptal jsem, políbil ji do vlasů. 

Jo, byl jsem rád, ležel jsem, objímal ji, cítil jsem, jako by se jí nějak ulevilo, začalo oddychovat pravidelněji a pravidelněji. Asi usnula. Já nějak přemýšlel nad tím vším, co mi svěřila, honilo se mi to hlavou, nejvíc mi tam naskakovala představa, že si zase užívám s ní a Ivet najednou.

Když jsem se probudil, byla postel vedle mě prázdná. Přes závěsy bylo vidět, že venku už je světlo, natáhl jsem se pro telefon ´ty jo, už je půl osmé´ koukal jsem na displej, v tom mě vyrušily nějaké zvuky zezdola. Aha, Petra je asi v kuchyni. Vstal jsem, pohledem jsem hledal své oblečení, pak jsem si vzpomněl, že zůstalo dole, tak jsem v rouše Adamově vyrazil dolů…

Další dny probíhaly, no, tak nějak normálně, práce, zkouška s kapelou, podvečerní výlet s Petrou někam do lesa na procházky, spojené se vzájemným drážděním. Petra se zatím nějak moc nechtěla se mnou ukazovat ve městě, co kdyby nás potkal nějaký Jardův kolega, nebo známý a já tohle její přání ctil, chápal a taky jsem neměl zájem, aby se o tom Jarda dověděl od někoho jiného. Vodili jsme se za ruce, prostě pohodička. Nějak jsme jeden víc a víc propadali tomu druhému a pátek byl blíž a blíž.

Petra s Ivet dohodly, co máme na chatu dovézt na grilování, pití… něco jsem koupil já, něco Petra, všechno jsme to nechali pak u mě a aby měla Petra větší klid, tak jsme se dohodli, že přijede ke mně kolem páté a mým autem vyrazíme, a tak se i stalo.
Přijela skoro přesně na minutu, což mě u ženský docela překvapilo. Znáte to, ženská má skoro vždy nějaký zpoždění. Já zrovna balil ten proviant, své věci jsem už měl nachystaný, a tak jsem viděl z okna ven, jak zastavilo auto a z něj vystoupila, na sobě riflový šortky, který krásně daly vyniknout jejím sexy nohám a prdelce i s tou mezírkou v klíně, nějaký sportovní boty a košile, ta ovšem zavázaná na suk těsně nad pupíkem. Když jsem ji viděl, jak jde ke dveřím, měl jsem snad tisíc chutí se za ně rychle schovat a jak zazvoní, prudce je otevřít, zatáhnout ji dovnitř a pořádně…

Přemohl jsem se a nechal ji dojít a zazvonit, až pak jsem šel otevřít a dělal překvapeného, jak krásně vypadá. Políbili jsme se na uvítanou krátkým, vášnivým polibkem, já skočil pro tašku s mým oblečením, a i tu s jídlem, zamkl, do mého auta přibyla i její taška s oblečením, napřed se mi zdála zbytečně velká, vždyť je to maximálně na víkend, dvě noci. Pokud nebudu chtít jinak, jak jsme se dohodli. Pak mi ale došlo že je ženská, takže toho potřebuje mít víc než chlap, kterému stačí tak jedny náhradní trenky, ponožky, dvě trička, mikina, kdyby se ochladilo a pro jistotu i rifle.

Nadiktovala mi adresu pro navigaci. Koukal jsem, že je to někde v lese, asi samota napadlo mě. Cesta měla podle navigace trvat asi 40 minut… jo no… pátek, město na trase trochu ucpaný a objíždět to nemělo smysl. Vyrazili jsme a já neodolal a jen jak to bylo možné, tak jsem aspoň pravou rukou hladil po obnaženém stehně. Napřed tak asi v jeho půlce a hned jak jsme opustili město, sjížděl jsem Petře prsty a dlaní až ke klínu, ona mě hladila po ruce nehty, nožky při tom malinko uvolnila od sebe. Já se při tom snažil vyzvídat, co že to chystá, opět neúspěšně. Když si mý prsty delší chvilku hrály na jejích šortkách přímo v klíně delší dobu, jemně mě po ruce pleskla se slovy: „Nechej toho nebo ji budu mít úplně mokrou!“

Letmo jsem na ni koukl „No a? Děláš, jako by ti to vadilo?“
„Právě že se mi to moc líbí, jen nechci přijet s úplně mokrýma kalhotkama,“ posunula mi ruku kousek bokem „Tady to tolik nedráždí.“
Sama mi pak dlaní zajela do klína.
„Ale ale… tady je někdo pěkně tuhej!“ usmála se na mě, když ucítila moji erekci.
„A ty se divíš, když vedle mě sedí taková sexy kočka?“
„Hmmm… a jak mi ještě budeš lichotit?“ a lehounce mi dlaní třela přes riflovinu tříčtvrťáků penis. To jsem zase musel já odstrčit její ruku. „Ale, ale… snad by ses neudělal?“ smála se na mě.
„Právě že možná že jo…“ přiznal jsem, Petra se začala smát.
„Sakra… škoda…“
„Škoda co?“ musel jsem jí skočit do řeči.
„Že jedeme na tu chatu, jinak bych neodolala a dokončila to…“ pomalu, jako by neochotně stáhla ruku.
To už jsme projížděli lesem v kopcích, kde se nacházel cíl naší vyjížďky.

„Lásko, kdybychom nejeli na jedno konkrétní místo, tak zahnu na první lesní cestu, vytáhnu tě z auta a znásilním.“ pootočil jsem se k ní a mrknul.
„Hmmm… a já bych se chvíli bránila a pak… pak bych se nechala.“ smála se na mě vesele. „A co bys udělal po tom znásilnění? No!?“
„Pak bych tě pozval do nějaké dobré restaurace na večeři,“ jemně jsem ji pleskl po stehně.

„Kurva!!!“ trochu jsem vykřikl, trochu prudčeji stoupl na brzdu a auto strhnul na celkem solidní lesní cestu „Málem jsem to přejel.“
„Vidíš, co děláš,“ smála se vedle mě. „Jo a máme rovnou zajet dovnitř, brána prý bude otevřená, slíbila mi Ivet.“
To už jsme uháněli po té lesní, vlastně silnici, lesáci si ji tam udělali pěknou, asi tudy jezdí hodně, a tak si ji hezky upravili. 
„Tady je moc hezky,“ prohodil jsem a trochu se díval i kolem cesty, která se mírně kroutila mezi stromy.
„A počkej až uvidíš tu chatu.“ 

Kus před námi najednou prosvitla bílá omítka nějaké budovy, nebo plot? Jak jsme se přiblížili víc, vypadalo to spíš, jak nějaká pořádná usedlost, umístěna na velké louce. Vyjeli jsme z lesa na tu louku, kolem nějaké kapličky, až teď jsem si všiml, že i naproti, přes cestu, stojí podobná usedlost, jen poněkud zanedbaná.

„Hádám, že jejich je ta opravená,“ zpomalil jsem a trochu se kochal pohledem na z venku, hezky opravené stavení obehnané, minimálně kolem dvora, vysokou zděnou zdí, brána byla hned v rohu u cesty. Zabočil jsem do ní a všiml si dvou postav u velkých křídel dřevěných vrat. Ivet jsem hned poznal, druhá osoba musí být Petr došlo mi.
Jak jsme projeli, hned zavírali vrata. Auto jsem postavil vedle jejich na velkém čtvercovém nádvoří, z části dlážděném, z části pokryté trávníkem. 

Vystoupili jsme, to už se k Petře hnala Ivet, Petr šel také k nám, ale pomaleji. 
„No ahój! Jsem moc ráda, že jste dorazili, cesta byla OK?“ spustila hned a objala Petru, daly si pusu na obě tváře a já zatím otevíral kufr.
„Ahoj, jo, v pohodě, jen David málem minul tu odbočku do lesa,“ smála se Petra
„Ahoj, jo… ale, trochu jsme se zapovídali,“ malinko jsem se to snažil zahrát pryč.
Přivítal jsem se s Ivet stejně jako ona s Petrou, to už k nám došel i Petr, napřed se přivítal s Petrou a pak nás Petra oba představila, podali jsme si ruku, řekli si „Ahoj!“.
Byl malinko menší jak já, ale jinak docela sympaťák. V duchu jsem se ptal sám sebe, kolik toho ví, tvářil se celkem mile, takže asi ví dost, ani nebyl překvapený, že tam není Jarda, ale úplně jinej chlap.

Pochválil jsem jim, jak to mají z venku krásně opravené, popadl dvě tašky, Petra si vzala svou a vedli nás dovnitř.
Hlavní vchod byl uhlopříčně proti bráně, napravo od nej byla vidět krytá terasa, asi z nějaké bývalé stáje, nebo čeho, tam posezení, kus dál i vířivka. Prošli jsme dovnitř, přímo proti nám schody do patra, vpravo dveře někam… vlevo byla vidět velká kuchyň spojená s obývákem.

Odskočil jsem postavit tašku s jídlem a pitím na stůl. S druhou taškou jsem se vrátil ke schodům, vyšlápli jsme je do patra a ukázali nám naši ložnici, dokonce i s menší hezkou koupelnou.
„Vybalte se a přijďte dolů,“ mrkla na mě Ivet a oba zmizeli dolů.

Posadil jsem se na pěkně velkou postel, tašku postavil na zem, zadíval se na Petru „Petr o nás asi celkem ví co?“
Petra položila svou tašku na hezkou starobylou komodu, otočila se ke mně, opřela o ní zadkem. „No víš, něco mu musela prozradit Ivet a upřímně, já s ním trochu mluvila po telefonu, aby to nebyl až tak velký šok víš?“
Pokýval jsem hlavou, chápal jsem to vlastně. „No, aspoň se netvářil moc překvapeně a vlastně se tvářil docela mile,“ usmál jsem se na ni a nohou pěkně postrčil svou tašku vedle té komody.
Petra se na mě usmála, popošla ke mně, sklonila se a dlouze jemně políbila mé rty.
„Půjdeme dolů za nima lásko, ano?“
Kývnul jsem souhlasně hlavou, postavil se, vzal ji za ruku. „Mám děsnou chuť na cigáro.“
„A taky na kávu,“ usmála se na mě a vydali jsme se dolů. „A taky, měli bychom vybalit tu tašku dole, něco dát do lednice a tak…“ doplnila ještě.

V kuchyni byla jen Ivet, otočila se na nás „Dáte si taky kávu?“
Oba jsem skoro současně řekli: „Ano, díky,“ což u nás vyvolalo malý smích. Petra začala vybalovat jídlo a pití co jsme dovezli a s Ivet to ukládala, něco do lednice, něco nechaly na stole.
„Petr je na terase a chystá gril,“ prohodila při tom Ivet. Pochopil jsem z toho, že tam mám jít napřed. Vytáhl jsem z té tašky cigára a zapalovač, Ivet mi ukázala že buď můžu jít přes ten dvůr nebo dveřmi naproti.

Zvolil jsem dveře naproti, zajímalo mě, co tam je… a byl sem sakra překvapen. Krásný kulečník, šipky… posezení… ´No ty vole!´ říkal jsem si pro sebe, a taky dveře ven.
Vyšel jsem na terasu, zapálil si a uviděl Petra u velkého plynového grilu. Pomalu jsem se za ním vydal.
Otočil se ke mně. „Tak to ty jsi Jardovi přebral Petru?“ vypálil na mně hned z čerstva, až jsem na moment ztuhnul. „Neboj, já mu rozhodně nic hlásit nebudu, to si budete muset vyříkat vy tři až se vrátí a upřímně, nic proti němu, je to fajn chlapík, jenže já to tak trochu i čekal,“ dokončil zvláštní uvítací proslov.
Potáhl jsem, pomalu vydechl .“No, stalo se, je to jak to je a jsem rád, že to zatím zůstane mezi námi.“ Nic víc jsem k tomu ani říct nechtěl. „Chceš s něčím pomoct?“
„Ale jo, pomoc se vždycky hodí,“ usmál se. 

Společně jsme nachystali posezení, zapnuli vyhřívání vířivky a další drobnosti. U toho se takové to počáteční napětí i uvolnilo, začali jsme kecat o autech, o té mojí kapele, dokonce se přiznal, že se mu líbí auto, který mám a uvažoval, že takový koupí. Málem jsme si ani nevšimli, že už dorazily holky s masem a zeleninou, jak na gril, tak na takové to domácí žvýkání, než bude ugrilováno a také, samo sebou s něčím k pití včetně kávy, a všechno to naskládaly na stůl. 

A taky, dorazily jinak oděné, než jak jsem je naposled viděl v kuchyni. Obě uplé kožené mini, k tomu kožený top na úzká ramínka kousek pod kozy, bylo jasné, že podprsenky někde odhodily, vlasy hezky do ohonu, černé, jemně síťované samodržky a nízké lodičky.
Oba jsme na ně zůstali trochu zírat.

„Koukáme, že jste se snad celkem dobře bavili kluci,“ usmála se na nás Ivet, Petra jen zamrkala.
„J… jo…“ vykoktal ze sebe překvapený Petr
„No teda… vy jste se vyfikly holky… jako byste se chystaly balit kluky,“ vypadlo ze mě.
„No, možná, že jo,“ usmála se na nás Petra a podávala mi láhev sektu na otevření.

Petr rychle hodil na gril první várku masa a já mezitím otevřel bublinky a všem nalil. Přípitku se chopila akčně Ivet se slovy.
„Tak na snad krásný víkend v lese.“ 
Podívali jsme se všichni po sobě, trochu rozpačitě kývli, ťukli si… a podle přání Ivet se posadili ke stolu tak, že já seděl vedle Peti, naproti mně Ivet a Petr proti Petře. Petr to tak měl i blíž ke grilu… seznamovací večírek začínal…